Předměty

Váš prohlížeč nepodporuje JavaScript nebo je jeho podpora vypnutá. Některé funkce nemusejí být dostupné.

FV- Filosofie na Ukrajině - RET7049 (Hryhorij Skovoroda)

Anglický název:	Philosophy in Ukraine
Zajišťuje:	Katedra filosofie (27-F)
Fakulta:	Evangelická teologická fakulta
Platnost:	od 2022
Semestr:	zimní
Body:	5
E-Kredity:	5
Způsob provedení zkoušky:	zimní s.:
Rozsah, examinace:	zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst:	neurčen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost:	neomezen
4EU+:	ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu:	ne
Kompetence:
Stav předmětu:	vyučován
Jazyk výuky:	čeština
Způsob výuky:	prezenční
Způsob výuky:	prezenční
Úroveň:
Poznámka:	předmět lze zapsat opakovaně předmět je možno zapsat mimo plán povolen pro zápis po webu

Garant:	Mgr. Jan Kranát, Ph.D.

Rozvrh ZS

Anotace -

Poslední úprava: Mgr. Jan Kranát, Ph.D. (23.09.2022)

Výběrový seminář má účastníky seznámit s duchovním a myšlenkovým vývojem na Ukrajině, z nějž vychází současná ukrajinská kultura i nově budovaná identita. V semináři budou čteny vybrané texty z rozsáhlého a poměrně obtížného díla Hryhorije Skovorody, svérázného myslitele ukrajinského baroka, který může českému čtenáři v mnohém ohledu připomenout našeho Komenského. Jeli-kož jde o texty a témata u nás málo známá, bude pozornost věnována rovněž širším historickým a kulturním souvislostem. V tom nám pomůže zejména dílo význačného ukrajinského slavisty Dmytra Čyževského, částečně dostupné i v češtině nebo světových jazycích.

Hryhorij Skovoroda (1722–1794) je ukrajinský básník a svébytný filosof. Jeho tvor-ba vychází z okruhu tradičního církevního vzdělání Ukrajiny 18. století. Na této půdě se pokusil o teologicko-filozofickou syntézu, sice ne původní, přesto jednoli-tou a tvůrčí. Své filosofické názory podává ve formě bajek, básní, podobenství, ale i traktátů, dialogů a dopisů. Vychází z klasického okruhu antické vzdělanosti, Plató-na, stoiků, Cicerona a novoplatoniků, ale je ovlivněn i soudobým osvícenstvím, tře-baže nad rozum staví srdce a cit.
Staví proti sobě vnitřní a vnější svět člověka. Člověk nemá být determinován vnějším světem, ale sám si má určit svou podstatu. Z toho vyplývá důležitost sebe-poznání, které zdůrazňuje zejména ve svém dialogu Narcis, nebo poznej sám sebe. Zvláštní vztah má k Bibli. V ní viděl samostatný svět, jenž nemůže být pojímán doslovně. Bible je pramenem života, ale je v ní víc než kde jinde „pomícháno světlo a temnota“. Jazyk Bible je symbolický a je třeba ho interpretovat. Zejména v dialogu Prsten je patrná úcta k Bibli jako k odkazu předků.
Dvojakost světa postihuje Skovoroda vždy symbolem. Ten zahaluje, ale ve sku-tečnosti ozřejmuje a pomáhá pochopit podstatu lidského i Božího života. Symbol představuje vztahy vyššího řádu, které lze poznat jen jeho pomocí. Symbolika a an-titetika určují Skovorodův styl.

Četba v semináři:

Hryhorij Skovoroda, Rozmluva o moudrosti, Vyšehrad, Praha 1983, přel. Františka Sokolová.
Hryhoryj Skovoroda, učitel života (1722–1794), Irian, Praha 1994, texty vyb. a přel. Dagmar Dvořáková, předml. Světla Mathauserová.
Григорій Сковорода, Повна академічна збірка творів, Под ред. проф. Л. В. Ушкалова, 2-ге вид., стер., Видавець Савчук О. О., Харків 2016.

Literatura:

Дмитро Чижевський, Нариси з історії філософії на Україні, Перше вид. Прага, 1931, 2-ге вид. Київ 1992.
Dmytro Čyževskyj, K Labyrintu světa, Filosofia, Praha 2017.
Даріяна Тетерина–Блохин, Погляди Д. Чижевського на філософію Г. Сковороди, in: Dmytro Čyževskyj, osobnost a dílo, Sborník z mezinárodní kon-ference k 25. výročí úmrtí, Praha 2004, str. 372–374.