|
|
|
||
|
Předmět ve značné míře navazuje na předměty jak pedagogicko-psychologického, tak i biomedicínského modulu. Studenti získají širší i hlubší vhled do problematiky motorické kontroly učení obecně a motorického učení zvláště. Budou seznámeni s teoriemi učení, s biologickou, psychologickou a sociální podstatou učení. Náplň předmětu je směřována k specifickým teoriím senzomotorického učení, řízení a regulaci pohybů při učení se pohybovým dovednostem a činnostem a k osvojení a pochopení algoritmů aplikace v pedagogické a tělovýchovné praxi studenty. Předmět vychází z poznatků disciplíny Antropomotoriky. Motorický vývoj je analyzován jako dynamický proces vznikající interakcí biologických, neurovývojových, maturacionálních, environmentálních a kulturních faktorů. Důraz je kladen na konceptuální vymezení primárních reflexů, základních pohybových dovedností, motorických kompetencí, pohybové aktivity, obezity a biologického věku a jejich aplikaci v jednotlivých ontogenetických obdobích. Poslední úprava: Musálek Martin, prof. PhDr., Ph.D. (28.02.2026)
|
|
||
|
Cílem předmětu Motorické učení je integrovat znalosti a dovednosti studentů získané v předchozím studiu pedagogicko-psychologického i biomedicínského modulu a to tak, aby porozuměli procesům motorického učení a řízení pohybu. Dále je cílem, aby studenti porozuměli principům získávání, stabilizace a transferu motorických dovedností, neurofyziologickým a kognitivním procesům podílejícím se na učení pohybu jako i metodickým přístupům k rozvoji dovedností v tělesné výchově. Rovněž je cílem, aby si studenti osvojili aplikaci principů motorického učení. V neposlední řadě je cílem, aby studenti porozuměli ontogenezi motoriky jako komplexnímu vývojovému procesu, který je determinován biologickým zráním, strukturální reorganizací nervového systému, pohybovou zkušeností a sociokulturním kontextem. Studenti budou schopni analyzovat vývojové trajektorie, interpretovat základní diagnostické nástroje a aplikovat poznatky v pedagogické a sportovní praxi. Poslední úprava: Kotlík Kamil, PhDr., Ph.D. (27.02.2026)
|
|
||
|
Znalosti 1. vysvětlí základní teorie motorického učení (Adams, Fitts a Posner, Schmidt, Newell, Gentile, Rychtecký atd.) 2. popíše fáze motorického učení a procesy adaptace, korekce a konsolidace 3. zná význam zpětné vazby, motivace a pozornosti při učení pohybu 4. orientuje se v neurologických základech řízení pohybu
Dovednosti 1. navrhne metodický postup rozvoje motorické dovednosti pro různé věkové a výkonnostní úrovně 2. aplikuje principy zpětné vazby, demonstrace a nácviku 3. modifikuje cvičební podmínky podle jednotlivých učebních fází 4. interpretuje výsledky TGMD-2/3, MABC-2, EUROFIT, Unifittest 5. analyzuje vývojové odchylky motorického vývoje 6. navrhne adekvátní pedagogický postup podporující motorický rozvoj 7. schematicky znázorní molekulární kaskádu vedoucí od aktivace synapse k genové expresi 8. vysvětlí význam časové synchronizace pre- a postsynaptické aktivity (Hebbovo pravidlo). 9. interpretuje vztah mezi intenzitou Ca²⁺ signálu a směrem plasticity (LTP vs. LTD).
Kompetence 1. efektivně vede proces motorického učení u jednotlivců i skupin 2. zodpovědně plánuje a kontroluje rozvoj motorických dovedností 3. propojuje teoretické poznatky s praxí v tělesné výchově 4. propojuje teoretické poznatky s praxí v tělesné výchově 5. kriticky hodnotí vliv biologických a kulturních faktorů 6. reflektuje etické a profesní aspekty práce s dětmi a mládeží 7. propojí molekulární děje s funkční reorganizací motorických sítí. 8. kriticky interpretuje zjednodušené představy o „posilování synapsí“. Poslední úprava: Kotlík Kamil, PhDr., Ph.D. (27.02.2026)
|
|
||
|
Zápočet: aktivní účast na cvičeních splnění požadavků v rámci cvičení (výstup s ukázkou a nácvikem vybraného pohybového úkonu) docházka na cvičení (75 %) tvorba portfolia (analýza nácviku vybraného pohybového úkonu: reflexe jednotlivých teorií motorického učení; screeningová diagnostikamotorického vývoje vybrané osoby v ontogenetickém stadiu mladší školní věk až adolescence, cílem této části portfolia je výsledky nejen prezentovat, ale především interpretovat v kontextu ontogeneze motoriky – tedy posoudit úroveň motorické vyspělosti probanda ve vztahu k jeho somatometrickým charakteristikám, tělesnému složení a biologické maturaci. Student na závěr shrne, zda je motorický profil v souladu s biologickým zráním, a uvede stručné doporučení pro další rozvoj pohybových schopností Zkouška: písemná Parametry hodnocení u písemné zkoušky: A 92 % - 100 % B 83 % - 91 % C 74 % - 82 % D 64 % - 73 % E 54 % - 63 % F méně než 54 % Poslední úprava: Kotlík Kamil, PhDr., Ph.D. (27.02.2026)
|
|
||
|
Adam, C. a kol. (1988). Handbook for the EUROFIT Test of Physical Fitness. Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávaní. Praha: Portál. Cameron, N., Bogin, B. (2012). Human Growth and Development. Academic Press. Čáp, J., Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál. Čelikovský, A. a kol.(1979). Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. Praha: SPN. Dvořáková, H., Kopřivová, V. (2014). Růst a motorická výkonnost předškolních dětí v roce 2010 v generačním posunu. Praha: UK PedF. Haywood, K., Getchell, N. (2014). Life Span Motor Development (6th ed.). Human Kinetics. Huotari, P. (2012). Physical fitness and leisure-time physical activity in adolescence and adulthood. LIKES. Kluka, D., A. (1999). Motor behavior: From learning to performance. Morton Publishing. Kračmar, B. a kol. (2016). Fylogeneze lidské lokomoce. Praha: Karolinum. Magill, R. A., & Anderson, D. (2021). Motor learning and control: Concepts and applications (12th ed.). McGraw-Hill Education. Malina, R. M., Bouchard, C., Bar-Or, O. (2004). Growth, maturation, and physical activity. Human kinetics. Malá, L. a kol. (2014). Fitness Assessment. Body Composition. Praha: Karolinum. Mazáčová, N. (2014). Vybrané problémy obecné didaktiky. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta. Měkota, K. a kol. (2002). Unifittest (6–60). Praha: FTVS UK, 2002. Rychtecký, A. Senzorické a percepční předpoklady herní činnosti. In: L. Čepička. Hry 2006, výzkum a aplikace. Plzeň: Západočeská univerzita, 6 - 16. Schmidt, R. A., Lee, T. D. (2011). Motor control and learning: A behavioral emphasis (5th ed.). Human Kinetics. Ulrich, D. A., Soppelsa, R., Albaret, J. M. (2000). TGMD-2. Test of Gross Motor Development. Examiner’s Manual. Volemanová, M. (2014). Primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky. Volemanová,, M. (2019). Přetrvávající primární reflexy: opomíjený faktor problémů učení a chování. Praha: INVTS s.r.o. Williams, A. M., Hodges, N. J. (2019). Skill acquisition in sport: Research, theory and practice (3rd ed.). Routledge. Poslední úprava: Kotlík Kamil, PhDr., Ph.D. (27.02.2026)
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem obě části: 154 hodin Poslední úprava: Kotlík Kamil, PhDr., Ph.D. (27.02.2026)
|
|
||
|
- zapsaný zápočet - předložené portfolio Poslední úprava: Kotlík Kamil, PhDr., Ph.D. (27.02.2026)
|
|
||
|
Přednášková témata Fylogenetické východisko učení, ontogenetické základy učení. Biologické koncepce a psychologické teorie učení. Pohybové dovednosti. Výzkum v oblasti senzomotorického učení. Teorie motorické kontroly a teorie motorického učení. Neuropsychologické základy osvojování dovedností. Mechanismy a činitelé v senzomotorickém učení. Časový průběh učení, determinanty průběhu a výsledky senzomotorického učení. Skupinová dynamika při motorickém učení. Způsoby zjišťování úrovně osvojení dovednosti (psychologická a fyziologická instrumentace). Teoretické vymezení konstruktů ontogeneze motoriky – primární reflexy, FMS, motorické kompetence, obezita, PA, biologický věk; teoretické modely (DST, Stodden, Barnett). Předškolní věk – dokončení inhibice PR, rozvoj FMS, význam spontánní hry, WHO doporučení, rané projevy obezity. Mladší školní věk – divergence trajektorií, vztah MC a PA, nárůst prevalence obezity, nástup biologické diferenciace. Starší školní věk – specializace, PHV, relativní věk efekt, pokles PA. Adolescence – biologická maturace, stabilizace trajektorie, genderové rozdíly. Integrační model – longitudinální perspektiva, pozitivní a negativní spirála vývoje. Kulturní kontext – ekologický model vývoje, urbanizace, mezinárodní komparace.
Témata pro cvičení Reflexy, instinkty, cílevědomé chování a jednání. Druhy učení. (experimenty v oblasti výzkumu učení) Senzomotorické učení v praxi. Klasifikace pohybových dovedností, kritéria klasifikace. Somato-senzorický systém. Transfer. Regulace a řízení motoriky v průběhu učení. Paměť. Druhy motorického učení. Charakteristika „žáka“ (pozornost, motivace, feedback). Činitelé ovlivňující učení a výkon. Optimální organizace a struktura efektivního učení novým pohybovým dovednostem. Videoanalýza primárních reflexů. Praktická administrace TGMD-2/3. Administrace MABC-2, a Unifittest. Kazuistiky – obezita a motorický vývoj s důrazem na oblast skryté obezity Odhad biologického věku (PHV, Khmias-Roche). Analýza longitudinálních studií. Diskuse kulturní variability motorického vývoje. Poslední úprava: Kotlík Kamil, PhDr., Ph.D. (27.02.2026)
|
|
||
|
Prostředí MS Teams Název týmu: Motorické učení PPPD240
V prostředí Moodle jsou dostupné další studijní materiály (prezentace přednášek, odkazy na literaturu, kontrolní testy z jednotlivých bloků, kompendium otázek, krátká videa s výběrem z přednášek atp.). Název kurzu: Motorické učení Poslední úprava: Kotlík Kamil, PhDr., Ph.D. (27.02.2026)
|
|
||
|
Student po absolvování předmětu: - dokáže vyjmenovat klíčové problémy motorické kontroly (kognitivní dimenze), demonstruje je na konkrétním pohybu a uvede navrhovaná řešení (aplikační dimenze) - dle vlastních preferencí vybere (afektivní dimenze) a uvede relevantní významné osobnosti z historie a diskutuje jejich vliv na pozdější vývoj ve výzkumu motorické kontroly a učení (kognitivní dimenze). - přiřadí příslušné atributy jednotlivým teoriím (kognitivní dimenze), argumentuje využití vybraných teoretických přístupů z pohledu sportovní praxe (aplikační dimenze). - dokáže popsat a graficky znázornit schéma zpracování informace včetně zpětnovazební smyčky a přiřadí tento přístup k relevantnímu teoretickému konceptu (kognitivní dimenze). - uvede faktory ovlivňující rozhodování (kognitivní dimenze) a diskutuje je v kontextu vlastní sportovní praxe (aplikační, afektivní dimenze). - vysvětlí princip ztělesněné kognice a diskutuje rozdíly (kognitivní dimenze) mezi tímto přístupem a jím zvolenou teorií motorického učení (afektivní dimenze). - demonstruje na příkladu zadané pohybové dovednosti (aplikační dimenze) odlišné pohledy na fáze motorického učení: Fitts a Posner, Bernstein, Gentillová, Rychtecký (kognitivní dimenze) a diskutuje, proč je průběh učení fázován (afektivní dimenze). - pomocí myšlenkové mapy graficky zaznamená a popíše problematiku zpětné vazby v motorickém učení (kognitivní, aplikační dimenze). - dokáže vymezit a vysvětlit klíčové konstrukty ontogeneze motoriky (primární reflexy, základní pohybové dovednosti, motorické kompetence, pohybová aktivita, obezita, biologický věk) (kognitivní dimenze), aplikuje je při analýze konkrétního vývojového období (aplikační dimenze). - popíše neurovývojový význam primárních reflexů, jejich inhibici a vztah k rozvoji volní motoriky (kognitivní dimenze) a demonstruje jejich možný vliv na držení těla či koordinaci u dítěte školního věku (aplikační dimenze). - vysvětlí rozdíl mezi skutečnými a vnímanými motorickými kompetencemi (kognitivní dimenze) a interpretuje jejich význam pro motivaci k pohybové aktivitě v různých věkových obdobích (aplikační dimenze). - charakterizuje vývoj základních pohybových dovedností v předškolním, mladším a starším školním věku (kognitivní dimenze) a analyzuje divergenci vývojových trajektorií na konkrétním příkladu dítěte (aplikační dimenze). - vysvětlí vztah mezi motorickými kompetencemi, pohybovou aktivitou a tělesným složením v kontextu vývojových modelů (např. spirálový model vývoje) (kognitivní dimenze) a diskutuje jejich praktické implikace pro tělesnou výchovu (aplikační, afektivní dimenze). - dokáže interpretovat výsledky vybraných diagnostických nástrojů (TGMD-2/3, MABC-2, EUROFIT, Unifittest, PHV model) (kognitivní dimenze) a posoudí jejich limity při práci s konkrétním dítětem (aplikační dimenze). - vysvětlí rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem (kognitivní dimenze) a diskutuje vliv biologické maturace na výkonnost, koordinaci a relativní věk efekt (aplikační, afektivní dimenze). - analyzuje vztah mezi obezitou (včetně skryté obezity) a motorickým výkonem (kognitivní dimenze) a navrhne preventivní či podpůrná opatření ve školním prostředí (aplikační dimenze). - popíše změny motorického vývoje v adolescenci v kontextu hormonální a somatické maturace (kognitivní dimenze) a kriticky diskutuje jejich význam pro sportovní selekci a bio-banding (afektivní dimenze). - vysvětlí kulturní determinanty motorického vývoje (kognitivní dimenze) a diskutuje rozdíly v motorických trajektoriích mezi různými sociokulturními prostředími (aplikační, afektivní dimenze). - pomocí konceptuální mapy graficky znázorní vztahy mezi biologickým věkem, motorickými kompetencemi, pohybovou aktivitou a zdravotními determinantami (kognitivní, aplikační dimenze). Poslední úprava: Kotlík Kamil, PhDr., Ph.D. (27.02.2026)
|