|
|
| Pořadí | Název předmětu |
| Tématický okruh 1 (TO1) | |
| 1 | Regionální geografie |
| Tématický okruh 2 (TO2) z nabídky 1 | |
| 1 | Kartografie a geoinformatika |
| 2 | Fyzická geografie |
| 3 | Sociální geografie |
|
||
|
Poslední úprava: Kamila Řehořová (09.10.2023)
Regionální geografie – povinný tematický okruh 1. Teorie regionální geografie, vývoj hlavních paradigmat, vybrané pravidelnosti v geografii, principy regionalizace 2. Porovnání základních světových makroregionů a jejich vnitřní diferenciace – diferenciace z hlediska přírodních a společenských podmínek; jádrové, semiperiferní a periferní oblasti světa; srovnání makroregionů podle jejich postavení ve světové ekonomice a jejich zapojení do globálního obchodu; problémy dalšího rozvoje 3. Evropská unie v globálních souvislostech – postavení EU ve světě; geografické aspekty evropské integrace: společná politika, rozvoj regionů, příklady přínosů a problémů; evropský (neo)regionalismus 4. Fyzickogeografická diferenciace Evropy – fyzickogeografická část – poloha, hranice kontinentu, charakteristika jednotlivých fyzickogeografických složek krajinné sféry (geologická stavba a morfostrukturní charakter, klimatické a hydrologické poměry, biogeografie), vývoj Evropy v paleogeografické minulosti (kvartér) 5. Sociogeografická diferenciace Evropy – demografické, ekonomické, politické, sociální a kulturní aspekty; stručný hospodářskopolitický vývoj Evropy po roce 1945; jádrové, semiperiferní a periferní oblasti současné Evropy; problémy městských a venkovských oblastí; oblasti konfliktů; sociogeografická regionalizace 6. Severní Evropa – přírodní poměry a determinace (glaciální reliéf, zalednění, klima, ochrana přírody), socio-kulturní unikátnosti severských společností, zapojení do mezinárodního obchodu, kvalita a ochrana přírodního prostředí 7. Západní Evropa – přírodní poměry a nerostné bohatství, koloniální velmoci, industrializace, ekonomická specializace, kvartér jako nejprogresivnější sektor ekonomiky; EU a Brexit 8. Střední Evropa – přírodní poměry, význam Alp v evropských souvislostech, region jako střet kulturních a politických vlivů, vnitřní regionální rozdíly 9. Jižní Evropa – přírodní poměry, kolébka evropských civilizací, fyzickogeografická determinace hospodářství (příklady), význam mezinárodního cestovního ruchu, přírodní rizika a hospodářsko-politické problémy mediteránního regionu 10. Východní Evropa – přírodní poměry a nerostné bohatství (zejm. energetické suroviny); region ekonomických, společenských a politických problémů; perspektivy vývoje 11. Charakteristické jevy, procesy a problémy jednotlivých krajů Česka – příklady specifik jednotlivých krajů proti ostatním; přírodní poměry a hospodářsko-politické problémy jednotlivých krajů, možnosti rozvoje 12. Regionální geografie níže uvedených světových makroregionů – vymezení makroregionu, význam přírodních a společenských podmínek v rozvoji makroregionu, jeho zapojení do světové ekonomiky, hlavní problémy přírodního i společensko-hospodářského charakteru, perspektivy rozvoje: a) Jihozápadní Asie a severní Afrika b) Subsaharská Afrika c) Severní Eurasie (Rusko a střední Asie) d) Jižní Asie e) Jihovýchodní Asie f) Východní Asie g) Jižní Amerika h) Severní Amerika i) Austrálie a Oceánie j) Polární oblasti a světový oceán Sociální geografie – volitelný tematický okruh 1. Současná definice sociální geografie, vývoj hlavních paradigmat v sociální geografii 2. Kvalitativní versus kvantitativní přístupy v sociogeografickém výzkumu, nomotetické versus idiografické pojetí, deduktivní versus induktivní přístup. 3. Globalizace světa – principy, dopady v různých společenských oblastech (ekonomika, kultura, politika, životní prostředí), kritický pohled na pozitiva a negativa globalizačních procesů 4. Sociokulturní makroregiony světa – různá vymezení, kritika pojetí, místa hlavních konfliktů 5. Globální politicko-ekonomický systém – historický kontext globalizace a dlouhodobé změny v dělbě práce, regionální nerovnosti v ekonomické vyspělosti 6. Systém světového zemědělství – souvislosti se změnami využití krajiny (land use), vývoj zemědělské produkce, typy zemědělství, vliv na životní prostředí 7. Globalizace ve světovém průmyslu a službách (vč. finančního sektoru) – klíčové průmyslové regiony světa a jejich specializace, zelená ekonomika, význam kvartéru a inovací 8. Globální města – jejich hierarchizace, problémy rozvoje a změny vnitřních struktur největších sídelních aglomerací ve vyspělých a rozvojových zemích, urbanizace, suburbanizace 9. Problémy periferií různého řádu (od globálního po lokální) – úbytek obyvatelstva (migrace, demografické změny, vylidňování venkova), možnosti ekonomického a společenského rozvoje periferií 10. Dopravní systémy – integrační úloha na mezinárodní a globální úrovni, vliv dopravy na lokální a regionální rozvoj; dopady na životní prostředí 11. Vybrané globální problémy lidstva – hlad a chudoba, populační růst, regionální nerovnosti (ekonomická vyspělost, přístup ke vzdělání a zdravotní péči, postavení žen, míra demokracie aj.), udržitelný rozvoj, surovinová a energetická krize Fyzická geografie – volitelný tematický okruh 1. Země jako součást vesmíru – podmínky vzniku a udržení života na Zem, energetické vztahy mezi Zemí a vesmírem, exogenní rizika pro lidskou společnost 2. Krajina jako výsledek fyzickogeografických a komplexních procesů 3. Stavba Země, vývoj kontinentů a oceánů v rámci globální tektoniky, přírodní rizika spojená s globální tektonikou 4. Ovlivnění reliéfu jednotlivými složkami přírodní sféry a člověkem, tvary a typy reliéfu Země 5. Globální (všeobecná) cirkulace atmosféry, oběh vody a systém mořských proudů; hydrometeorologická ohrožení 6. Voda na Zemi, nerovnoměrnost jejího rozdělení, časová proměnlivost zásob vody v jednotlivých vodních útvarech, problematika nedostatku vody a sucha 7. Pedosféra a biosféra jako součást globálních systémů 8. Ekosystémy – globální ekosystém, dílčí ekosystémy, sukcese a vývoj krajiny, 9. Zonalita a azonalita přírodní sféry, její příčiny a projevy v jednotlivých složkách přírodní sféry, sezonalita přírodní sféry v různých částech světa 10. Dynamika a změny klimatu, jejich příčiny a projevy v jednotlivých složkách přírodní sféry a různých regionálních úrovních Kartografie a geoinformatika – volitelný tematický okruh 1. Geoinformatika a geoinformační systémy (GIS) – definice a funkce GIS, výzkumné zaměření a úkoly geoinformatiky, aplikace geoinformatiky a GIS ve výzkumu, praxi a výuce 2. Datový model prostorových dat – vektorové a rastrové datové modely v GIS, topologie prostorových dat 3. Metody pořizování prostorových dat – hlavní zdroje prostorových dat, georeference, vektorizace a rasterizace 4. Analytické funkce GIS – definice prostorové analýzy, hlavní analytické funkce v GIS, aplikační využití prostorové analýzy 5. Analytické funkce GIS – funkce překrytí (overlay), mapová algebra a buffer, aplikační využití 6. Analytické funkce GIS – síťové analýzy a jejich aplikační využití 7. Digitální modely terénu/povrchu – tvorba modelu, analytické funkce nad digitálním modelem terénu: sklonitost, viditelnost, expozice, osvětlení 8. Interpolační metody – přehled, principy a využití 9. Open GIS, Open Data – definice a hlavní zdroje volně dostupných GIS technologií a prostorových dat, využití ve výuce 10. Pokročilé výstupové funkce GIS – 3D prezentace prostorových dat, GIS webové mapové služby a geoportály, infrastruktury prostorových dat: SDI |