|
|
|
||
|
Přednáška seznámí studenty se současným pohledem na kognitivní aspekty chování zvířat. Kognitivní etologie integruje komparativně psychologický, behaviorálně ekologický, a zejména srovnávací a evoluční přístup ke studiu mechanismů, kterými zvířata získávají, zpracovávají, ukládají a využívají informace z prostředí. Pozornost bude věnována jak teoretickým koncepcím tak konkrétním terénním i laboratorním studiím. Přednáška je určena především pro studenty magisterského studia zoologie a ekologie, je však možno ji absolvovat již v bakalářském studiu.
Poslední úprava: Exnerová Alice, doc. Mgr., Ph.D. (24.10.2019)
|
|
||
|
Balda R. P., Pepperberg I.M. & Kamil A.C. (eds) 1998: Animal Cognition in Nature: The Convergence of Psychology and Biology in Laboratory and Field, Academic Press, San Diego. Dukas R. (ed.) 2009: Cognitive Ecology. University of Chicago Press, Chicago and London. Heyes C. & Huber L. 2000: The Evolution of Cognition. MIT Press, Cambridge Mackintosh N. J. (ed.) 1994: Animal Learning and Cognition. Academic Press, San Diego. Lieberman D. A. 2000: Learning, Behaviour, and Cognition. Wadsworth. Belmont. Ruxton GD, Sherratt TN, Speed MP. 2004. Avoiding Attack. Oxford University Press. New York. Shettleworth S. J. 2010: Cognition, Evolution, and Behaviour. Oxford University Press, New York. Pearce JM. 2008: Animal Learning and Cognition. Psychology Press. New York. Wynne CDL. & Udell MAR. 2013: Animal Cognition: Evolution, Behavior and Cognition. Palgrave MacMillan, New York. Poslední úprava: Exnerová Alice, doc. Mgr., Ph.D. (24.10.2019)
|
|
||
|
Zkouška je ústní; rozsah požadovaných znalostí je dán rozsahem přednášky. Studenti mohou využít také doporučenou literaturu. Poslední úprava: Exnerová Alice, doc. Mgr., Ph.D. (24.10.2019)
|
|
||
|
1) Co je kognitivní etologie, charakteristika oboru, cíle, otázky, přístupy a metody. 2) Percepce, specializace smyslového vnímání, teorie detekce signálu, perceptuáce objektů, perceptuální kompletace. 3) Pozornost, limitace pozornosti, vytváření a funkce search image 4) Učení, habituace, imprinting, asociační učení, klasické a operantní podmiňování, vhled, učení jako typ fenotypové plasticity, adaptivní specializace. 5) Rozpoznávání, diskriminace a klasifikace, generalizace, posun vrcholu generalizačního gradientu (peak-shift), abstrakce. 6) Paměť, kódování, uložení a vyvolání informace, pracovní a referenční, krátkodobá a dlouhodobá paměť, procedurální a deklarativní paměť, epizodická paměť. 7) Prostorová orientace, orientační body, kognitivní mapa, navigace. 8) Sociální učení, inovace, imitace, emulace, tradice, vyučování. 9) Používání a vytváření nástrojů 10) Signály a jejich rozpoznání, koevoluce signálů a rozpoznávacích mechanismů. Poslední úprava: Exnerová Alice, doc. Mgr., Ph.D. (24.10.2019)
|
|
||
|
Po úspěšném absolvování tohoto předmětu jsou studenti schopni definovat kognitivní ekologii jako interdisciplinární obor a vysvětlit její postavení na pomezí behaviorální ekologie a srovnávací psychologie. Dokážou kriticky posoudit rozdíly mezi laboratorním a terénním přístupem ke studiu kognice zvířat a navrhnout vhodné metody pro testování konkrétních hypotéz. Dokážou vysvětlit mechanismy percepce a pozornosti, jejich vliv na další kognitivní procesy a objasnit principy teorie detekce signálu a její aplikaci při rozhodování zvířat v přirozeném prostředí. Jsou schopni charakterizovat různé typy a mechanismy učení (od habituace, přes asociativní a diskriminační učení po vhled) a interpretovat učení jako formu adaptivní fenotypové plasticity. Dovedou demonstrovat principy diskriminace, kategorizace a generalizace podnětů a jejich adaptivní význam na konkrétních příkladech koevoluce signálů mezi predátorem a kořistí. Dále jsou schopni klasifikovat typy paměťových systémů (např. epizodická, procedurální, deklarativní) a uvést příklady jejich využití v ekologických souvislostech, jako je ukládání zásob nebo migrace. Studenti umí vysvětlit mechanismy prostorové orientace, včetně rozdílu mezi navigací podle orientačních bodů a tvorbou komplexní kognitivní mapy. Dokážou porovnat různé mechanismy sociálního učení (imitace, emulace, observační podmiňování) a zhodnotit jejich roli při vzniku tradic a kulturního přenosu u zvířat. Jsou schopni diskutovat evoluční význam používání nástrojů a schopnost inovace v kontextu kognitivní komplexity u různých fylogenetických linií. Celkově dokážou syntetizovat poznatky o kognitivních schopnostech zvířat do uceleného pohledu na to, jak evoluční tlaky formují mechanismy získávání a využívání informací. Jsou schopni interpretovat výsledky vědeckých studií a navrhnout vlastní design experimentu pro testování kognitivních schopností vybraného druhu. Poslední úprava: Exnerová Alice, doc. Mgr., Ph.D. (17.01.2026)
|