Přednáška seznamuje se základními koncepty týkající se stresu na molekulární i celoorganismální úrovni a s jeho fylogenetickými a ontogenetickými souvislostmi. Studenti se podrobně seznámí se stresovými signálními drahami a s fyziologickými a patofyziologickými účinky stresu. Velký důraz je kladen na význam stresu pro vznik a rozvoj civilizačních onemocnění.
Poslední úprava: Telenský Petr, Mgr., Ph.D. (22.02.2019)
Please note, the lectures is given in Czech language only.
This course informs about basic concepts regarding stress on both the molecular and organism level and about its phylogenetic and ontogenetic aspects. Students will be informed in detail about stress signaling pathways and about physiological and pathophysiological effects of stress. A great attention will be paid to the role of stress in the development civilization diseases.
Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (28.10.2019)
Literatura -
Sapolsky R.M.: Why Zebras Don't Get Ulcers? (Henry Holt and Company, 2004)
Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (07.02.2019)
Sapolsky R.M.: Why Zebras Don't Get Ulcers? (Henry Holt and Company, 2004)
Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (28.10.2019)
Požadavky ke zkoušce
Předmět je ukončen ústní zkouškou
Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (07.02.2019)
Sylabus
1. Úvod do stresu: Definice pojmu stres, koncept allostatické zátěže, podněty působící stres, stres akutní a chronický, význam stresu v evoluci, účinky stresu v různých fázích ontogeneze (raný věk, adolescence, dospělost), psychologické účinky stresu, "hardiness" a individuální a pohlavní rozdíly v odolnosti vůči stresu, koncept hormeze a Yerkes-Dodsonovo pravidlo, epidemiologie onemocnění související se stresem.
2. Stresová signalizace: Funkce osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny, sympatická stresová odpověď, stresové hormony (glukokortikoidy, katecholaminy, oxytocin), syntéza a metabolismus glukokortikoidů, glukokortikoidní a mineralokortikoidní receptory a jejich signální cesty, pre-receptorová modulace stresové odpovědi.
3. Metody studia: Behaviorální testy, dexamethasone suppression test, ACTH challenge test, animální modely chronického stresu, stresové markery u člověka.
4. Stres a mozek: Stres a limbický systém, stres a neurogeneze, glukokortikoidy a mozek, mechanismy účinku stresu na učení a paměť.
5. Stres a metabolismus: Účinky glukokortikoidů na periferní orgány (kosterní svalovina, tuková tkáň, játra), fyzická aktivita a stres, stres a mobilizace energetických zdrojů, stres a poruchy příjmu potravy, stres a příjem potravy, stres a obezita, stres a metabolický syndrom, stres ve světle moderních stravovacích návyků (kofein, tuky, cukry, sůl).
6. Stres a imunitní systém: Infekční onemocnění, stres a zánět.
7. Stres na buněčné úrovni: Oxidativní stres, tepelný stres, působení toxinů, buněčné reparační mechanismy, antioxidační enzymy a chaperony, buněčný stres a stárnutí organismu.
8. Poruchy a onemocnění I: Význam stresu v těhotenství, placentální glukokortikoidní bariéra, fetální programování, intrauterinní retardace růstu.
9. Poruchy a onemocnění II: Glukokortikoidní signalizace v myokardu, stres a kardiovaskulární onemocnění.
10. Poruchy a onemocnění III: Stres a deprese, úzkostné poruchy, neurodegenerace, schizofrenie, PTSD, význam raného stresu pro onemocnění v pozdějším věku, epigenetické změny související se stresem a jejich heritabilita.
11. Praktická demonstrace pro redukci stresu: Statická a dynamická meditační učení (shine a lhagtong).
Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (21.02.2019)
Výsledky učení -
Znalosti
Po absolvování předmětu student:
Vysvětlí pojem stres z fyziologického hlediska včetně rozdílu mezi akutním a chronickým stresem a konceptu allostatické zátěže.
Popíše hlavní neuroendokrinní systémy zapojené do stresové odpovědi, zejména osu hypotalamus–hypofýza–nadledviny (HPA) a sympatoadrenální systém.
Charakterizuje syntézu, sekreci, transport a metabolismus glukokortikoidů a katecholaminů.
Vysvětlí mechanismy účinku glukokortikoidů na buněčné úrovni (genomické a negenomické působení, receptory MR a GR).
Popíše účinky stresu a stresových hormonů na mozek, zejména na hippocampus, amygdalu a prefrontální kortex, včetně vlivu na plasticitu, učení a paměť.
Vysvětlí vztah mezi stresem a funkcí imunitního systému, včetně imunosuprese a prozánětlivých účinků chronického stresu.
Charakterizuje buněčné stresové odpovědi (např. oxidativní stres, stres endoplazmatického retikula, role chaperonů a opravné mechanismy).
Popíše vliv stresu na energetický metabolismus, příjem potravy a rozvoj metabolických onemocnění.
Vysvětlí souvislosti mezi dysregulací stresové odpovědi a vybranými onemocněními (např. deprese, úzkostné poruchy, PTSD, kardiovaskulární onemocnění).
Dovednosti
Po absolvování předmětu student:
Interpretuje schémata a grafy znázorňující regulaci HPA osy a zpětnovazebné mechanismy působení glukokortikoidů.
Porovná fyziologické důsledky akutního a chronického stresu na úrovni různých orgánových systémů.
Vysvětlí na konkrétním příkladu, jak stresový podnět vede přes neuroendokrinní signalizaci ke změnám funkce cílového orgánu.
Popíše principy základních metod používaných ve výzkumu stresu (např. hormonální testy, behaviorální modely, měření stresových markerů).
Vyvodí důsledky dlouhodobé aktivace stresových systémů pro regulaci imunity, metabolismu a mozkových funkcí.
Kompetence (aplikace a širší souvislosti)
Po absolvování předmětu student:
Propojí děje na molekulární, buněčné, orgánové a behaviorální úrovni do integrovaného obrazu stresové odpovědi organismu.
Posoudí, kdy je stresová reakce adaptivní a kdy se stává rizikovým faktorem pro vznik onemocnění.
Student aktivně propojí znalosti z fyziologie srdce se stresovými podněty a vyvodí důsledky pro funkci srdce
Aplikuje poznatky o stresové fyziologii při vysvětlování souvislostí mezi psychickými faktory a tělesným zdravím.
Zhodnotí význam časných životních zkušeností a chronického stresu pro dlouhodobé změny ve fyziologii a zdravotním stavu jedince.
Poslední úprava: Telenský Petr, Mgr., Ph.D. (01.02.2026)
Knowledge
After completing the course, the student:
Explains the concept of stress from a physiological perspective, including the distinction between acute and chronic stress and the concept of allostatic load.
Describes the main neuroendocrine systems involved in the stress response, especially the hypothalamic–pituitary–adrenal (HPA) axis and the sympathoadrenal system.
Characterizes the synthesis, secretion, transport, and metabolism of glucocorticoids and catecholamines.
Explains the mechanisms of glucocorticoid action at the cellular level (genomic and non-genomic effects, mineralocorticoid and glucocorticoid receptors).
Describes the effects of stress and stress hormones on the brain, particularly the hippocampus, amygdala, and prefrontal cortex, including their influence on plasticity, learning, and memory.
Explains the relationship between stress and immune system function, including immunosuppressive and pro-inflammatory effects of chronic stress.
Characterizes cellular stress responses (e.g., oxidative stress, endoplasmic reticulum stress, the role of molecular chaperones and repair mechanisms).
Describes the impact of stress on energy metabolism, food intake, and the development of metabolic disorders.
Explains the links between dysregulation of the stress response and selected disorders (e.g., depression, anxiety disorders, PTSD, cardiovascular diseases).
Skills
After completing the course, the student:
Interprets diagrams and graphs illustrating regulation of the HPA axis and feedback mechanisms of glucocorticoid action.
Compares the physiological consequences of acute and chronic stress at the level of different organ systems.
Explains, using specific examples, how a stressor leads through neuroendocrine signaling to functional changes in a target organ.
Describes the principles of basic methods used in stress research (e.g., hormonal tests, behavioral models, measurement of stress markers).
Infers the consequences of long-term activation of stress systems for immune regulation, metabolism, and brain function.
Competencies (Application and Broader Context)
After completing the course, the student:
Integrates processes at the molecular, cellular, organ, and behavioral levels into a coherent understanding of the organism’s stress response.
Evaluates when a stress response is adaptive and when it becomes a risk factor for disease.
Student aktivně propojí znalosti z fyziologie srdce se stresovými podněty a vyvodí důsledky pro funkci srdce
Applies knowledge of stress physiology to explain links between psychological factors and physical health.
Assesses the significance of early-life experiences and chronic stress for long-term changes in physiology and health status.
Poslední úprava: Telenský Petr, Mgr., Ph.D. (01.02.2026)
