|
|
||
|
Chování, učení a paměť patrí mezi intenzivně studované projevy živých organismů, které využívá experimentální psychologie, neurofyziologie, etologie, farmakologie, kognitivní neurovědy i psychologie. Přednáška uvede posluchače do základů studia učení a paměti u zvířat i lidí, z pohledu především neurobiologického. Přednáška je povinně volitelným kurzem pro studenty magisterského stupně ve specializaci neurobiologie, ale přístupná i pro další zájemce. Přednáška navazuje na kurzy "Fyziologie živočichů a člověka" a "Neurobiologie".
Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (24.03.2019)
|
|
||
|
Kandel E.R. et al.: Principles of Neural Science, Third edition, Prentice-Hall International Inc., USA, 1991. Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (24.03.2019)
|
|
||
|
Předmět je ukončen ústní zkouškou Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (30.08.2021)
|
|
||
|
Obecné aspekty paměťových fenoménů, definice paměti, typy paměti: deklarativní, nedeklarativní, procedurální, paměť, učení (learning, acquisition), uchování (storage), konsolidace, vybavení (retrieval), rekonsolidace. Typy paměti: podle modalit, podle předpokládané doby uložení podle charakteru informace - deklarativní [epizodická, sémantická], nedeklarativní (procedurální) , reflexní dráhy, podmiňování (emoční, klasické)
Prostorová paměť a orientace zvířat jako model vyšších nervových funkcí člověka. Geografická, topografická orientace. Navigace ke skrytým cílům, navigace k perceptibilním cílům, idiotetická a alotetická orientace, Tolmanův experiment. Kognitivní mapy.
Paměťové stopy - engramy: Molekulární mechanismy, funkce receptorových mechanismů a signálních transdukčních drah. Konsolidace - spojena s expresí specifických genů, tvorba nových bílkovin. Lateralizace paměti. Interhemisferální syntéza, interhemisferální transfer. Zapomínaní a extinkce.
Biochemie paměti: Receptorové systémy, neuronální plasticita. Hebbův koncept paměti Proteinkinázy, kalmodulin kinázy, proteinkináza Mzeta, Dlouhodobá potenciace (LTP), dlouhodobá deprese. Proteiny vázané na plasticitu (plasticity-related proteins - PRP). Specifická role NMDA a AMPA glutamátových receptorů
Metodické přístupy ke studiu paměti u lidí: Základy neuropsychologie. Neuropsychologické testy, paměťové testy. Korelace výkonu v paměťových testech s funkčními zobrazovacími technikami. Testy pracovní paměti, testy exekutivních funkcí, Virtuální bludiště, reálná bludiště, Využití testů paměti a chování pro včasnou diagnostiku neurodegenerativních onemocnění
Metodika studia paměti u zvířat: Analýza chování v experimentálních prostředích, Morrisově vodní bludiště. Ostatní prostorové a neprostorové paměťové úlohy, experimentální bludiště. Studium paměti u zvířat v přirozených prostředích
Neuroanatomický substrát paměti u lidí: Mozkové struktury zodpovědné či podílející se na jednotlivých formách paměti. Pracovní paměť - fonologická smyčka, visuospaciální náčrtník, centrální exekutivní složka. Prefrontální kůra, pracovní paměť a exekutivní funkce.
Neuroanatomie paměti u zvířat : Funkce hipokampu - prostorová paměť, amygdaly-emoční paměť, striata-motorická paměť, prefrontální kůry-praocvní paměť. Funkce neuronálních okruhů a spojů. Hipokampus a paměť závislá na hipokampu: Specializované nervové buňky učastnící se paměti, potenciální substrát kognitivní mapy. Místové neurony, neurony směru hlavy, "grid cells". Různé funkce hipokampu - emoční, prostorová, behaviorální inhibice
Patofyziologie paměti v klinice Různé druhy amnézií - anterográdní, retrográdní. Parietální "neglect". Příklady na pacientech s mozkovými lézemi. Pacient H.M. Funkční zobrazovací techniky. PET, MRI.
Metody experimentálního narušení paměti o zvířat. S cílem studia neurobiologického substrátu a neuropřenašečových mechanismů paměti. Léze a dočasné inaktivace mozkových struktur. Genetické techniky vyřazení specifických genů a jejich vliv na chování (knock-out, transgenní zvířata)
Exkurze do Laboratoře neurofyziologie paměti FgÚ AV ČR Poslední úprava: XSTUCHLI/NATUR.CUNI.CZ (26.09.2008)
|
|
||
|
Po absolvování kurzu student rozumí základním principům paměti a učení jako biologicky podmíněných procesů, které propojují chování, neuronální aktivitu a plasticitu mozku. Dokáže vysvětlit, co je paměť, jaké má funkční a časové složky a jak se liší jednotlivé paměťové systémy, včetně paměti senzorické, krátkodobé, pracovní a dlouhodobé, stejně jako paměti deklarativní a nedeklarativní. Chápe význam pracovní paměti a jejích komponent pro kognitivní výkon a adaptivní chování. Student umí zasadit paměť a učení do širšího kontextu neurobiologie chování a rozumí historickému vývoji oboru. Dokáže kriticky reflektovat přínosy i limity behavioristických, kognitivních a neurovědních přístupů a chápe vztah mezi chováním jedince, aktivitou neuronálních sítí, funkcí jednotlivých neuronů a synaptickými mechanismy. Rozlišuje korelaci a kauzalitu ve výzkumu mozku a chápe význam experimentální kontroly. Absolvent rozumí neuroanatomickým a neurofyziologickým základům paměti, zejména roli hipokampu, amygdaly a kortikálních i subkortikálních struktur. Dokáže vysvětlit principy prostorové paměti a navigace jako modelu vyšších kognitivních funkcí, včetně rozdílů mezi orientací v blízkém a vzdáleném prostoru, a chápe jejich vztah k deklarativní paměti a flexibilnímu chování. Student chápe vliv emocí, stresu a motivace na procesy učení a paměti. Dokáže popsat mechanismy konsolidace paměťové stopy, roli stresových hormonů a vysvětlit, proč emoční vybuzení může paměť jak posilovat, tak narušovat. Rozumí principům emoční paměti, strachového podmiňování a vztahu mezi úrovní aktivace, výkonem a volbou behaviorálních strategií. Absolvent rozumí významu spánku pro učení a paměť, dokáže popsat základní spánkové fáze, jejich neurofyziologické charakteristiky a roli spánku v konsolidaci paměti. Chápe důsledky spánkové deprivace pro kognitivní funkce a chování a rozumí základním principům regulace spánku včetně cirkadiánních rytmů. Student získá přehled o metodách výzkumu paměti a chování na behaviorální, systémové i buněčné úrovni. Rozumí principům behaviorálních testů, elektrofyziologických a zobrazovacích metod a dokáže vysvětlit, jak moderní experimentální přístupy přispívají k porozumění tomu, jak jsou vzpomínky v mozku reprezentovány, ukládány a znovu vybavovány. Poslední úprava: Horníková Daniela, RNDr., Ph.D. (12.01.2026)
|