|
|
|
||
|
Předmět je zaměřen na osvojení základů antropometrických vyšetřovacích technik, zpracování a interpretaci získaných dat. Cílem je přiblížení zásad antropometrického vyšetření, jeho etických aspektů (informovaný souhlas), problematiky referenčních standardů - zásady vytváření standardů, reprezentativnost, objektivnost referenčního souboru, způsoby interpretace referenčních hodnot, způsoby práce s normativními daty, přehled referenčních standardů somatických parametrů pro českou populaci. Základem je praktické zvládnutí základních somatometrických metod - lokalizace somatometrických bodů, přehled a definice základních antropometrických parametrů, projektivní míry, indexy; základní pravidla somatometrického vyšetření, způsoby individuálního hodnocení dat, interpretace výsledků vyšetření. Metody hodnocení tělesné hmotnosti a tělesného složení (kaliperování, hydrostatické vážení, SONO, CT, NMR, BIA, biochemické metody atd.), stanovení distribuce podkožního tuku, zdravotní rizika (WHR, ABR, WHtR). Somatotypologie – metoda Heath – Carter. Základy kefalometrie, hodnocení parametrů obličeje, využití 3D zobrazovacích metod. Úvod do auxologického vyšetření – hodnocení růstových parametrů vůči referenčním standardům a vůči genetické růstové dispozici, predikční postupy, hodnocení biologické zralosti (kostní, výškový věk), sexuální maturace, posouzení hmotnostních parametrů v dětském věku. Nově je zařazena funkční diagnostika - měření krevního tlaku, měření a hodnocení vitální kapacity plic spirometrií a princip a metodika sledování pohybové aktivity akcelerometry. Poslední úprava: Sedlak Petr, doc. RNDr., Ph.D. (05.11.2019)
|
|
||
|
Bláha, P., Vignerová, J. et al. (1999): Vývoj tělesných parametrů českých dětí a mládeže se zaměřením na rozměry hlavy (0 – 16 let). 1. a 2. díl. PřF UK a SZÚ, Praha. Bláha, P., Krejčovský, L., Jiroutová, L., Kobzová, J., Sedlak, P., Brabec, M., Riedlová, J., Vignerová, J. (2006): Somatický vývoj současných českých dětí - semilongitudinální studie. UK a SZÚ, Praha. Eston, R., Reilly, T. (Eds.) (2009): Kinanthropometry and Exercise Physiology. Laboratory manual. Vol. 1: Anthropometry. 3rd ed. Routledge, London-New York. Gripp, K.W., Slavotinek, A.M., Hall, J.G., Allanson, J.E. (2013): Handbook of Physical Measurements. Oxford University Press. Riegerová, J., Přidalová, M., Ulbrichová, M. (2006): Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu (příručka funkční antropologie). Hanex, Olomouc. Vignerová, J., Bláha, P. (Eds.) (2001): Sledování růstu českých dětí a dospívajících. Norma, vyhublost, obezita. SZÚ a Univerzita Karlova, Praha. Vignerová, J. et al. (2006): 6. Celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001, Česká republika. PřF UK a SZÚ, Praha. Poslední úprava: Dupejová Lenka, Mgr. (05.03.2019)
|
|
||
|
Zápočtový pohovor, ověření praktických dovedností získaných v rámci praktických cvičení. Poslední úprava: Dupejová Lenka, Mgr. (05.03.2019)
|
|
||
|
Výuka proběhne blokově prezenční formou v zápočtovém týdnu. Harmonogram bude rozeslán přihlášeným studentům a umístěn na webu katedry cca v polovině listopadu.
1. antropometrie - historie, princip, význam, metody, antropometrické výzkumy v Československu a ČR, referenční standardy 2. somatometrie: antropometrické body - definice, lokalizace; antropometrické rozměry - charakteristika, význam, měření kožních řas. 3. somatometrie: praktické cvičení - metodika měření antropometrických parametrů na těle, interpretace - porovnání s referenčními standardy (SDS, percentily), stanovení přesnosti a spolehlivosti měření (intraindividuální a interindividuální chyba měření) 4. somatometrie: projektivní míry, relativní hodnoty antropometrických parametrů, indexy - definice, výpočty, význam, interpretace 5. kefalometrie: teorie a praktické cvičení - definice a lokalizace kefalometrických bodů, charakteristika a metodika měření kefalometrických rozměrů, indexové hodnoty - význam, interpretace, hodnocení parametrů obličeje, využití moderních zobrazovacích metod 6. metody hodnocení hmotnostních parametrů – měření tělesné hmotnosti, hmotnostní indexy, interpretace hodnot, diagnostická kritéria nadváhy, obezity a nízké hmotnosti, specifika hodnocení hmotnostních parametrů v dětském věku; metody stanovení tělesného složení – antropometrické metody, BIA, komparace metod. 9. auxologie - metody hodnocení růstu a vývoje dětí - aktuální růstová dispozice, genetické růstové pásmo, predikční postupy, biologický věk, sexuální maturace 10. funkční metody - metodika měření krevního atlaku, spiromentie, akcelerometry Poslední úprava: Sedlak Petr, doc. RNDr., Ph.D. (07.10.2020)
|
|
||
|
Po úspěšném absolvování předmětu Metody biomedicínské antropologie 1 student/ka získá ucelený přehled o teoretických základech a praktických postupech biomedicínské antropologie a porozumí významu antropometrických, somatometrických, kefalometrických, auxologických a funkčních metod v biologickém, klinickém i populačním výzkumu. Bude schopen/schopna vysvětlit historický vývoj antropometrie, její principy a současné využití, včetně významu antropometrických výzkumů v Československu a České republice a role referenčních standardů při hodnocení tělesných charakteristik. Student/ka zvládne identifikaci a přesnou lokalizaci základních antropometrických a kefalometrických bodů a osvojí si metodiku měření tělesných rozměrů, kožních řas, tělesné hmotnosti, krevního tlaku a vybraných funkčních parametrů, přičemž bude dodržovat zásady standardizace měření. Dokáže posoudit kvalitu získaných dat, stanovit intraindividuální a interindividuální chybu měření a interpretovat výsledky v porovnání s referenčními hodnotami vyjádřenými pomocí percentilů a SDS. Student/ka bude umět vypočítat a interpretovat relativní hodnoty, projektivní míry a indexy antropometrických a kefalometrických parametrů a využít je při hodnocení tělesné stavby, proporcí a variability lidské populace. Získá schopnost analyzovat hmotnostní parametry a tělesné složení jedinců, kriticky porovnat antropometrické metody a bioimpedanční analýzu a posoudit jejich přínosy a limity, včetně specifik hodnocení v dětském věku. Dále bude schopen/schopna aplikovat auxologické metody k hodnocení růstu a vývoje dětí, stanovit aktuální růstovou dispozici, genetické růstové pásmo, biologický věk a úroveň sexuální maturace a interpretovat je v širším biologickém a zdravotním kontextu. Absolvent/ka předmětu bude rovněž schopen/schopna interpretovat výsledky funkčních metod, jako je měření krevního tlaku, spirometrie a záznam pohybové aktivity pomocí akcelerometrů, a zasadit je do souvislostí zdravotního stavu, životního stylu a variability lidské populace. Poslední úprava: Sedlak Petr, doc. RNDr., Ph.D. (14.01.2026)
|