Evoluce člověka - MB110P85

• Anglický název: Evolution of the Man
• Český název: Evoluce člověka
• Zajišťuje: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2024
• Semestr: letní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: 5
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. Mgr. Vladimír Sládek, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Martin Hora, Ph.D.; Mgr. Rebeka Rmoutilová, Ph.D.; doc. Mgr. Vladimír Sládek, Ph.D.
• Je záměnnost pro: MB110P12

Anotace

Cílem přednášky je seznámit studenty se základy vývoje lidské linie od nejstarších předchůdců člověka, žijících před více než pěti miliony let až k lidem současnosti. Předpokladem sledování kurzu jsou znalosti biologie (zvláště lidské anatomie a zoologie) v rozsahu bakalářského studia přírodovědeckých fakult. Jednotlivé přednášky jsou zaměřeny na metody studia fosilií a současné názory na evoluci člověka plynoucí z odborných publikací

Poslední úprava: Hora Martin, Mgr., Ph.D. (21.02.2022)

Literatura

Základní literatura:

McKee JK, Poirier FE, McGraw WS. 2005. Understanding human evolution. Upper Saddle River, NJ: Pearson Prentice Hall, pp.432.

Rozšiřující literatura:

Jurmain R. Kilgore L, Trevathan W. 2009. Essentials of physical anthropology. Seventh Edition, Wansworth Cendage Lerning, pp.390.

Stanford G, Allen  JS, Anton SC. 2013. Biological Anthropology: The Natural History of Humankind. Pearson Education Inc., pp.613.

Wood B. 2005. Human Evolution: A Very Short Introduction. Oxford University Press, pp.131.

Gibbons, A., 2011. První lidé: Závody v hledání nejstaršího předka. Academia, Praha.

Poslední úprava: Dupejová Lenka, Mgr. (05.03.2019)

Požadavky ke zkoušce

V LS 2021 proběhne test buď prezenční formou nebo distanční formou přes Moodle v závislosti na epidemiologické situaci.

Přezkoušení bude písemné formou testu, případně doplňujících otázek či vyplnění schémat.

Poslední úprava: Hora Martin, Mgr., Ph.D. (09.02.2021)

Sylabus

1)	VYMEZENÍ OBSAHU PŘEDMĚTU EVOLUCE ČLOVĚKA
2)	VZNIK A DATOVÁNÍ FOSILIÍ  - TAFONOMIE - METODY TERENNÍ PRÁCE I.
3)	VZNIK A DATOVÁNÍ FOSILIÍ  - TAFONOMIE - METODY TERENNÍ PRÁCE II.
4)	RANNÍ HOMININÉ
5)	AUSTRALOPITHECI
6)	VZNIK RODU HOMO
7)	HOMO ERGASTER / ERECTUS
8)	NEANDERTÁLCI – JEJICH VZNIK, VÝVOJ A EVOLUČNÍ OSUD
9)	ANATOMICKY MODERNÍ ČLOVEK
10)	EVOLUCE ČLOVĚKA V ČESKE REPUBLICE A KONTEXTU STŘEDNÍ EVROPY – OSÍDLENÍ KONTINENRU ANATOMICKY MODERNIMI LIDMI
11)	EVOLUČNÍ ZNAKY A ADAPTACE SKELETU I. (bipedie, manipulace a syntéza poznatků)
12)	EVOLUČNÍ ZNAKY A ADAPTACE SKELETU II. (evoluce lidské reprodukce v kontextu evoluce mozku a syntéza poznatků)

Poslední úprava: Hora Martin, Mgr., Ph.D. (21.02.2022)

Výsledky učení

Po úspěšném absolvování předmětu student porozumí evoluci člověka jako dlouhodobému procesu formovanému interakcí biologických, ekologických, sociálních a kulturních faktorů. Student chápe vztah mezi biologickou podstatou člověka a proměnlivým přírodním prostředím a je schopen vysvětlit základní principy adaptace lidských populací v čase a prostoru.

Student rozlišuje biologicky orientovaný přístup k evoluci člověka, zaměřený na genetické, morfologické a fyziologické adaptační procesy, od kulturně-ekologického přístupu, který zdůrazňuje roli chování, technologií a sociální organizace při interakci člověka s prostředím. Je schopen tyto přístupy porovnat a aplikovat je na konkrétní příklady lidských populací.

Absolvent předmětu se orientuje v základních modelech popisujících vztahy mezi člověkem a biotickým i abiotickým prostředím a rozumí jejich významu pro interpretaci evolučních procesů. Zná hlavní typy lidských subsistenčních strategií a dokáže vysvětlit jejich ekologické, demografické a evoluční souvislosti.

Student je schopen charakterizovat základní adaptační strategie populací osidlujících klíčové ekologické niky (např. vysokohorské, aridní či chladné prostředí) a chápe jejich biologické i kulturní aspekty. Získané znalosti dokáže využít při interpretaci evoluční variability člověka a při základní analýze vztahů mezi lidskými populacemi a jejich prostředím

Poslední úprava: Sládek Vladimír, doc. Mgr., Ph.D. (30.01.2026)