|
|
|
||
|
Cílem je seznámit posluchače s výpovědí archeologických pramenů k sociální struktuře historických populací. V centru pozornosti jsou pohřebiště a hroby, které odrážejí sociální strukturu nejuceleněji. Po úvodních obecně a metodicky zaměřených lekcích se pozornost zaměří na přehled vývoje pohřbívání prvních historicky známých civilizací - Keltů, Germánů, částečně i Římanů. Raně středověká pohřebiště počínaje 6. stoletím po Kr. jsou představena chronologicky i geograficky. Pojednána jsou pohřebiště merovejská a karolinská, stejně jako hroby v oblasti vikingské. V centru pozornosti je středovýchodní Evropa s Velkou Moravou jako prvním státním útvarem Slovanů. Zvláštní exkurze představí problematiku "knížecích", respektive dynastických hrobů protohistorického a raně středověkého období.
Poslední úprava: Vacková Blanka, RNDr., CSc. (03.05.2005)
|
|
||
|
Donié, S.: Soziale Gliederung und Bevölkerungsentwicklung einer frühmittelalterlichen Siedlungsgemeinschaft. Untersuchungen zum Gräberfeld bei Schretzheim. Saarbrücker Beiträge zur Altertumskunde. Bonn 1999.
Sasse, B.: Die Sozialstruktur Böhmens in der Frühzeit. Historisch-archäologische Untersuchungen zum 9.-12. Jahrhundert. Berliner historische Studien 7 IV. Berlin 1982.
Stein, G.: Adelsgräber des achten Jahrhunderts in Deutschland. Germ. Denkmäler Völkerwanderungszeit A 9. Berlin 1967.
Steuer, H.: Frühgeschichtliche Sozialstrukturen in Mitteleuropa. Eine Analyse der Auswertungsmethoden des archäologischen Quellenmaterials. Abhandl. Akad. Wiss. Göttingen, philol.-hist. K1. 3. F128. Göttingen 1982. Poslední úprava: Vacková Blanka, RNDr., CSc. (05.05.2005)
|
|
||
|
Zkouška ústní formou v rozsahu přednášek a doporučené literatury. Poslední úprava: Sedlak Petr, doc. RNDr., Ph.D. (24.04.2012)
|
|
||
|
1. Co je sociální struktura, základní pojmy a metody, sociálně-historická interpretace archeologických pramenů, význam písemných pramenů
2. Hroby a pohřebiště a jejich význam pro poznání sociální struktury obyvatelstva, znaky, metody, vypovídací schopnosti
3. Sociální struktura protohistorických pohřebišť (doba laténská, doba římská, doba stěhování národů, časně slovanské období)
4. Raně středověká pohřebiště v západní Evropě: Franská říše
5. Raně středověká pohřebiště v severní Evropě: oblast Vikingů
6. Raně středověká pohřebiště ve středovýchodní Evropě: Čechy
7. Raně středověká pohřebiště ve středovýchodní Evropě: Morava
8. Raně středověká pohřebiště ve středovýchodní Evropě: Slovensko, Maďarsko, Rakousko
9. Slovansko-avarská pohřebiště 7.-8. století
10. Velkomoravská pohřebiště 9. století
11. Sociálně-historická interpretace antropologických dat
12. "Knížecí hroby" Poslední úprava: Vacková Blanka, RNDr., CSc. (03.05.2005)
|
|
||
|
Po úspěšném absolvování předmětu student rozumí základním pojmům sociální struktury a sociální stratifikace a je schopen je aplikovat při interpretaci archeologických a antropologických pramenů. Student chápe metodologická východiska sociálně-historické interpretace pohřebních areálů a orientuje se v možnostech a limitech využití hrobových celků, pohřebního ritu a písemných pramenů pro rekonstrukci sociální organizace minulých společností. Student je schopen analyzovat hroby a pohřebiště jako komplexní zdroje informací o sociálním postavení, identitě a nerovnostech v raně středověkých populacích. Rozumí významu prostorové struktury pohřebišť, hrobové výbavy, pohřebních praktik a biologických charakteristik jedinců a dokáže kriticky hodnotit jejich vypovídací schopnost v různých kulturních a chronologických kontextech. Student získá přehled o variabilitě sociálních struktur v protohistorických a raně středověkých společnostech Evropy, se zaměřením na oblast Franské říše, severní Evropy (vikinské prostředí) a středovýchodní Evropy, včetně Čech, Moravy, Slovenska, Maďarska a Rakouska. Chápe regionální specifika a dlouhodobé kulturní procesy ovlivňující pohřební praxi od slovansko-avarského období po Velkou Moravu. Absolvent předmětu je schopen synteticky propojit archeologická a antropologická data při interpretaci sociální struktury pohřebišť, včetně problematiky elitních a tzv. „knížecích“ hrobů. Získané znalosti umožňují studentovi kriticky pracovat s odbornou literaturou a formulovat vlastní odborně podložené interpretace sociální organizace raně středověkých populací v širším historickém kontextu. Poslední úprava: Sedlak Petr, doc. RNDr., Ph.D. (02.02.2026)
|