| Pořadí |
Název předmětu |
| Tematický okruh 1 (TO1) |
| 1 |
1. Klinická psychologie jako aplikovaná disciplína: vymezení, zařazení klinické psychologie v systému zdravotnictví, základní pojmy, význam a limity pro práci fyzioterapeuta. |
| 2 |
2. Duševní zdraví a nemoc: modely zdraví a nemoci, reakce člověka na nemoc, způsoby zvládání. |
| 3 |
3. Vývojová psychologie – rané dětství a předškolní věk: kognitivní a socio-emoční charakteristiky, vývojové úkoly a možné komplikace, důsledky pro spolupráci s malým pacientem. |
| 4 |
4. Vývojová psychologie – školní věk a dospívání: psychologické charakteristiky, vývojové úkoly a možné komplikace; důsledky pro spolupráci s dospívajícím pacientem. |
| 5 |
5. Vývojová psychologie – dospělost a stáří: psychologické aspekty, vývojové úkoly a možné komplikace; motivace a spolupráce pacienta; význam pro rehabilitaci. |
| 6 |
6. Metody práce klinického psychologa I: psychodiagnostika a její přínos pro rehabilitační praxi. |
| 7 |
7. Metody práce klinického psychologa II: krizová intervence, psychologické poradenství a psychoterapie; relevance pro fyzioterapeuty. |
| 8 |
8. Neuropsychologie: kognitivní funkce a jejich poruchy, neurokognitivní syndromy a jejich příčiny; význam pro fyzioterapii. |
| 9 |
9. Kognitivní rehabilitace: principy, cíle a metody s ohledem na různé příčiny neurokognitivních poruch u dospělých a dětí. |
| 10 |
10. Stres a copingové mechanismy: teorie stresu, způsoby zvládání; význam pro pacienta i pro práci fyzioterapeuta. |
| 11 |
11. Úzkostné poruchy u dospělých: klasifikace, projevy; specifika přístupu s cílem podpory spolupráce a adherence k fyzioterapii. |
| 12 |
12. Poruchy nálady u dospělých: klasifikace, projevy; specifika přístupu s cílem podpory spolupráce a adherence k fyzioterapii. |
| 13 |
13. Úzkostné poruchy a poruchy nálady u dětí: projevy a specifika přístupu s cílem podpory spolupráce a adherence k fyzioterapii. |
| 14 |
14. Bolest jako biopsychosociální fenomén: teorie bolesti, psychologické aspekty a význam pro fyzioterapii. |
| 15 |
15. Psychosomatika: vymezení a základní modely (př. bio-psycho-sociální přístup, psychosomatická medicína); principy psychosomatického uvažování a význam pro fyzioterapii. |
| 16 |
16. Funkční vs. organické poruchy: vymezení a rozdíly; klinická kritéria a typické příklady; neurobiologický podklad, psychologické a psychosociální souvislosti; důsledky pro diagnostiku a přístup fyzioterapeuta. |
| 17 |
17. Chronická onemocnění a dlouhodobá hospitalizace: psychologické aspekty, reakce pacienta a rodiny; důsledky pro rehabilitaci. |
| 18 |
18. Paliativní péče, umírání a smrt: psychologické aspekty pro pacienta, rodinu i zdravotníky. |
| 19 |
19. Motivace a adherence pacienta v rehabilitaci: modely motivace, faktory ovlivňující spolupráci, význam pro práci fyzioterapeuta. |
| 20 |
20. Komunikace se pacientem: principy efektivní komunikace, empatie, časté bariéry; význam pro vedení terapie. |
| 21 |
21. Obtížné situace v komunikaci: typy obtížných situací, emoční reakce pacientů; základy krizové a deeskalační komunikace. |
| 22 |
22. Komunikace v péči o dětského pacienta: specifika komunikace s dítětem a rodičem; význam rodinného systému pro spolupráci v terapii. |
| 23 |
23. Role klinického psychologa v multidisciplinárním týmu: formy péče klinického psychologa, význam pro spolupráci s fyzioterapeutem, možnosti a limity. |
| 24 |
24. Psychologická specifika práce fyzioterapeuta: charakteristiky pomáhajících profesí, psychologické nároky a etické principy práce ve zdravotnictví; význam a limity role fyzioterapeuta v multidisciplinárním týmu. |
| 25 |
25. Základy psychohygieny pro zdravotníky: teorie syndromu vyhoření a jeho prevence; význam psychohygieny a možností sebepéče pro fyzioterapeuta. |
| 51 |
51. Základní terminologické vymezení speciální pedagogiky. |
| 52 |
52. Defekt, postižení, handicap, speciální potřeby. |
| 53 |
53. Druhy a stupně postižení. |
| 54 |
54. Vymezení jednotlivých speciálně pedagogických disciplín podle druhu postižení. |
| 55 |
55. Cílové skupiny speciální pedagogiky a speciálně pedagogické péče. |
| 56 |
56. Možnosti školního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. |
| 57 |
57. Problematika dospělých osob se zdravotním postižením. |
| 58 |
58. Komplexní přístup k řešení kvality života lidí se zdravotním postižením. |
| 59 |
59. Rodina a dítě se zdravotním postižením. |
| 60 |
60. Státní politika vůči občanům se zdravotním postižením. |
| 61 |
61. Nejdůležitější právní normy ve vztahu k občanům se zdravotním postižením. |
| 62 |
62. Komunikace zdravotníků s lidmi se zdravotním postižením. |
| 63 |
63. Činnost nestátních neziskových organizací ve prospěch osob se speciálními potřebami. |
| 64 |
64. Systém péče o seniory a hospicové hnutí v ČR. |
| 65 |
65. Člověk s tělesným postižením. |
| 66 |
66. Člověk se zrakovým postižením. |
| 67 |
67. Člověk se sluchovým postižením. |
| 68 |
68. Člověk s postižením řeči. |
| 69 |
69. Člověk s mentálním postižením a autismem. |
| 70 |
70. Člověk s poruchami chování. |
| 71 |
71. Člověk s kombinovaným postižením. |
| 72 |
72. Člověk s dílčími deficity. |
