|
|
| Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
 |
Transformace_S_Syllabus_2026LS_v09.pdf | Sylabus Seminář k Proměnám LS 2026 v09 | PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. |
|
||
|
Předmět slouží jako specifický doplněk k přednášce Proměny současných společností, v němž si studenti prohlubují a rozšiřují znalosti, koncepty a perspektivy, s nimiž se seznámili v přednášce, a to především prostřednictvím aplikace probraných perspektiv na vlastní vybrané téma, kdy je jedna z realizovaných aplikací v průběhu semináře rozpracována do podoby závěrečné seminární práce.
Cílem semináře je umožnit studentům ve vazbě na vlastní téma diskutovat společenské, epistemologické a sociologické posuny, které problematizují koncepty a kategorie, vytvořené sebereflexí společností ve XX. století. Kurs tak má lépe připravit absolventy magisterského studia na hlubší heuristickou práci s aktuálními společenskými tématy. Smyslem semináře je dát studentům prostřednictvím strukturované diskuse příležitost vyhledávat k tématům další zdroje, přebírat odpovědnost za průběh semináře a iniciovat diskuse, ideálně založené na aktuálním výzkumu a vlastní odborné profilaci studenta. V průběhu předmětu studenti s využitím studijní literatury zpracovávají teoretickou seminární práci, jejímž obsahem je konfrontace klasického uchopení jejich tématu s aktuálními posuny v realitě či reflexi posuzovaného tématu prostřednictvím vybrané perspektivy. Struktura semináře slouží tomuto cíli: studenti si nejdříve volí téma, ujasňují klasický přístup k jejich tématu a zkouší rešerši a syntézu (první tři semináře, všichni se připravují v podobném rozsahu), následuje série seminářů zaměřených převážně na aplikaci perspektiv (zde má každý student těžiště práce v 2-3 perspektivách, které aplikuje na své téma) a kurs končí semináři zaměřenými primárně na přípravu seminární práce / kolokvia. Kurs je zakončen kolokviem, na němž studenti prezentují a diskutují výsledky své práce. Po absolvování tohoto semináře budou studenti magisterského studia lépe připraveni na práci s novými společenskými posuny a jejich aktuální sociologickou reflexí, a to jak teoreticky, tak v praktickém výzkumu. Seminář poskytuje prostor pro aktivní účast, samostatnou práci a kritické myšlení, které jsou klíčové pro další profesní rozvoj absolventů magisterského programu sociologie. První, informací seminář se koná 19.2. Zájemcům o kurs se doporučuje připravit si předem 1-3 témata, na která by se chtěli v NMgr studiu orientovat. Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
|
|
||
|
Využití AI v kursu: Využití nástrojů umělé inteligence (AI) je v tomto kursu povoleno výhradně ve fázi orientační rešerše, základní tematické orientace a promýšlení aplikace sociologické perspektivy (např. přehled možných zdrojů, zpřesnění pojmů, orientace v debatě). Využití AI není přípustné při formulaci a psaní přípravných úkolů, vypracování a formulaci aplikace perspektivy a při psaní závěrečné seminární práce. Student/ka je vždy plně odpovědný/á za obsah, argumentaci, strukturu a jazykovou formulaci odevzdaných textů. Použití AI nesmí nahrazovat vlastní analytickou práci, interpretaci odborné literatury ani samostatnou formulaci textu. Porušení těchto pravidel je považováno za porušení zásad akademické integrity a může být posuzováno obdobně jako jiné formy neetického jednání (včetně plagiátorství). Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
|
|
||
|
Student získá atestaci při splnění následujících podmínek:
Průběžná příprava a aktivní účast: Tato podmínka je splněna při aktivní účasti na seminářích a včasném zaslání alespoň 70 % příprav k semináři. Ke každému seminárnímu setkání (s výjimkou prvního a posledního semináře) je zadán kratší přípravný úkol, založený na domácí přípravě na seminář. Cílem je podpora diskuse, skupinové práce nebo hlubší reflexe probíraných perspektiv. Přípravy mohou mít podobu např.: · krátkého pozičního textu k danému tématu, · stručného výsledku rešerše k zadané otázce, · stručného komentáře k odevzdané aplikaci probírané perspektivy na vlastní zvolené téma, · přípravy podnětů pro skupinovou diskusi
Zadání příprav včetně jasného termínu je zpřístupněno v systému Moodle vždy alespoň s týdenním předstihem. Obvyklý nejzazší termín pro odevzdání příprav je středa ráno, termín pro stručné komentáře k odevzdané aplikaci probírané perspektivy je čtvrtek večer. V případě, že student/ka z doložených vážných důvodů zmešká jeden nebo dva úkoly/semináře z celku 70 % realizované výuky, může tyto povinnosti nahradit vypracováním náhradní poziční práce. Pozičním referátem nelze nahradit absenci aplikace perspektivy na vlastní téma (tu je třeba nahradit). Aplikace perspektiv na vlastní téma Každý v průběhu semestru zpracuje 2–3 aplikace vybraných sociologických perspektiv na vlastní zvolené téma. Aplikací se rozumí analytické uchopení konkrétního společenského jevu nebo problému prostřednictvím jedné vybrané sociologické perspektivy, přičemž cílem není téma pouze popsat, ale ukázat, jak daná perspektiva umožňuje k tématu nově přistoupit, a případně, jaké má perspektiva ve vztahu k danému tématu limity. Sociologické perspektivy určené k aplikaci budou stručně představeny na úvodním semináři a jejich výběr proběhne v prvních dvou seminářích po úvodní diskusi se studenty, zaměřené na tematickou profilaci studentů v kursu. Počet aplikací bude stanoven v závislosti na celkovém počtu zapsaných studentů. Studenti, kteří v daném týdnu zpracovávají aplikaci dané perspektivy na vlastní téma, nevypracovávají k příslušnému semináři jiný přípravný úkol; příprava aplikace se započítává do celkového počtu splněných průběžných úkolů. Ostatní studenti v těchto seminářích k odevzdané aplikaci zpracovávají stručný písemný komentář, který slouží jako opora pro seminární diskusi. Komentář má podobu otázky, kritické poznámky nebo návrhu rozšíření analytického pohledu a není hodnocen jako samostatná seminární práce. Závěrečná seminární práce Závěrečná seminární práce má formu odborného teoretického textu v rozsahu 3–6 normostran. Práce musí vycházet z jedné konkrétní aplikace sociologické perspektivy, kterou student/ka v průběhu semestru zpracoval/a a prezentoval/a v semináři. Cílem seminární práce je rozvinout tuto aplikaci do uceleného teoretického textu, a to prostřednictvím explicitní konfrontace aplikace zvolené sociologické perspektivy s klasickým sociologickým uchopením téhož tématu, které danou perspektivu nevyužívá nebo ji problematizuje odlišným způsobem. Práce tedy má odpovídat základní optice předmětu, tj. má posoudit aktuální platnost, využitelnost, relevanci, či proměnu sledovaného sociologického problému, konceptu či skutečnosti v konfrontaci se způsobem uchopení tohoto v sociologické reflexi XX. století. Student/ka si na začátku kursu volí téma nebo společenský jev, u něhož je schopen/schopna formulovat výzkumnou otázku relevantní vzhledem k explicitně pojmenovanému společenskému problému. Seminární práce tuto otázku dále rozvíjí na základě argumentace, konfrontace a kritického čtení odborné literatury. Struktura seminární práce: Odevzdaný text musí být souvislým textem neděleným do kapitol, respektující tedy následující strukturu: 1) Uvedení do tématu, vysvětlení relevance a formulace problému Uvedení čtenáře do tématu a vysvětlení jeho dnešní sociologické a společenské relevance, obsahující explicitní formulaci společenského problému. Téma musí být dostatečně obecné, aby umožňovalo zpracování formou teoretického textu a současně dohledání klasického textu k dané problematice. Tato část musí také obsahovat explicitní formulaci otázky, na kterou se text snaží odpovědět. 2) Klasické sociologické uchopení tématu Představení klasického (v odborné diskusi respektovaného) sociologického uchopení tématu, které tvoří výchozí bod pro další analýzu. Klasickým se rozumí teoretický přístup nebo konkrétní publikace, jež byly ve své době, případně dosud jsou, ve vztahu k tématu odborně významné a často citované. Klasickým uchopením se nemíní uchopení klasiků sociologické teorie z přelomu 19. a 20. století, mělo by být z druhé poloviny 20. století. 3) Rozvinutí aplikace perspektivy a její konfrontace s klasickým přístupem Jádro práce, v němž student/ka rozvíjí aplikaci zvolené sociologické perspektivy na dané téma a ukazuje: - v čem tato perspektiva umožňuje nově uchopit sledovaný problém, - v čem se její výklad liší od klasického přístupu, - případně jaké jsou její analytické přínosy a limity v současném kontextu. Tato část musí vycházet z práce s odbornou literaturou a využívat alespoň tři aktuální odborné zdroje, které se přímo věnují danému tématu a/nebo pracují se zvolenou perspektivou. 4) Závěr a implikace pro další výzkum Co z konfrontace vyplývá vzhledem k problému, včetně vyplývající formulace výzkumné otázky/-ek či okruhů pro další výzkum v oblasti. V každém případě nesmí být závěr pouze shrnutím, práce musí končit vyvozením závěru či vlastního stanoviska z předchozího textu (tj. závěr a předchozí text musí být logicky provázané). Další náležitosti seminární práce: Nesmí se jednat o referát na jednu knihu, taktéž vrácené k přepracování nebo hůře hodnocené budou práce, vycházející ve většině textu z jednoho či dvou děl. Přijaty také nebudou práce empirické, metodologické a práce řešící lokalizovaný problém (např. bezdomovectví v ČR, sociální hnutí v Argentině). Lokalizované problémy samozřejmě mohou být využity k ilustraci či jako součást širší argumentace. Není přípustné psát práci převážně na základě neodborných zdrojů. Práce musí obsahovat úvodní stranu se jménem autora a názvem práce, na konci semestrální práce musí být uveden seznam použité literatury. Odkazy v textu a seznam použité literatury musí být jednotné dle vybraného citačního stylu, doporučuje se APA (další možné jsou Harvard, MLA a ČSÚ, pokud nebude uvedena APA, musí být zvolený citační styl uveden na titulní straně). Není možné odevzdat práci, jejíž text tvoří součást diplomové práce či práce do jiného předmětu. Práci student odevzdává v editovatelném souboru *.doc, *.docx, *.odt nebo *.rtf, a to v názvu Příjmenístudenta/ky_strucnynazev.* . Plagiátorství bude postoupeno vedení katedry a případně etické komisi FF UK. Každé odevzdání seminární práce je počítáno jako jeden termín zkoušky (tj. student může práci přepracovat max. dvakrát). Do počtu 3-6 normostran se nezapočítává titulní strana, seznam literatury a případná anotace. Seminární práce nemusí mechanicky reprodukovat původní aplikaci v semináři, ani již prezentovaný klasický přístup k tématu. Student/ka může v průběhu další práce s literaturou, diskusí v semináři či na základě zpětné vazby dospět k odlišnému uchopení zvolené perspektivy nebo k odlišnému vymezení „klasického“ přístupu k tématu. Taková změna je přípustná a považována za legitimní. Rozhodující je zachování tematické a analytické kontinuity s jednou z realizovaných aplikací perspektivy. Termínem odevzdání práce je středa 27. května. Termínem odevzdání dvou zpětných vazeb je středa 3. června. Vzhledem k návaznosti odevzdání na hodnocení práce od kolegů není možné odevzdat práci později, proto se studentům doporučuje v případě očekávaných komplikací s termínem odevzdání práci naplánovat si raději odevzdání práce před začátkem zkouškového období! V případě, že práce nebude ohodnocena jako dostatečná, může student/ka práci opravit na základě poskytnuté zpětné vazby. Každé odevzdání práce se počítá jako jeden zápočtový termín, seminární práci tedy lze odevzdat maximálně třikrát. Na zpětnou vazbu druhého nebo třetího odevzdání semestrální práce má vyučující jeden kalendářní měsíc. Nejzazší termín pro odevzdání poslední opravené verze práce je konec srpna 2026, po tomto termínu již nové práce nebudou přijímány k opravě. V případě nejistoty konzultujte! Zpětné vazby na přiřazené práce kolegů a účast na kolokviu Dvě zpětné vazby, které každý/á odevzdává do 3. června, mají charakter stručného strukturovaného komentáře, který slouží jako podklad pro diskusi nad prezentacemi v semináři. Zpětné vazby nejsou posudkem práce ani jejím hodnocením. Celková časová zátěž spojená s atestací bude dána počtem zapsaných na kurs a bude diskutována na úvodním semináři tak, aby náročnost kursu nepřesáhla hodiny odpovídající kreditům. Veškeré potíže s plněním kursu je třeba řešit ideálně dopředu, případně bez prodlení. Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
|
|
||
|
Literatura: Studijní literatura se vzhledem k založení předmětu jednak skládá z literatury odpovídající konkrétnímu zaměření dané části semináře, často vycházející z rešerše studentů, a jednak se kryje s literaturou přednášky Proměny současných společností: Ashcroft, B., Griffiths, G., & Tiffin, H. (2013). Post-Colonial Studies: The Key Concepts (3rd Ed.). London: Routledge. Beck, U. (2012). Redefining the sociological project: The cosmopolitan challenge. Sociology, 46(1), 7-12. Bijker, W. E., Hughes, T. P., & Pinch, T. (Eds.). (1987). The Social Construction of Technological Systems: New Directions in the Sociology and History of Technology. Cambridge, Mass.: MIT Press. Butler, J. (2017). Bodies that matter. In Feminist theory and the body (pp. 235-245). Routledge.. Dreyfus, H. L., & Rabinow, P. (2000) Michel Foucault: za hranicemi strukturalismu a hermeneutiky. Praha: Herrmann & synové. Foucault, M. (2003). Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann & synové. Fuller, M. G., & Löw, M. (2017). Introduction: An invitation to spatial sociology. Current Sociology, 65(4), 469-491. https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1177/0011392117697461 Goldthorpe, J. H. (2014). Class and politics in advanced industrial societies 1. In Conflicts About Class (pp. 196-208). Routledge. Latour, B. (2007). Reassembling the social: An introduction to actor-network-theory. Oup Oxford. Lupac, P. (2021). How (not) to deepen information inequality via information policy: A contribution of the contextual approach. In Duff, Alistair (Ed.), Research Handbook on Information Policy (pp. 368–383). Edward Elgar. https://doi.org/10.4337/9781789903584.00042 Sassen, S. (2014). Expulsions: Brutality and Complexity in the Global Economy. Cambridge, Massachusetts: The Belknap Press of Harvard University Press. Welsch, W. (1999). Transculturality: The puzzling form of cultures today. Spaces of culture: City, nation, world, 13(7), 194-213. Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
|
|
||
|
Plánovaný harmonogram kursu (finální rozpis bude diskutován na prvním semináři): 1. I nformační schůzka, diskuse k tematické profilaci studentů – 19.2. 2. Klasické vymezení tématu a vyjasnění problému vázaného na téma – 26.2. 3. Societální fragmentace dnes - otázky pro sociologickou analýzu (syntéza evidence) – 5.3. 12.3. - výuka odpadá 4. Globalizace jako kontext analýzy (aplikace na vlastní téma) / syntetické čtení Sassen – 19.3. 5. Rovina sociálního prostoru (aplikace na vlastní téma) – 26.3. 2.4. - výuka odpadá 6. Sociální nerovnosti v tématu (aplikace na vlastní téma) – 9.4. 7. Současná teorie kapitálů (syntéza / aplikace na vlastní téma) – 16.4. 8. Gender jako sociologická perspektiva (aplikace na vlastní téma) – 23.4. 9. Sociální konstrukce X (aplikace na vlastní téma) – 30.4. 10. Teorie sítí aktérů (aplikace na vlastní téma) / kritické čtení Digitální společnosti – 7.5. 11. Příprava na kolokvium (prezentace a diskuse draftů) – 14.5. 12. Kolokvium - prezentace seminárních prací – červen Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
|