|
|
|
||
|
VÝUKA PŘEDMĚTU ZAČÍNÁ 19. 2. 2025.
Předmět seznamuje studenty se základními pojmy a směry sociologického myšlení týkajícími se vztahu mezi jednotlivcem a společností, neboli mezi individuální a strukturální rovinou jednání. Řada přednášek je tvořena třemi tematickými oddíly. V úvodní přednášce je podrobněji představen smysl a obsah obecné sociologie a problematika pojmu společnost, využita je přitom konfrontace s dalšími pojmy na podobné úrovni obecnosti. První dva oddíly slouží k postupnému seznamování se dvěma základními pohledy na vztah jedince a společnosti, které se liší přisouzením primátu jednomu nebo druhému z těchto prvků (v pořadí: společnost – jedinec). Nejprve (oddíl A) je věnována pozornost jazyku jako sociální realitě a pojmům kultura a struktura v jejich sociologickém uchopení. Následující oddíl B sleduje vztah jedinec – společnost z individualistického hlediska, a to po těchto krocích: sociální jednání, jednající jedinec, systémy jednání, symbolická interakce, teorie racionálního jednání. V závěrečném bloku C výklad přechází k pojmovým nástrojům, s jejichž pomocí sociologie standardně zachycuje místo jedince ve společenském celku: jde o pojmy status a role a zejména instituce a institucionalizace. Návazně jsou představeny nejznámější teorie usilující o překonání duality jednání a struktury a poslední přednáška se z většího nadhledu, ale stále při zachování sociologického přístupu, zamýšlí nad otázkami svobody a autenticity jednání jednotlivce ve společnosti. Trvale se klade důraz na rozvíjení sociologické imaginace a vhledu do plurality sociologických škol a směrů. K předmětu je zřízena stránka v aplikaci Moodle (https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=961). Přihlašovací údaje (heslo) budou zaslány zaregistrovaným studentům na začátku výuky. Povinná četba je dostupná v Moodlu. Poslední úprava: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (03.02.2025)
|
|
||||||||
|
Podmínky zakončení předmětu: Studenti jsou hodnoceni na základě písemného kontrolního testu (50 bodů). K úspěšnému vykonání písemného testu je třeba získat minimum 30 bodů.
Test Test o délce trvání 45-60 minut ověřuje znalost pojmů a teorií vyložených na přednáškách a dále vysvětlených v povinné studijní literatuře (je uvedena v tomto sylabu a také na stránce předmětu v Moodlu). Test obsahuje otevřené nebo uzavřené otázky. Každý student má maximálně dvě možnosti opravy, počítá se nejlepší, tedy nikoli poslední, výsledek. V každém letním semestru jsou během zápočtového týdne nebo zkouškového období vypsány právě tři termíny testu, zpravidla s odstupem přibližně 2-3 týdny po sobě. V případě opakované neúčasti nebo neúspěchu u testů vypsaných v LS daného školního roku není možné se opět pokusit o splnění testu dříve než v LS následujícího školního roku. Při psaní testu nelze používat pomůcky (studijní literaturu, powerpointové prezentace, poznámky nebo výpisky, mobilní telefony a počítače, AI). Nesplnění testu (ať už na základě nedostatečného bodového zisku nebo neúčasti) během zkouškového období v LS se počítá jako propadlý termín zkoušky.
Kritéria pro hodnocení odpovědí na otázky v testu • přesnost a správnost vymezení pojmů a vystižení teorií, které byly v předmětu představeny a vysvětleny; • znalost autorů pojmů a teorií, současně i schopnost přiradit odpovídající pojmy a teorie k danému autorovi; • znalost směrů a proudů sociologického myšlení, které byly v předmětu představeny a vysvětleny, včetně jejich představitelů a přibližného chronologického a geografického zařazení; • schopnost aplikovat pojmy a teorie na (zadané nebo vlastní) sociologické téma nebo sociální jev; • schopnost vystihnout podstatné znaky mikrosociologického a makrosociologického přístupu k určitému sociálnímu jevu; • stylistická a gramatická úroveň, srozumitelnost písemného vyjadřování. Výsledná známka Známka odpovídá bodovému hodnocení podle tabulky.
Poslední úprava: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (05.02.2025)
|
|
||
|
Auer, P. (2014). Jazyková interakce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Benedictová, R. (1999). Kulturní vzorce. Praha: Argo. Berger, P. L. (2003). Pozvání do sociologie. Brno: Barrister & Principal. Berger, P. L. & T. Luckmann (1999). Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Praha: Karolinum. Eagleton, T. (2001). Idea kultury. Brno: Host. Fromm, E. (2014). Strach ze svobody. Praha: Portál. Giddens, A. (2014). Sociologie. Praha: Argo. Goffman, E. (1999). Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon. Goffman, E. (2003). Stigma. Praha: SLON. Harrington, A., ed. (2006). Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál. Hawkes, T. (1999). Strukturalismus a sémiotika. Brno: Host. Joas, H. a W. Knöbl (2020). Sociální teorie: vybrané přednášky. Praha: SLON. Kolektiv autorů (1996). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. Keller, J. (2005). Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON. Keller, J. (2012). Úvod do sociologie. Praha: SLON. Latour, B. (2016). Stopovat a skládat světy s Brunem Latourem. Praha: tranzit.cz. Martuccelli, D. (2007). Sociologie modernity: Itinerář 20. století. Brno: CDK. Merton, R. K. (2000). Studie ze sociologické teorie. Praha: SLON. Mills, Ch. W. (2002). Sociologická imaginace. Praha: SLON. Nohejl, M. (2001). Lebenswelt a každodennost v sociologii Alfreda Schütze: pojednání o východiscích fenomenologické sociologie. Praha: SLON. Petrusek, M. (2006). Společnosti pozdní doby. Praha: SLON. Piaget, J. (1971). Štrukturalismus. Bratislava: Pravda. Schütz, A., D. Alieva a M. Tížik (eds.) (2012). Príspevok Alfreda Schütza k sociologickej teórii. Praha: SLON; Bratislava: Sociologický ústav SAV. Šubrt, J. a kol. (2008). Soudobá sociologie II. Praha: Karolinum.
On-line Sociologická encyklopedie: https://encyklopedie.soc.cas.cz/ Poslední úprava: Skovajsa Marek, doc. PhDr., M.A., Ph.D. (05.02.2025)
|