Polská literatura 19. století - seminář - ASE100195

• Anglický název: Polish Literatury of 19th Century (Seminar)
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / 30 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Michala Benešová, Ph.D.
• Vyučující: Michala Benešová, Ph.D.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Literatura

Anotace

Literární seminář je komplementárním doplněním přednášek z dějin polské literatury 19. století. Semináře budou mít zejména analyticko-interpretační charakter. Student se v nich detailně seznámí s konkrétními literárními díly z období romantismu, pozitivismu a Mladého Polska. Na příkladu vybraných problémů a konkrétních textů budou představeny klíčové motivy, symboly a topoi, jež vykrystalizovaly v období romantismu a vešly v dialog s pozdější literární tradicí. Pozornost bude věnována i klíčovým tématům období pozitivismu a moderny. Charakter semináře studentům umožní nejen pracovat s konkrétním literárním textem, ale zároveň jim dá možnost ověřit si teoretické poznatky z literární teorie v praxi. Důraz bude kladen také na interpretaci textu.

Poslední úprava: Benešová Michala, Ph.D. (01.02.2023)

Podmínky zakončení předmětu

Podmínkou pro získání zápočtu je aktivní účast na seminářích (maximálně dvě absence), četba analyzovaných textů a vytvoření/představení prezentace k vybranému textu na úvod daného semináře (individuálně či ve skupinách). Prezentace by měla mj. zahrnovat odpovědi na tři otázky připojené ke každému z analyzovaných textů (viz sylabus).

Poslední úprava: Benešová Michala, Ph.D. (30.01.2026)

Literatura

Literatura:

BACHÓRZ, J., KOWALCZYKOWA, A. (red.), Słownik literatury polskiej XIX wieku, Wrocław 1991

BRODZKA, A. (red.), Słownik literatury polskiej XX wieku,  Wrocław 1992

Historia literatury polskiej, t. 5, Romantyzm, Bochnia-Kraków

HUTNIKIEWICZ, A., Młoda Polska, Warszawa 2008

JANION, M., Gorączka romantyczna, Warszawa 1975

Lektury polonistyczne. Oswiecenie, Romantyzm, red. A. Borowski, J. S. Gruchała, t. 1,

Kraków 1996

Markiewicz, H., Pozytywizm, Warszawa, 1980

Nycz, R.: Język modernizmu. Wrocław, Fundacji na Rzecz Nauki Polskiej 1997.

POSLEDNÍ, P., Polské literární symboly, Hradec Králové 2003

PRZYBYLSKI, R. - WITKOWSKA, A., Romantyzm, Warszawa 1997

Štěpán, L. a kol., Slovník polských spisovatelů, Praha 2000

WYKA, K., Młoda Polska I, II, Kraków 2003

Poslední úprava: BENEM2AF (19.02.2018)

Sylabus

19. 2. Úvod

26. 2. Ignacy Krasicki: Myszeidos (čes. in: Vojna mnichů a jiné básně, Praha 1959, digitalizováno)

Otázky: Co je v tomto textu parodováno? Na kterou polskou legendu dílo primárně odkazuje? Proč autor pracuje se zvířecími hrdiny?

5. 3. Adam Mickiewicz: Ballady i romanse (čes. Balady a romance, Praha 1953, 1998, digitalizováno)

Otázky: Jak se v Mickiewiczových baladách projevuje romantický pohled na svět? Proč se balada Pani Twardowska nejmenuje "Pan Twardowski"? Odkud můžete znát příběh balady Ucieczka (Útěk)?

12. 3. Adam Mickiewicz: Konrad Wallenrod (čes. Konrád Wallenrod, Praha 1954, 1976, digitalizováno)

Otázky: Proč se hlavní hrdina poémy chce stát velmistrem křižáckého řádu? Jakou roli hraje v díle wajdelotova píseň ze 4. části Uczta? Jak pojímá autor motiv zrady? 

19. 3. Juliusz Słowacki: Balladyna (čes. Balladyna, Praha 1950, digitalizováno)

Otázky: Má Balladyna něco společného s baladou? Jakým způsobem se v tomto textu projevuje "nadpřirozeno"? Je místo, kde se příběh odehrává, důležitý pro polskou kulturní tradici?

26. 3. Zygmunt Krasiński: Nie-Boska komedia (čes. Komedie ne božská, Praha 1983)

Otázky: Jakým způsobem se v tomto textu projevuje "nadpřirozeno"? Jak lze interpretovat závěr dramatu? Jak mohla Nie-Boska komedia přispět ke konstituování antisemitského diskursu v Polsku?

2. 4. jarní čtení týden

9. 4. Bolesław Prus: povídky (např. české výbory Povídky I, Povídky II, Povídky: Antek, Sirotčí osud a jiné povídky)

Otázky: Kdo je vypravěčem Prusových povídek? Jak autor pracuje s hlavními motivy povídek (např. motivem vesty či kolovrátku)? Je v Prusových povídkách prostor pro humor?

16. 4. Eliza Orzeszkowa: Meir Ezofowicz (čes. Meir Ezofovič, Praha 1953, digitalizováno)

Otázky: V jakém prostředí se román odehrává a jaké jsou charakteristické znaky tohoto prostředí? Co autorku zajímalo na židovském světě? Jak lze charakterizovat ženské hrdinky tohoto románu?

23. 4. Historické romány Henryka Sienkiewicze

Otázky: Jaké jsou základní rysy historického románu v podání Sienkiewicze? Jaká historická období (historické události) si autor vybírá? V čem mohly Sienkiewiczovy historické prózy vyvolávat kontroverze?

30. 4. Básníci Mladého Polska (výběr básní)

Otázky: Co je symbol a jak s ním básníci Mladého Polska pracují? Jaký charakter má mladopolská milostná poezie? V čem se modernistická balada liší od té romantické? 

7. 5. Stefan Żeromski: Ludzie bezdomni (čes. Lidé bez domova, Praha 1949, 1964, digitalizováno)

Otázky: Souvisí nějak Żeromského román s obdobím pozitivismu? Kdo je v románu "bez domova"? Kdo v románu přichází o ideály?

14. 5. Stanisław Wyspiański: Wesele (čes. in: Veselka. Varšavanka, Praha 1988, digitalizováno)

Otázky: Proč si autor zvolil za hlavní motiv svatbu? Jaká je role nadpřirozených postav v tomto dramatu? Jak může drama Wesele souviset s výtvarným dílem Jana Matejka?

Poslední úprava: Benešová Michala, Ph.D. (20.02.2026)