|
|
|
||
|
Cílem kursu je zprostředkovat základní informace o předkřesťanském skandinávském náboženství. K uvedení do problematiky poslouží stručné shrnutí výsledků dosavadního bádání, dějinný nástin se zaostřením na proces christianizace skandinávie, charakteristika staroseverského jazyka, poetiky a runového písma, utřídění literárních i materiálních pramenů ke studiu a bibliografická orientace.
Po prolegomenální části se výklad obírá vlastní sférou religiozity, tj. na jedné straně mytologie: prototypizované charakteristiky jednotlivých božských postav staroseverského pantheonu, stěžejní mytické narativy, kosmologie, eschatologie; na druhé straně kult: obětní rituály, přísahy, pohřební rity, svátky atd. Tímto svým obsahem zajišťuje naplnění požadavků na splnění položky "Starší evropské náboženské tradice". Výklad kromě faktografické stránky hledí též na zasazení do kontextu religionistického bádání, pročež v rámci prezentace materiálu jej současně používá k exemplifikaci obecných témat, jež jsou pro fenomenologii či antropologii náboženství stěžejní, např. protiklad sakrálního a profánního, symbolický význam oběti, struktura iniciace, problém tzv. monomýtu; fenomén liminality; axis mundi; věštebná a básnická inspirace, rituální extáze, regressus ad originem & descensus ad inferos, Männerbünde - "rituální bratrstva", otázka dumézilovské trojfunkční ideologie a další. Podobný prostor bude věnován též exkursům do komparativní religionistiky a indoevropeistiky, ježto tato paradigmata či obory dlouhodobě náleží mezi tradiční interprety staroseverského náboženství a rovněž jsou užitečná i pro studenty zaměřené primárně na jinou náboženskou oblast. Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (02.10.2013)
|
|
||
|
PŘEDEPSANÁ LITERATURA
DOPORUČENÁ LITERATURA: Jan A. Kozák: Óðinn: mýtus, oběť a iniciace, Praha: Herrmann a synové 2018 (látku na stranách 12-48 je třeba znát dokonale) Jan A. Kozák: Sága o Hervaře, II – Komentář, Praha: Herrmann a synové 2009 (studie I, III, IV) DOPLŇKOVÁ DOPORUČENÁ LITERATURA:
Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (19.05.2025)
|
|
||
|
Přednáškový cyklus je koncipován jako dvousemestrový, zkoušku je ale samozřejmě možné složit i jen po absolvování zimního semestru. Je to však velmi nevýhodné, neboť naprostá většina z nemalého pensa předepsané literatury spadá právě do zimního semestru. Doporučený postup je tedy složit obě zkoušky z obou kursů naráz v letním semestru. Navíc právě tak získá student ucelený vhled do kulturně-náboženského světa staré Skandinávie. Zkouška z letního semestru je podobně stavěná, jako zkouška v zimním semestru, opět jsou čtyři otázky a rituální recitace staroseverské poezie.
Atestace I. Jako rituální úvod před samotnými zkušebními otázkami musí každý zkoušený znovupřednést zpaměti staroseversky a česky dvojici strof (výslovnost staroseverštiny bude vyložena na přednášce), jde jen o připomenutí textu ze zimního semestru: Deyr fé, deyja frændr, deyr sjalfr it sama, en orðstírr deyr aldregi, hveim er sér góðan getr. Deyr fé, deyja frændr, deyr sjalfr it sama, ek veit einn, at aldrei deyr: dómr um dauðan hvern. Zajde majetek, zemřou přátelé, ty sám též zemřeš. Jen toho paměť potrvá věčně, kdo si ji zaživa zasloužil. Zajde majetek, zemřou přátelé, ty sám též zemřeš. Vím jedno jen, co věčně trvá: po mrtvém pověst. K tomu nově u zkoušky z letního semestru připojí zkoušený další dvě strofy, tentokrát zvolené na základě vlastního rozhodnutí. Student se může rozhodnout, zda se bude jednat o 2 strofy ve staroseverštině a českém překladu a nebo o 6 strof česky (bez staroseverštiny). Výběr strof a originální předlohy konzultujte se mnou včas během semestru.
II. Absolvování zkoušky předpokládá nastudování veškeré předepsané literatury a objem odpřednášené látky, přičemž tyto dvě množiny se často nepřekrývají. Samotná zkouška se skládá ze zodpovězení čtveřice otázek, vybraných tak, že každá otázka je z jiné ze čtyř kategorií okruhů (viz oddíl "Studijní opory" zde), čímž se přibližně vyváženě pokryje spektrum probrané látky. Čtveřice otázek je strukturována takto: A. Historický, geografický kontext, christianizace, literární prameny, archeologické nálezy, epigrafika (Prameny, Historie) či Mýtus - obvykle je vybrán konkrétní mytický motiv, božská postava či narativ a student ji musí plnohodnotně představit, zapojit do kontextu ostatních mýtů a interpretovat (Kosmologie, Mytické postavy) B. Kult či komparace - vybráno je konkrétní téma z oblasti rituálů, obyčejů, svátků apod., úkolem je shrnout, co je o tématu známo, včlenit ho do kontextu, případně postihnout geneticko-komparativně či typologicko-komparativně obecnější souvislosti, otázky ke kultu půjdou do větších detailů, než při zkoušce po zimním semestru (Kult, Průřezová a komparativní témata) C. Student dostane konkrétní úryvek z primární literatury a okomentuje a vyloží ho (kontext, souvislosti v rámci mytologie či ritu) + bude zkoušen namátkou z obsahu přečtené sekundární literatury (tj. rozmyslete si hlavní myšlenky literatury, kterou budete číst, abyste ji na požádání dokázali shrnout) D. Student si připraví vlastní výklad (plynulý, systematický, s příklady a s pointou) jím vybraného konkrétního problému, tématu, mýtu či ritu. Ve výkladu by měl vybraný fenomén zasadit do kontextu, představit obvyklé interpretace, říci k tomu něco zajímavého. Pozitivně je hodnocen vlastní zájem, samostatná četba mimo rámec předepsané literatury a vlastní, racionálně odargumentovaný, návrh na interpretaci. Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (19.09.2017)
|
|
||
|
SYLABUS: A: číslovaná osnova níže je obecným rozvržením látky, jednotlivé body neodpovídají nutně vždy celé přednášce, někdy zaberou více, než jednu hodinu, jindy méně B: kurs je koncipován jako jeden dvousemestrální celek; je možné absolvovat jen zimní semestr, ale student tak nezíská ucelený obrázek o tématu, nýbrž jen o mytologii; těm, kdo kurs navštěvují kvůli skutečnému zájmu o téma a ne kvůli plnění atestů, se proto doporučuje absolvovat oba semestry
LETNÍ SEMESTR 13. Iniciace a liminalita: Inciační rituály, charakterizace, typologie, pojetí tématu v dílech vybraných antropologů, strukturalistů a psychologů. Iniciační struktura v narativu a teorie nedoloženého rituálu. Männerbünde u Germánů, rituální společenství, přísežné bratrství, iniciace válečníka, básníka a hrdiny. 14. Posvátný prostor, hof, hörgr, vylískování, ohraničování okrsku. 15. Posvátný čas, svátky, individuální zaslíbení, přísahy, závazky, záruky, síla slova. 16. Sakrální osoby - vědmy, kultičtí mluvčí, králové, kněží. Věštění a prorokování. 17. Heroické legendy: Sigurd a Völsungovský cyklus: vztah k eddickým písním, Píseň o Nibelunzích, vlčí podoba a život v divočině jako liminální fáze, archetyp drakobijce, iniciace krví a medovinou, zkouška ohněm, záměna mezi hrdinou a jeho druhem, zdvojení hrdinů a hrdinek, jungiánská interpretace. Hervör a Tyrfingovský cyklus: vztah k eddickým písním, inverze a transvestitismus jako projevy liminální fáze, mohyla a živí mrtví jako Jiný svět, zkouška ohněm, zkouška hádankami, kenning a metafora. 18. Heroické legendy: Völundr. Starkaðr. Hrólfr Kraki. Cesty do Jiných světů: staroseverská kosmologie, lokalizace a charakter Jiného světa, výpravy v Eddě, výpravy v ságách, povaha hranice, struktura cesty tam a zase zpátky, vydobytá hodnota. 19. Christianizace. 20. Osud staré tradice v období po christianizaci: folklorizace, démonizace, euhemerizace. Pozdní svědectví a raně novověký folklór. 21. Druhá míza v období Romantismu a národních obrození, Wagner a spol. Třetí míza v postmoderní současnosti - Tolkien a literatura fantasy, Ásatrú a neopaganismus, viking metal a internetové kulty. Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (01.02.2023)
|
|
||
|
Student dostane několik z těchto otázek: A1: Okruh "Prameny" - Představte základní prameny psané latinsky, které ke Germánům a St. Sev. máme dochované. Jejich přibližná datace a obsah. Co o mýtech a rituálech Germ. a St. Sev. se z nich dozvídáme. - Runy jako prameny ke St. Sev. náboženství. Jak vypadají runové památky a co se na nich dozvídáme. Co se o runách říká v primární literatuře, zvláště v eddických písních. - Základní pojmy týkající se práce s rukopisy. - S jakými typickými zkresleními ("bias") se setkáváme u dochovaných pramenů římské, křesťanské nebo pozdní provenience. - Osobní jména, místní jména, jména dnů atd. Jaké informace o St. Sev. náb. můžeme z těchto jmen získat. - Skaldská versus eddická poezie - jak se formálně a obsahově liší. Co je to "kenning", 5 příkladů. Jak vypadá strofa ve fornyrdislagu a ljódaháttu. - Skaldské básně jako prameny pro mytologii - v jakých důležitých básních kterých skaldů najdeme podstatné informace o St. Sev. náb? - Ságy - rozdělení podle druhů ság, v čem se obsahově liší, co v nich najdeme podstatného o St. Sev. náb? - Poetická Edda jako pramen pro St. sev. náb. Její rozdělení, náplň jednotlivých vybraných písní. - Jaké ne-literární prameny máme k dispozici pro St. sev. náb. Rozdělte je podle typu a charakterizujte.
A2. Okruh "Historie" - Historický kontext germánského náboženství v době stěhování národů. - Kolonizace Islandu, jeho státní zřízení. - Christianizace Skandinávie, v hrubých obrysech proces v Dánsku, Švédsku, Norsku a na Islandu, v čem se lišily. - Doba vikinská: časový rámec, objevy, kulturní kontakty a střety, významné události.
A3: Okruh "Kosmologie" - Kosmogonie a theogonie podle obou Edd. - Kosmologie - střed a hranice kosmu, symbolicky významné objekty a bytosti v jejich blízkosti. - Potopa - motiv potopy a kosmických vod ve St. sev. mýtu, jeho paralely v legendách. - Anthropogonie - vznik člověka dle Snorriho a Poetické Eddy, lidská typologie ("sociogonie"), eschatologie. - Sociogonie – vznik sociálních vrstev dle eddických pramenů. - Ragnarök, co k němu vede, jak probíhá, co po něm.
A4: Okruh "Mytické postavy" - Dvergové a álfové - jejich vznik a role v mýtech. - Ženské mytické kolektivy a jejich úloha. - Loki, jeho potomci, jejich osudy a jejich úloha v mýtu. - Ódinn v mýtu a rituálu. - Thórr v mýtu a rituálu. - Baldrova tragická smrt, prameny, děj, interpretace, paralely, motivy... - Völundr, legendární kovář a kníže álfů. - Vanové, jejich původ, charakter, mýty o Vanech, problematika jejich sňatků. - Stavitel Ásgardu, průběh a symbolika mýtu, paralely. - Kvasir a Mímir - podobnosti a odlišnosti. - Hermódr a Skírnir - podobnosti a odlišnosti. - Vídarr a Váli - srovnání dvou mytických postav, jejich podobnosti, odlišnosti, symbolika, kontext, interpretace.
B1: Okruh "Kult": - Obětní rituál, v mýtu, v legendách, v ságách. - Pohřební rituály, typy pohřbů, popisy v pramenech. - Kultická zpodobnění božstev, dochované exempláře, literární popisy. Bohové a jejich emblematická zvířata / theriomorfy. - Svátky, posvátné časy, výroční rity, ceremonie. - Přípitky, přísahy, souboje, právo. - Posvátný prostor, chrám, idoly, sakrální předměty a symboly.
B2: Okruh "Průřezová a komparativní témata": - Představy o duši, osobním osudu, štěstí, externí duše, fylgja, hamingja. - Fertilita a chtonické numinosum, reprezentace, symboly, rituály, božstva, témata. - Rozličné formy posmrtné existence člověka, literární doklady, archeologické doklady. - Descensus ad inferos ve St. sev. náb - v mýtu, hrdinských legendách, jeho smysl, vaše interpretace sítě paralel a motivů. - Axis mundi - s jakými reprezentacemi axis mundi se ve St. sev. mýtu a rituálu setkáváme. - Paradoxní zmrzačení a konstitutivní výjimka ve St. sev. mýtu, rozkouskování, symbolika částí těl. - Vědmy a věštění, seidr a šamanistické elementy ve St. sev. náb. - Jaké motivy dobře známé z pozdějšího folklóru (a našich pohádek) nacházíme v eddických mýtech a legendách? - Genderové inverze v Eddě a v heroických ságách, interpretace. - Téma spoutání, pout, spoutaných napříč St. sev. mýty a legendami.
C: Výklad vybraného úryvku z primární literatury a diskuse nad přečtenou sekundární literaturou.
D: Představení a výklad samostatně zvoleného fenoménu = mikropřednáška: 5 minut, mějte ji nachystanou po obsahové i formální stránce. Hodnotit budu i plynulost výkladu, "prezentovatelnost".
Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (19.09.2017)
|
|
||
|
Přednáškový kurs je otevřen pro studenty religionistiky, případně pro zájemce z jiných oborů, nicméně po stránce obsahové a ve svém rozsahu je přednostně orientován na studenty prvního a druhého ročníku bakalářského studia religionistiky.
Nicméně vstup do kursu II. bez předchozí účasti na kursu I. je zkrátka vstupem do rozjetého ... žebřiňáku, abych tak řekl. Ti, kteří mají cvik v naskakování do rozjetých žebřiňáků, by s tím neměli mít problém. Ale pozor! Žebřiňák někdy klame tělem - není to totéž, jako naskakovat do rozjetého trakaře nebo hadraplánu, a už vůbec ne vejtřasky. Odborníci se shodují na tom, že bez předchozí konzultace s někým, kdo (jak se říká) 'ví, jak se na lopatu sedá', je celá záležitost velmi riskantní a neprozíravý adept může z toho být nakonec úplně perplex, neřkuli tumpachový. Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (02.10.2013)
|