Náboženství starých Seveřanů I - ARL100252

• Anglický název: Old Norse Religion I
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2024 do 2024
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Jan Kozák, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Jan Kozák, Ph.D.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Filosofie, náboženství

Anotace

Cílem kursu je zprostředkovat základní informace o předkřesťanském skandinávském náboženství. K uvedení do problematiky poslouží stručné shrnutí výsledků dosavadního bádání, dějinný nástin se zaostřením na proces christianizace skandinávie, charakteristika staroseverského jazyka, poetiky a runového písma, utřídění literárních i materiálních pramenů ke studiu a bibliografická orientace.

Po prolegomenální části se výklad obírá vlastní sférou religiozity, tj. na jedné straně mytologie: prototypizované charakteristiky jednotlivých božských postav staroseverského pantheonu, stěžejní mytické narativy, kosmologie, eschatologie; na druhé straně kult: obětní rituály, přísahy, pohřební rity, svátky atd. Tímto svým obsahem zajišťuje naplnění požadavků na splnění položky "Starší evropské náboženské tradice".

Výklad kromě faktografické stránky hledí též na zasazení do kontextu religionistického bádání, pročež v rámci prezentace materiálu jej současně používá k exemplifikaci obecných témat, jež jsou pro fenomenologii či antropologii náboženství stěžejní, např. protiklad sakrálního a profánního, symbolický význam oběti, struktura iniciace, problém tzv. monomýtu; fenomén liminality; axis mundi; věštebná a básnická inspirace, rituální extáze, regressus ad originem & descensus ad inferos, Männerbünde - "rituální bratrstva", otázka dumézilovské trojfunkční ideologie a další.

Podobný prostor bude věnován též exkursům do komparativní religionistiky a indoevropeistiky, ježto tato paradigmata či obory dlouhodobě náleží mezi tradiční interprety staroseverského náboženství a rovněž jsou užitečná i pro studenty zaměřené primárně na jinou náboženskou oblast.

Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (02.10.2013)

Literatura

Předepsaná literatura

Primární prameny v překladech (povinné pro zkoušku z kursu I i II)

1. Edda, přel. Ladislav Heger, Praha 1962 (nebo nové vydání upravené Helenou Kadečkovou, Praha 2004).

2. Edda a Sága o Ynglinzích, přel. Helena Kadečková, Praha 2003.

3. Sága o Völsunzích, přel. Leopold Zatočil, Praha 1960.

4. Sága o Hervaře, 1.sv: text, 2.sv: komentář, přel. a kom. Jan Kozák, Praha 2008 a 2009.

Sekundární literatura,

vždy alespoň jednu z dané dvojice knih:

5a. E. O. G. Turville-Petre: The Myth and Religion of the North, Westport 1975.

5b. Jan de Vries, Altgermanische Religionsgeschichte II, Berlin 1937 (či 1970).

(položka 5 je povinná pro zkoušku z kursu I.)

6a. John Lindow: Murder and Vengeance Among the Gods: Baldr in Scandinavian Mythology, Helsinki 1997.

6b. Hilda R. Ellis Davidson, Road to Hel: A Study of the Conception of the Dead in ON Literature, New York 1968.

(položka 5 & 6 je povinná pro zkoušku z kursu II.)

Doporučená literatura:

Jan A. Kozák: Óðinn: mýtus, oběť a iniciace, Praha: Herrmann a synové 2018 (látku na stranách 12-48 je třeba znát dokonale) 

Jan A. Kozák: Sága o Hervaře, II – Komentář, Praha: Herrmann a synové 2009 (studie I, III, IV)

 

Doplňková doporučená literatura:

Hilda R. Ellis Davidson: Roles of the Northern Goddess, London & NY 1998.

Britt Mari Näsström: Freyja - The Great Goddess of the North, Lund 1995.

Georges Dumézil: The Gods of the Ancient Northmen, Berkeley 1973.

Georges Dumézil: From Myth to Fiction, The Saga of Hadingus, Chicago 1973.

John McKinnell, Meeting the Other in Norse Myth and Legend, Cambridge: D. S. Brewer 2005.

Rudolf Simek, Dictionary of Northern Mythology, přel. Angela Hall, Cambridge: D. S. Brewer 1993.

Margaret Clunies Ross, Prolonged Echoes: Old Norse Myths in Medieval Northern Society, I: The Myths, Odense: Odense University Press 1994.

Neil Price: The Viking Way: Religion and War in Late Iron Age Scandinavia, 

Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (19.05.2025)

Požadavky ke zkoušce

Přednáškový cyklus je koncipován jako dvousemestrový (v letním semestru bude navazovat kurs Náboženství starých Seveřanů II), zkoušku je ale samozřejmě možné složit i jen po absolvování zimního semestru. Je to však velmi nevýhodné, neboť naprostá většina z nemalého pensa předepsané literatury spadá právě do tohoto semestru. Doporučený postup je tedy složit obě zkoušky z obou kursů naráz v letním semestru. Navíc právě tak získá student ucelený vhled do kulturně-náboženského světa staré Skandinávie.

 

Atestace

I.

Jako rituální úvod před samotnými zkušebními otázkami musí každý zkoušený přednést zpaměti staroseversky a česky dvojici strof (výslovnost staroseverštiny bude vyložena na přednášce):

Deyr fé, deyja frændr, deyr sjalfr it sama, en orðstírr deyr aldregi, hveim er sér góðan getr.

Deyr fé, deyja frændr, deyr sjalfr it sama, ek veit einn, at aldrei deyr: dómr um dauðan hvern.

Zajde majetek, zemřou přátelé, ty sám též zemřeš. Jen toho paměť potrvá věčně, kdo si ji zaživa zasloužil.

Zajde majetek, zemřou přátelé, ty sám též zemřeš. Vím jedno jen, co věčně trvá: po mrtvém pověst.

II.

Absolvování zkoušky předpokládá nastudování veškeré předepsané literatury a objem odpřednášené látky, přičemž tyto dvě množiny se často nepřekrývají. Samotná zkouška se skládá ze zodpovězení čtveřice otázek, vybraných tak, že každá otázka je z jiné ze čtyř kategorií okruhů (viz oddíl "Studijní opory" zde), čímž se přibližně vyváženě pokryje spektrum probrané látky. Čtveřice otázek je strukturována takto:

A. Historický, geografický kontext, christianizace, literární prameny, archeologické nálezy, epigrafika (Prameny, Historie)

B. Mýtus - obvykle je vybrán konkrétní mytický motiv, božská postava či narativ a student ji musí plnohodnotně představit, zapojit do kontextu ostatních mýtů a interpretovat (Kosmologie, Mytické postavy)

C. Kult či komparace - vybráno je konkrétní téma z oblasti rituálů, obyčejů, svátků apod., úkolem je shrnout, co je o tématu známo, včlenit ho do kontextu, případně postihnout geneticko-komparativně či typologicko-komparativně obecnější souvislosti (Kult, Průřezová a komparativní témata)

D. Student dostane konkrétní úryvek z primární literatury a okomentuje a vyloží ho (kontext, souvislosti v rámci mytologie či ritu); doplňkově může následovat diskuse nad přečtenou sekundární literaturou.

 

 

 

 

Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (19.09.2017)

Další doporučené předměty

Návštěvníkům přednášky se doporučuje účast na souběžném 'Semináři k náboženství starých Seveřanů', kde si vyzkouší prakticky řadu věcí zmíněných na přednášce pouze teoreticky - včetně psaní a rytí run, středověkých rukopisů, skládání staroseverských veršů, interpretaci mýtů a podobně. 

Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (18.09.2020)

Sylabus

PŘEHLED TÉMAT:

A: seznam níže shrnuje výkladové okruhy, které budou probrány v daném semestru, jednotlivé body neodpovídají nutně vždy celé přednášce ani pořadí přednášek

B: kurs je koncipován jako jeden dvousemestrální celek; je možné absolvovat jen zimní semestr, ale student tak nezíská ucelený obrázek o tématu, nýbrž jen o mytologii; těm, kdo chtějí mít "kompletní balíček", se proto doporučuje absolvovat oba semestry

ZIMNÍ SEMESTR

- Kulturně-historický přehled: geografické vymezení, prehistorie, historický kontext, stěhování národů, doba vikinská, zrod monarchií v pevninské Skandinávii, specialita Islandu, christianizace, zápis památek, sousední kultury, dějinné mezníky

- Interakce s okolními kulturami, svědectví antických autorů, raně středověkých kronikářů.

- Povaha pramenů ke studiu, archeologické nálezy materiální kultury, piktografické dokumenty, epigrafický materiál - runové nápisy

- Literární písemné prameny. Přehled primárních pramenů z hlediska typu, žánru, historické epochy a provenience; jejich dochování, limity a jejich zhodnocení.

- Historie bádání, výkladové trendy v 19. a 20. století, přehled nejdůležitější sekundární literatury.

- Základní charakteristiky, sakrální terminologie, specifické kulturní instituce, základní typy posvátných reprezentací. Numinozita řeči, slov a znaků.

- Kosmogonické mýty a koncepty. Anthropogonie. Sociogonie.

- Óðinn

- Þórr

 

LETNÍ SEMESTR

- Loki & Heimdallr

- Vanové: Freyr & Freyja, Njörðr a Nerthus.

- Ostatní božstva.

- Eschatologické představy. Ragnarök.

- Iniciace a liminalita: Inciační rituály, charakterizace, typologie, pojetí tématu v dílech vybraných antropologů, strukturalistů a psychologů. Iniciační struktura v narativu a teorie nedoloženého rituálu. Männerbünde u Germánů, rituální společenství, přísežné bratrství, iniciace válečníka, básníka a hrdiny.

- Posvátný prostor, hof, hörgr, vylískování, ohraničování okrsku.

- Posvátný čas, svátky, individuální zaslíbení, přísahy, závazky, záruky, síla slova.

- Sakrální osoby - vědmy, kultičtí mluvčí, králové, kněží. Věštění a prorokování.

- Heroické legendy: Sigurd a Völsungovský cyklus: vztah k eddickým písním, Píseň o Nibelunzích, vlčí podoba a život v divočině jako liminální fáze, archetyp drakobijce, iniciace krví a medovinou, zkouška ohněm, záměna mezi hrdinou a jeho druhem, zdvojení hrdinů a hrdinek, jungiánská interpretace. Hervör a Tyrfingovský cyklus: vztah k eddickým písním, inverze a transvestitismus jako projevy liminální fáze, mohyla a živí mrtví jako Jiný svět, zkouška ohněm, zkouška hádankami, kenning a metafora.

- Heroické legendy: Völundr. Starkaðr. Hrólfr Kraki. Cesty do Jiných světů: staroseverská kosmologie, lokalizace a charakter Jiného světa, výpravy v Eddě, výpravy v ságách, povaha hranice, struktura cesty tam a zase zpátky, vydobytá hodnota.

- Christianizace.

- Osud staré tradice v období po christianizaci: folklorizace, démonizace, euhemerizace. Pozdní svědectví a raně novověký folklór.

- Druhá míza v období Romantismu a národních obrození, Wagner a spol. Třetí míza v postmoderní současnosti - Tolkien a literatura fantasy, Ásatrú a neopaganismus, viking metal a internetové kulty.

Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (04.01.2021)

Studijní opory

Student dostane několik z těchto otázek:

A1: Okruh "Prameny"

- Představte základní prameny psané latinsky, které ke Germánům a St. Sev. máme dochované. Jejich přibližná datace a obsah. Co o mýtech a rituálech Germ. a St. Sev. se z nich dozvídáme.

- Runy jako prameny ke St. Sev. náboženství. Jak vypadají runové památky a co se na nich dozvídáme. Co se o runách říká v primární literatuře, zvláště v eddických písních.

- Základní pojmy týkající se práce s rukopisy. 

- S jakými typickými zkresleními ("bias") se setkáváme u dochovaných pramenů římské, křesťanské nebo pozdní provenience.

- Osobní jména, místní jména, jména dnů atd. Jaké informace o St. Sev. náb. můžeme z těchto jmen získat.

- Skaldská versus eddická poezie - jak se formálně a obsahově liší. Co je to "kenning", 5 příkladů. Jak vypadá strofa ve fornyrdislagu a ljódaháttu.

- Skaldské básně jako prameny pro mytologii - v jakých důležitých básních kterých skaldů najdeme podstatné informace o St. Sev. náb?

- Ságy - rozdělení podle druhů ság, v čem se obsahově liší, co v nich najdeme podstatného o St. Sev. náb?

- Poetická Edda jako pramen pro St. sev. náb. Její rozdělení, náplň jednotlivých vybraných písní.

- Jaké ne-literární prameny máme k dispozici pro St. sev. náb. Rozdělte je podle typu a charakterizujte.

 

A2. Okruh "Historie"

- Historický kontext germánského náboženství v době stěhování národů.

- Kolonizace Islandu, jeho státní zřízení.

- Christianizace Skandinávie, v hrubých obrysech proces v Dánsku, Švédsku, Norsku a na Islandu, v čem se lišily.

- Doba vikinská: časový rámec, objevy, kulturní kontakty a střety, významné události.

 

B1: Okruh "Kosmologie"

- Kosmogonie a theogonie podle obou Edd.

- Kosmologie - střed a hranice kosmu, symbolicky významné objekty a bytosti v jejich blízkosti. 
- Válka Ásů a Vanů - kde je popsána, co se během ní významného stane, IE kontext.

- Potopa - motiv potopy a kosmických vod ve St. sev. mýtu, jeho paralely v legendách.

- Anthropogonie - vznik člověka dle Snorriho a Poetické Eddy, lidská typologie ("sociogonie"), eschatologie.

- Sociogonie – vznik sociálních vrstev dle eddických pramenů.

- Ragnarök, co k němu vede, jak probíhá, co po něm.

 

B2: Okruh "Mytické postavy"

- Dvergové a álfové - jejich vznik a role v mýtech.

- Ženské mytické kolektivy a jejich úloha.

- Loki, jeho potomci, jejich osudy a jejich úloha v mýtu.

- Ódinn v mýtu a rituálu.

- Thórr v mýtu a rituálu.

- Baldrova tragická smrt, prameny, děj, interpretace, paralely, motivy...

- Völundr, legendární kovář a kníže álfů.

- Vanové, jejich původ, charakter, mýty o Vanech, problematika jejich sňatků.

- Stavitel Ásgardu, průběh a symbolika mýtu, paralely.

- Kvasir a Mímir - podobnosti a odlišnosti.

- Hermódr a Skírnir - podobnosti a odlišnosti.

- Vídarr a Váli - srovnání dvou mytických postav, jejich podobnosti, odlišnosti, symbolika, kontext, interpretace.

 

C1: Okruh "Kult":

- Obětní rituál, v mýtu, v legendách, v ságách.

- Pohřební rituály, typy pohřbů, popisy v pramenech.

- Kultická zpodobnění božstev, dochované exempláře, literární popisy. Bohové a jejich emblematická zvířata / theriomorfy.

- Svátky, posvátné časy, výroční rity, ceremonie.

- Přípitky, přísahy, souboje, právo.

- Posvátný prostor, chrám, idoly, sakrální předměty a symboly.

 

C2: Okruh "Průřezová a komparativní témata":

- Představy o duši, osobním osudu, štěstí, externí duše, fylgja, hamingja.

- Fertilita a chtonické numinosum, reprezentace, symboly, rituály, božstva, témata.

- Rozličné formy posmrtné existence člověka, literární doklady, archeologické doklady.

- Descensus ad inferos ve St. sev. náb - v mýtu, hrdinských legendách, jeho smysl, vaše interpretace sítě paralel a motivů.

- Axis mundi - s jakými reprezentacemi axis mundi se ve St. sev. mýtu a rituálu setkáváme. 

- Paradoxní zmrzačení a konstitutivní výjimka ve St. sev. mýtu, rozkouskování, symbolika částí těl.

- Vědmy a věštění, seidr a šamanistické elementy ve St. sev. náb.

- Jaké motivy dobře známé z pozdějšího folklóru (a našich pohádek) nacházíme v eddických mýtech a legendách?

- Genderové inverze v Eddě a v heroických ságách, interpretace.

- Téma spoutání, pout, spoutaných napříč St. sev. mýty a legendami.

 

D: Výklad vybraného úryvku z primární literatury a diskuse nad přečtenou sekundární literaturou.

Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (19.09.2017)

Vstupní požadavky

Přednáškový kurs je otevřen pro studenty religionistiky, případně pro zájemce z jiných oborů, nicméně po stránce obsahové a ve svém rozsahu je přednostně orientován na studenty prvního a druhého ročníku bakalářského studia religionistiky.

Z téhož důvodu je výklad stavěn jako úvod do problematiky staroseverské religiozity a nepředpokládá u posluchačů žádné specializované předběžné znalosti. 

Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (02.10.2013)