|
|
|
||
|
Nedávný nástup neokonzervativní a nacionalistické pravice doprovázejí ostré spory o liberalismus, které svým způsobem problematizují teoretické předpoklady liberální demokracie, jak se utvářela od měšťanských revolucí v 18. a 19. století. Liberální demokracie se ovšem historicky proměňovala i dříve a vyvíjela se od liberálního parlamentarismu, přes masovou demokracii až po současnou demokracii publika. Rovněž platí, že tyto proměny LD vždy doprovázela určitá kritika liberalismu, která vždy otevírala také další možnosti rozvoje demokracie: některé byly produktivní, avšak jiné destruktivní. Budeme vycházet z toho, že minulé spory mohou být poučné i v současné situaci. Podíváme se na tyto spory ve trojí perspektivě: socialistické, nacionálně konzervativní a občansko-republikánské. Předmětem sporů bude vztah liberálních a demokratických principů a proměny jejich vztahu v různých verzích liberálního právního státu. Oporou v úvahách o vztahu těchto principů nám bude Habermasovo diskurzivní pojetí demokracie, které vychází z jejich „stejné původnosti“. Seminář bude věnován četbě a interpretaci originálních textů. Poslední úprava: Znoj Milan, doc. PhDr. Ing., CSc. (05.09.2026)
|
|
||
|
Alespoň jeden referát a aktivní účast na hodině (70%). Poslední úprava: Znoj Milan, doc. PhDr. Ing., CSc. (05.09.2026)
|
|
||
|
I. Kant: K věčnému míru (vybrané části). Praha 1999. K. Marx: K židovské otázce, Spisy, sv. I., Praha 1956. C. Schmitt: Pojem politična, Praha 2007. C. Schmitt: Burgeois Rechtsstaat and Political Form §16, in Constitutional Theory. J. Habermas: Zděšení z autonomie, in: Diskurzivní teorie liberální demokracie, Praha 2018. T. H. Marshall: Citizenship and Social Class. J. Rawls: Justice as Fairness: A Restatement, §§ 4 a 6. M. Sandel: Spravedlnost a obecné dobro,kap.10,in Spravedlnost: Co je správné dělat, Praha 2015. J. Schumpeter: Kapitalismus, socialismus a demokracie, kap. 21 a 22. Ch. Mouffe: Carl Schmitt a paradox liberální demokracie, in Filosofický časopis, č. 6, 2007. N. Urbinati: Representative Democracy as Diarchy. Poslední úprava: Znoj Milan, doc. PhDr. Ing., CSc. (05.09.2026)
|
|
||
|
Témata: 1.Úvod. Liberální a demokratické principy. Habermas o jejich “stejné původnosti”. A) Liberální právní stát: Marxova a Schmittova kritika.
2. Koncept práv a liberální teorie právního státu: Immanuel Kant Referát: Pojem republikánského zřízení a ustavení právního státu pro národ čertů. Kant: K věčnému míru, části: a) První definitivní článek, b) První dodatek, část označená jako I. (s.31-33, vydání 1999)
3. Marxova kritika liberální emancipace Referát: Emancipace v rovině práv versus všeobecná emancipace člověka jako člověka; kapitalismus jako sociální předpoklad právního státu. Marx: K židovské otázce, in Spisy, sv. I, s. 371 – 400.
4. Schmitt: Pojem politična Referát: Co znamená tvrzení, že pojem státu předpokládá pojem politična? Schmitt: Pojem politična, kap. I – IV, Oikoymenh, s. 19 – 45.
5. Liberální demokracie jako neudržitelné spojení principů liberalismu a demokracie podle Schmitta Referát: Identita a reprezentace jako principy politické formy a kritika měšťanského právního státu. Schmitt, §16 Constitutional Theory
6. Habermasova kritika Schmitta Referát: Habermas: Zděšení z autonomie. Anglické vydání Carla Schmitta, in Habermas: Diskurzivní teorie liberální demokracie, Karolinum, s. 199 – 209.
B) Liberální demokracie jako sociální stát
7. Sociální občanství Referát: Občanská, politická a sociální práva – jejich vztah T. H. Marshall, Citizenship and Social Class
8.Liberální egalitarismus. Rawlsovo pojetí spravedlnosti jako férovosti: Dva principy spravedlnosti; přednost práva před dobrem; neutralita státu a práva. Referát: Co znamenají fundamentální ideje teorie spravedlnosti: Basic Structure of Society a Original position Rawls: Justice as Fairness: A Restatement; § 4 a §6.
9. Občanský republikanismus: Sandel o politice obecného dobra. Referát: Proč spravedlnost předpokládá obecné dobro? Proti liberální neutralitě. Sandel, kap. 10, Spravedlnost a obecné dobro
C) K procedurální teorii demokracie
10. Liberální proceduralismus: Schumpeter Referát: Koncept soutěživé demokracie a jeho přednosti oproti klasickým teoriím demokracie. Schumpeter: kap. 21. a 22. z jeho Capitalism, Socialism and Democracy
11. Levicové schmittovství: Mouffe Referát: Primát politična v teorii radikální demokracie Mouffe: Carl Schmitt a paradox liberální demokracie.
12. Demokratický proceduralismus Referát: Demokracie jako diarchie podle Urbinati Urbinati: Representative Democracy as Diarchy Poslední úprava: Znoj Milan, doc. PhDr. Ing., CSc. (05.09.2026)
|