|
|
|
||
|
Liberalismus tvoří hlavní proud moderního západního politického myšlení, který je směrodatný dodnes, jakkoli se v poslední době zvedá nová vlna antiliberalismu, což je o důvod více se tímto tématem zabývat. Liberalismus, jak známo, obhajuje individuální práva a svobody, prosazuje pluralismus ve společnosti a stanovuje meze pro vnější donucování, ať ze strany státu nebo druhých vůbec. Od svého vzniku liberalismus ovšem čelil kritice. Rozebereme tři spory o liberalismus, které liberalismus doprovázely a vedly k jeho historické proměně. Liberalismus bývá chápán jako politická ideologie měšťanské tržní společnosti. Tohoto východiska se budeme držet, ale zaměříme se na významné politické myslitele, kteří liberální politické koncepty formulovali systematicky jako politické teorie a klíčovým liberálním konceptům tak v dané době dávali směrodatný význam. Tuto rozmanitost a proměnlivost liberální tradice budeme sledovat v polemikách s marxismem a republikanismem a ukážeme si také úskalí, kterým liberalismus čelí ve spojení s demokracií. Poslední úprava: POLZNOJM (17.09.2025)
|
|
||
|
Seminář pro studenty bakalářského studia Atestace: zápočet Podmínky atestace: aktivní účast na semináři (70%) a alespoň jeden referát. Poslední úprava: POLZNOJM (17.09.2025)
|
|
||
|
I. Shapiro: Morální základy politiky J. Rawls: Teorie spravedlnosti R. Nozick: Anarchie, stát a utopie F. A. Hayek: Právo, zákonodárství a svoboda P. Pettit: On the People´s Terms M. Sandel: Spravedlnost: Co je správné dělat? C. Schmitt: The Crisis of Parliamentary Democracy J. Schumpeter: Kapitalismus, socialismus a demokracie N. Urbinati: On the Meaning of the "crisis of democracy" Poslední úprava: POLZNOJM (17.09.2025)
|
|
||
|
Témata 1) Liberalismus jako politická teorie a politická ideologie (Freeden) 2) Klasický liberalismus: utilitarismus (Bentham). Referát: Shapiro: Morální základy politiky, Karolinum, kap. 2. 3) Teorie volného trhu (Pareto). Referát: Shapiro: Morální základy politiky. Karolinum, kap. 3.2 Trh jako utilitometr. 4) Marxismus. Referát: Shapiro: Morální základy politiky. Karolinum, kap. 4 Marxismus. 5) Sociální spravedlnost podle Rawlse. Referát: Rawls: Teorie spravedlnosti. Victoria publishing 1995, kap. II, odd. 11 Oba principy spravedlnosti. 6) Libertarianismus podle Nozicka. Referát: Nozick, Anarchie, stát a utopie. Academia 2015, kap. 7 Distributivní spravedlnost, 1. oddíl, části Jak svoboda mění modely, Lockova teorie nabytí majetku a Lockovská podmínka. 7) Tržní řád podle Hayeka. Referát: Hayek: Právo, zákonodárství a svoboda. Academia, kap. 10 Tržní řád neboli katallaxe. 8) Republikanismus I. Referát: Pettit: On the people´s terms. Cambridge 2012, Introduction, části Three core ideas a The liberal opposition. 9) Republikanismus II. Referát: Sandel: Spravedlnost: Co je správné dělat, Karolinum 2015, kap. 10 Spravedlnost a obecné dobro. 10) Demokracie proti liberalismu podle Schmitta. Referát: Schmitt: The crisis of parliamentary democracy, MIT Press 1988, kap I Democracy and Parliamentarism a kap II Principles of Parliamentarism. 11) Elitářský liberalismus podle Schumpetera. Referát: Schumpeter: Kapitalismus, socialismus a demokracie, kap. 21 Klasická teorie demokracie a kap 22 Jiná teorie demokracie. 12) Spojení liberalismu a demokracie podle Urbinati. Referát: Urbinati: On the meaning of the „crisis of democracy“, Paper 2015, odd. 2. Three perspectives in interpreting democracy. Poslední úprava: POLZNOJM (25.09.2025)
|