PředmětyPředměty(verze: 983)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Odraz (nejen finské) historie do roku 1900 ve finské literatuře a kultuře - AFN201031
Anglický název: The reflection of (not only Finnish) history before 1900 in Finnish literature and culture
Zajišťuje: Ústav germánských a severských studií (21-UGS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2025 do 2025
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Z [HT]
Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Tomáš Masař, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Tomáš Masař, Ph.D.
Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Literatura
A – Mezioborová nabídka VP: Historické vědy
Anotace -
Historie a její interpretace se v posledních dekádách stává významným popkulturním fenoménem nejen v literatuře, ale i v mnoha dalších kulturních žánrech. Finské dějiny od středověku až do konce 19. století prošly mnoha turbulentními změnami. Jejich výklad je stále častěji určován nejen školními učebnicemi nebo odbornými pracemi historiků, ale i literárními díly, která se díky tomu stávají významnými spolutvůrci kolektivního historického narativu. Tyto interpretace dějin pak získávají zásadní význam nejen pro pochopení finské minulosti, ale zároveň i současnosti. Od druhé poloviny 20. století pak mnohá literární díla ve Finsku pomáhala určovat nebo dokonce i měnit celospolečenský diskurz o dějinách.
Základním cílem jednosemestrálního kurzu je seznámit studenty s obrazem a interpretací starších finských dějin ve finské literatuře a kultuře. Důraz bude kladen nejen na zobrazování samotných dějin, ale i jejich širšího kontextu v rámci severského, evropského i celosvětového kontextu. V návaznosti na to budou studenti na základě četby vybraných kapitol nebo pasáží textu analyzovat a srovnávat, jakým způsobem autoři zobrazují jednotlivé historické momenty i delší období. Zároveň se pozornost zaměří na zkoumání, které historické události starších finských dějin a z jakého důvodu byly ve finské literatuře a kultuře tematizovány a kterým naopak nebyla věnována velká pozornost.
Poslední úprava: Masař Tomáš, Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
Cíl předmětu -

Studenti by si v rámci kurzu měli seznámit s historickými romány a filmy, které reflektují události týkající se (nejen) finských dějin do roku 1900. Zároveň by si měli osvojit základní znalosti o ztvárnění historie nejen ve finské literatuře, ale v návaznosti na to i v jiných kulturních odvětvích (hudba, film, drama, nebo výtvarné umění).

Poslední úprava: Masař Tomáš, Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
Podmínky zakončení předmětu -

Úspěšné absolvování předmětu bude sestávat z následujících částí: 1) vedení studijního deníku, 2) četby vybraných textů a formulování odpovědí na zadané otázky, 3) aktivní účast na výuce (s povolenými dvěma absencemi) a diskusi na základě přečtených textů.

Poslední úprava: Masař Tomáš, Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
Literatura

-        ASSMANN, Aleida: Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti, Karolinum, Praha 2018.

-        ASSMANN, Jan: Kultura a paměť, Prostor, Praha 2001.

-        HUMPÁL Martin, KADEČKOVÁ Helena, PARENTE-ČAPKOVÁ Viola: Moderní skandinávské literatury 1870–2000, Karolinum, Praha 2006.

-        LAITINEN Kai: Literature of Finland, Otava, Helsinki 2001.

 

-        BARŠA Pavel: Každý román je historický. Lukácsova teorie historického románu, in: A2 06/2024, https://www.advojka.cz/archiv/2024/6/kazdy-roman-je-historicky.

-        ČINÁTL Kamil: Proč je tolik historie? K oblibě historických témat v současné literatuře, in: A2 06/2024, https://www.advojka.cz/archiv/2024/6/proc-je-tolik-historie.

-        GILK Erik: Historická próza – protifaktová historická fikce – historická fantasy. Situace českého historického románu po roce 1989. In: Bohemica Olomucensia – Symposiana, roč. 2 (2010), č. 4. Str. 62–67.

-        SEMRÁDOVÁ Magdaléna Marie: Člověk v kleštích dějin (na materiálu vybraných historických románů slovanských literatur 19. a 20. století), dizertační práce na Ústavu slavistiky FF MU, https://is.muni.cz/th/cumjz/Semradova_Disertace.pdf.

SLÁDEK Ondřej: O historiografii a fikci: Události a vyprávění a alternativní historie. In: BLÁHOVÁ, Kateřina – SLÁDEK, Ondřej (eds.): O psaní dějin. Teoretické a metodologické problémy literární historiografie. Academia, Praha 2017, s. 134–155.

Poslední úprava: Masař Tomáš, Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
Sylabus

1)  1) Úvod, zobrazení Laliho ve finské kultuře
2)    Raný novověk ve filmu – Královna Kristýna (2015)
3)    Král Erik XIV. a jeho doba v literatuře – Mika Waltari – Bosá královna (1942)
4)    Pomníky a zapomníky starších finských dějin
5)    Finské Kladivo na čarodějnice – Devil’s Bride (2016)
6)    17. a 18. století ve finské literatuře – Maria Turtschaninoff – Usedlost (2022)
7)    Pohled na švédsko-finské dějiny z druhé strany – Sluha jeho veličenstva (2007) 
8)    Výtvarné umění a hudba a starší finské dějiny
9)    Přelomový rok 1809 v literatuře I. – J. L. Runeberg – The Tales of Ensign Stål (1848) a – Mika Waltari – Tanec na hrobech (1942)
10)    Ztvárnění roku 1809 ve filmu – Tanssi yli hautojen (1950) 
11)    Obraz rusifikace Finska ve finské literatuře – Juhani Aho – Kniha o Finsku (1899)
12)    Závěr

Poslední úprava: Masař Tomáš, Mgr., Ph.D. (04.02.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK