Funerální umění v českých zemích 1800-2000 - ADU100744
|
|
|
||
|
Před více jak dvaceti lety se pod vedením Romana Prahla uskutečnil objevný výzkum umění náhrobku v éře klasicismu, jenž měl zásadní dopad na uvažování o významu funerálního sochařství v dějinách českého umění a o jeho památkové a historické hodnotě. Bylo to právě období přelomu 18. a 19. století, které položilo základy vizuální kultury pohřbívání v českých zemích i většině Evropy. Kompoziční a ikonografické typy a vzorce této doby byly využívány a transformovány v celém dlouhém 19. století a následně i ve století dvacátém. Mezi tím však funerální umění reflektovalo stylový vývoj mezi klasicismem, historismem a modernou, a vždy bylo zároveň svého druhu zrcadlem společenských proměn. Přednáška se neomezuje pouze na umění jedné éry: vedle 19. století řeší také období první republiky a dobu po druhé světové válce až do současnosti, jimž z příslušného hlediska nebyla dosud věnována souhrnná pozornost, a pojímá umění náhrobku v celém jeho hlavním formovém rozpětí od sochy po architekturu. Právě v tomto širokém chronologickém a formálním kontextu je možné přiblížit principy výtvarného umění, které překračují slohové chápání dějin umění. Pro umění náhrobku je charakteristická silná kontinuita výtvarných tradic a dílenské praxe a zároveň konfrontace mezi převažující konvencí na straně jedné a originalitou na straně druhé. Zkoumání náhrobků je také příležitostí pro pochopení významu, jenž ve výtvarné a obsahové složce díla hrají materiály a technologie, a stejně tak příležitostí k rozvíjení schopností formální analýzy. Leitmotivy přednáškového cyklu proto zahrnují: stylový vývoj náhrobku, jeho typologii, materiálové a technologické aspekty, problém konvence versus invence, otázky autorského určení, obecně pak zkoumání funerálního umění jako odrazu dobové kultury ve výtvarných, historických, národnostních, náboženských a politických souvislostech.
Atestace spočívá v závěrečné ústní zkoušce. Nároky na ni se přizpůsobí bakalářskému nebo magisterskému stupni. Výběrová bibliografie: Helena Lorenzová – Taťána Petrasová, Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 20 ročníku sympozia k problematice 19. století, Praha 2001. Roman Prahl a kol., Umění náhrobku v českých zemích let 1780–1830, Praha 2004. Vladislava Kuchtová, Funerální umění v první třetině 20.století v Čechách (diplomová práce KTF UK), Praha 2008. Karin Písaříková, Funkcionalistické náhrobky v Brně (disertační práce VUT v Brně), Brno 2012. Jana Bělová, Funerální litina ve střední Evropě, Praha 2011. Gabriela Kalinová, Adam Hnojil a kol., Malostranský hřbitov. Historie a současnost, Praha 2016. Jana Tischerová, Pražské hřbitovy. Pohřebiště a sepulkrální památky, Praha 2023. Další literatura bude v průběhu přednášky upřesněna. Poslední úprava: Štefková Zuzana, Mgr., Ph.D. (18.09.2025)
|