Umění outsiderů - ADU100731 (Bc)

• Anglický název: Outsider Art
• Zajišťuje: Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2025
• Semestr: zimní
• Body: 4
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: ADU500649
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. PhDr. Marie Rakušanová, Ph.D.; Mgr. Natálie Drtinová

Anotace

Umění outsiderů

Když ve 40. letech minulého století začal Jean Dubuffet sbírat uměleckou tvorbu psychiatrických pacientů, dětí, vězňů, ostatních společenských outsiderů a uměleckých samouků, později nazvanou termínem art brut, nejednalo se o zcela bezprecedentní čin. Avantgardní umělci první poloviny byli fascinování tvorbou duševně nemocných zejména od doby vydání dvou přelomových publikací: Výtvarná tvorba duševně nemocných (1922, v češtině vydáno 2011) Hanse Prinzhorna a Duševně nemocný jako umělec (1921) Waltera Morgenthalera, věnovaná tvorbě Adolfa Wölfliho. Formy neevropského umění silně ovlivnily moderní umění v Evropě, surrealisté viděli inspiraci jak v duševně nemocných, tak ve spirituálních médiích. Dubuffet všechny tyto různorodé vlivy uzamknul do jedné kategorie, která se později institucionalizovala, jak za pomoci darů sbírek (z jeho vlastní sbírky vznikla Collection de l’Art Brut v Lausanne), či díky podpoře umělecké činnosti ve specializovaných ateliérech (jako jsou například pražský Ateliér radostné tvorby či Barvolam). Předmět Umění outsiderů se zaměří na tendence předcházející Dubuffetově sbírce, na dekonstrukci této umělecké kategorie a poukázání na to, že spíše než o estetickou kategorii se jedná o kategorii sociální, na zpochybnění mýtů, které Dubuffet vybudoval a které dodnes v diskurzu o art brut či umění outsiderů přetrvávají, na vývoj tohoto fenoménu v druhé polovině 20. století a na to, jak se tato tvorba dostává do institucí moderního a současného umění.
Předmět bude mít formu uměleckohistorického cvičení, v jehož rámci budou studenti plnit úkoly na zadaná témata ve skupinách. Předpokladem účasti v kurzu je schopnost číst odborné uměleckohistorické texty v češtině a minimálně v jednom cizím jazyce (nejlépe v angličtině) a kriticky uvažovat nad problémy souvisejícími s tématikou kurzu. Podmínkou absolvování je účast alespoň 75 procent (absence je třeba dopředu omlouvat Natálii Drtinové nebo Marii Rakušanové), aktivní účast na diskusích, prezentace referátu na zadané téma a odevzdání písemné práce o rozsahu 5 normostran se všemi náležitostmi akademického textu (na konci letního semestru, nejpozději pak 14 dní před koncem akademického roku).

Poslední úprava: Rakušanová Marie, prof. PhDr., Ph.D. (08.09.2025)

Literatura

Bruno Decharme, Barbara Šafářová, Terezie Zemánková, Art brut: sbírka abcd, Praha 2006.

Marion Scherr, The Invention of ‘Outsider Art‘, Bielefeld 2022. 

David Maclagan, Outsider Art: From the Margins to the Marketplace, Londýn 2009.

Alena Nádvorníková, Art brut v Českých zemích: mediumici, solitéři, psychotici, Praha a Olomouc, 2008.

Poslední úprava: Rakušanová Marie, prof. PhDr., Ph.D. (08.09.2025)