PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2021/2022
   Přihlásit přes CAS
Dějiny antického umění - KDKU005
Anglický název: History of Ancient Art
Zajišťuje: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
Fakulta: Katolická teologická fakulta
Platnost: od 2020 do 2021
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 28 [hodiny]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D.
Je korekvizitou pro: KDKU012
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D. (30.08.2023)
Prostřednictvím vybraných témat z řeckého a římského umění budou studenti seznámeni s významnými architektonickými realizacemi, slavnými sochařskými i malířskými díly, stejně tak i předměty užitého umění. Přednášky se dotýkají nejen vybraných staveb a uměleckých předmětů, ale také tomu, jakou roli tato díla hrála v následujících stoletích, zejména v době renesance, baroka, klasicismu, jakým způsobem ovlivnila dobový umělecký vkus, jaký význam jim byl přisuzován v kontextu sběratelství a budování soukromých i veřejných uměleckých sbírek. Poukázáno bude rovněž na význam archeologických objevů v průběhu 18. a zejména 19. a počátku 20. století, na vývoz antických uměleckých předmětů a s ním spjatých otázek kulturních repatriací. Připomenuty budou taktéž současné muzejní realizace a jejich dějinné kontexty (Akropolské muzeum v Athénách Bernarda Tschumiho; Ara Pacis Richarda Meiera). Témata jsou vybrána napříč jednotlivými oblastmi výtvarného umění od umění minojské kultury po dobu římskou; u vybraných příkladů uměleckých děl bude připomenut jejich ikonografický význam. Cílem je představit podstatu antického umění, které následně tvořilo základ pro evropskou uměleckou tradici v následujících období.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D. (30.08.2023)

Základní literatura: 

  • Bouzek Jan / Iva Ondřejová / Pavel Titz: Římské umění. Praha 2015
  • Bouzek Jan / Iva Ondřejová, Jiří Musil: Úvod do klasické archeologie. Praha 2006
  • Huyghe René (ed.): Encyklopedie umění pravěku a starověku. Praha 1967
  • Koch Wilfried: Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha 2008
  • Strong Donald Emrys: Antické umění. Praha 1970
  • Svoboda Ludvík (ed.): Encyklopedie antiky. Praha 1974
  • Syrový Bohuslav: Architektura svědectví dob. Přehled vývoje stavitelství a architektury. Praha 1974, 7–105
  • Marcus Vitruvius Pollio: Deset knih o architektuře. Praha 2001
  • Pausánias: Cesta po Řecku I, II. Praha 1974
  • Plinius Starší: Kapitoly o přírodě. Praha 1974
  • Suetonius Tranquillus Gaius: Životopisy dvanácti císařů; spolu se zlomky jeho spisu O význačných literátech. Praha 2016
  • Winckelmann Johann Joachim: Dějiny umění starověku. Praha 1986

 

Doporučená literatura: 

  • Bouzek Jan: Dějiny předoasijského a egejského umění. Praha 1982
  • Haas Felix: Vývoj architektury a umění ve starověku. Brno VUT 1987
  • Lisový Igor: Významné osobnosti antického starověku. Ostrava 2007
  • Stefan Oldřich: Vývoj architektury ve starověku. Praha 1949
  • Syrový Bohuslav / Marie Benešová: Vývoj architektury a umění. Praha ČVUT 1967
  • Trefný Martin: Úvod do studia řecké, etruské a římské antiky. Hradec Králové 2018
  • Homérova Ílias, přeložil Jan Pilař. Praha 1979
  • Homéros: Odyssea, přeložil Otmar Vaňorný. Praha 2017
  • Homéros: Odyssea, přeložil Vladimír Šrámek. Praha 2012
  • Schadewaldt Wolfgang: Z Homérova světa a díla. Stati a pojednání k homérské otázce. Praha 2019
  • Publius Vergilius Maro: Aeneis, přeložil Rudolf Mertlík. Praha 2011
  • Plinius Starší: O umění a umělcích. Praha 1941
  • Plinius Mladší: Dopisy. Praha 1988
  • Zamarovský Vojtěch: Bohové a hrdinové antických bájí. Encyklopedie. Praha 2013
  • Zamarovský Vojtěch: Dějiny psané Římem. Praha 2015
  • Zamarovský Vojtěch: Objevení Tróje. Praha 1992
  • Zamarovský Vojtěch: Za sedmi divy světa. Praha 2019
  • Adam Jean-Pierre: Roman Building: Materials and Techniques. Routledge 2005.
  • Beard Mary / Henderson John: Classical Art – From Greece to Rome. Oxford 2001
  • Graham Shipley (ed.): The Cambridge Dictionary of Classical Civilization. Cambridge University Press 2008
  • Gruben Gottfried: Tempel der Griechen. München 1976.
  • Hoepfner Wolfram: Haus und Stadt im klassischen Griechenland. München, 1986.
  • Lawrence Arnold Walter: Greek Architecture. Harmondsworth 1973
  • Martin Thomas R.: Ancient Greece: From Prehistoric to Hellenistic times. New Haven: Yale University Press 1996
  • Müller-Wiener Wolfgang: Griechisches Bauwesen in der Antike. München 1988.
  • Novotná Mária (ed.): Dejiny a kultúra antického Grécka a Ríma. Bratislava 2006
  • Preziosi Donald / Hitchcock Louise A.: Aegean art and Architecture. Oxford History of Art 1999

 

Metody výuky
Poslední úprava: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D. (30.08.2023)

Přednášky s powerpointovou prezentací, online přednášky, Teams, Moodle. 

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D. (30.08.2023)
  • Artur Evans a umění minojské kultury
  • Parthenon a athénská akropole
  • Artefakty Akropolského a Národního archeologického muzea v Athénách
  • Athénská agora
  • Chrám Athény Afaie na ostrově Aegina a Diův chrám v Olympii
  • Myrónův  Diskobolos – antický ideál tělesné krásy a duchovní dokonalosti 
  • Cortile di Belvedere a papežské sbírky antického umění (Apollón Belvedérský, Láokoón)
  • Ara Pacis (oltář míru) – od císaře Augusta po Richarda Meiera, Portlandská váza ve sbírkách Britského muzea a římské sklo
  • Hadriánova vila v Tivoli a Pantheon
  • Antické sochy ve sbírkách rodu Farnese – Národní archeologické muzeum v Neapoli

 

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D. (30.08.2023)

Účast na přednáškách, vypracování náčrtů architektonických řádů s popisem jejich jednotlivých částí, průběžné studium dostupné česky psané i zahraniční literatury, průběžný a závěrečný písemný test. 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK