Poslední úprava: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D. (10.09.2021)
Přednášky jsou zaměřeny na přední evropská muzea a galerie. Cílem je představit okolnosti založení jednotlivých sbírek, hlavní donátory, ředitele, průběh akviziční činnosti a jejich postupné zpřístupnění veřejnosti. Nebude opomenuta ani architektonická podoba jednotlivých objektů, které v průběhu své existence procházely stavebními úpravami; v pozornosti zájmu bude rovněž vývoj charakteru instalační a prezentační činnosti. K nejstarším veřejně přístupným uměleckým sbírkám patří Kapitolská muzea v Římě, která byla otevřena v roce 1734 v prostorech Palazzo Nuovo na Kapitolu. Prezentována zde byla zejména kolekce antických sochařských děl. Tyto „starožitnosti“ byly hojně vykopávány v rámci archeologických průzkumů průběžně od renesančního období. Značnou část sbírky antických děl odkoupil papež Klement XII. od kardinála Alesandra Albaniho právě za účelem prezentace těchto „římských uměleckých pokladů“ veřejnosti. Britské muzeum v Londýně bylo naopak zřízeno díky podpoře ze strany parlamentu. Vedle početné přírodovědecké sbírky, která se postupně vydělila, a nakonec našla zázemí ve vlastní specializované instituci (Natural History Museum), se rovněž Britské muzeum pyšní významnými antickými díly, ať už z původní kolekce Charlese Townleyho (např. Myronova slavná socha Discobola) nebo sbírkou původních Feidiových vlysů a metop z athénského Parthenonu, které do Anglie přivezl lord Elgin v roce 1802; pozoruhodná je zde rovněž unikátní kolekce antických váz, kterou nashromáždil Sir William Hamilton. Vedle antických děl se do sbírek dostala celá řada uměleckých artefaktů z Blízkého Východu, stejně tak i díla asijského, afrického či amerického původu. Britské muzeum se jako první z muzejních sbírek vyznačovalo celosvětovým záběrem. Nesmírně zajímavé jsou dějiny Galerie Uffizi ve Florencii. Počátky této umělecké sbírky jsou pevně spjaty s rodem Medici. Architektonickou stavbu, která ovšem původně nebyla určena pro galerijní účely, navrhl Giorgio Vasari. Z hlediska dokumentace sbírky se proslavil Anton Francesco Gori, který byl pověřen katalogizací sbírkových předmětů prostřednictvím grafických listů, které byly postupně v letech 1731–1766 vydány ve dvanácti svazcích jako tzv. Museum Florentinum. Po vymření posledního mužského potomka Giana Gastona de Medici (†1737) dokázala jeho sestra Anna Maria Luisa prosadit dohodu – tzv. Rodinný pakt, kterou schválil nový velkovévoda toskánský František Štěpán Lotrinský v roce 1737. Cílem této dohody bylo uchovat medicejské sbírky ve Florencii, zpřístupnit je veřejnosti, a především zabránit jejich vývozu mimo hranice Toskánska. Ochranou uměleckých děl a zabráněním vývozu antických děl z Říma a jeho okolí se proslavili rovněž papežové. Klement XIV. se v roce 1770 rozhodl založit v rámci papežského paláce muzeum, dnes označované jako Vatikánská muzea, kam směřovala početná umělecká díla, která postupně zvýšila prestiž této papežské kolekce. V průběhu 18. století byla veřejnosti zpřístupněna řada původně královských či aristokratických sbírek, mezi nimiž umělecké kolekce v Drážďanech, Düsseldorfu, Kasseli. Za panování císařovny Marie Terezie a Josefa II. byly veřejnosti zpřístupněny sbírky Habsburků ve vídeňském Belvederu, odkud pak byla díla převezena do nově vybudovaného Uměleckohistorického muzea (1872–1891) na Ringstrasse. Významnou kapitolu v dějinách veřejných muzeí představuje Musée du Louvre v Paříži. V souvislosti s důsledky Velké francouzské revoluce došlo k transformaci původních „královských sbírek“ na sbírky „umění“, které přísluší „francouzskému národu.“ V době vlády Napoleona zastával funkci ředitele muzea Dominique Vivant Denon, jehož cílem bylo vytvořit a veřejně prezentovat nejskvostnější sbírku uměleckých děl z celého světa. V důsledcích Napoleonova tažení přicházely do Louvru unikátní umělecké artefakty. Po pádu impéria v roce 1815 se řešil rozpor mezi myšlenkou zachovat „komplexní centralizovanou sbírku“ nejlepších příkladů uměleckých děl a právem jednotlivých národnostních států na své vlastní kulturní dědictví, které Napoleonova vojska ukořistila. Přes řadu navrácených uměleckých děl Louvre zůstal přední muzejní institucí a v průběhu 19. století sloužil jako vzor pro mnohá nově zakládaná muzea či galerie, včetně madridského Prada, jehož původní královské sbírky byly vedle tradičních italských a nizozemských mistrů soustředěny rovněž na „národní“ španělské mistry. V roce 1824 byla založena Národní galerie v Londýně, která již byla projektována jako výlučně galerijní architektonický objekt. I mnichovská Glyptotéka, budována od roku 1816, byla projektována jako muzejní objekt určený výhradně k prezentaci kolekce antických děl, kterou shromáždil bavorský korunní princ Ludvík Bavorský. Tu pak v letech 1826–1836 doplnila výstavba Pinakotéky podle projektu Lea von Klenze. Vedle charakteru jednotlivých sbírek a podobě výstavních budov bude rovněž poukázáno na významnou roli těchto muzejních a galerijních sbírek v politicko-historickém kontextu.
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D. (10.09.2021)
Základní studijní literatura
Acidini Luchinat 1997 — Cristina Acidini Luchinat: Treasures of Florence: The Medici Collection, 1400-1700. Munich/New York 1997
Caygill 1992 — Marjorie Caygill: The Story of the British Museum. London 1992
Conlin 2006 — Jonathan Conlin: The Nation´s Mantelpiece: A History of teh National Gallery. London 2006
DaCosta Kaufmann 1994 — Thomas DaCosta Kaufmann: From Treasury to Museum. In: Elsner John/Cardinal Roger (eds.): The Cultures of Collecting. Cambridge, Mass. 1994
Goldberg 1988 — Edward L. Goldberg: After Vasari: History, Art, and Patronage in Late Medici Florence. Princeton 1988
McClellan 1994 — Andrew McClellan: Inventing teh Louvre: Art, Politics, and Origins of teh Modern Museum in Eighteenth-Century Paris. Cambridge 1994
Miller Lawrence 1997 — Cynthia Miller Lawrence (ed.): Women and Art in Early Modern Europe: Patrons, Collectors, and Connoisseurs. University Park, Pa. 1997
Paul 2012 — Carole Paul (ed.): The Fisrt Modern Museums of Art. The Birth of an Institution in 18TH – and early -19TH – Century Europe. Los Angeles 2012
Sheehan 2000 — J. James Sheehan: Museums in the German Art World: From the End of the Old Regime to the Rise of Modernism. New York 2000
Strunck/Kieven 2010 — Christina Strunck / Elisabeth Kieven (eds.): Europäische Galeriebauten: Galleries in a Comparative European Perspektive (1400-1800) (= Akten des Internationalen Symposions der Bibliotheca Hertziana, Rom, 23.-26. Februar 2005). Munich 2010
Swoboda 2008 — Gudrun Swoboda: Die Wege der Bilder: Eine Geschichte der kaiserlichen Gemäldesammlungen von 1600 bis 1800. Vienna 2008
Wilson 2002 — David M. Wilson: The British Museum: A History. London 2002
Doporučená studijní literatura:
Brown 1995 — Jonathan Brown: Kings and Connoisseur: Collecting Art in Seventheenth-Century Europe. Princeton 1995
Duncan 1995 — Carol Duncan: Civilizing Rituals: Inside Public Art Museums. London 1995
Gaya Nuño 1969 — Juan Antonio Gaya Nuño: Historia del Museo del Prado (1819-1969). Léon 1969
Husslein-Arco 2010 — Agnes Husslein-Arco (ed.): Salomon Kleiner. Das Belveder. Wien 2010
Husslein-Arco 2014 — Agnes Husslein-Arco(ed.): The Belvedere. The Genesis of a Museum. Vienna 2014. ISBN 978-3-902805-62-1
Chambers 2007 — Neil Chambers: Joseph Banks and the British Museum: The World of Collecting, 1770-1830. London 2007
Chard 1999 — Chloe Chard: Pleasure and Guilt on the Grand Tour: Travel Writing and Imaginative Geography, 1600-1830. Manchaster 1999
Jiménez-Blanco 2014 — María Dolores Jiménez-Blanco (ed.): The Prado. Guide. Museo Nacional del Prado. 20145
Lechner 2014 — Georg Lovecky: The beginnings of the Imperial gallery in the Belvedere 1776–1805. Josepf Rosa the Elder as a director of the Gallery and Christian von Mechel´s intermezzo. In: Husslein-Arco 2014, 71–94
Lindemann 2000 — Bernd Wolfgang Lindemann (ed.): Bode-Museum. Verlag Edition Minerva GmbH, München 2000, ISBN 978-3-938832-60-8
Luckhardt/Wiemers 2007 — Jochen Luckhardt / Michael Wiemers (eds.): Museen und fürstliche Sammlungen im 18. Jahrhundert / Museums and Princely Collections in the 18th Century. Braunschweig 2007
Luxenberg 2008 — Alisa Luxenberg: The Galerie Espagnole and the Museo Nacional, 1835-1853: Saving Spanish Art, ort he Politics of Patrimony. Aldershot 2008
MacGregor 1994 — Arthur MacGregor (ed.): Sir Hans Sloane: Collector, Scientist, Antiquary, Founding Father of the British Museum. London 1994
Miller 1973 — Edward Miller: That Noble Cabinet: A History of the British Museum. London 1973
Moleón Gavilanes 2010 — Pedro Moleón Gavilanes: El Museo del Prado. Biografía del edificio. Madrid 2010
Paul 2008 — Carole Paul: The Borghese Collections and the Display of Art in the Age of the Grand Tour. Aldershot 2008
Paul 2012 — Carole Paul (ed.): The Fisrt Modern Museums of Art. The Birth of an Institution in 18TH – and early -19TH – Century Europe. Los Angeles 2012
Paul 2012 — Carole Paul: Capitoline Museum, Rome: Civic Identity and Personal Cultivation. In: Paul 2012, 21–45
Penny/ Schmidt 2008 — Nicolas Penny / Eike D. Schmidt (eds.): Collecting Sculpture in Early Modern Europe. Washington D.C. 2008
Savoy 2006 — Bénédicte Savoy (ed.): Tempel der Kunst. Die Geburt des öffentlichen Museums in Deutschland 1701–1815. Mainz am Rhein 2006. ISBN 3-8053-3637-3
Scherer 1913 — Valentin Scherer: Deutsche Museen. Entstehung und Kulturgeschichte Bedeutung unserer öffentlichen Kunstsammlungen. Jena 1913
Strömbom 1951 — Sixten Strömbom: Masterpieces of the Swedish National Museum. Stockholm 1951
Swoboda 2013 — Gudrun Swoboda (ed.): Die kaiserliche Gemäldegalerie in Wien und die Anfänge des öffentlichen Kunstmuseums. Band 1. Die kaiserliche Galerie im Wiener Belvedere (1776-1837). Kunsthistorisches Museum Wien. Wien/Köln/Wiemar 2013. ISBN 978-3-205-79534-6
Swoboda 2013b — Gudrun Swoboda (ed.): Die kaiserliche Gemäldegalerie in Wien und die Anfänge des öffentlichen Kunstmuseums. Band 2. Europäische Museumskulturen um 1800. Kunsthistorisches Museum Wien. Wien/Köln/Wiemar 2013. ISBN 978-3-205-79534-6
Urban/Rechberger 2014 — Bettina Urban / Manuela Rechberger: The Beginnings of the Belvedere´s restoration Studios 1781–1891. Development and locations of the various studios, evolution of the profession of restorer. In: Husslein-Arco 2014, 141–150
Vázquez 2001 — Oscar E. Vázquez: Inventing the Art Collection. Patrons, markets and the state in ninetheen-century Spain. USA, Pennsylvania State University Press 2001
Vierneisel/Leinz 1980 — Klaus Vierneisel / Gottlieb Leinz: Glypthotek München 1830–1980. Jubiläumsausstellung zur Entstehungs- und Baugeschichte 17. September bis 23. November 1980, Glyptothek München, Königsplatz. München 1980
Warwick 2000 — Genevieve Warwick: The Arts of Collecting: Padre Sebastiano Resta and the Market for Drawings in Early Modern Europe. Cambridge 2000
Wren 2010 — Christian Katheleen Wren: Empire without End: Antiquities Collections in Renaissance Rome, c. 1350-1527. New Haven 2010
Yonan 2012 — Michael Yonan: Kunsthistorisches Museum /Belvedere, Vienna: Dynasticism and the Function of Art. In: Paul 2012, 167–189
