|
|
|
||
|
Předmět seznamuje studenty s krajinou jako komplexním systémem, který je formován přírodními a/zároveň antropogenními procesy. Úvodní část definuje krajinu z pohledu jejích obyvatel a uživatelů a představuje krajinnou ekologii jako mezioborový nástroj k poznání ekologických procesů a vazeb v krajině. Dále se zaměřuje na složky krajiny – geologii, klima, zdroje – a jejich vliv na krajinnou diverzitu. Klíčovým tématem je krajinná heterogenita, její měření a vztah k biodiverzitě. Předmět se věnuje i časoprostorové dynamice krajiny, disturbancím a paměti krajiny. Studenti se seznámí s teoriemi konektivity, migrací a přírodními procesy jako oheň či eroze. Důraz je kladen na historické interakce člověka s krajinou, ekologickou sukcesi a urbánní ekologii. Kurz rovněž pokrývá praktické aplikace – bioremediaci, ekosystémové služby, environmentální psychologii, krajinné plánování a adaptaci na klimatickou změnu. Výuka je doplněna případovými studiemi z ČR i zahraničí, na jejichž analýze je nově postavena struktura jednotlivých hodin.
Stěžejní částí přednášky je terénní praxe, během které se posluchači naučí využít teoretické znalosti pro design, průběh a prezentaci vlastních výzkumných témat.
Inovativní přístup vedení této přednášky zahrnuje také implementaci krajině-ekologického pohledu na některá témata ostatních kurzů, běžících v rámci studijního programu SKE. Na ty budou zaměřeny některé praktické úlohy, řešené během terénní praxe. Posluchači budou moci v terénu testovat a zkoumat praktické aspekty a východiska těchto předmětů:
● Environmentální antropologie současnosti
● Sociální ekologie
● Kulturní ekologie
Výukové cíle:
● seznámení s oborem krajinné ekologie
● představení základních principů fungování krajiny (se zaměřením na prostor střední Evropy)
● mezioborovost krajinné ekologie
● základní výzkumné nástroje a výstupy krajinné ekologie
● představení aktuálních case studies
Výsledky učení – student/ka:
● základní dovednosti analytických a výzkumných metod krajinné ekologie
● základní znalost středoevropských ekosystémů a krajin
● propojení krajinné ekologie s příbuznými obory (krajinné plánování, urbanismus, nedestruktivní archeologie, krajinná fenomenologie, meteorologie a klimatologie)
● schopnost naplánovat výzkum, nasbírat a analyzovat terénní data a prezentovat výsledky
Poslední úprava: Šturma Jan, Mgr. (24.06.2025)
|
|
||
|
Atestace je rozdělena na dvě části:
2. 60 min trvající ústní zkouška ve skupinách po čtyřech, která bude probíhat následujícím způsobem: ve skupinách po čtyřech dle vlastního výběru se vylosuje z klobouku téma, které se bude týkat dotčených problémů krajinné ekologie. Může však jít i o související projekt, problém, událost. Následuje 15 min prostor pro přípravu, při které je možné využít veškeré informační zdroje. Poté proběhne zkouška samotná, což je 40-50 min dlouhá diskuse na vylosované téma mezi členy skupinky. Diskuse musí probíhat na odborné úrovni, každý člen skupiny má vyhrazeno +- 10 min času a 5 vstupů do diskuse. Delší/kratší zabraný čas i větší/menší počet vstupů snižuje hodnocení při zkoušce. Hodnotí se relevance, odborná úroveň a invence. Poslední úprava: Šturma Jan, Mgr. (24.06.2025)
|
|
||
Anotace: Obor bude představen v terénu, během úvodního krátkého cvičení budou fyzicky představeny smyslové a strukturní aspekty krajiny (průchodnost, smyslové vnímání, vliv měřítka). Přednáška bude rozdělena na dvě části – přímou zkušenost a moderovanou reflexi. V druhé části bude představen mezioborový aspekt krajinné ekologie. První krajině-ekologické poznatky, definované uživateli: lovci a sběrači, zemědělci, malíři. Moderní mezioborovost: krajinné plánování, ochrana přírody, urbanismus, dopravní inženýrství. Základní struktura krajiny – anatomie ekosystémů.
Doporučená literatura ● Forman, R. T. T. a Godron, M. Landscape Ecology. New York: John Wiley & Sons, 1993. ● TRESS, Bärbel, et al. Bridging human and natural sciences in landscape research. Landscape and urban planning, 2001, 57.3-4: 137-141. ● NAVEH, Zev; LIEBERMAN, Arthur S. Landscape ecology: theory and application. Springer Science & Business Media, 2013. ● Troll, C. Luftbildplan und ökologische Bodenforschung. In: Zeitschrift der Gesellschaft für Erdkunde zu Berlin, 1939, s. 241–298. ● Demek, J. Obecná geomorfologie. Praha: Academia, 1974. ● International Association for Landscape Ecology (IALE). What is Landscape Ecology? [online].
2. hodina: Na čem krajina stojí? Case study: vápnité horniny a silikáty v Alpách
Anotace: Vliv abiotických faktorů na vegetaci a krajinu. Výškový gradient. Zvětrávání hornin, geomorfologie a geomorfologické procesy. Jaký je vztah mezi podložím a vegetací? Koncept ekologických fenoménů. Pískovcový, vápencový, údolní, vrcholový fenomén. Fenomén masy pohoří. Koncept geoekologie. Klima a mikroklima. Meteorologické fenomény a ekologie krajiny. Do hodiny budou přineseny vzorky hornin a půdy, a budou popisovány jejich vlastnosti a vliv na
Doporučená literatura ● KUČERA, Tomáš. Koncept ekologických fenoménů v interpretaci středoevropské vegetace. Malacologica Bohemoslovaca, 2005, 3. ● TASSER, Erich; TAPPEINER, Ulrike; CERNUSCA, Alexander. Ecological effects of land-use changes in the European Alps. Global change and Mountain Regions: An overview of Current knowledge, 2005, 409-420. ● Demek, J. Obecná geomorfologie. Praha: Academia, 1974. ● MAYER, Roland; ERSCHBAMER, Brigitta. Long-term effects of grazing on subalpine and alpine grasslands in the Central Alps, Austria. Basic and Applied Ecology, 2017, 24: 9-18. ● DANEK, Jaromír. GEOEKOLOGIE DO 21. STOLETÍ. ● CÍLEK, Václav, et al. Geodiverzita a hydrodiverzita: Základy přírodních a kulturních hodnot naší krajiny, její současná proměna a možný budoucí vývoj v antropocénu. Dokořán, 2020.
3. hodina: Význam, průběh a využití přírodních procesů. Case study: ochrana přírody v lomu ČSA Anotace: Sukcese a její formy v krajině. Kontrolovaná sukcese jako nástroj ekologické obnovy. Technické a přírodní rekultivace. Remediace a kdy je potřeba. Napojení rekultivovaného území na okolní krajinné struktury. Spontánní procesy v důlních krajinách: eroze, sesuvy, sedimentace, požáry. Povodně a sedimentace, vznik nových ekosystémů. Kontrolované vypalování. Extenzivní pastva a její využití v postindustriální krajině. Toxické substráty a jejich význam pro ekologii krajiny.
Doporučená literatura: ● ELLENBERG, Heinz; LEUSCHNER, Christoph. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen: in ökologischer, dynamischer und historischer Sicht. Utb, 2010. ● BORSKÁ, Alena. Spontánní sukcese a rekultivace v lomech. 2009. ● AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR. Využití spontánní sukcese jako efektivního nástroje ekologické obnovy lomu ČSA: studie proveditelnosti. Praha, 2020. Dostupné z: https://aopk.gov.cz/documents/20121/4433590/STUDIE~2.pdf
4. hodina: Pohyb krajinnou matrix a ekologická konektivita Case study: české ekodukty a jejich vliv na ekologickou konektivitu krajiny.
Anotace: Ploškovitost krajiny, plošková dynamika a prostupnost. Krajina z perspektivy migrujících živočichů a rostlin: různá měřítka, různé preference: obratlovci, hmyz, rostliny. Ekologická konektivita jako základní ekologický i evoluční parametr. Přirozená a antropogenní fragmentace, jejich vznik a důsledky. Bariérový efekt a jak ho zmírnit.
Doporučená literatura ● JONES, DarrylN; BOND, AmyR F. Road barrier effect on small birds removed by vegetated overpass in South East Queensland. Ecological Management and Restoration, 2010, 11.1: 65. ● KELLER, V., et al. The significance of wildlife overpasses for birds. ORNITHOLOGISCHE BEOBACHTER, 1996, 93: 249-258. ● PIMM, Stuart L., et al. Reconnecting nature. Current Biology, 2021, 31.19: R1159-R1164. ● VAJGANTOVÁ, Miroslava. Uměle vytvořené migrační přechody živočichů a jejich efektivnost. 2011. ● SOANES, Kylie, et al. Do wildlife crossing structures mitigate the barrier effect of roads on animal movement? A global assessment. Journal of Applied Ecology, 2024, 61.3: 417-430.
5. hodina: Koevoluce člověka a krajiny v holocénu, krajinná paměť Case study: “Mezolitické osídlení bývalého jezera Švarcenberk (jižní Čechy) v kontextu vývoje přírodního prostředí (opory, str. 92-114)
Anotace: Holocénní historie středoevropské krajiny, její vliv na současné krajinné procesy. Neolitická revoluce a její průběh jako základ středoevropské kulturní krajiny. Tábory lovců-sběračů v dnešní krajině. Vliv trvalého osídlení na geomorfologii a druhové složení středoevropské vegetace. Pole původnější louky. Naše nejstarší kulturní krajiny. Krajinná paměť v krajině-ekologické praxi: reliktní vegetace, megalitické krajiny, říční nivy. Krajinná paměť a genius loci.
Doporučená literatura: ● POKORNÝ, Petr. Neklidné časy: kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. 1. vydání. Praha: Dokořán, 2011. ISBN 978-80-7363-370-5. ● STORCH, David, POKORNÝ, Petr a kol. Antropocén. 1. vydání. Praha: Academia, 2020. ISBN 978-80-200-3081-3 ● LOŽEK, Vojen. Příroda ve čtvrtohorách. Academia, 1973. ● CÍLEK, Václav, DRESLEROVÁ, Dagmar, SÁDLO, Jiří, POKORNÝ, Petr a HÁJEK, Pavel. Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. 1. vydání. Malá Skála: GeoClub, 2005. ISBN 80-902876-6-3
6. hodina: Historické a paleobotanické přístupy v krajinné ekologii. Host: Libor Petr, MUNI
Anotace: Jakými metodami zjišťovat historii krajiny? Jak číst krajinně - historická data a jak je interpretovat? Pylová analýza a zdroje palynologických profilů. Pylový diagram a jeho interpretace. Uhlíková analýza, krajiny milířů. Dendrochronologie. Analýza makrozbytků. Nedestruktivní archeologie. Kdy a proč kterou metodu použít?
Doporučená literatura ● VRTIŠKA, Ondřej. Středoevropská flóra může být starší, než se myslelo. Vesmír, 2024, roč. 103, č. 1, s. 6. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/cislo-1/stredoevropska-flora-muze-byt-starsi-nez-se-myslelo.html ● KUNA, Martin. Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia, 2004. ● DODD, J. Robert; STANTON, Robert J. Paleoecology: concepts and applications. John Wiley & Sons, 1991. ● BENEŠ, Jaromír. Antrakologické analýzy v archeologii a paleoekologii. Archeologické rozhledy, 2008, 60.1: 75-92.
7. hodina: základy GIS
Anotace: posluchači se naučí základy práce s geografickými informačními systémy (GIS). To je především toto: ● instalace a otevření programu ● vytvoření projektu a nastavení projekce ● nastavení podkladových vrstev - formát WMS, základní mapa, ortofotomapa ● vytvoření vektorové vrstvy - body, linie, polygon ● vytvoření a nastavení atributové tabulky ● práce s grafickými atributy vrstvy - průhlednost, symbologie, prolínání a viditelnost ● grafická klasifikace dat ● základy digitalizace prostorových dat ● uložení vrstvy, tvorba grafických výstupů (přidání legendy, směrové růžice, nastavení pro tisk) ● import GPX a KML dat
Doporučená literatura ● Laskavý úvod do Qgis: https://docs.qgis.org/3.40/cs/docs/gentle_gis_introduction/introducing_gis.html#gis-data ● RYBÁŘOVÁ, Iveta. Tvorba jednoduchých map v open source software QGIS [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2016 [cit. 2025-06-24]. Dostupné z: https://www.vetuni.cz/files/2150_36_vystup_iva_2016_rybarova.pdf ● TUČEK, Jan. Geografické informační systémy: principy a praxe. [online]. [Chomutov]: Restorio.cz, [cit. 2025-06-24]. ISBN 978-80-7226-091-1. Dostupné z: https://www.restorio.cz/9788072260911
8. hodina: Urbánní ekologie - město jako (staro) nová krajina.
Anotace: Přednáška v terénu poblíž FHS. Základní principy urbánní ekologie. Město jako mladá, staronová krajina. Čím se městská krajina liší od venkovské, anebo jak je ekologicky definováno město. Ekologické faktory ve městě. Ulice jako ekosystém, ekologická zonace města. Tepelný ostrov. Využití a analýza dat z meteorologické staničky FHS UK - jak silný v Libni tepelný ostrov je?
Doporučená literatura ● GASTON, Kevin J. (ed.). Urban ecology. Oxford University Press, 2010. ● FORMAN, Richard T. T. Urban ecology: science of cities. Cambridge: Cambridge University Press, 2014. ISBN 978-1-139-03047-2. ● Niemelä, Jari; Breuste, Jürgen; Guntenspergen, Glenn, eds. Urban ecosystems. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-1-4419-7392-1 ● HORÁK, Jakub. Suitability of biodiversity-area and biodiversity-perimeter relationships in ecology: a case study of urban ecosystems. Urban Ecosystems, 2016, 19: 131-142. ● ČANÁDY, Alexander; MOŠANSKÝ, Ladislav. Public Cemetery as a biodiversity hotspot for birds and mammals in the urban environment of Kosice city (Slovakia). Zoology and Ecology, 2017, 27.3-4: 185-195.
9. hodina Charakter krajiny, krajinný ráz a genius loci Case study: konflikty a krajinný ráz Šumavy a pošumaví ve 21. století host: Michal Bartoš
Anotace: Co je krajinný ráz a jak se hodnotí. Ekologická interpretace typologie krajiny. Různé definice krajinného rázu. Kulturní krajiny střední Evropy, jejich vývoj a pozůstatky na území ČR. Prolínání ochrany přírody, krajiny a památkové péče. KPZ - Krajinné památkové zóny. Genius loci a jeho interpretace. Krajina moderní architektura. Biofilní design - prosklené stěny, světelný smog.
Doporučená literatura ● NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci: k fenomenologii architektury. Překlad Petr Kratochvíl. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363-303-5. ● LŐW, J., et al. Typy krajinného rázu České republiky. ● KUČERA, Petr. Krajinný ráz. Praha: Brno: Host, 2018. ISBN 978-80-7577-640-2.
10. hodina Mapování, mapové podklady, monitoring Case study: krajina v okolí FHS, její historický vývoj a hodnota
Anotace: V této hodině se posluchači seznámí se základními zdroji prostorových dat, naučí se jejich základní využití v terénu. Podmínkou pro absolvování této přednášky je předchozí seznámení se s materiály (mapovými podklady) v sekci Opory. Budou využity tyto mapové vrstvy: Vojenské mapování, Stabilní katastr, historické letecké snímky, Natura 2000, UAP, digitální model terénu, ÚSES. Posluchači se seznámí se základní metodou ekologického monitoringu (založení trvalé plochy) a jejím smyslem.
zdroje na přípravu k přednášce: viz studijní opory Doporučená literatura a zdroje: ● CAJTHAML, Jiří; KREJČÍ, Jiří. Využití starých map pro výzkum krajiny. In: Sborník z konference GIS Ostrava. 2008. p. 1. ● BRŮNA, Vladimír; KŘOVÁKOVÁ, Kateřina; NEDBAL, Václav. Analýza krajinných složek na mapách stabilního katastru. Acta Universitas Purkynianae, UJEP, Ústí nad Labem, 2004, 289-296. ● Český úřad zeměměřický a katastrální. Císařské povinné otisky stabilního katastru 1:2 880 – Čechy [online]. Praha: ČÚZK, rev. 1. 12. 2010 [cit. 23. 6. 2025]. Dostupné z: https://geoportal.cuzk.cz/Default.aspx?lng=CZ&mode=TextMeta&metadataID=CZ-CUZK-COC-R&metadataXSL=full&side=dSady_archiv ● Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Dvě Prahy: Historické ortofotomapy [online]. Praha: IPR Praha, [cit. 23. 6. 2025]. Dostupné z: https://dveprahy.cz
11. hodina Krajinná ekologie a moderní ochrana přírody Case study: krkonošské louky ve 21. století (opory, s. 39-52)
Anotace: Současné změny v krajině a jejich důsledky pro krajinu diverzitu a heterogenitu. Rezistence a resilience. Aktivní krajinotvorba 21. století: využití alternativních postupů k udržení krajinné diverzity. Řízená sukcese v netradičním kontextu. Jsou biologické invaze nevyhnutelné? Pastva hospodářských zvířat ve velkých aglomeracích. Genetika postmoderní krajiny. Ekologické konsekvence migrace velkých šelem a teplomilných druhů.
Doporučená literatura ● HURFORD, Clive; SCHNEIDER, Michael (ed.). Monitoring Nature Conservation in Cultural Habitats:: A Practical Guide and Case Studies. Springer Science & Business Media, 2007. ● BOHNET, Iris C.; KONOLD, Werner. New approaches to support implementation of nature conservation, landscape management and cultural landscape development: experiences from Germany’s southwest. Sustainability Science, 2015, 10: 245-255. ● BŘEZINA, Stanislav. Louky: Dobrodružství poznávání. Praha: Academia, 2023. ISBN 978-80-200-3349-9
12. hodina Krajinné plánování, krajinný plán a využití mezioborového charakteru krajinné ekologie v praxi. case study: krajinný plán obce Středokluky
Anotace: základní principy (re)konstrukce krajiny. Péče o biotopy mimo chráněná území, participace a role antropologie při zapojování veřejnosti. Krajinný plán a jeho části. Co je adaptivní ekologický management? Hodnocení jevů v krajině: strukturní, biotopová a druhová diverzita. Invaze a opatření na krajinném měřítku.
Doporučená literatura ● SALZMANN, Klára; JENÍKOVÁ, Eva; SEMANČÍKOVÁ, Eva. Krajina jako veřejný prostor – plánování krajiny. Živa [online]. 2020, roč. 68, č. 5, s. CXV. Dostupné z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/krajina-jako-verejny-prostor-planovani-krajiny.pdf ● LEITAO, Andre Botequilha; AHERN, Jack. Applying landscape ecological concepts and metrics in sustainable landscape planning. Landscape and urban planning, 2002, 59.2: 65-93. ● PYŠEK, Petr. Rostlinné invaze v současném světě–fakta, příčiny a souvislosti. Živa, č, 2018, 5: 214-217. ● VILA, Montserrat; IBÁÑEZ, Inés. Plant invasions in the landscape. Landscape ecology, 2011, 26: 461-472. ● SCHREIBER, E. Sabine G., et al. Adaptive management: a synthesis of current understanding and effective application. Ecological Management & Restoration, 2004, 5.3: 177-182.
13. hodina: příprava terénní praxe
Doporučená literatura ● BROWER, James E., et al. Field and laboratory methods for general ecology. Boston: WCB McGraw-Hill, 1998. ● WEINER, Jacob. On the practice of ecology. Journal of Ecology, 1995, 83.1: 153-158. ● KUBÍKOVÁ, Jarmila. Geobotanické praktikum: Určeno pro posl. fak. přírodověd. SPN, 1970. ● LACINA, Darek; FLEKALOVÁ, Markéta. Mapování sekundární krajinné struktury pro potřeby územního a krajinného plánování. Urbanismus a územní rozvoj, 2016, 19: 4-13.
Terénní praxe (po proběhnutí přednášek)
Terénní praxe je završením přednáškového cyklu včetně prerekvizit předmětu. Hlavním cílem je samostatnost při plánování terénního průzkumu, sběru dat, jejich zpracování a schopnost jejich prezentace. Obecně jde především o tyto dovednosti:
● Seznámit se s charakteristikami konkrétní krajiny a jejími specifiky včetně širšího evropského kontextu a vývoje krajiny během holocénu. Porozumět výškové zonalitě a faktorům, které formují současnou podobu různých oblastí. ● Získat praktické zkušenosti se sběrem dat v terénu a jejich využitím v krajinném plánování a ochraně přírody. ● Porozumět komplexnosti a historickému vývoji ochrany přírody v chráněných územích a seznámit se se strategiemi, které jsou v ochraně přírody uplatňovány, včetně jejich účinnosti. ● Poznat “příběhy” vybraných druhů organismů a porozumět významu a původu vybraných společenstev a výzkumu, který se jimi zabývá. ● Seznámit se s moderními metodami výzkumu krajiny, jako jsou dálkový průzkum Země (DPZ), adaptivní management, monitoring a geografické informační systémy (GIS). ● Porozumět vývoji struktury a biodiverzity konkrétních typů krajiny. ● Získat přehled o působení člověka, včetně etnobotaniky, osidlování a současných tlaků na krajinu, a diskutovat možnosti sladění turismu s ochranou přírody. ● Nahlédnout do aktuálního výzkumu v oblasti krajinné ekologie a ochrany přírody, včetně sdílení praktických zkušeností, výzkumných nejistot, problémů a nečekaných objevů.
Terénní praxe budou probíhat v Českém středohoří (terénní základna PřFUK Velemín), v Krušných horách (základna ČGS Boží Dar), v Krkonošském národním parku a ve vidnavském výběžku (terénní základna v obci Vlčice), případně ještě na jiných místech.
Poslední úprava: Šturma Jan, Mgr. (24.06.2025)
|