|
|
|
||
|
Kurz se zaměřuje na vztah mezi prostorem a genderovým řádem a na genderové dimenze (veřejného) prostoru,
zejména pronikání historického narativu do konstrukcí a významů veřejného prostoru v různých obdobích
(prostřednictvím památníků, muzeí, architektury, veřejného umění a kolektivních společenských akcí) a jejich
subverze/alternativy. Kurz je koncepčně rozdělen do dvou částí. První část se věnuje vztahu mezi prostorem a
kolektivní pamětí a zkoumá genderovou optikou prostorové konstrukce míst, jež jsou kolektivní pamětí zatížená.
Zajímat nás bude především otázka, jakým způsobem (genderovaná) politická a společenská moc ovlivňuje
reprezentaci a konstrukci historických událostí na vybraných veřejných místech a opačně, jakým způsobem určitý
„prostor“ a určitá „místa“ odrážejí genderové interpretace národních dějin a historických událostí. Druhá část kurzu
vychází z témat feministické geografie a urbanitních studií, jež zkoumají vztah mezi genderovým řádem,
uspořádáním (veřejného) prostoru a konstrukcí genderových a sexuálních identit v prostoru. Jak argumentuje
Melissa Gilbert, význam prostoru není pouze metaforický. Prostor není pouhým „kontejnerem“ identit a
společenských vztahů, tyto identity a vztahy jsou prostřednictvím prostoru a míst přímo utvářeny, upevňovány a
zpochybňovány. Geografie je tak zcela zásadní dimenzí konstrukcí identit a rozmanitosti ve společnosti. V této
druhé části kurzu se tedy rozhlédneme do několika velmi odlišných směrů a podíváme se detailněji na pár
hlavních témat, jež feministická geografie a geografie sexuality studuje, jako jsou gender a transnacionální
migrace; geografie strachu a design plánování veřejného prostoru; etnografické studie mapující topografii
marginalizovaných kolektivních identit; genderové konstrukce turistických míst jako sexuálních destinací; či
institucionální organizace a regulace veřejných prostorů a prostranství z hlediska (ne)bezpečnosti,
(ne)dostupnosti, (ne)přístupnosti, (ne)pořádku a (ne)čistoty. Cílem kurzu je představit základní teoretické koncepty
a rozmanité směry feministické geografie, jejich vývoj a kritiku; ukázat, jak se měnily a mění společenské představy
a politické argumenty o genderovém uspořádání (veřejného) prostoru, jakým způsobem a za jakých podmínek
dochází k utváření a proměnám genderových vztahů v prostoru, za jakých podmínek, jakým způsobem a kým je
prostor využíván jako nástroj kontroly, exkluze, inkluze a emancipace; a kriticky se zamyslet nad procesy,
mechanismy a vlivy, které vstupují do konstrukce společenských představ o prostoru.
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (27.08.2023)
|
|
||
|
1. pravidelná účast v kurzu a aktivní zapojení v diskusích = 25% (z celkové známky) - docházka v kurzu je povinná. V případě neúčasti je studující povinna/en doplnit si znalosti od ostatních studujících. V magisterských kurzech je očekáváno, že studující kurzy navštěvují připravení k diskusi nad zadanou četbou a zapojují se aktivně do průběhu hodiny. Texty pro kurz jsou sice vybrány tak, aby byly co nejvíce srozumitelné a uchopitelné, vzhledem k absenci odborné literatury na dané téma v českém jazyce je ale bohužel velká část textů v angličtině. Nicméně očekávám, že všichni budou na hodiny chodit co nejvíce připraveni. Naše kritické diskuse v hodinách by jinak pozbývaly smyslu a pohybovaly se pouze v intuitivní rovině osobních dojmů a postojů. Ty jsou samozřejmě také důležité a legitimní a budeme s nimi v průběhu kurzu pracovat, je ale zásadní mít načtenou odbornou literaturu, na jejímž základě je možné nastolené argumenty dále rozvíjet. Pouze pasivní účast (a/nebo 1 a více neomluvených absencí) bude hodnocena sníženou atestací. - Vyberte si jedno konkrétní památné místo z libovolného historického období na území České republiky nebo Slovenska, které splňuje definici pomníku/památníku (tj. nesmí to být dekorativní umění, užitná architektura, apod.), a analyzujte jej prostřednictvím analytických metafor a otázek Dwyera a Aldermana s důrazem na genderovou dimenzi analýzy vybraného památného místa. - Powerpointová prezentace s analytickým komentářem - 5 slidů - Termíny budou upřesněny později. - Tato práce studující žádá, aby se zamysleli nad konceptem prostoru z pohledu vlastní každodennosti a „města jako textu“ k analýze. Jakým způsobem přemýšlíte o „prostoru“ ve vztahu k vlastní osobě a vlastní zkušenosti? Jakým způsobem se podle vás různé dimenze a aspekty prostoru kolem vás podílí na utváření vašeho vlastního sebepojetí? Jakých možností a omezení jste si aktivně (či podprahově) vědomi ve spojitosti s prostorem, v němž se pohybujete? Jaké faktory „časoprostoru“ pro vás vstupují do hry, kdy a kde? Kam chodíte či nechodíte a proč? Jak se dají tyto vztahy uchopit koncepčně a teoreticky? Jaké politické a společenské důsledky mají váš pohyb a prostorová identita? - Rozsah: 700 (min) - 1000 (max) slov (font 12, řádkování 1,5) - Termíny budou upřesněny později. - Skupinová práce na vybrané téma. Parametry práce budou vyvěšeny v SIS. - Powerpointová prezentace v hodině: 6-7 slidů - Doprovodné písemné zpracování 1000 slov (font 12, řádkování 1,5) - Termíny budou upřesněny později. Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (27.08.2023)
|
|
||
|
Povinná:
Doporučená:
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (27.08.2023)
|
|
||
|
1. Úvod do kurzu: Kolektivní paměť a prostor jako narativní médium Owen Dwyer a Derek Alderman "Memorial Landscapes: analytic questions and metaphors" (GeoJournal, 73:3/2008, pp. 165-178)
Doporučená doplňková literatura: Maoz Azaryahu a Kenneth Foote, „Historical Space as Narrative Medium: on the Configuration of Spatial Narratives of Time at Historical Sites“ Reuben Rose-Redwood, Derek Alderman, Maoz Azaryahu, „Collective Memory and the Politics of Urban Space“ (GeoJournal, 73:3/2008, pp. 161-164)
2. Prostorové konstrukce kolektivních traumat, genderové dimenze genocidy Janet Jacobs, „Gender and Collective Memory: Women and Representation at Auschwitz“ Janet Jacobs, „The memorial at Srebrenica: Gender and the social meanings of collective memory in Bosnia-Herzegovina.“ Memory Studies 2017: 10/4, 423-439.
Doporučená doplňková literatura: Gábor Oláh, “Kolektivní paměť, prostor a významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti,“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 49/5, 2003: 729-750. Agnes Eross, “In memory of victims”: Monument and counter-monument in Liberty Square, Budapest. Hungarian Geographical Bulletin 65/3, 2016: 237-254.
3. Prostorová paměť násilí na ženách, queer monumentality Martin Zebracki, Ryan Leitner, “Queer Monuments Visibility Counter actions, Legacy”, Journal of Homosexuality 2021. Sorouja Moll, “The Writing Names Project: UnSilencing the Number of Missing and Murdered Indigenous Women and Girls.” Canadial Theatre Studies 2016: 168, 94-97. Thomas Dunn, “Whence the Lesbian in Queer Monumentality Intersections of Gender and Sexuality in Public Memory”, Southern Communication Journal 82/4, 2017, 203-215.
Doporučená doplňková literatura: Martin Zebracki, “Homomonument as Queer Micropublic, An Emotional Geography of Sexual Citizenship”, Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie 108/3, 2017, 345-355. Adrienne Burk, „In Sight, Out of View: A Tale of Three Monuments“ (Antipode 2006)
4. Nechat, nebo zbořit? Intersekcionální kritika památných míst Sybille Frank and Mirjana Ristic – “Urban fallism: monuments, iconoclasm, activism”, City: Analysis of Urban Change, Theory, Action 2020, 24:3-4. “A Questionnaire on Monuments”, October 165, Summer 2018 (dlouhý text, volný výběr)
5. Zveřejnění prezentací
6. Diskuse analýz památného místa
7. Čtecí týden (individuální příprava)
8. Právo na město. Geografie strachu a genderové vztahy v prostoru Tovi Fenster, „The Right to the Gendered City,“ Journal of Gender Studies 2005/14:3, 217-231. Gill Valentine, “The Geography of Women’s Fear”, Area 21:4, 1989, 385-390. Robert Osman a Jana Jíchová, „Pohyb pod dohledem / Geografie „prvaček.“ In Geografie „okrajem“: každodenní časoprostorové zkušenosti, Karolinum 2019, 111-146. Carina Listerborn, “Feminist struggle over urban safety and the politics of space”, European Journal of Women’s Studies 23/3, 2016, 251-264. Kristen Day, Cheryl Stump, Daisy Carreon, “Confrontation and Loss of Control: Masculinity and Men’s Fear of Public Space”, Journal of Environmental Psychology 23/2003, 311-322.
Doporučená doplňková literatura: David Harvey, „The Right to the City.“ New Left Review 2008: 3/53, 23-53. Marcelo Lopes de Sousa, „Which Right to which City?“ In defence of political-strategic clarity.“ Interface: a journal for and about social movements 2010: 2/1, 315-333. Henri Lefebvre, The Production of Space (1974) Melissa Gilbert, „Feminism and Difference in Urban Geography,“ Urban Geography 1997. Hille Koskela, „Video Surveillance, gender, and the safety of public urban space,“ Urban Geography 2002/23:3. Rachel Pain, „Place, social relations and the fear of crime: a review.“ Progress in Human Geography 2000: 24/3, 365-387. Gill Valentine, „Women‘s Fear and the Design of Public Space,“ 1990.
9. Geografie sociální exkluze. Ne/dostupnost a privatizace veřejného prostoru. Michal Růžička, „Geografie sociální exkluze, “Sociální studia 2006/2, 117-132. Pavel Pospěch, „Exkluze v privatizovaném veřejném prostoru: případová studie nákupního centra“, Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2013, 49/5: 751–779. Robert Osman a Lucie Pospíšilová, “Zkušenost bez zraku: Příležitost pro reflexi prostorového normativu” (Gender, rovné příležitosti, výzkum 2016/17:1, pp. 63-76).
Doporučená doplňková literatura: Kateřina Nedbálková, „Řád veřejných toalet,“ Biograf, 2009. Petr Vašát a Petr Gibas, „Žít (mezi) místy / Geografie lidí bez domova.“ In Geografie „okrajem“: každodenní časoprostorové zkušenosti, Robert Osman a Lucie Pospíšilová, eds. Praha: Karolinum, 2019, 331-362. Robert Osman, „Jen pěšky / Geografie „vozíčkářů a vozíčkářek.“ In Geografie „okrajem…“, 29-68. Don Mitchell, „End of Public Space? People‘s Park, Definitions of the Public and Democracy,” Annals of the Association of American Geographers 1995:85/1.
10. Heteronormativita prostoru, sexualizace turistických destinací Phil Hubbard, „Geography and sexuality: Why space (still) matters.“ Sexualities 2018: 21/8, 1295-1299. Michal Pitoňák, „Prostorovost, institucionalizace a kontextualita heteronormativity: Studie vyjednávání neheterosexuality v Česku,“ GRPV 2013/14:2, 27-40. Nigel Morgan a Annette Pritchard, “Gender, Advertising and Ethics: Marketing Cuba”, Tourism Planning & Development, 15/3, 2018, 329-346.
Doporučená doplňková literatura: Natalie Oswin, “Critical geographies and the uses of sexuality: deconstructing queer space” Franz Schindler, „Život homosexuálních mužů za socialismu“ (Argo 2013). Namaste K, 1996, "Genderbashing: sexuality, gender, and the regulation of public space" Annette Pritchard a Nigel Morgan. “Constructing tourism landscapes – gender, sexuality, and space,” Tourism Geographies 2000, 2(2), 115–39. Annette Pritchard a Nigel Morgan. “Privileging the Male Gaze: Gendered Tourism Landscapes” (Annals of Tourism Research 27:4/2000, 884–905. Lynda Johnston, “(Other) bodies and tourism studies.” Annals of Tourism Research 2001: 28/1, 180–201.
11. Prezentace skupinových projektů
12. Závěrečná diskuze Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (27.08.2023)
|