PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Sociologická teorie pro občanskou společnost - YMNSTOS1
Anglický název: Sociological Theory for Civil Society
Zajišťuje: Program Studia občanské společnosti (24-KSOS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2020
Semestr: oba
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 0/0, SZ [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.
Mgr. Selma Muhič Dizdarevič, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: Kristýna Macková (07.09.2020)
Státní zkouška Sociologická teorie pro občanskou společnost ověřuje znalost studujících v oblasti: historického vývoje pojmu občanská společnost ve filosofickém a politickém myšlení od počátku novověku až do současnosti; soudobých sociologických a politologických teorií nezbytných pro porozumění občanské společnosti, občanskému sektoru, občanství, teoriím organizace a organizační změny, dárcovství a dobrovolnictví a příbuzným tématům; základních konceptů z oblasti sociální politiky relevantních pro občanský sektor.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Selma Muhič Dizdarevič, Ph.D. (22.02.2021)

Státní závěrečná zkouška

 

Sociologická teorie pro občanskou společnost

 

seznam tematických okruhů a literatury

 

Tento seznam tematických okruhů a povinné literatury je platný pro studenty a studentky, kteří nastoupili do prvního ročníku studia na KSOS ve školním roce 2020-2021.

V případě návratu ke studiu po přerušení určuje platné podmínky zkoušky pro každého studujícího individuálně garant státní zkoušky nebo vedoucí katedry.

 

Zkouška probíhá formou ústního pohovoru o tématech vybraných komisí ze seznamu tematických okruhů. Otázky je třeba zodpovídat především na základě četby ze seznamu povinné literatury. Studující také mají prokázat orientaci v povinné četbě ke kurzům tvořící teoretický blok studia (Teorie občanské společnosti, Filantropie a dobrovolnictví, Sociální politika a občanská společnost, Organizační teorie ve výzkumu občanské společnosti). Jako doplněk je možné v odpovědích využívat i další literaturu.

Zkouška testuje znalost povinné literatury a dostatečné porozumění základním myšlenkám a teoretickým koncepcím, které v ní jsou formulovány. U některých otázek (zejména tam, kde jde o znalost reálií) se očekává, že studující získají potřebné znalosti vlastní četbou nad rámec seznamu povinné literatury.

Výkon u zkoušky se hodnotí podle následujících kritérií:

-        znalost literatury (ze seznamu povinné literatury a popř. i další), porozumění teoretickým koncepcím a pojmům

-        schopnost aplikace teoretických koncepcí a pojmů na konkrétní příklady

-        srozumitelnost, jasná struktura a logičnost odpovědí

-        samostatnost a přesvědčivost projevu.

 

Otázky se budou vztahovat ke dvěma nebo více z následujících tematických okruhů.[1]

Při zkoušce se poskytuje čas na přípravu na přání studujícího, který se na zkoušku dostaví 30 min. před rozvrhem určeném termínem.

 

 

TEORIE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

 

1.     Dějiny ideje občanské společnosti v euro-americkém prostoru. Od antiky (societas civilis) přes francouzské a skotské osvícenství,  Tocqueville, Hegel, Marx až do 19. století.Rozdíly v tom,koho zahrnovala občanská společnost v jednotlivých pojetích. Vývoj OS od distinkce vůči přirozenému stavu k distinkci vůči státu a trhu. (Minimalisté, maximalisté, generalisté) Vývoj pozice OS vůči státu v historickém kontextu. Jak se vyvíjelo pojetí veřejné versus soukromé, reprezentativní veřejnost a Bürgerliche Gesselschaft.
 
Zdroje: Müller, Kaldor, Habermas a další

 

2.     Občanská společnost ve 20 a 21. Století. Vývoj konceptu OS a kritické interpretace pojmu z pohledu různých politických a státních zřízení vč. mezinárodních vlivů. Aktivistická, neoliberální a postmodernistická verze OS, OS a kapitalismus, komunismus a postkomunismus, demokracie. OS a konkurenční koncepty: nacionalismus, republikanismus, socialismus a libertarianismus. OS a otázka evropocentrismu. OS a otázka gendru.

 

Zdroje: Kaldor, Walzer, Rosenblum, Lewis a další.

 

3.     Formování veřejného zájmu a OS. Vznik veřejné sféry. Veřejná sféra a sociální hnutí – historie a vývoj (Stará a nová sociální hnutí). Sociální kapitál. 

 

Zdroje: Putnam, Barša a Císař, Habermas a další.

 

4.     Problematika soudobého výkladu OS. OS a globalizace. OS a kritika převládajících diskurzů OS mimo euroatlantický prostor. OS a postkomunismus.
 
Zdroj: Kaldor, Barša a Císař, Havel, Michnik, Benda, Gagyi a další.

Literatura:

KALDOR, M. 2003. Global Civil Society: An Answer to War. Cambridge: Polity Press, str. 1-50.

BARŠA, P., CÍSÁŘ, O. 2004. Teorie nových sociálních hnutí. In Levice v postrevoluční době. Brno: CDK, s.103-137.

BARŠA, P. a CÍSÁŘ, O., 2004. Globální občanská společnost. In Levice v postrevoluční době. Brno: CDK, s. 164-180.

MÜLLER, K. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton, s. 13-88.

WALZER, M. 1995. The Concept of Civil Society. In Walzer, M. (ed.). Toward a Global Civil Society. Providence: Berghahn Books, s.7-27.

PUTNAM, D. R. 1995. Bowling Alone: America‘s Declining Social Capital. Journal of Democracy 6 (1), s.65-78

PUTNAM, D. R. 1993. Making Democracy Work. Princeton: Princeton University Press, s. 163 -185.

HAVEL, V. 1999. Myšlenky Václava Havla a koncept občanské společnosti. Projev prezidenta republiky Václava Havla na sympóziu Macalester College, Minneapolis/St.Paul.

ROSENBLUM, N. 2002. Feminist Perspectives on Civil Society and Government. In Nancy Rosenblum, N. , Post, R.C. (eds.). Civil Society and Government. Princeton: Princeton University Press, s. 151-178.

HABERMAS, J. 2000. Propedeutické vymezení typu občanské veřejnosti. §§ 1-3. In Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: FILOSOFIA, s.55-86.

HABERMAS, J. 1995. New Social Movements. In Redclift, M. Woodgate, G. (eds.). The Sociology of the Environment. Aldershot: Edward Elgar Publishing, (Vol. 3), s. 421-425.

MICHNIK, A., 1987. A New Evolutionism. In Michnik, A. Letters from Prison and Other Essays. Berkeley: University of California Press, s.135-148.

GAGYI, A., IVANCHEVA, M. 2019. The reinvention of ‘civil society’: transnational conceptions of development in East-Central Europe. In McCrea, N., Finnegan (eds.), F. Funding, power and community development. Bristol, UK; Chicago, IL, USA: Bristol University Press, s. 55-68.

CÍSAŘ, O., NAVRÁTIL, J., VRÁBLÍKOVÁ, K. 2011. Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí. Sociologický časopis / Czech Sociological Review 47 (1), s.137-167.

BENDA, V. 1990. Paralelní polis. In Prečan,V.(ed.). Charta 77 (1977-1989). Od morální k demokratické revoluci. Scheinfeld-Schwarzenberg: Čs. středisko nezávislé literatury, s.43-51.

 

FILANTROPIE A DOBROVOLNICTVÍ

 

1.     Filantropie v moderním státě

Definice a pojetí filantropie. Filantropie jako zdroj organizací občanské společnosti. Funkce nadací v moderní společnosti. Kritické pohledy na nadace a velké mecenáše ve vztahu k rovnosti a demokratické zodpovědnosti.

 

ANHEIER, H. K., TOEPLER, S. (Eds). 2007. Private Funds, Public Purpose. New York: Kluwer Academic/ Plenum Publishers, s. 3 – 8.

ANHEIER, H. K., Daly, S. (Eds.) 2007. The Politics of Foundations. London: Routledge, s. 3-5, 27-44.

FRUMKIN, P. 2006. Strategic Giving: The Art and Science of Philanthropy. Chicago: University of Chicago Press, výběr s.55 - 58, 71 - 73.

PAYTON, R., Moody, M. 2009. Understanding Philanthropy: Its Meaning and Mission. Bloomington, IN: Indiana University Press, s. 27-40.

REICH, R. 2019. Just Giving: Why Philanthropy Is Failing Democracy and How It Can Do Better. Princeton a Oxford: Princeton University Press, s. 65-73.

SALAMON, L., Sokolowski, M., List, R. 2003. Global Civil Society: An Overview. Baltimore: The Johns Hopkins University, s. 1-3; 13-32.

 

2.     Filantropie jako dar a vztah

Dar jako cyklus závazků. Anonymní dar a reciprocita. Dárcovství a dobrovolnictví jako součást sociálního kapitálu. Pohledy na příčiny dárcovství a dobrovolnictví: identifikace s rolí; ekonomický, kulturní a sociální kapitál; funkcionalistický přístup. 

 

BEKKERS, R., WIEPKING, P. 2011. A Literature Review of Empirical Studies of Philanthropy: Eight Mechanisms that Drive Charitable Giving. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly 40(5): 924-973, s. 927-943.

CLARY, E. G. et al. 1998. Understanding and Assessing the Motivations of Volunteers: A Functional Approach. Journal of Personality and Social Psychology 74(6): 1516-1530, s. 1517-18.

MAUSS, M. 1999. Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 7-27, 133-8.

PUTNAM, R. D. 2000. Bowling Alone: The Collapce and Revival of American Community. New York: Simon and Schuster Paperbacks. Kapitola 7 „Altruism, Volunteering and Philanthropy“, s. 116-133.

TITMUSS, R. 1998 (orig. 1971). The Gift of Blood.Society 35(2): 88-97.

WILSON, J. 2000. Volunteering. American Journal of Sociology 26(1): 215-240,

s. 215-231.

 

SOCIÁLNÍ POLITIKA A OBČANSKÁ SPOLEČNOST

 

1.     Základní charakteristiky, principy a pojmy sociální politiky. Typy sociální politiky, funkce, nástroje a oblasti sociální politiky. Geneze myšlenek a institucí spojených se sociálné politickou problematikou. Chudoba, sociální vyloučení, marginalizace.

 

2.     Vztah státu, občanského a ziskového sektoru z pohledu sociální politiky. Selhání státu, trhu a občanského sektoru. Teorie vzniku a vývoje občanského sektoru. Typy sociálních států a postavení občanského sektoru. Udržitelnost a budoucnost sociálního státu.

Literatura:

KREBS, V. a kol. 2010. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, kapitoly 1, 2, 5.

TOMEŠ, I. 2010. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, část II, IV, VIII.

FRIČ, P., BÚTORA, M. 2010. Role občanského sektoru ve veřejné politice. In POTUČEK, M. a kol. Veřejná politika. Praha: SLON, s. 153-185.

MUHIČ DIZDAREVIČ, S. 2010. Občanský sektor, trh a stát z pohledu vybraných teorií. In SKOVAJSA, M. a kol. Občanský sektor. Praha: Portál, s. 98-112.

ARTS, W. A., GELISEEN, J. 2010. Models of the Welfare State. In F.G.Castles, F.G., Leibfried, S., Lewis, J, Obinger, H., Pierson, Ch. The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford University Press, s. 569-583.

GLENNERSTER, H., 2010. The Sustainability of Western Welfare States. In F.G.Castles, S. Leibfried, J. Lewis, H. Obinger, Ch. Pierson: The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford University Press, kapitola 47, s. 689-702.

GOUGH, I., THERBORN G., The Global Future of Welfare States. In F.G.Castles, S. Leibfried, J. Lewis, H. Obinger, Ch. Pierson: The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford University Press, kapitola 48, s. 703-720.

 

 

ORGANIZAČNÍ TEORIE V KONTEXTU STUDIÍ OOS

 

Organizace a vnější organizační prostředí: teorie závislosti na zdrojích, neo-institucionální teorie, legitimita a identita organizací. Specifické organizační změny OOS se zaměřením na hybridizaci, marketizaci, komercionalizaci a profesionalizaci. Interorganizační a mezisektorové sítě OOS: Formy a modely spolupráce, institucionální faktory spolupráce, efekty síťování.

Literatura: viz. povinná literatura ke kurzu k tématům zahrnutým v otázkách

 

ANHEIER, H. K. 2005. Nonprofit Organizations. Theory, management, policy. New York: Routlege, s.173-185.

 

GUO, C., ACAR, M. 2005. Understanding collaboration among nonprofit organizations: Combining resource dependency, institutional and network perspectives. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly, 34, s.340-349. 

 

HATCH, J.M. 1997. Organization Theory: Modern, Symbolic, and Postmodern Perspectives. Oxford University Press, s.63-97.

 

JÄGER, U; SCHRÖER, A. 2014. Integrated Organizational Identity: A Definition of Hybrid Organizations and a Research Agenda. Voluntas: International Journal of Voluntary & Nonprofit Organizations. Vol. 25, No.5, s. 1283-1302.

 

Keller, J. 2007. Sociologie organizace. Druhé, přepracované vydání. Praha: Sociologické nakladatelství. Kap 1.

 

RYMSZA, M. a ZIMMER, A. 2004. Embeddedness of Nonprofit Organizations: Government - Nonprofit Relationships. In: ZIMMER, A., PRILLER, E. (eds.) Future of civil society. Making central European nonprofit orgaizations work. Opladen: VS Verlag, s. 169-197.

 

ZIMMER, A., HOEMKE, P., PAHL, J.B., RENTZSCH, C. 2018. Resilient Organizations in the Third Sector. Professionalized Membership Associations. Social Enterprises, Modern Hybrids. Liege: EMES European Research Network asbl. Kap. 1, 3.

 

 



[1] Podmínky zkoušky i soupis tematických okruhů a literatury se mohou změnit maximálně v rozsahu 33 % pro daný ročník studia. Změny budou ohlášeny nejméně dva měsíce před příslušným termínem zkoušky.

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK