PředmětyPředměty(verze: 970)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Občanská společnost – proměny a výzvy - YMN03OSPV
Anglický název: Civil Society - Transformations and Challenges
Zajišťuje: Program Studia občanské společnosti (24-KSOS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2020
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.
Vyučující: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.
Záměnnost : YMN33OSPV
Je záměnnost pro: YMN33OSPV
Anotace
Předmět poskytuje studentům pokročilý vhled do problémů a vývoje organizací občanské společnosti (OOS) v soudobé společnosti. Hlavním cílem kurzu je poskytnout studentům kritické porozumění procesům modernizace OOS (profesionalizace, individualizace, marketizace, institucionálního zakořňování …) v ČR po sametové revoluci, kdy byl po několika desetiletích komunistické totality obnoven občanský sektor, před nímž stály velké výzvy budování demokracie a revitalizace charitativní činnosti. Navzdory působivému růstu počtu OOS zůstává jejich vliv na vývoj demokracie a řešení sociálních problémů relativně omezený. Přednáška poskytuje odpovědi na otázky, jaké jsou příčiny vývojových problémů organizací občanské společnosti a proč je proces jejich konsolidace ve společnosti tak obtížný? Jaké jsou zásadní výzvy budoucího formování občanské společnosti jako důležitého společenského aktéra? Jako teoretický základ pro identifikaci a vysvětlení faktorů, efektů a problémů vývoje občanské společnosti bude použit soubor ekonomických, sociologických a politologických teorií (teorie závislosti na zdrojích, teorie mobilizace zdrojů, teorie politické kultury, teorie struktury politických příležitostí, teorie elit ...), které umožní kriticky přemýšlet o aktuálních problémech a vývojových trendech v této oblasti. Předmět objasňuje, jaké jsou důsledky modernizačních procesů pro aktuální dění v neziskovém sektoru a jaké aktuální výzvy před OOS stojí.
Poslední úprava: Frič Pavol, doc. PhDr., Ph.D. (20.09.2021)
Sylabus

Sylabus YMN03OSPV  Občanská společnost – proměny a výzvy  (denní)

 

ANOTACE:

Předmět poskytuje studentům pokročilý vhled do problémů a vývoje organizací občanské společnosti (OOS) v soudobé společnosti. Hlavním cílem kurzu je poskytnout studentům kritické porozumění procesům modernizace OOS (profesionalizace, individualizace, komercionalizace, institucionálního zakořeňování …) v ČR po sametové revoluci, kdy byl po několika desetiletích komunistické totality obnoven občanský sektor, před nímž stály velké výzvy budování demokracie a revitalizace charitativní činnosti.

Jednotlivé přednášky poskytují odpovědi na otázky, jaké jsou příčiny vývojových problémů organizací občanské společnosti a proč je proces jejich konsolidace ve společnosti tak obtížný? Jaké jsou zásadní výzvy budoucího formování občanské společnosti jako důležitého společenského aktéra? Jako teoretický základ pro identifikaci a vysvětlení faktorů, efektů a problémů vývoje občanské společnosti bude použit soubor ekonomických, sociologických a politologických teorií (teorie závislosti na zdrojích, teorie mobilizace zdrojů, teorie politické kultury, teorie struktury politických příležitostí, teorie elit ...), které umožní kriticky přemýšlet o aktuálních problémech a vývojových trendech v této oblasti. Předmět objasňuje, jaké jsou důsledky modernizačních procesů pro aktuální dění v neziskovém sektoru a jaké aktuální výzvy před OOS stojí.

Absolventi kurzu získají:

  • přehled o základních tématech a široké škále teorií používaných v oblasti zkoumání občanské společnosti,
  • schopnost porozumět procesům (profesionalizace, individualizace, komercializace, institucionálního zakořeňování …) profilujícím vývoj OOS v ČR,
  • schopnost identifikovat širokou škálu faktorů podmiňujících vývoj občanské společnosti a orientovat se v nich,
  • celkové porozumění tomu, co se vlastně v české občanské společnosti aktuálně odehrává.

 

 

METODA VÝUKY

Přednášky se budou konat prezenčně.

 

Každý týden budou studenti den před přednáškou odevzdávat písemné odpovědi v rozsahu 15 řádků na otázky položené na závěr předchozí přednášky do vytvořeného „Úkolu“ v Moodles.

 

Každá nová přednáška bude začínat diskusí nad odpověďmi na zadané otázky.

 

Zadané otázky se budou týkat obsahu textů povinné literatury. Ke každé přednášce bude zadán jeden text k povinné četbě.

 

Do začátku zkouškového období každý student vyprodukuje přibližně 6 normostran textu, který bude předmětem hodnocení.

 

 

Závěrečná zkouška bude probíhat písemně formou závěrečné písemné práce o rozsahu 5 normostran (každá normostrana má 30 řádků velikosti písma 12). Každý student si může téma stanovit sám v mantinelech zaměření kurzu – Občanská společnost – proměny a výzvy. Žánrem práce je esej, resp. úvaha nad problémy vývoje organizací občanské společnosti v ČR.

 

Atestace:

Podmínkou úspěšného splnění kurzu je přečtení povinné literatury, písemné zodpovězení zadaných otázek k povinné literatuře, diskusní aktivita na přednáškách a napsání závěrečného eseje. Konkrétní zadání, termíny a odevzdávárny budou dostupné v Moodlu.

 

HODNOCENÍ

-        písemné zodpovězení zadaných otázek              max. 36 bodů

-        aktivita na přednáškách                                        max. 24 bodů

-        závěrečná písemná práce                                     max. 40 bodů

Celkem může student dosáhnout                         max.100 bodů

 

Pro absolvování kurzu je nutné, aby student dosáhl nejméně 51 bodů!

 

Za jednotlivé písemné odpovědi v rozsahu 15 řádků je možné přidělit max. 3 body.

 

Klasifikace:

·    86 a více bodů   =>            1

·    64-85                  =>            2

·    51-63                  =>            3

·    0-50                    =>             4

Pokud student nezíská na první pokus 51%  bodů (daný součtem bodů za odpovědi a za písemnou práci), pak má ještě dvě možnosti si práci opravit dle doporučení vyučujícího. Písemné odpovědi na průběžně zadávané otázky už opravovat nelze.

 

ELEKTRONICKÁ PODPORA

Na Moodles studenti také naleznou prezentace k přednáškám, i s otázkami, na které mají odpovědět a také všechny studijní texty k povinné četbě.

 

 

TÉMATA PŘEDNÁŠEK A POVINNÁ LITERATURA K NIM

1) Úvod - Proměny a výzvy organizované občanské společnosti v ČR: definice, základní pojmy, struktura a funkce OOS ve společnosti, očekávání spojená s působením OOS ve společnosti, konsolidace občanské společnosti po r. 1989, změna konceptu občanské společnosti po r. 89, naplňování advokační funkce OOS, selhání občanských iniciativ a jeho důsledky

Povinná literatura:
Dvořáková, Vladislava. 2003. Civil Society in the Czech Republic: “Impulse 99” and “Thank You, Time To Go”. In: Kopecký P. and Mudde C. eds. Uncivil Society?: ontentious Politics in Post-Communist Europe. London: Routledge.

 

2) Organizace občanské společnosti jako školy demokracie: role OOS ve společnosti (Tocqueville), občanská kultura, sociální kapitál, OOS jako prostor občanské socializace, role občanských organizací při eliminaci demokratického deficitu, problémy OOS jako škol demokracie

Povinná literatura:
Dodge, Jennifer and Sonia, M. Ospina. 2015. Nonprofits as “Schools of Democracy”: A Comparative Case Study of Two Environmental Organizations. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly 1–22.

 

3) Modernizační procesy v občanské společnosti: teorie a stádia modernizace, globalizace a reflexivní modernita, sociokulturní modernizace a modernizace demokracie, participační demokracie a OOS, modernizační výzvy profesionalizace, marketizace, institucionalizace, transformační anomie, vize výkonové turbospolečnosti, zastaralé vize rozvoje společnosti jako brzdy modernizace

Povinná literatura:
lorentzen, H. & Hustinx, L. 2007. Civic Involvement and Modernization. Journal of Civil Society, Vol. 3, No. 2, 101–118.

 

4) Profesionalizace občanských organizací: zaměstnanecká profesionalizace jako zdroj úspěchu a udržitelnosti OOS, příčiny profesionalizace (teorie závislosti na zdrojích), projektifikace, odvrácená tvář profesionalizace (elitismus byrokratizace), demokratická resp. občanská profesionalizace, dvourychlostní občanský sektor

Povinná literatura:
Fagan, Adam. 2005. Taking Stock of Civil-Society Development in Post-communist Europe: Evidence from the Czech Republic. Democratization, Vol.12, No.4, pp.528–547. DOI: 10.1080=13510340500226077

 

5) Procesy individualizace a občanská společnost: individualizace životního stylu (Putnam), institucionalizovaná individualizace, individualizovaný aktivizmus „na volné noze“ - everyday makers, virtuální dobrovolnictví, politický konzumérismus, individualizace dobrovolnictví: kolektivní a reflexivní dobrovolnictví, vztahy mezi individualizovaným a kolektivním aktivismem v OOs (Frič,Vávra)

Povinná literatura:

Henrik P. Bang. 2005. Among everyday makers and expert citizens. Chapter 8 In Newman, Janet (ed.) (2005) Remaking Governance. Bristol: Policy Press: 159-179.

 

6) Komercializace občanských organizací: OOS a tržní principy (efektivita, marketing a fundraising), vnější a vnitřní faktory komercializace OOS, výhody a nevýhody komercionalizace OOS, míra komercializace v ČR, sociální podnikání (hybridizace), romantický ideál OOS a jejich maskovaná komercializace v ČR

Povinná literatura:
Gabriela Vacekova, Vladislav Valentinov, Juraj Nemec. 2017. Rethinking Nonprofit Commercialization: The Case of the Czech Republic. Voluntas, 28:2103–2123 DOI 10.1007/s11266-016-9772-6

 

7) Institucionální zakořeňování a domestikace OOS: EU a institucionalizace mezisektorové spolupráce, modely partnerství (Salamon, Anheier), dimenze partnerství, aktuální výzvy - domestikace OOS a hrozba ztráty sektorové identity – výzva partnerství, participační inženýrství, depolitizace OOS (Piotrowski)

Piotrowski, Grzegorz. 2020. Civil Society in Illiberal Democracy: The Case of Poland. Czech journal of political science / politologický časopis. Vol. 2, pp. 196-214. 

 

8) Udržitelnost a legitimita OOS; koncept udržitelnosti OOS, politická a expertní legitimita OOS, hledání kolektivní identity OOS, atraktivita a image OOS ve společnosti, OOS předmětem delegitimizačních aktivit populistů a extrémistů (Klaus, Zeman, Okamura…), budování odolnosti vůči delegitimizaci OOS

Brechenmacher, S., & Carothers, T. (2018). The Legitimacy Menu. In Examining Civil Society Legitimacy, Brechenmacher, S - Carothers, T.

 

9)  Občanská a politická participace; slabost občanské participace v postkomunistiském světě, typy politické angažovanosti občanů (konvenční a nekonvenční), příčiny nízké míry participace ve střední Evropě po r. 1089, hodnocení participačních mechanismů (Fung), participační inženýrství, participační tyranie, zápas o empowerment.

Povinná literatura:
Jiří Navrátil. 2013. Making sense of the “weakness” of post-communist civil society: the case of organized civic advocacy in the Czech Republic. Paper prepared for 7th ECPR General Conference, Sciences Po, Bordeaux.

 

10) Participační nerovnost; definice, princip participační rovnosti a demokracie, sociální a politická nerovnost, příčiny participační nerovnosti, voice rising a monetární particpace, participační diskriminace v moderní reprezentativní demokracii, řešení participační nerovnosti

Povinná literatura:
López M. and Dubrow J. K. . 2020. Politics and Inequality in Comparative Perspective: A Research Agenda. American Behavioral Scientist, Vol. 64(9) 1199–1210.

 

11) Temná občanská společnost: normativní pohled na občanskou společnost (Alexander), klientelizmus, neformální sítě a korupce, systémová korupce, simulovaná, resp. defektní demokracie, občanská past marketingové politiky,  OOS v boji proti korupci, typy a podpora protikorupčních strategií, OOS = policy watch-dogs

Povinná literatura:
Patty Zakaria 2013. Is Corruption an Enemy of Civil Society? The case of Central and Eastern Europe. International Political Science Review published online. DOI: 10.1177/0192512112466880

 

12) Necivilizovaná občanská společnost: normativní struktura OS, populismus, jeho příčiny a vliv na demokracii, autoritářské sklony populistických vůdců, eroze demokracie, OOS jako nepřítel národa, krize legitimity OOS, polarizace společnosti - populistická a občanská mobilizace, politická agenda OOS

Povinná literatura:
Slačálek, Ondřej – Eva Svobodová. 2017. Professionalised “civil society” vs. grassroots “uncivil society”? The “Little Czech”20 years later. Socio.hu, Special issue, pp. 23-52.

 

13) Budoucnost občanské společnosti: trendy v jednotlivých segmentech občanské společnosti, manažeriální a misijní perspektiva, modernizační a politické výzvy, role OOS v neliberální (autokratické) demokracii, vize dalšího vývoje občanské společnosti – ideál advokační a servisní OOS.

Povinná literatura:
Salamon, Lester M. 2002. The Resilient Sector: The Future of Nonprofit America.

 

 

Poslední úprava: Frič Pavol, doc. PhDr., Ph.D. (18.09.2024)
Požadavky k zápisu
Kurz je určen výhradně studujícím 2. ročníku studijního programu SOS, a není proto možné si jej zapsat po webu.
Poslední úprava: Macková Kristýna, Mgr. (23.08.2021)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK