PředmětyPředměty(verze: 825)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Historicko-sociologické konfrontace (letní semestr) - YMH306
Anglický název: Historical Sociology Confrontations (summer semester)
Zajišťuje: Pracoviště Historické sociologie (24-HS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2016
Semestr: letní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/3 Z [hodiny/týden]
Rozsah za akademický rok: 18 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět lze zapsat opakovaně
předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Alena Marková, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Alena Marková, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Alena Marková, Ph.D. (28.01.2017)

Předmět se skládá z řady přednášek českých a zahraničních hostů a vyučujících z pracovišť domácí fakulty, kteří prezentují vlastní výzkum a zprostředkovávají nejnovější poznatky z oboru.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Alena Marková, Ph.D. (27.03.2018)

Program Historicko-sociologických konfrontací na LS 2018:

27. února

Prof. Dr. Thomas Bohn, Professor for Eastern European History, Justus-Liebig-University Giessen

‘Closed Cities’ versus ‘Open Society’? De-Stalinization and Urbanization in Soviet Belarus

At the 20th Party Congress Khrushchev called for a rational distribution of industry and a regulation of migration flows. The interaction of the City Soviets with local factory directors and the interconnections between the granting of residency permits and the awarding of accommodation increasingly led to a Soviet society which was structured around patron-client relationships and territorial stratification.

Prof. Dr. Thomas Bohn is Professor for Eastern European History at the Justus-Liebig-University of Giessen. His main research interests cover history of historiography, urban history, environmental history and superstition and nonconformism. In all these fields he has published many books and numerous articles: Russische Geschichtswissenschaft von 1880 bis 1905. Pavel N. Miljukov und die Moskauer Schule. Köln-Weimar-Wien 1998; Minsk - Musterstadt des Sozialismus. Stadtplanung und Urbanisierung in der Sowjetunion nach 1945, Köln-Weimar-Wien 2008; «Minskii fenomen». Gorodskoe planirovanie i urbanizaciia v Sovetskom Soiuze posle Vtoroi mirovoi voiny, Moskva 2013; Der Vampir. Ein europäischer Mythos, Köln-Weimar-Wien 2016; Wisent-Wildnis und Welterbe. Geschichte des polnisch-weißrussischen Nationalparks von Białowieża, Köln-Weimar-Wien 2017 (with Aliaksandr Dalhouski and Markus Krzoska). Prof. Bohn’s current research projects are Polesie as a place of intervention (Leibniz Community 2015-2018), Vlad Dracula. Biography and edition of documents (DFG 2016-2019) and Minsk as contact and conflict zone in the interwar period (LOEWE Foundation 2017-2020).

Čas a datum konání přednášky: 27. února, 17.00-19.00, 2080, Jinonice.

 

3. dubna

Dr. Matthias Riedl, Department of History, Central European University, Budapest

Thomas Müntzer’s “Prague Manifesto”: A Program for Global Revolution

In summer 1521, the German radical reformer Thomas Müntzer traveled to Prague, where he drafted his famed Prague Manifesto. In this text, Müntzer presents himself as a new Jan Hus and announces a coming universal renewal of Christianity, starting out from Bohemia. He evokes a scenario, in which Christ and Antichrist are gathering their troops for the final clash, before the elect of God will gain dominion over the world. Because of evident parallels, many scholars have speculated about possible links between the revolutionary theology of Müntzer and that of the Hussites. However, in my analysis of the Prague Manifesto I will show that Müntzer was much more interested in the thought of Jan Hus himself rather than in Hussite theology. In particular, he adopted the Czech reformer’s ecclesiology into his complex theological program, which presents itself as a curious blend of apocalyptic eschatology, mysticism, and Neo-Platonic cosmology.

Dr. Matthias Riedl is Associate Professor of History, Chair of Comparative Religious Studies, Director of the Center for Religious Studies, Head of the Department of History of the Central European University in Budapest. His main research interests cover intellectual history, political thought, church history, history of theology, religious dissent, reformation studies, religion and politics and religious violence. In all these fields he has published many books and numerous articles.

Most of dr. Mattias Riedl’s published work has been on religious and political thought in Latin Christianity, ranging from antiquity to reformation period. However, he also wrote articles and essays on most recent developments in theology and political philosophy. Dr. Riedl’s current research is on the emergence of revolutionary apocalypticsm in the Later Middle Ages and Early Modernity. Now he is working on a monograph on the German radical reformer Thomas Müntzer. The main objective is to explore how apocalyptic and mystical thinking may serve as inspiration and justification for violent action.

Čas a datum konání přednášky: 3. dubna, 17.00-19.00, 2080, Jinonice.

 

10. dubna

prof. Dr. phil. Johann Pall Arnason, pracoviště Historické sociologie, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

Historická sociologie a civilizační analýza

Přednáška začne obecnými úvahami o povaze, stavu a poslání historické sociologie. Pak se přejde k stručné charakteristice místa a úkolů civilizační analýzy v širším historicko-sociologickém rámci. Nakonec bude, jako námět k diskusi, nastolena otázka, do jaké míry může civilizační perspektiva sloužit k orientaci v současném světě.

Johann Pall Arnason, narozen r. 1940 na Islandu, studoval filozofii, historii a sociologii v Praze a ve Frankfurtu. Učil sociologii v Heidelbergu a v Bielefeldu od r. 1972 do r. 1975, a na La Trobe University v Melbourne od r. 1975 do r. 2003. Byl hostujícím profesorem na Ecole des Hautes Etudes en Sciences Sociales v Paříži a na univerzitě v Lipsku; badatelské pobyty u Alexander von Humboldt-Stiftung, Swedish Collegium for Advanced Studies, Kulturwissenschaftliches Institut (Essen), Lichtenberg-Kolleg (Göttingen) a Max-Weber-Kolleg (Erfurt). Nyní je emeritním profesorem sociologie na La Trobe University a učí v každém zimním semestru na Fakultě humanitních studií. Jeho výzkumné zájmy se soustřeďují na sociální teorii a historickou sociologii, se zvláštním důrazem na srovnávací civilizační analýzu.

Čas a datum konání přednášky: 10. dubna, 17.00-19.00, 2080, Jinonice.

 

22. května

Mgr. Alena Marková, Ph.D., pracoviště Historické sociologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy

Zákulisí psaní dějin

Cílem této přednášky je seznámit posluchače s procesem psaní dějin a představit jim teoretické a praktické otázky a výzvy, které během tohoto procesu nezbytně vznikají a s kterými je historik konfrontován, obzvláště pokud jde o psaní nedávných dějin. V přednášce půjde především o reflexi pozice historika během psaní současných dějin a jeho objektivitu a rovněž o nové výzvy a přístupy k pochopení a přehodnocení dosavadních (národních) dějin. Pozornost bude věnována následujícím otázkám: Jak objektivně přistupovat k současným dějinám? Jaké místo mají dějiny každodennosti na pozadí tzv. velkých a politických dějin? Jak má být zachycen genderový aspekt dějin? Jaké zvláštnosti národních (konkrétně zde běloruských) dějin mají být zdůrazněné a proč? Jak mají být v dějinách reflektované umění a literatura? a další otázky.

Přednáška čerpá z konkrétního případu psaní nejnovějších Dějin Běloruska vytvořených v kolaboraci autorů Alena Marková – Henadź Sahanovich – Zakhar Šybieka, které vychází v tomto roce (2018) v České republice v sérii Dějiny států Nakladatelství Lidové noviny.

Mgr. Alena Marková, Ph.D. působí na pracovišti Historické sociologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Věnuje se problémům nacionalismu a formování moderního národa, národní identitě, středo- a východoevropským národním hnutím, historickému vědomí a moderním dějinám Východní a Střední Evropy. Je autorkou monografie Cesta k sovětskému národu. Národnostní politika bělorusizace, 1924-1929, Minsk 2016 (Шлях да савецкай нацыі. Палітыка беларусізацыі 1924-1929, Мінск 2016), jež obdržela cenu za nejlepší odbornou historickou monografii v oblasti běloruských studií za rok 2016. Od roku 2018 se věnuje studiu současných dějin postsovětských zemí v rámci projektu Grantové agentury ČR „Neo-Belarusization Processes in Post-soviet Belarus in the National Independence Era (1990-1995)“.

Čas a datum konání přednášky: 22. května, 17.00-19.00, 2080, Jinonice.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK