PředmětyPředměty(verze: 992)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Metody popisu a analýzy environmentální udržitelnosti I. - YME03P1ZX
Anglický název: Methods of description and analysis of environmental sustainability I.
Podoba výuky: kurz
Zajišťuje: Program Sociální a kulturní ekologie (24-KSKE)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2016
Počet semestrů výuky: 1
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Maximální kapacita předmětu: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Forma uskutečňování: prezenční
Staré označení: YME03P1ZX
Možnost opakovaného zápisu: 1 (2) / 1 / 1 / 1
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
Garant: doc. PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D.
Je prerekvizitou pro: YME04P1LX, YME1507, YME13SZ12
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Kurz rozvíjí základní orientaci v sociální ekologii a znalost jejího přírodovědného základu v globálních souvislostech. Seznamuje s (převážně kvantifikujícími) metodami popisu antropogenních vlivů na životní prostředí i jejich obecnějších společenských souvislostí.
Poslední úprava: Halbichová Lenka, Mgr. (20.06.2012)
Sylabus

Osnova:

1) Koncept udržitelného rozvoje. Informace pro životní prostředí a udržitelný rozvoj. Informační pyramida a její vztah k informačnímu cyklu.

2) Data o životním prostředí: měření, monitoring, statistické zjišťování, dálkový průzkum.

3) Přístupy a metody hodnocení indikátorů, historie vývoje indikátorů, přístupy mezinárodních organizací, koncepční rámce indikátorů. Agregace indikátorů do indexů, „titulkové“

     indikátory, národní soubory indikátorů.

4) Environmentální indikátory I: konstrukce, příklady.

5) Environmentální indikátory II: indikátory integrace environmentálních zřetelů do sektorových politik (na příkladech dopravy a energetiky).

6) Indikátory založené na materiálových tocích. Material flow analysis.

7) Ekologická stopa, ekologický ruksak, dematerializace, eko-efektivita, Faktor 4.

8) Sociální indikátory. Vztah k indikátorům environmentálním a ekonomickým.

9) Hodnocení místní udržitelnosti – indikátory pro obce, města, regiony. Zájem volených politiků a účast veřejnosti jako nutná podmínka pro přijetí těchto indikátorů.

10) Měření změn ve vzorcích spotřeby a výroby (CCPP).

11) Environmentální reporting (EU, OECD).

12) Metody prezentace indikátorů: Dashboard, Barometr udržitelnosti, Grafický server MŽP atd.

13) Informační zdroje v ČR i ve světě. Závěrečná diskuse.

 

Povinná literatura:

MOLDAN, B. (ed.), Indikátory trvale udržitelného rozvoje. Praha: MŽP, 1996.

Česká republika: politika, stav a vývoj životního prostředí. Praha: MŽP, 1999.

 

Doporučená literatura:

ČESKÝ EKOLOGICKÝ ÚSTAV, Ročenka životního prostředí. Praha: každoročně od r. 1991.

FRIENDS OF THE EARTH EUROPE, Towards Sustainable Europe. Amsterdam: FoE, 1996.

ČESKÝ EKOLOGICKÝ ÚSTAV, Praha – životní prostředí. Praha: ČEÚ, každoročně od r. 1990.

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR, Zpráva o stavu životního prostředí v České republice. Praha: MŽP, každoročně od r. 1993.

SERAGELDIN, I., Sustainability and the Wealth of Nations. Washington: World Bank, 1996.

UNDP, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UK, Zpráva o lidském rozvoji: Česká republika. Praha: DemoArt, 1996.

WEIZSÄCKER, E. VAN, LOVINS, A., LOVINS, H.: Faktor Vier. New York: Springer, 1994.

WORLD BANK: Monitoring Environmental Progress. Washington: World Bank, 1995

 

Poslední úprava: Novotná Obeidová Dina, Mgr. (17.07.2008)
Podmínky zápisu předmětu

Kurs je určen studentům magisterského oboru Sociální a kulturní ekologie.

Poslední úprava: JOSIFKO (09.01.2008)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK