Orientace v podmínkách aktuální galerijní scény v kontextu vztahu pomyslné i doslovné periferie a centra, kdy v
rámci zejména nezávislých galerií vzniká řada výstavních projektů dle principů kultury D.I.Y. založených na
entuziasmu. Ty jsou mnohdy v opozici vůči tzv. značkovým galerijním projektům. Představení pestré škály
kurátorských přístupů uplatňovaných v rámci prezentace současného vizuálního umění.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Aleš Svoboda (27.06.2019)
Povinná:
Ludvík Hlaváček a kolektiv autorů. Umělecké dílo ve veřejném prostoru, Katalog 4. Výroční výstavy Sorosova centra současného umění . Praha: , 1997, s. ISBN .
Ludvík Hlaváček, Taťána Trávníčková-Podlesná. Umění v občanské společnosti. Ústí nad Labem: Fakulta užitého umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 2011, s. ISBN 978-80-7414-378-6.
Michal Koleček. Okraj obrazu. Ústí nad Labem: Fakulta užitého umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 2005, s. ISBN 9788070447284.
Doporučená:
Suzi Gabliková. Selhala moderna?. Olomouc: Votobia, 1998, s. ISBN .
Jiří Hůla, Radoslava Schmelzová, Barbora Špičková. Výstavní katalog, Cesty mohu být rozličné, Výstavy současného umění v ústavech Akademie věd ČR. Kostelec nad Černými lesy : Archiv výtvarného umění, o.s., 2015, s. ISBN 978-80-905744-3-4.
Morganová, Pavlína. Akční umění. Olomouc: Nakladatelství J. Vacl, 2009, 277 s. ISBN 978-80-904149-1-4.
Tomáš Pospiszyl. Asociativní dějepis umění. Praha: Tranzit.cz, 2014, s. ISBN 978-80-87259-28-3.
Hellevi Rebmannová. Neviditelná skulptura (O Josephu Beuysovi). Olomouc: Votobia, 1998, s. ISBN .
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Aleš Svoboda (06.02.2019)
Kurz je zaměřen na srovnání aktuálních kurátorských strategií uplatňovaných na současné alternativní galerijní scéně. Jedná se zejména o aplikování těchto strategií v kontextu rozdílného prostředí. Na jedné straně lze tyto galerijní provozy definovat jako spontánní způsob umělecké „sebeorganizace“, kdy vzniká řada alternativních galerijních institucí v soukromém rámci, např. ateliérů, bytů či dalších privátních prostorů na periférii českých měst. Na straně druhé je možné definovat tendence směřující ke stále silnější profesionalizaci, budování pevné struktury galerijní scény, pro niž je důležitým motivem vznik a propagace galerijní značky. Oba póly tohoto pohybu lze vnímat jako nedělitelné součásti galerijní nabídky v souvislosti s aktuální kulturní politikou. Na komplexní situaci galerijního provozu je možné definovat řadu stereotypů chování z doby před rokem 1989. V praktické části navštívíme některé vybrané galerijní provozy a setkáme s některými výraznými osobnostmi. 1. Úvod do problematiky 2. Historický kontext 3. Pohyb v šedé zóně /Jazzová sekce / 4. Sklepní práce / Underground / 5. Byt jako galerie 6. Kouzlo periferie 7. Budování galerijní značky 8. Galerijní síť 9. Způsoby mediální reflexe 10. Praha versus regióny / konkurenční vztahy /
