Vybrané problémy sociální filosofie a filosofie dějin - YBHHA11ZI

• Anglický název: Philosophy of History
• Podoba výuky: přednáška
• Zajišťuje: Program SHV - Historický modul (24-HM)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2017
• Počet semestrů výuky: 1
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, KZ [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (60)
• Maximální kapacita předmětu: 60
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: zrušen
• Jazyk výuky: čeština
• Forma uskutečňování: prezenční
• Staré označení: YBHHA11ZI
• Možnost opakovaného zápisu: 1 (2) / 1 / 1 / 1
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. Miloš Havelka, CSc.

Anotace

čeština

Přednáška má zprostředkovat základní koncepty filosofie dějin a teorie společnosti, jejichž znalost je teoreticko-encyklopedickým předpokladem pro práci v oblasti historie, sociologie a antropologie.

Poslední úprava: Halbichová Lenka, Mgr. (02.03.2009)

angličtina

This course introduces students to the key conceptions of the philosophy of history and the theory of society, which are considered to be the theoretical and encyclopedic basis of scientific work in the academic fields of sociology, history and anthropology.

Poslední úprava: BLACKMAMBA (30.08.2010)

Sylabus

1) Pojem filosofie dějin. Jeho původ. Dualismus věd: vědy idiografické a nomotetické, (vědy o kultuře a vědy o přírodě, duchovědy a přírodovědy atd.) Windelband, Rickert, Dilthey. Odlišné perspektivy vysvětlení a porozumění.

2) Pojem dějin v konceptu filosofie dějin. Lineární,cyklické, analytické a punktuální (současná nesoučasnost) pojetí.

3) Pojem filosofie v konceptu filosofie dějin. Ontologické, metalistické a lingvistické paradigma filosofie. Paradigma konce filosofie.

4) Vynoření problematiky dějin v novověkém myšlení. Její spjatost s novou antropologií novověku, s teorií státu a problémy politiky. Sebevědomí a sebezachování jako základní principy novověké společnosti a státu.

5) Historické poznání a historické vědomí. Vznik pojmu historické vědomí a jeho zfilosofičtění M. Heideggerem. Dějiny a sociologie. Monokauzalita, polykauzalita a individuální kauzalita historicko sociálních fenomenů. Typy jednání. Funkce a struktury.

6) Legitimizační chápání dějin a problém smyslu (- semantický, objektivovaný, kulturní, nómický, subjektivně míněný atd.). Smysl dějin a dějiny smyslu.

7) Protiklad historického a osvícenského rozumu. Teorie a dějiny, logické a historické, struktury a události, společnost a národ. Tzv. Lamprechtstreit v německé historiografii.

8) Historická fakta a historické pojmy. Tzv. heterogenní a homogenní kontinuum. Konstrukce předmětů historického a sociálního poznání.

9) Konstituce historických a společenskovědních pojmů. Tzv. ideální typy jako typy individuí a typy procesů. Ideální typy, historická centra a symbolické formy.

10) Poznání hodnoty a zájmy. Objektivita a hodnocení.

11) Pojem ideologie: positivistický (O. Neurath, R.Carnap), marxistický (Marxovo falešné vědomí a Leninův vědecký světový názor), wissensociologický (K.Mannheim) a pojetí genealogizace (Nietzsche a Foucault).

12) Vysvětlení a porozumění. Interpretace, kasuistika a hermeneutika. Weberův pojem porozumění výkladem.

13) Historismus dnes a jeho kritika. Tři teze ke kritice historismu a pokus o jejich vyvrácení. Multikulturní a demokratizační potenciál historismu.

14) Pojmy transformace, modernizace a pokrok.

Poslední úprava: JOSIFKO (09.01.2008)