|
|
|
||
|
Kurz je možné charakterizovat jednak jako komentovanou a rozsáhlým filosoficko-teoretickým úvodem opatřenou
přednášku z "duchovních dějin" moderního češství (pokud chceme upozornit na interdisciplinární povahu práce,
nutně kombinující přístupy i interpretace děl z různých oblastí: filosofie, historiografie, sociologie, literárních dějin,
politologie, religionistiky, teorie kultury atd.), jednak jako kurz z oblasti "dějin idejí" (pokud budeme zdůrazňovat
historicko-filosofický pohled na vznik, rozširování, působnost, kontinuitu i proměny určitých základních "ideových
elementů" tématu "česká otázka", v tom smyslu, jak "history of ideas" charakterizoval zakladatel oboru A. O.
Lovejoy).
Poslední úprava: Halbichová Lenka, Mgr. (22.06.2015)
|
|
||
|
Tématické okruhy: 1) Úvod do problémů: historiografie jako věda a jako osvícenství. Legitimizační funkce dějin. Pojmy politická kultura, občanská kultura. 2) K prehistorii sporu aneb diskuse o liberalismu, humanitě a politice I. (T.G.Masaryk, J. Kaizl, F.X. Šalda a další.) 3) Vlastní spor o smysl českých dějin aneb diskuse o zásluhách, kontinuitě, historismu a filosofii I (J.Vančura, K.Krofta, J. Pekař, J.Herben, T.G Masaryk, Z.Nejedlý, F.M.Bartoš). 4) Filosofické reflexe sporu o smysl českých dějin ve 20. letech (J.Jareš, E. Rádl, J.L.Fischer). 5) Druhá fáze sporu aneb Max Weber ve sporu o smysl českých dějin a další filosoficko.metodologické otázky (J.Pekař, F.X. Šalda, T.G. Masaryk, J.Slavík, K.Miklík, K.Kupka, J.B.Čapek, K.Stloukal, J.Werstadt a další.). 6) Filosofické předpoklady a konotace pojmu "symbolické centrum": Weberovy "ideální typy", Rickertova "historická centra", Cassirerovo ?symbolické formování, Blumenbergovy "paradigmatické metafory". Funkce a "energie" různých "symbolických center" (národní identita, politická orientace, kulturní sebepochopení, morální sebereflexe, národní povaha, pojetí dějin atp.). 7) Odlišení tzv. "české otázky" od tzv. "sporu o smysl českých dějin" a od reflexí české narodní, politické, kulturní atd. identity na konci první republiky. 8) Jiné (nemasarykovské) možnosti pochopení "české otázky" za první republiky. Její kulturologické, sociologické a státoprávní reformulace mimo půdu diskusí o "smyslu českých dějin" (F.Götz, E.Chalupný, K. Krofta. 1939). 9) Národní tradice a národní identita (Slavík, Sychrava, Pražák). 10) Kritiky Masarykovy koncepce a "první republiky" vůbec: - konzervativní (Kalista, Durych, Voříšek, Matoušek), - intelektuálská (J.L.Fischer, Jan Patočka). 11) Vlast a národ na počátku okupace. 12) Česká národní povaha. Její pojetí a její výklady před první světovou válkou (Palacký, Masaryk, Durdík, Kollátor, Dyrhon, Chalupný), ve 20. letech (J.L.Fischer, F. Peroutka, J.Mahen) a pozdější reflexe. Námitky a kritiky. 13) Kultura a politika. Problém české kulturní a politické orientace (Jsme Západ, Východ anebo střední Evropa?!). 14) Politická a nepolitická politika (Havlíček, Masaryk, Smetáček, Patočka, Konrad, Havel). 15) Diskuse o střední Evropě a její proměny: tzv. pozitivní politika; F.Naumann a T.G.Masaryk. 16) Východní, západní a střední Evropa jako kulturní, historické a politické pojmy. 17) Pojetí českých dějin. Hermeneutické perspektivy, problém periodizace. Tradice a legitimita.
Povinná literatura: HAVELKA, M. (vyd.), Spor o smysl českých dějin 1895-1938, Praha: Torst, 1995. HAVELKA M., Dějiny a smysl. O obsazích, akcentech a posunech tzv. české otázky (1895 - 1989), Praha: Lidové noviny, 2001. MASARYK, T. G., Světová revoluce, Praha: Orbis: Čin, 1925 (a všechna násl. vydání). MASARYK, T. G., Česká otázka. Snahy a touhy národního probuzení, Praha: Orbis: Čin, 1898 (a všechna násl. vydání). KŘEN, J., Historické proměny češství, Praha: Karolinum, 1993.
Doporučená literatura: BENEŠ, E., Nová slovanská politika, Praha: Žikeš, 1946. (nebo všechna ostatní vydání) BROKLOVÁ, E., Sto let Masarykovy České otázky, Praha: Ústav TGM, 1997. ČERNÝ, V., Skutečnost - Svoboda, Praha: Český spisovatel, 1995. DEJMEK, J., KUKLÍK, J., NĚMEČEK, J., Kauza tzv. Benešovy dekrety. Historické kořeny a souvislosti. Tři české hlasy k diskusi, Praha: Historický ústav AV ČR, 1999. GABRIEL, J. A KOL., ?Slovník českých filosofů?(příslušná hesla), Prno: Masarykova universita, 1998. HABERMAS, J., Dobiehajúca revolúcia, Bratislava: Kaligram, 1999. (Případně německy: Die nachholende Revolution, Suhrkamp, Frakfurt a. M.) HAVEL, V., Eseje a stati, II. Kap. in: HAVEL, V., Do různých stran, str. 41 - 141, Praha: Lidové noviny, 1989. HROMÁDKA, J. L., Naše dnešní orientace, Praha: Hencl, 1945. KAPLAN, K., Kořeny československé reformy 1968, Brno: Doplněk, 2000. KOSATÍK, P., Ferdinand Peroutka. Pozdější život (1938 - 1978), Praha: Paseka, 2000. KROFTA, K., Idea československého státu, in: KROFTA, K., Z dob naší první republiky, Praha: Leichter, 1939. MASARYK, J., Ani opona ani most, Praha: Žikeš, 1947. NEJEDLÝ, Z., O smyslu českých dějin, Praha: Svoboda, 1952. PATOČKA, J., Co jsou Češi? Malý přehled fakt a pokus o vysvětlení, Praha: Panorama, 1992. PEROUTKA, F., O věcech obecných, I - II, Praha: SPN, 1991. PITHART, P., Osmašedesátý, Praha: Rozmluvy, 1990. WANDYCZ, P. S., Střední Evropa v dějinách, Praha: Academia, 1998.
Poslední úprava: Brunclíková Kristýna, Bc. (16.09.2008)
|