PředmětyPředměty(verze: 825)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Sociologie vědění - YBAKS05ZP
Anglický název: The Sociology of Knowledge
Zajišťuje: Studium humanitní vzdělanosti - Společenskovědní modul (24-SM)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2016
Semestr: zimní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 KZ [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (60)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Staré označení: YBAKS05ZP
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. Ing. Karel Müller, CSc.
Vyučující: doc. Ing. Karel Müller, CSc.
Anotace -
Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (26.10.2017)

Cílem kurzu je seznámit studentky a studenty s povahou, formami a problémy vědění, které umožňují jednání, komunikaci a soužití v současných společnostech. Základní teze sociologie vědění zní: žádná forma vědění není společensky uplatnitelná, pokud neodpovídá logickým, sociálním i etickým hlediskům. Tato teze bude diskutována v několika tematických okruzích. Předně bude využít komparativní přístup, který umožní vyhodnotí tuto tezi v pohledu jiných vědních oblastí (zejména filosofie, historie i kognitivních věd). Další téma bude orientováno na studium formativní úlohy vědeckého vědění v současných (moderních) společnostech; v historickém pohledu bude objasněna úloha osvícenství a projektu modernity v rozvoji současné vědy (a s pomocí poznatků o historii věd o přírodě). Třetí téma je orientováno na kontext vzniku věd o společnosti a na výklad jejich epistemických problémů, který se soustředí na rozbor dvou poznávacích tradic: pozitivní a fenomenologické. Třetí téma představuje obsahové těžiště kurzu. I zde bude využit historicko sociologický přístup. Uvedené epistemologické tradice budou diskutovány pomocí učení významných sociálněvědních autorů (A. Comtea, M. Schelera, K. Mannheima, Maxe Webera včetně novějších autorů - A. Schutz, A. Giddens, H. Garfinkel). Výklad jednotlivých autorů bude sledovat, jak interpretují úlohu logických, etických a sociálních aspektů při formování vědění o lidských společnostech a ve vztahu ke moderním proměnám; takto získané poznatky pak umožní produktivněji diskutovat zdroje i formy vědění, které jsou uplatňovány v současných společnostech, a otázky, jakou moc sehrává vědění ve vztahu k postupující technizací, komercializací, medializací i demokratizací moderních společností jako společností vědění (N. Stehr). Kurz je přednášen v zimním semestru a atestace probíhá ve zkouškovém období zimního semestru.
Literatura
Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (05.10.2011)

Doporučená:
  • Hubík Stanislav. Sociologie vědění. I.. Praha. 1999. 2. 69-130. 80-85850-58-3.
  • Wallerstein I. a kol.. Kam směřují sociální vědy. I.. Praha. 1998. II a III. 43-100. 80-85850-65-6.
  • Mannheim K.. Ideologie a utopie. I.. Bratislava. 1991. kapitola V. 298-3410. 80-7115-022-3.
Sylabus -
Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (08.10.2015)

 

Tématické okruhy:

 

Předmět sociologie vědění, doba a důvody vzniku; souvislosti s filozofií (výkladem

 

smyslu vědění), teorií poznání (výkladem vnitřní výstavby a metod poznání) a

 

teorií kultury (diferenciace moderní kultury, vztah vědy k etickým a estetickým

 

aspektům vědění).

 

2) Sociologie a historie moderního vědění: formování moderní vědy (Bacon, Descartes), změny v pojetí vývoje vědy: strukturní

 

jednotka vědění: paradigma, program, tradice, témata ap.; měnící se vztah teorie a

 

empirie.

 

3) A. Comte - zakladatel sociologie vědění a pozitivní tradice moderního vědění.

 

4) Novější pokusy o revitalizaci pozitivní tradice - K. Popper, logický pozitivismus a

 

post-pozitivní reakce.

 

5) M. Scheler - kritika pozitivní tradice moderního vědění; základy fenomenologické

 

tradice moderního vědění.

 

6) Novější interpretace fenomenologické tradice -  etnometodologie,

 

koncepce porozumění, vědění v pojetí A. Schulze.

 

7) M. Weber - dualistická tradice moderního vědění - spory o identitu a metodu

 

společenských věd; vztahy politiky, sociologie a sociální teorie.

 

8) K. Mannheim - pokus o překlenutí dualistické tradice moderního vědění.

 

9) Vývoj pojmu ideologie; ideologie v období masové a mediálně zprostředkované

 

kultury.

 

10) Problémy posatvení vědy v současné industriální, medializované a demokratrické společnosti v pohledu J. Habermase a J. B. Thompsona 

 

11) Moderní a post-moderní interpretace vědění - A. Giddens, M.Foucault;

 

problémy legitimizace demokratické moci.

 

 

Doporučená literatura k tématu:

 

HUBÍK S., Sociologie vědění, Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.

 

WALLERSTEIN, I. AT AL., Kam směřují sociální vědy, Praha: Sociologické

 

nakladatelství, 1998.

 

 

Doporučená literatura (navazující):

 

BERGER P.I., LUCKMANN, T., Sociální konstrukce reality, Brno: Centrum pro studium demokracie, 1999.

 

FOUCAULT, M., Diskurz autor, genealogie, Praha: Svoboda, 1994.

 

GIDDENS, A., Důsledky modernity, Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.

 

MANNHEIM, K., Ideologie a utopie, Bratislava: Archa, 1991.

 

POPPER, K., Otevřená společnost a její nepřátelé I, II, Praha: OIKÚMENÉ, 1994

 

WEBER, M., Metodologie, sociologie a politika, OIKÚMENÉ, Praha, 1998. 

THOMPSON, J.B., Média a modernita, Karolinum, Praha, 2004 

 

Vstupní požadavky
Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (31.03.2008)

Úspěšné absolvování kurzu "Úvod do sociologie";

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK