|
|
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (26.04.2021)
|
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (29.07.2019)
Cílem předmětu je osvojení základů kritického myšlení ve vztahu k minulým i současným sociálním, politickým a ideologickým fenoménům. |
|
||||||||||||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (26.04.2021)
|
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (08.09.2023)
Povinná literatura: ADORNO, Theodor a Max HORKHEIMER. Dialektika osvícenství. Praha: Oikoymenh, 2009. ISBN 80-7298-267-7 (úvod, dvě kapitoly: Pojem osvícenství, Kulturní průmysl). HAUSER, Michael. Adorno: moderna a negativita. Praha: Filosofia, 2005. ISBN 80-7007-223-7 (úvod, první část, druhá část, závěr). KANT, Immanuel. Odpověď na otázku: Co je to osvícenství? Filosofický časopis, 1993, roč. 41, č. 3, s. 381-387. ISSN 0015-1831. FREIRE, Paolo. Pedagogika utlačovaných. Praha: Neklid, 2022. ISBN 978-80-908247-9-9. Doporučená literatura: HORKHEIMER, Max. Tradiční a kritická teorie. Aluze, 2001, roč. 4, č. 1, s. 74-106. ISSN 1803-3784. HRUBEC, Marek. Kritická teorie společnosti. Český kontext. Praha: Filosofia, 2014. ISBN 978-80-70074-03-9. FROMM, Erich. Obraz člověka u Marxe. Brno: Luboš Marek, 2004. ISBN 80-86263-53-3. JEFRIES, Stuart. Grandhotel nad propastí. Životy myslitelů frankfurtské školy. Brno: Host, 2022. ISBN 978-80-275-0830-3. KELLNER, Douglas. Critical Theory, Marxism and Modernity. Oxford: Polity Press 1989. ISBN 08-0183-914-6. KOSÍK, Karel. Poslední eseje. Praha: Filosofia, 2005. ISBN 80-7007-206-7. |
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (08.09.2023)
1. Základní zaměření kritické teorie, její vztah k dějinám, moderně a postmoderně 2. Vznik a charakter dějin kritické teorie 3. Rozdíl mezi kritickou teorií a jinými směry (fenomenologií, existencialismem, analytickou filosofií, marxismem) 4. Představitelé první generace kritické teorie: Adorno, Horkheimer, Marcuse, Fromm, Benjamin 5. Pojem ideologie 6. Dvojznačnost pokroku (Dialektika osvícenství) 7. Vzájemný vztah přírody a společnosti. Problém konstrukce genderu a enviromentální témata 8. Psychoanalýza jako nástroj společenské analýzy: Marcuse, Fromm, Žižek 9. Normativní chápání společnosti (Habermas, Honneth) 10. Kritická teorie a pedagogika (Paolo Freire) 11. Čeští představitelé kritického myšlení: Kosík, Machovec, Bondy, Kalivoda 12. Současné kritické myšlení (Badiou, Ranciere, Agamben, Žižek) |
|
||
Poslední úprava: doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (08.10.2022)
|