Úvodní pedagogický kurz s praxí plní zásadní motivační funkci na počátku studia, je praktickým úvodem do života školy a edukační reality.
Před začátkem praxí:
Součástí předmětu je kurz v Moodle Bezpečnostní proškolení před praxemi, https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3351, heslo: BezpecnaPraxeU. Kurz je nezbytné absolvovat před nástupem na praxi a obdržený certifikát vložit do Moodle k Úvodnímu pedagogickému kurzu.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (10.09.2025)
This course is the first of a number of practices that a student attends during studies. It therefore fulfills a crucial motivational function.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (10.09.2025)
Cíl předmětu
Předmět představuje první z řady pedagogických praxí, které student/ka v průběhu studia absolvuje. Jeho cílem je motivovat k vstupu do učitelské profese, umožnit první zkušenost s prostředím školy a vytvořit prostor pro uvědomění si základních principů učitelské práce.
Studenti/studentky se v rámci praxe učí sledovat, zaznamenávat a reflektovat pedagogické procesy a současně si rozvíjejí profesní kompetence dle Kompetenčního rámce absolventa/absolventky učitelství (MŠMT, 2023). Důraz je kladen na postupné budování profesní identity, schopnost reflektivního pohledu a porozumění vzdělávacím situacím.
Výsledky učení (v návaznosti na Kompetenční rámec absolventa/absolventky učitelství)
Studující zaznamenává procesy pedagogické komunikace a vysvětlí význam společně vytvořených pravidel komunikace ve třídě a škole.
Studující rozlišuje pozorované jevy od jejich interpretace a dokládá to na příkladu pozorování vybraného žáka.
Studující pozoruje strukturu výukové jednotky i denního režimu školy a komentuje ji z hlediska podpory motivace žáků k učení.
Studující si uvědomuje vliv prostředí, prostorového uspořádání třídy, vybavení a pomůcek na učení žáků a žákyň.
Studující vědomě pracuje na utváření svého profesního sebepojetí, tj. formuluje či upravuje svou učitelskou vizi – jakým učitelem chce či nechce být a proč.
Studující pojmenovává svá očekávání, obavy a potřeby spojené s učitelskou rolí, aktivně s nimi pracuje a dokáže je sdílet s druhými.
Studující reflektuje své zkušenosti s ohledem na rozvoj profesních kompetencí, zejména v oblastech komunikace, spolupráce a profesního seberozvoje.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (10.09.2025)
Deskriptory
Studenti se v průběhu semestru připravují na výuku po stránce teoretické (studium textů doporučení literatury) a po stránce praktické (příprava na úkoly realizované pod vedením fakultního učitele v rámci týdenní praxe, zpracování úkolů zadaných vyučujícím kurzu, např. rozhovor s fakultní učitelkou, dětmi, příprava a zpracování pozorování z praxe, příprava mikrovýstupů s žáky atd.).
Vyčíslení studijní zátěže: 24 h přímé výuky, 8h příprava na výuku, 6h samostudium literatury, 5h práce se studijními materiály, 30h plnění průběžných úkolů, 8h seminární práce (esej), 5h příprava na zápočet. Celkem 86h.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (10.09.2025)
Podmínky zakončení předmětu
100% docházka Student/ka se účastní všech aktivit v rámci kurzu – hospitací, skupinových reflexí, diskuzí a reflektivních seminářů. Tím rozvíjí kompetence v oblastech spolupráce, profesní odpovědnosti a seberegulace.
Bezpečnostní proškolení Student/ka absolvuje povinné bezpečnostní školení a do stanoveného termínu (11. 10.) vloží potvrzení do systému Moodle. Tento krok podporuje kompetenci odpovědného výkonu profese v souladu s legislativními a etickými normami.
Esej „Já budoucí učitel/ka“ Student/ka zpracuje písemnou esej, která vychází z Kompetenčního rámce absolventa/absolventky učitelství (MŠMT, 2023). Esej reflektuje osobní očekávání, motivace a profesní cíle a propojuje je s vybranými oblastmi rámce.
Esej se opírá o pracovní list k eseji , který pomáhá propojit osobní očekávání s konkrétními kompetencemi (např. plánování a vedení výuky, komunikace a spolupráce, reflexe a profesní rozvoj).
Student/ka v eseji rovněž formuluje svou profesní vizi (jakým učitelem chce či nechce být) a identifikuje profesní výzvy jako individuální cíle praxe.
Další dílčí úkoly dle pokynů vedoucího praxe(pedagogický deník, pozorování žáka) V průběhu kurzu student/ka plní konkrétní úkoly zadané vedoucím praxe. Tyto úkoly směřují k prohloubení kompetencí v jednotlivých doménách rámce a pomáhají systematicky rozvíjet profesní identitu.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (10.09.2025)
Literatura
Povinná literatura:
FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 2011. ISBN: 978-80-262-0043-7.
G. D. FENSTERMACHER, G. D. J. F. SOLTIS J. F. Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-471-7.
KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0.
PÍŠOVÁ, M. (Ed.). Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-024-8.
SPILKOVÁ, V., TOMKOVÁ, A. a kol. Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Pedagogická fakulta UK v Praze, 2010. ISBN 978-80-7290-496-9.
TOMKOVÁ, A. Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení v primární škole. Praha: PedF UK, 2007. ISBN 978-80-7290-315-3.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (10.09.2025)
Metody výuky
Metody výuky
Náslechy a skupinová reflexe – student/ka sleduje výuku provázejícího učitele/učitelky, zaznamenává její průběh a následně se zapojuje do reflexe. Skupinová reflexe umožňuje sdílení různých pohledů a podporuje schopnost kritického hodnocení pedagogických postupů.
Diskuze s vyučujícími a vedením školy – student/ka konzultuje své poznatky a otázky s učiteli a vedením školy. Tyto diskuze prohlubují porozumění školní kultuře, organizaci a vzdělávacím strategiím.
Mikrovyučování – student/ka připraví a realizuje krátký úsek výuky pro menší skupinu či celou třídu. Tato metoda umožňuje bezpečně vyzkoušet učitelské role, získat zpětnou vazbu a rozvíjet profesní jistotu.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (10.09.2025)
Sylabus -
Seznámení se školou jako organizací Student/ka se orientuje v prostředí konkrétní základní školy, seznamuje se s organizací školního dne, strukturou vyučovací hodiny a fungováním školního života. Tím rozvíjí kompetenci porozumění vzdělávacímu kontextu a prostředí školy.
Pozorování a srovnání s vlastní zkušeností Student/ka sleduje výuku a školní situace, přemýšlí o pozorované realitě a porovnává ji se svou dosavadní zkušeností. Rozvíjí schopnost rozlišovat pozorované jevy a jejich interpretace a učí se formulovat otázky pro další zkoumání.
Záznam a reflexe pozorování Student/ka hledá funkční formu záznamu (pedagogický deník, portfolio) a vytváří vlastní reflektivní dokumentaci praxe. Tím systematicky buduje kompetenci profesní reflexe a seberozvoje.
Zvědomění vlastní motivace Student/ka formuluje svou motivaci pro studium oboru a začíná si uvědomovat profesní sebepojetí – tedy, jakým učitelem/učitelkou chce nebo nechce být a proč. Tento krok přímo rozvíjí oblast profesní identity dle kompetenčního rámce.
Hospitace a skupinová reflexe V menších skupinách student/ka hospituje ve třídách 1. stupně, sleduje práci učitelů a poté se zapojuje do skupinové reflexe pod vedením vyučujícího z pedagogické fakulty. Tento krok podporuje kompetence spolupráce, komunikace a sdílení zkušeností.
Diskuze s učiteli a vedením školy Student/ka konzultuje své postřehy a otázky s třídními učiteli a vedením školy. Učí se chápat fungování školy jako celku a prohlubuje kompetenci spolupráce s kolegy a dalšími aktéry vzdělávání.
Reflektivní semináře a dílčí úkoly Student/ka se účastní reflektivních seminářů, kde společně s ostatními analyzuje zkušenosti z praxe. Plní dílčí úkoly stanovené vedoucím praxe, čímž rozvíjí schopnost systematické profesní práce a kritické sebereflexe.
Mikrovyučování V závěru praxe má student/ka možnost na základě konzultované přípravy realizovat vybranou aktivitu nebo část vyučovací hodiny. Tento krok naplňuje kompetence v oblasti plánování a vedení výuky, umožňuje ověřit vlastní připravenost a reflektovat první učitelské zkušenosti.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (10.09.2025)
Organization and course of practice:
In the framework of the Introductory Educational Course, students acquaint themselves with a particular school as an organisation, gains a basic idea of the functioning of the school, the structure of the school day and the lesson. Students think about the observed reality and compares it with their own experience. It seeks a functional form of observation record and formulates questions that arise from observations. It is aware of its own motivation to study the chosen field. It bases its own reflective documentation of practice (or student portfolio) and understands its meaning.
Organisationally, the course is realised in the form of student observation under the supervision of a teacher from the Faculty of Education at elementary school. Students in smaller groups are observing in 1st grade classes, discuss with class teachers and school leaders and participates in reflective seminars. Students fulfill the sub-tasks set by the supervisor. In the case of interest, students are allowed to realise independent management of selected activity at the end of the practice also they can teach part of the lesson on the basis of the pre-consulted preparation.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (10.09.2025)
