|
|
|
||
|
Tento předmět uvádí do srovnávacího studia vzdělávacích systémů, typologie a specifika evropských vzdělávacích systémů. Studentům poskytne základní informace o českém vzdělávacím systému v komparaci s jinými vzdělávacími systémy a o dostupných datech pro porovnávání vzdělávání v různých zemích. V předmětu provedeme studenty ukázkou různých typologií vzdělávacích systémů se zaměřením na školní vzdělávání. Studenty seznámíme s daty a popisy vzdělávacích systémů (Eurybase), se systémy kvantitativních indikátorů (OECD Education at a Glance, Key data on Education in Europe, EFA Global Monitoring Report a dalšími ad hoc indikátory), s rolí mezinárodních výzkumů zjišťujících výsledky vzdělávání (např. PISA, TIMSS, PIRLS) v porovnávání vzdělávacích systémů i s kvalitativními výzkumy porovnávajícími různé aspekty vzdělávání v různých zemích. Studenti se také seznámí s odlišnostmi v podobě výuky na školách v různých zemí s pomocí analýzy dostupných videonahrávek.
Poslední úprava: Greger David, PhDr., Ph.D. (21.02.2024)
|
|
||
|
Cílem kurzu bude ukázat studentům příklady inspirace ze zahraničních vzdělávacích systémů, ale také upozornit na nemožnost zjednodušeného přenášení dílčích opatření mezi vzdělávacími systémy (tzv. policy borrowing). V komparativní perspektivě studenti budou schopnější kritičtěji nahlédnout některá specifikace českého vzdělávacího systému, ale i jeho silné stránky. Student se pomocí srovnání různých oblastí vzdělávacího systému v ČR seznámí s odlišnostmi českého systému o jiných Evropských (světových vzdělávacích systémů). Výuka je založena na kombinace přednášek (přinášející základní kontrukty, typologie a informace o domácích i zahraničních systémech), kdy se studenti dozvědí mnoho o českém systému, včetně informací, kteréí ani jako jeho absolventi nevědí, ale také o tom, že realizace vzdělávání může být v mnoha ohledech odlišná v jiných zemích. Důraz je vška kladen na valstní samostatnou práci studentů při analýzách odlišností vzdělávacích systémů. Studenti ztak po poředstavení základních dat srovnají například rozsah povinné školní docházky a její rozpětí mezi ISCED úrovněmi vzdělávání ve všech Evropslkých zemích nebo existenci a podobu vnější diferenciace v různých vzdělávacích systémech Evropy. Budou sledovat videonahárvky výuky matematiky a přírodních věd z mnoha zemí a budou analyzovat jejich odlišnosti. Seznámí se s vývojem výsledků českých žáků v mezinárodních srovnávacích výzkumech. Kromě analýzy dostupných dat jsou studenti vedeni k tomu, aby po základní analýzy také kriticky zhonotili výhody a nevýhody různých uspořádání vzdělávání
Poslední úprava: Greger David, PhDr., Ph.D. (21.02.2024)
|
|
||
|
Greger, D. et al. Srovnávací pedagogika. Proměny a výzvy. Praha: PedF UK, 2015. ISBN 978-80-7990-860-8. Greger, D. Educational policy in the Czech Republic: 25 years of educational transformation and growing inequalities. In Corner, T. (Ed.) Education in the European Union: Post-2003 Member States. Bloomsbury academic, 2015, s. 75-92. ISBN 978-14-725-2228-3 Kerckhoff, A. C. (2001). Education and Social Stratification Processes in Comparative Perspective. Sociology of Education, 74, 3. https://doi.org/10.2307/2673250 Marshall, J. Introduction to Comparative and International Education. Lodon: SAGE, 2014. ISBN 978-1-4462-7320-3. Průcha, J.: Srovnávací pedagogika, Portál Praha 2015, ISBN 978-80-2622-0870-9 Van de Werfhorst, H. G., & Mijs, J. J. B. (2010). Achievement Inequality and the Institutional Structure of Educational Systems: A Comparative Perspective. Annual Review of Sociology, 36(1), 407–428. https://doi.org/10.1146/annurev.soc.012809.102538 Walterová, E. Srovnávací pedagogika: Vývoj a proměny v globálním kontextu. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, 2006. 324 s. ISBN 80-7290-269-5. Poslední úprava: Greger David, PhDr., Ph.D. (20.09.2024)
|
|
||
|
1. Význam a jazyk srovnávací pedagogiky pro učitele, Mezinárodní klasifiace úrovní vzdělávání dle ISCED. 2. Typologie vzdělávacích systémů se zaměřením na školní vzdělávání a jeho charakteristiky - míru diferenciace, standardizace a specifik obodné/všeobecné přípravy s typickými reprezentanty vzdělíávacích systémů. 3. Data a popisy vzdělávacích systémů (Eurybase), Systémy kvantitativních indikátorů (OECD Education at a Glance, Key data on Education in Europe, EFA Global Monitoring Report a dalšími ad hoc indikátory). 4. Využití dat a indikátorů na reálných příkladech srvonávání všech zemí EU - na příkladu existence a podoby časné trvalé diferenciace, délky povinné školní docházky a jejich přesahů do různých stupňů 5. Role mezinárodních výzkumů zjišťujících výsledky vzdělávání (např. PISA, TIMSS, PIRLS) v porovnávání vzdělávacích systémů, vývoj výsledků vzdělávání českých žáků od 90. let 20. století do současnosti. 6. Podoba výuky ve třídách napříč kulturami na příkladu TIMSS-99 Videostudie matematiky a přírodovědných předmětů. Srovnávací analýzy odlišností výuky v různých zemí a její vysvětelní včetně limitů tzv. policy borrowing/lending. Poslední úprava: Greger David, PhDr., Ph.D. (21.02.2024)
|
|
||
|
Moodle pro kombinované studium: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=8490, heslo: Akreditace Poslední úprava: Greger David, PhDr., Ph.D. (20.09.2024)
|
|
||
|
Student na zadaných úkolech v online prostředí prokáže: - porozumění grafické prezentaci vzdělávacích systémů s využitím organogramů Eurydice a ISCED klasifikace. - schopnost aplikovat porozumění organogramům vzdělávacích systémů pro jednoduché srovnání charakteristik vzdělávacích systíémů (délka povinné školní docházky a její přesah mezi stupni ISCED, diferenciace vzdělávacíách drah žáků) - prokáže schopnost argumentačně zhodnotit výhody či limity strkturálně odlišných nastvení vzdělávacích systémů. - znalost Mezinárodních výzkumů výlsedků vzdělávání a jejich specifik. - schopnost interpretovat vývoj výsledků českých žáků v mezinárodních výzkumech v čase. - prokáže schopnost analyzovat videozáznamy výuky z různých zemí s důrazem na rozlišení podobností a odlišností a tyto zhodnotit. Poslední úprava: Greger David, PhDr., Ph.D. (20.09.2024)
|