|
|
|
||
Předmět seznamuje studenty se základními dovednostmi i v oblasti tvoření hlasu, mluvního dýchání a artikulace. Předmět Rétorika se soustřeďuje na osvojení české ortoepické normy v oblasti segmentální i suprasegmentální, zásad logické výstavby mluveného projevu, zvážení adekvátnosti slovní zásoby vzhledem k příjemcům projevu. Zhodnocení komunikační situace, výběr adekvátních jazykových prostředků. Nonverbální komunikace. Mimojazykové informace v řečovém projevu. Stylistika mluveného projevu. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
Cílem předmětu Rétorika je připravit studenta tak, aby byl schopen přednést souvislý jazykové správný a komunikačně adekvátní mluvený projev v různých situacích. Taková dovednost je výsledkem učení v rámci tohoto předmětu. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
Přímá výuka Cvičení: 2 hod./týden Příprava na výuku Doba očekávané přípravy na 1 cvičení 30 min. Samostudium literatury (za semestr) 9 hodin Práce se studijními materiály (za semestr) 5 hodin Plnění průběžných úkolů (za semestr). 2 hodiny Plnění předmětu Příprava na zápočet 3 hodiny Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
Aktivní účast na výuce, průběžné plnění dílčích úkolů dle zadání vyučující, přednesení zápočtového projevu. Zápočtový projev musí být pronesen spisovně, v souladu s českými ortoepickými a ortofonickými zásadami, musí být prost hezitačních zvuků a parazitních slov a celkově být stylově adekvátní komunikační situaci. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
Kraus, J. Rétorika a řečová kultura. Praha: Karolinum. 2010. Kraus, J. Člověk mluvící. Praha: Leda. 2010. Hůrková, J. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia. 1995. Hájková, E. Rétorika pro pedagogy. Praha: Grada. 2011. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
1. Specifika řečové komunikace. 2. Volba jazykových prostředků s ohledem na komunikační situaci. 3. Specifičnost školní/výukové komunikační situace. 4. Spisovnost ve školním prostředí. 5. Ortoepie. Spisovnost na zvukové rovině jazyka. 6. Nejčastější odchylky, jejich komunikační dopad, práce na jejich odstranění (výplňková slova, hezitační zvuky, neukončená intonace). 7. Formulace. Důsledky používání jazykových klišé. 8. Výstavba projevu. 9. Fyziologické aspekty produkce řeči - dýchání, tvorba hlasu, artikulace. 10. Nonverbální komunikace. Postoj, gestikulace, mimika, oční kontakt. 11. Suprasegmentální prostředky řeči - tempo, intonace, pauzy. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=8471, heslo akreditace Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
Student zná zásady hlasové hygieny, dovede je charakterizovat a vědomě je používá. Student vědomě působí jako kvalitní řečový vzor. Student modifikuje svůj řečový projev v souladu se svým komunikačním cílem. Student aplikuje zásady kultivované řečové komunikace na svůj řečový projev, a to na rovině verbální i nonverbální. Student stylově diferencuje zvukové prostředky jazyka v závislosti na komunikační situaci. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (06.09.2024)
|