Jazyková cvičení a lexikologie III - OPBG4G031A

• Anglický název: Practical language and lexicology III
• Zajišťuje: Katedra germanistiky (41-KG)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2024
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/2, Z+Zk [HT]
• Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
• Počet míst: 50 / 48 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. Dr. phil. PhDr. Dalibor Zeman, Ph.D.; Mgr. Eva Markvartová, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Ing. Jindra Broukalová, Ph.D.; Mgr. Michal Smrkovský; doc. Dr. phil. PhDr. Dalibor Zeman, Ph.D.

Anotace

čeština

Cílem předmětu je prohloubení znalosti německého jazyka, a to v závislosti na znalostech teoretického zázemí, jedná se zejména o propojení praktické práce na rozšiřování a prohlubování znalostí slovní zásoby a teoretických znalostí z oboru lexikologie. V jazykových cvičeních se na základě běžných textů studenti zabývají vybranými gramatickými jevy německého jazyka, jazyková cvičení zároveň podporují rozvoj všech čtyř komunikativních dovedností (poslech, mluvení, čtení a psaní). V centru pozornosti je zlepšení vyjadřovacích schopností studentů v oblasti gramatiky a slovní zásoby, cílem je postupné dosažení úrovně B2+. Nad rámec procvičování gramatických jevů určených pro všechny seminární skupiny poskytují jazyková cvičení také možnost věnovat se individuálním potřebám jazykového zdokonalování jednotlivých studentů. Gramatika: vedlejší věty příslovečné, dvoučlenné spojovací výrazy, verbonominální konstrukce, vedlejší věty přívlastkové, práce s textem. Tematické okruhy: počasí, popisování osob, život v německy mluvících zemích; aktuální autentické texty z denního a dalšího periodického tisku. Cílem části předmětu zaměřené na lexikologii je získat samostatnost i tvořivost při využívání německé slovní zásoby na základě hlubších teoretických poznatků o lexiku. V rámci seminářů studenti procvičují německou frazeologii v konfrontaci s frazeologií českou, prakticky se seznamují s předmětem lexikografie, onomastiky, etymologie, získávají vhled do oboru dialektologie současné němčiny (s ukázkami jednotlivých nářečních oblastí), věnují se rovněž sociálně determinovaným variantám současné němčiny; zvláštní zřetel je kladen na fenomén tzv. „Denglisch“ a na jazyk dnešní mládeže (Jugendsprechweise). Obsahem předmětu jsou témata: Gegenstand und Geschichte der Lexikologie als wissenschaftlicher Disziplin. Teildisziplinen der Lexikologie. Betrachtung des Wortes. Das Lexem vom Standpunkt der sprachlichen Ebenen. Morphologisch relevante Einheiten (Morph, Morphem, freie sowie gebundene Morpheme, Simplex). Verhältnis von Formativ und Bedeutung. Die Natur des sprachlichen Zeichens (insbesondere de Saussure). Semiotisches Dreieck. Die Entstehung und Ursachen der Polysemie. Die lexikalische Metapher und Metonymie. Wesen der Homonymie. Einteilung der Homonyme. Synonymie.

Poslední úprava: Markvartová Eva, Mgr., Ph.D. (20.09.2024)

angličtina

The aim of this course is to introduce this linguistic discipline to the students of German studies and to inform them about the related terminology. The course deals with the subject of lexicology, its relation to other linguistic disciplines and subdisciplines (semasiology, onomasiology, onomastics, lexicography, etymology etc.). Attention is paid to the word and its analysis. Significant chapters of this course deal with the ways of word formation in the German, with German phraseology and the stratification of the German vocabulary from the regional and social point of view.

Poslední úprava: Zeman Dalibor, doc. Dr. phil. PhDr., Ph.D. (17.12.2023)

Cíl předmětu

Studující:

• uvede důvody pro proměnlivost jazykových jevů s přihlédnutím k odrazu sociálních a regionálních charakteristik mluvčích,
• rozvíjí své kompetence v oblasti systematičnosti gramatických prostředků,
• vhodně použije základní lingvistickou terminologii,
• vysvětlí gramatické kategorie z kontrastivního pohledu,
• srozumitelně se vyjadřuje k široké škále témat (počasí, popisování osob, život v německy mluvících zemích, společenský život),
• vysvětlí své stanovisko k aktuálním otázkám,
• ovládá gramatické jevy dané sylabem (viz níže),
• píše srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat,
• předává informace, obhájí nebo vyvrátí určitý názor,
• rozumí článkům a zprávám zabývajícím se současnými problémy, v nichž autoři zaujímají konkrétní postoje či stanoviska,
• rozumí textům současné prózy.

Poslední úprava: Markvartová Eva, Mgr., Ph.D. (20.09.2024)

Deskriptory

Celková časová zátěž studenta	120 hodin
Přidělené kredity	4
Zakončení	Z+Zk
Přímá výuka
Přednášky:	1
Cvičení:	2
Příprava na výuku
Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky	0 minut
Doba očekávané přípravy na 1 cvičení	45 minut
Samostudium literatury (za semestr)	10 hodin
Práce se studijními materiály (za semestr)	10 hodin
Plnění průběžných úkolů (za semestr)	12 hodin
Plnění předmětu
Seminární práce	0 hodin
Příprava na zápočet	4 hodiny
Příprava na zkoušku a zkouška	30 hodin

Poslední úprava: Nečasová Pavla, PhDr., Ph.D. (23.09.2024)

Podmínky zakončení předmětu

Pro úspěšné absolvování předmětu musí studenti složit zápočet a zkoušku.

Požadavky k zápočtu části Lexikologie:

- vypracování domácích úkolů

- samostudium odborné literatury

- práce se studijními materiály 

Požadavky ke zkoušce z části Jazyková cvičení:

Ústní zkouška

Poslední úprava: Zeman Dalibor, doc. Dr. phil. PhDr., Ph.D. (19.09.2024)

Literatura

DUSILOVÁ, Doris et al. Sprechen Sie Deutsch? 3. Učebnice němčiny pro střední a jazykové školy. Praha: Polyglot, 2013. ISBN 978-80-86195-19-3.

DUSILOVÁ, Doris et al. Sprechen Sie Deutsch? 4. Učebnice němčiny pro střední a jazykové školy. Praha: Polyglot, 2003. ISBN 978-80-86195-05-6.

EICHINGER, L.M. Deutsche Wortbildung. Tübingen: Gunter Narr Verlag, 2000. ISBN 3-8233-4976-7.

FLEISCHER, W. Wortbildung der deutschen Gegenwartssprache. Leipzig: Max Niemeyer-Verlag, 1982.

GROSS, H. Einführung in die germanistische Linguistik. München, 1998. ISBN 3-89129-240-6.

HESSKY, R., Ettinger, S. Deutsche Redewendungen. Tübingen: Gunter Narr Verlag, 1997. ISBN 3-8233-4960-0.

KOITHAN, U., SCHMITZ, H. et al. Aspekte Neu B2 Lehr Und Arbeitsbuch Teil 1 Mit CD. Nakladatelství Klett, 2015. ISBN  9783126050272.

KOLEČKOVÁ, O., HAUPENTHAL, T. Vazby německých sloves s podstatnými jmény. Vyd. 2. Praha: Polyglot, 2003, 181 s. ISBN 80-86195-23-6.

KOLEČKOVÁ, O. a kol. Německá synonymní slovesa: výklad, cvičení, řešení: podle nových pravidel německého pravopisu. Vyd. 2., přeprac. Praha: Polyglot, 1999. ISBN 9788086195070.

KOLEČKOVÁ, O., HAUPENTHAL, T. Německé idiomy v praxi. 1. vyd. Praha: Polyglot, 2002. ISBN 9788086195162.

MOTSCH, W. Deutsche Wortbildung in Grundzügen. Berlin: de Gruyter. ISBN 3-11-018205.

SCHIPPAN, T. Lexikologie der deutschen Gegenwartssprache. Tübingen: Max Niemeyer-Verlag, 2002. ISBN 3-484-73002-1.

STEDJE, A. Deutsche Sprache gestern und heute. München: Wilhelm Frank Verlag, 1989. ISBN 3-7705-2514-0.

ZEMAN, D. Überlegungen zur deutschen Sprache in Österreich. Linguistische, sprachpolitische und soziolinguistische Aspekte der österreichischen Varietät. (PHILOLOGIA – Sprachwissenschaftliche Forschungsergebnisse, Bd. 131) Hamburg: Verlag Dr. Kovač, 2009. ISBN 978-3-8300-4173-3.

Poslední úprava: Zeman Dalibor, doc. Dr. phil. PhDr., Ph.D. (17.12.2023)

Požadavky ke zkoušce

Požadavky: 70% účast na semináři, vypracování domácích úkolů, závěrečná písemná zkouška.

Na absolvování písemné zkoušky je možno využít maximálně 1 řádný a 2 opravné termíny.

Poslední úprava: Zeman Dalibor, doc. Dr. phil. PhDr., Ph.D. (17.12.2023)

Sylabus

Lexikologie - VO

1.      Gegenstand und Geschichte der Lexikologie als wissenschaftlicher Disziplin. Teildisziplinen der Lexikologie. Betrachtung des Wortes

2.      Das Lexem vom Standpunkt der sprachlichen Ebenen. Morphologisch relevante Einheiten (Morph, Morphem, freie sowie gebundene Morpheme, Simplex)

3.      Verhältnis von Formativ und Bedeutung. Die Natur des sprachlichen Zeichens (insbesondere de Saussure). Semiotisches Dreieck

4.      Die Entstehung und Ursachen der Polysemie. Die lexikalische Metapher und Metonymie

5.      Wesen der Homonymie. Einteilung der Homonyme. Synonymie

6.      Die Komposition. Das wichtigste Wortbildungsmittel im Deutschen

7.    Diskussion

Lexikologie - Sem 

1. Wiederholung

2. Aktionsart: Kausativa, Kausativa und intransitive Verben, von denen sie abgeleitet worden sind

3. Präpositionen mit Akkusativ, Präpositionen mit Dativ

4. Präpositionen mit Dativ und Akkusativ, Präpositionen mit Genitiv

5. Nebensätze: RElativsätze, Restriktivsätze

6. Vergleich im Deutschen, Nebensätze: Komparativsätze, irreale Komparativsätze, Instrumentalsätze

7. Nebensätze: Proportionalsätze

8. Nebensätze: Konzessivsätze, Konjunktivgebrauch in Konzessivsätzen

9. Nebensätze: verallgemeinende Konzessivsätze, Gebrauch von Modalverben

10. Artikelwörter, Deklination der Adjektive

11. Vergleich im Deutschen, Steigerung der Adjektive, Steigerung der Adverbien

12. Textarbeit

Konverzační okruhy část JC:

1. - 12. počasí, popisování osob, život v německy mluvících zemích; aktuální autentické texty z denního a dalšího periodického tisku

Gramatické okruhy

1. - 12. Adverbialsätze (kausal, temporal, modal), zweiteilige Konnektoren, Nomen-Verb-Verbindungen, Relativsätze; Textarbeit

 

Poslední úprava: Markvartová Eva, Mgr., Ph.D. (20.09.2024)

Výsledky učení

Studující:

• porovná polysémantické a onomaziologické struktury německých substantiv, adjektiv a sloves a uvede příklady,
• objasní princip sémantické transformace idiomatických jednotek a popíše specifičnost vnější formy frazeologismů, tyto zásady aplikuje na konkrétním korpusu,
• rozliší základní terminologická a onymická slovní spojení víceslovných struktur a uvede příklady,
• objasní, jak kombinabilita a mimojazykové jevy determinují princip gramatičnosti pro vznik nových prostředků v synchronním rámci,
• interpretuje současné texty charakterizuje proměnlivost jazykových jevů s ohledem na mnohost forem a různorodost kontextů,
• navrhne souhrn všech kontextů, v nichž se jazykový jev může objevovat,
• vysvětlí důležitost gramatických jevů a s ohledem na mateřský jazyk uvede možnosti, jak aktivní účast žáků v procesu výuky.
• tvoří věty s předložkami s dativem,
• tvoří věty s předložkami s akusativem,
• tvoří věty s předložkami s akusativem a s dativem,
• tvoří věty s předložkami s genitivem,
• tvoří souřadná souvětí s dvoučlennými spojkami,
• tvoří souvětí s gramatickými výrazy sloužícími jako alternativa k dvoučlenným spojkám,
• tvoří ireálné komparativní vedlejší věty se spojkou „als ob“,
• tvoří ireálné komparativní věty se spojkou „als“,
• užívají spojky „soweit“, „soviel“ a „wie“ ve vedlejších restriktivních větách,
• tvoří vedlejší proporcionální věty se spojkou „je . . . desto“,
• tvoří vedlejší koncesivní věty s přísudkovým slovesem v indikativu,
• tvoří vedlejší koncesivní věty s přísudkovým slovesem v konjunktivu,
• tvoří zevšeobecňující vedlejší koncesivní věty uvozené tázacími zájmeny a příslovci,
• tvoří zevšeobecňující vedlejší koncesivní věty uvozené tázacími zájmeny a příslovci s modálním slovesem „mögen“ v přísudku,
• tvoří neuvozené zevšeobecňující vedlejší koncesivní věty,
• tvoří neuvozené zevšeobecňující vedlejší koncesivní věty s modálním slovesem „mögen“ v přísudku,
• deklinuje adjektiva v přívlastku po členu určitém, neurčitém a nulovém,
• deklinuje adjektiva v přívlastku po zájmenech a číslovkách plnících v němčině funkci „Artikelwort“,
• stupňuje adjektiva s pravidelným či nepravidelným paradigmatem stupňování a užívá je v přívlastku,
• stupňuje adverbia s pravidelným či nepravidelným paradigmatem stupňování a užívá je v příslovečném určení,
• tvoří zvláštní tvary stupňovaných adverbií a užívá jich ve větách,
• tvoří přirovnání s adjektivem v positivu a adjunktorem „wie“,
• tvoří přirovnání se substantivem a adjunktorem „wie“,
• tvoří přirovnání s adjektivem v komparativu a adjunktorem „als“,
• tvoří přirovnání s adjektivem v superlativu a předložkou „von“ nebo „unter“.

Poslední úprava: Nečasová Pavla, PhDr., Ph.D. (23.09.2024)