|
|
|
||
Cílem předmětu je seznámit studující s vývojem rakouské literatury 19. století od období proslulého Vídeňského lidového divadla po počátek dalšího zásadního světově proslulého období rakouské literatury v období Vídeňské moderny. Rakouskou literaturu v jejím odlišném směřování od německé literatury nejvíce ovlivnilo období osvícenského josefinismu, jemuž je věnována úvodní přednáška. Rakouská literatura neprošla obdobím klasiky a romantismu, které zásadně zformovaly sousední německou literaturu, místo nich rozšiřovala barokně-osvícenské tradice především v lyrice a dramatu. Jeho vrcholem je Vídeňské lidové divadlo ve svých hlavních představitelích Raimundovi a Nestroyovi, které podstatně utvářelo rakouské literární 19. století. Vedle nich zformovala barokní a osvícenská tradice zakladatele národní rakouské literatury Franze Grillparzera. Paralelně s lidovým divadlem se v nesvobodné metternichovské éře rozvíjí literatura rakouského biedermeieru, která vrcholí v prozaické tvorbě velikána evropského románu 19. století Adalberta Stiftera. Zatímco v německé prostředí se literatura liberalizuje a politizuje v hnutí Junges Deutschland a v politické lyrice 40. let 19. století, tento směr je v Rakousku potlačován a jeho představitelé se pravidelně uchylují do ciziny (Nikolaus Lenau, Anastasius Grün). V liberální éře rakouské monarchie po roce 1860 sílí v literatuře realistické tendence, ovlivněné stejně jako v Německu apolitickým poetickým realismem, nicméně s typicky rakouským sklonem k psychologizaci realistických hrdinů (Marie von Ebner-Eschenbach, Ferdinand von Saar, Jakob Julius David, později Peter Rosegger). Zajímavým rysem tohoto období rakouské literatury je skutečnost, že převážná většina vynikajících autorů pocházela z Čech nebo Moravy. Realismus ústí v naturalistickou tvorbu Ludwiga Anzengrubera, jímž se období před nástupem Vídeňské moderny uzavírá.
Poslední úprava: Tvrdík Milan, prof. PhDr., CSc. (28.05.2020)
|
|
||
Studující:
Poslední úprava: Nečasová Pavla, PhDr., Ph.D. (20.09.2024)
|
|
||
Předpokládaná časová zátěž 90 hodin Přímá výuka přednáška 1 seminář 1 Doba očekávané přípravy na 1 cvičení 60 minut Práce se studijními materiály za semestr 14 hodin Plnění předmětu Příprava referátu a seminární práce 40 hodin Poslední úprava: Nečasová Pavla, PhDr., Ph.D. (23.09.2024)
|
|
||
Pro získání zápočtu vyžaduji aktivní účast studentů na seminářích, povoleny jsou pouze tři absence a přednesení a odevzdání samostatně vypracovaného referátu. Poslední úprava: Broukalová Jindra, PhDr. Ing., Ph.D. (13.09.2023)
|
|
||
BIETAK, W. Vom Wesen des österreichischen Biedermeier und seiner Dichtung. In: Deutsche Vierteljahrsschrift für Literaturwissenschaft und Geistesgeschichte, Jg. IX (1931), S. 652-678. Nemá ISBN. KRIEGLEDER, W. Eine kurze Geschichte der Literatur in Österreich. Menschen – Bücher – Institutionen. Wien: Praesens, 2011. ISBN 978-3-7069-0665-4. S. 121-266. PLUMPE, G. (Hrsg.) Theorie des bürgerlichen Realismus. Eine Textsammlung. Stuttgart: Reclam, 1985. ISBN 3-15-008277-3. RIEDER, H. Wiener Vormärz. Das Theater, das literarische Leben, die Zensur. Wien: Bergland, 1959. Nemá ISBN. SENGLE, F. Biedermeierzeit. Deutsche Literatur im Spannungsfeld zwischen Restauration und Revolution 1815-1848. Stuttgart: Metzler, 1971 (Bd. 1) ISBN 3-476-00182-2, 1972 (Bd. 2) ISBN 3-476-00242-X, 1980 (Bd. 3) ISBN 3-476-00438-4. ZEMAN, H. (Hrsg.) Die Literaturgeschichte Österreichs. Von den Anfängen im Mittelalter bis zur Gegenwart. Graz: Akademische Druck- und Verlagsanstalt, 1996. ISBN 3-201-01650-0. S. 303-375. ZEYRINGER, K./GOLLNER, H. Eine Literaturgeschichte: Österreich seit 1650. Innsbruck/Wien/Bozen: Studienverlag, 2012.ISBN 978-3-7065-4972-1. S. 45-351.
Poslední úprava: Tvrdík Milan, prof. PhDr., CSc. (28.05.2020)
|
|
||
2024 10.10. Einführung Wiener Volkstheater 17.10. Wiener Volkstheater, seine Anfänge und seine Entwicklung bis 1830 Ferdinand Raimund: Der Alpenkönig und der Menschenfeind 24.10. Wiener Volkstheater, Weiterentwicklung und Höhepunkt Johann Nepomuk Nestroy: Der böse Geist Lumpazivagabundus oder Das liederliche Kleeblatt Johann Nepomuk Nestroy: Der Talisman Franz Grillparzer als Begründer des österreichischen Dramas 31.10. Franz Grillparzer: König Ottokars Glück und Ende Franz Grillparzer: Der Liebe und des Meeres Wellen Österreichische Lyriker der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts 7.11. Anastasius Grün: politische Lyrik Nikolaus Lenau: Lyrik Lyrik und Musik Franz Schubert und Franz von Schober: An die Musik Österreichische Erzähler der Biedermeierzeit und des poetischen Realismus 14.11. Adalbert Stifter: Der Condor Adalbert Stifter. Das Heidedorf 21.11. Adalbert Stifter: Der Waldsteig Adalbert Stifter: Vorrede zu den Bunten STeinen Adalbert Stifter: Granit 28.11. Marie von Ebner-Eschenbach: Der Vorzugschüler Marie von Ebner-Eschenbach: Das Gemeindekind Jakob Julius David: Die Schwachen Juden als Protagonisten in der österreichischen Literatur 5.12. Leopold Kompert: Roßhaar Adalbert Stifter: Abdias Ferdinand von Saar: Seligmann Hirsch Weihnachten in der österreichischen Literatur 12.12. Adalbert Stifter: Bergkristall 19.12. Peter Rosegger: Der erste Christbaum . bei den Waldbauern 2025 9.1. Abschlussveranstaltung Poslední úprava: Broukalová Jindra, PhDr. Ing., Ph.D. (28.10.2024)
|
|
||
Studující:
Poslední úprava: Nečasová Pavla, PhDr., Ph.D. (19.09.2024)
|