Francouzská literatura III - OPBF4F053A

• Anglický název: French Literature III
• Zajišťuje: Katedra francouzského jazyka a literatury (41-KFJL)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z+Zk [HT]
• Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
• Počet míst: neurčen / 20 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: Mgr. Milena Fučíková, Ph.D.
• Vyučující: doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D.
• Prerekvizity : OPBF4F044A

Anotace

čeština

Sledované období: 50. léta 19. století až 30. léta 20. století. Metodologická východiska: literatura jakožto jedna z kulturních symbolických forem v mnohostranném propojení s poli ostatními; kombinace vnětextového a vnitrotextového přístupu. Tento cyklus sleduje zrod modernity od poloviny 19. století do 20. let 20. století. Jeho pojetí spočívá na prolínání dvou doplňkových os. 1) První osou jsou obecné vývojové linie, jež přesahují literární žánry, druhy i jednotlivá umění. V nich nahlédneme kontinuitu a logiku pohybu literatury v daném čase ve scelujících tazích a v souhře s blízkými poli kultury (estetika, filosofie). Vývojový pohyb je vymezen těmito koncepty: krize a dosavadního pojetí skutečnosti, tradičního pojetí subjektu, krize umělecké reprezentace – problematičnost mimetického principu; změna paradigmatu. 2) Druhá osa se už řídí žánrovým tříděním a konkretizuje výše sledované obecné linie ve vybraných projevech poezie a prózy příslušné doby: a) Poezie. Pre-symbolismus: Baudelaire, Verlaine, Rimbaud; symbolismus: Valéry; pre-avantgarda: Apollinaire. b) Próza. Symbolo-dekadentismus – přípravné období: Flaubert; vrcholné období: Huysmans. Maják modernity: Proust. Experimentální román: Gide.

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (10.09.2024)

francouzština

Période examinée : 1850-1920 Méthodologie : littérature en tant que forme culturelle symbolique en relation pluridimensionnelle avec les autres champs de la culture Le cycle suit l’émergence de la modernité selon deux axes complémentaires. 1) Le premier consiste à dégager les grandes lignes de l’époque et de son évolution, dans lesquelles viennent s’inscrire les genres littéraires, les catégories esthétiques. L’ambition du cours est de montrer le jeu de la continuité entre tradition et modernité dans un ensemble organique que constituent les sphères adjacentes de la littérature (philosophie, esthétique générale). Cet itinéraire s’appuie sur les concepts clés qui permettent de comprendre la logique intrinsèque des mouvements que l’on suit : crise dans son triple embranchement de a) crise de la conception antérieure de la réalité ; b) crise de la conception traditionnelle du sujet ; c) crise de la représentation artistique de la réalité – problématisation de la mimèsis ; changement de paradigme. 2) Le second axe obéit à la classification des genres en suivant les lignes définies supra dans les textes représentatifs et à travers les procédés en corrélation avec elles : a) Poésie. Pré-symbolisme : Baudelaire, Verlaine, Rimbaud. Symbolisme : Valéry. Pré-avant-garde : Apollinaire. b) Prose. Symbolo-décadentisme – signes avant-coureurs : Flaubert ; apogée : Huysmans. Phare de la modernité : Proust. Roman expérimental, précurseur du Nouveau roman : Gide.

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (05.09.2024)

Cíl předmětu

čeština

Particularia - student je schopen:

• při analýze a interpretaci sledovat hermeneutickou dráhu (přecházet mezi detailem a celkem)

• argumentovat fundovaně s odkazy na odbornou literaturu

• rozebrat a vyložit literární text podle pravidel commentaire composé

• účelně zacházet s terminologií 4 okruhů: literárněhistorickou, stylisticko-rétorickou, naratologickou a versologickou, a to v hloubce a šíři odpovídajícím danému období a jeho charakteristikám

• v rámci zkoumaného období přecházet mezi synchronní a diachronní osou

A také:

• vyvarovat se povrchnosti, nepřesnosti, školáckých klišé, logických zkratů a pouhé "dojmologie"

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (10.09.2024)

francouzština

Objectifs du cours

L’étudiant possédera les aptitudes à :

Generalia

• suivre en connaisseur les ruptures et les continuités de l’histoire littéraire dans la période étudiée

• mettre en relation l’évolution de la littérature et partant des autres arts avec l’histoire générale et vice versa, dans le cadre de l’époque étudiée

• énumérer et expliquer les corrélations entre les grandes lignes de cette évolution et les phénomènes esthétiques particuliers présents dans les textes emblématiques, dans le cadre de l’époque étudiée

• prouver sa compréhension de la naissance de la modernité et des enjex de celle-ci

 

Particularia

• expliquer la transition du XIX^e au XX^e dans sa complexité

• énumérer les traits essentiels de la modernité et expliquer leurs racines sur fond contrastif des valeurs constitutives de la tradition

• éclairer ces traits aussi en les mettant en perspective avec les courants et concepts déterminant pour la poétique de la modernité (psychanalyse, sociologie, philosophie)

• distinguer les traits valides à une plus grande échelle (tous les arts) de ceux à valeur plus restreinte (littérature et genres littéraires particuliers)

• déterminer les traits de la modernité dans le texte tout en expliquant leur fonction dans une terminologie appropriée

• conduire l’analyse et l’interprétation suivant le principe herméneutique, à savoir dans le va-et-vient entre le détail et l‘ensemble

• donner des arguments fondés et étayés par les renvois aux références principales

• aborder le texte selon la méthode du commentaire composé

• maîtriser la terminologie propre à quatre sphères des études littéraires : histoire littéraire ; stylistique-rhétorique ; narratologie ; versification, et ce conformément aux spécificités de la période incriminée

• évoluer dans l’équilibre entre axe synchronique et axe diachronique

 

Y compris

• éviter platitudes et généralités insignifiantes, à-peu-près et clichés de collège et toute approche impressive

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (29.08.2024)

Deskriptory

 

Plnění předmětu

Seminární práce: 8 hodin tj.

Příprava na Záp+Z: 16 hodin

Zkouška: znalost látky v celém rozsahu přednášek a seminářů; znalost primárních i sekundárních textů uvedených v rubrice Literatura; schopnost rozboru a výkladu úryvku i celku díla na odpovídající odborné úrovni (cf. 3. oddíl rubriky Literatura, tj. Méthode).

V nejbližší době dostanou studenti k dispozici podpůrné komplementy a odkazy coby pomůcku pro individuální práci: pro zlepšení analytického a interpretačního přístupu k literárních textům.

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (05.09.2024)

Literatura

Corpus literárních (primárních) textů

 

Linie presymbolismu a symbolismu

BAUDELAIRE, Charles. Les fleurs du mal, 1857.

VERLAINE, Paul. Les poèmes saturniens, 1864.

RIMBAUD, Arthur. Le bateau ivre, 1871, 1883, 1884 (napsáno, uveřejněno časopisecky, uveřejněno knižně).

VALÉRY, Paul. Narcisse parle, 1890.

 

Linie predekadence a dekadence

FLAUBERT, Gustave. Salambo, 1862.

VERLAINE, Paul. Les poèmes saturniens, 1864.

HUYSMANS, Joris-Karl. A rebours, 1884.

PROUST, Marcel. Du côté de chez Swann, vol. I de A la recherche du temps perdu, 1913.

GIDE, André. Les Faux-Monnayeurs, 1925.

 

Linie avantgardy a utvrzování modernismu

RIMBAUD, Arthur. La lettre du Voyant, květen 1871; Une saison en enfer, 1873.

APOLLINAIRE, Guillaume. Alcools, 1913.

PROUST, Marcel. Du côté de chez Swann, 1913.

GIDE, André. Les Faux-monnayeurs, 1925/1926.

 

Existencialismus

SARTRE, Jean-Paul. La nausée, 1938; jedna z novel souboru Le Mur, 1939.

 

Vous êtes supposés avoir lu toutes les oeuvres de ce corpus en version intégrale, et donc les connaître bien. Au besoin, vous lisez la traduction d'abord et l'oeuvre dans le texte ensuite, ou vous pratiquez une lecture bilingue simultanée - juxtalinéaire.

U děl tohoto souboru se předpokládá důkladná četba-znalost plného znění textu. V případě potřeby vstřebat nejprve překlad a poté originál, případně číst oba současně (lecture juxtalinéaire).

Histoire de littérature

BEAUMARCHAIS, Jean-Pierre ; COUTY, Daniel. Dictionnaire des œuvres littéraires de langue française 1, 2, 3. Paris : Bordas, 1994. Entrées en relation avec auteurs, thèmes et problèmes travaillés dans le cours.

BOUTY, Michel. Dictionnaire des œuvres et des thèmes de la littérature française. Paris : Hachette, 1990. Entrées en relation avec auteurs, thèmes et problèmes travaillés dans le cours.

BRUNEL, Pierre. Dictionnaire des mythes littéraires. Monaco : Rocher, 1994. Les chapitres relatifs aux thèmes abordés dans le cours.

BERTHIER, Patrick ; JARRETY, Michel. Modernités : XIX^e et XX^e siècles. Paris : PUF, 2006.

PECHAR, Jiří. Dvacáté století v zrcadle literatury. Praha : Filosofia, 1999.

KOL. Slovník světových literárních děl. Praha : Odeon, 1988.

- - - - - - - - - - - - - -

Au besoin :

LAGARDE, André ; MICHARD, Laurent : Le XIX^e siècle ; Le XX^e siècle. Paris : Bordas – n’importe quelle édition.

COLL. Manuel d’analyse des textes : histoire littéraire et poétique des genres. Paris : Armand Colin, 2018.

Au besoin et avec recul nécessaire par rapport à la perspective idéologique :

FISCHER, Jan O. (dir.). Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. Praha : Academia, 1983.

 

Méthode

ARON, Paul ; SAINT-JACQUES, Denis ; VIALA, Alain. Le Dictionnaire du littéraire. Paris : PUF, 2002.

DÉSALMAND, Paul ; TORT, Patrick. Vers le commentaire composé. Paris : Hatier, 1996. Disponible sur Gallica.

PECHAR J. Interpretace a analýza literárního díla. Praha : Filosofia, 2002.

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (05.09.2024)

Požadavky ke zkoušce

čeština

POŽADAVKY K ZAKONČENÍ

Zápočet: seminární práce ve francouzském jazyce o jednom z témat, podložená odkazy na doporučenou sekundární literaturu; 1. část: rozbor a výklad úryvku z kanonického díla zjednodušenou formou commentaire composé (jedna axe de lecture); 2. část: resumé odborného textu (článku, kapitoly z knihy) vztahujícího se k primárnímu (literárnímu) textu. 6-7 normostran. Seminární práce odpovídá základním pravidlům akademického textu: autor používá příslušnou terminologii, pracuje s doporučenými odbornými prameny (minimálně se šesti ze seznamu sekundární literatury!) - cituje, přesně odkazuje, vede dialog, tj. zaujímá stanovisko a argumentuje. Prokazuje tak, že sekundární díla skutečně četl a vstřebal. Podrobnější pravidla psaní akademického textu: cf. studijní opora in Teams.

Zkouška: ústní; celý rozsah látky ze společné práce, hloubková znalost děl z užšího souboru (cf. corpus); orientační znalost kontextových děl, vývojových linií, širších diachronních i synchronních kontextů (kultura, související kánon velkých evropských literatur)

Témata k ústní zkoušce

1. Přechodovost přelomu 19. a 20. století – pocit zlomu coby antropologická konstanta, a tedy periodický historický jev? Problematizace vztahu k tradici – rozkolísání mezi kontinuitou a diskontinuitou. Pojmová síť: krize, úpadek x obroda, „pozdní styl“, synkretismus

2. Epistemologický zlom sklonku 19. a úsvitu 20. století: jiný čas, jiný prostor, jiný člověk, aneb krize pojmů „skutečnost“, „čas“, „prostor“, „subjekt“; hledání nových způsobů znázornění skutečnosti (výchozí koncept: Aristotelova mimesis)

3. Mytopoetika a intertextovost – mýtus coby epicentrum autorských i skupinových poetik a prostředek sebevymezení a hledání vztahu k tradici (emblematické dobové mýty: Narcis [cf. též okruh 7], Salomé, Ofelie, androgyn)

4. Zrod a radikalizace nových technik – uvolněný a volný verš, rozšíření přechodového pásma mezi prózou a poezií i mezi fikčními a reflexivními žánry (báseň v próze, Gidovy „traktáty“, Mallarméovy typografické experimenty); vnitřní monolog – nástroj problematizace subjektivity a předstupeň joyceovského proudu vědomí (linie Dujardin-Schwob-Huysmans-Proust)

5. Emancipace a absolutizace estetické funkce umění – linie Baudelaire – Gide – Proust versus poezie každodennosti a exaltované splynutí s nadosobním celkem: unanimisté, Apollinaire

6. Polytematičnost, polyfonie, multiperspektivismus aneb kubismus v poezii a próze – souboj různých pojetí pravdy a zavržení principu totality: zárodek postmoderny?

7. Zrcadlo, zrcadlení, odraz, zmnožení – prosazování zdvojených struktur, hledání meta-rovin (autogeneze, autoreflexe, autognosis, autoreference… [sebestvoření, sebezpyt, sebepoznání…]) coby příznak doby: Valéryho pan Teste, Gidův Narcis-básník, formy mise-en-abyme v Gidových Penězokazech a v Proustově Hledání ztraceného času (cf. též okruh 9)

8. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta I

9. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta II

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (16.09.2024)

francouzština

CONDITIONS  DE  VALIDATION

 

Validation

Travail rédigé en temps libre, portant sur l’une des œuvres au programme, de 6-7 pages normées. Ce travail se répartit en :

1) Analyse et interprétation de l’œuvre choisie, conformes à la méthode du commentaire composé (c’-à-d à travers l’extrait)

2) Résumé d’un texte académique (article ; chapitre ou section d’un livre) en rapport avec l’œuvre choisie et les problématiques principales qu’elle véhicule. Vecteur de cette partie : Comment cette référence m’a permis de mieux comprendre le sens, la portée de l’œuvre littéraire analysée et interprétée dans la partie précédente

 

Examen

Épreuve orale qui comprend : les contenus du travail commun dans toute leur étendue ; connaissance en profondeur des œuvres du corpus (cf. la liste) ; orientation quant aux œuvres des contextes approchés ou adjacents, lignes historiques, horizons synchroniques et diachroniques plus vastes (culture, philosophie, idées, littérature générale – canon des grandes littératures européennes sinon mondiales)

 

Thèmes de l’oral

1) Modernité – repères, enjeux, paradoxes. Charles Baudelaire, poète trifrons : entre Romantisme, Parnasse et Symbolisme. Modernités : Paul Verlaine, Arthur Rimbaud. Mythe du "maudit". 

2) Mythopoïétique et intertextualité – mythe en tant que foyer des poétiques d’auteur ou de groupe, outil de la construction et de l’affirmation de soi et de la quête d’une nouvelle relation avec la tradition. Mythes tutélaires de l’époque : Narcisse (cf. thème 7), Salomé (Salammbô de Flaubert), Ophélie, androgyne. Référence incontournable : Brunel, Pierre. Dictionnaire des mythes littéraires, Monaco : Rocher 1996.

3) Tournant du XIX^e et du XX^e s. – transitivité de l’époque ; sentiment de charnière en tant que constante anthropologique et donc fait périodique de l’histoire ; remise en cause du rapport à la tradition – dilemme entre continuité et discontinuité. Réseau conceptuel : crise, déclin versus recherche du renouveau, « style tardif », syncrétisme. Tournant épistémologique (en relation avec « révolution épistémologique » ou « changement de paradigme » selon T. S. Kuhn) : autre temps, autre espace, autre homme, ou bien la crise des notions de « réalité », « temps », « espace » et « sujet » ; recherche des nouveaux modes de représentation de la réalité (concept de base – la mimèsis d’Aristote. Au besoin, dépoussiérer les rudiments de la théorie littéraire).

4)  Émergence des techniques nouvelles – vers libéré, vers libre ; frontière diffuse entre prose et poésie, entre genres fictionnels et réflexifs (poème en prose, traités de Gide, expérimentations typographiques de Mallarmé) ; monologue intérieur – manière d’explorer, de mettre en question la subjectivité et sa nature (cf. enjeux philosophiques du thème 3) et préfiguration du courant de conscience de Joyce (ligne Dujardin-Schwob-Huysmans-Proust).

5) Émancipation de la fonction esthétique de l’art : ligne Baudelaire-Huysmans-Proust versus poésie/poétisation du quotidien et fusion extatique avec un ensemble supra-individuel : unanimisme ; Guillaume Apollinaire.

6) Polyphonie, stéréoscopie/multi-perspectivisme, dialogie ; cubisme en poésie et prose : qu’est-ce la vérité ?, ou bien tension entre conceptions différentes de la vérité. G. Apollinaire ; Autorité en question : la postmodernité dans l’œuf ?

7) Miroir, spécularité, reflet, dédoublement voire multiplication – prédilection pour les méta-structures et structures en boucle (autogenèse, autoréflexion, autognosis, autoréférence [création de soi par soi, connaissance de soi, rapport de soi à soi… et du sujet et de l’œuvre] en tant que symptôme du temps : monsieur Teste de Valéry, Narcisse-poète de Gide ; mise-en-abyme dans les Faux-Monnayeurs de Gide et dans À la recherche du temps perdu de Proust (cf. également thèmes 8 et 9).

8) Jalon de la modernité : À la recherche du temps perdu de Proust I

9) Jalon de la modernité : À la recherche du temps perdu de Proust II

 

POŽADAVKY K ZAKONČENÍ

Zápočet: seminární práce ve francouzském jazyce o jednom z témat, podložená odkazy na doporučenou sekundární literaturu; 1. část: rozbor a výklad jednotlivého díla; 2. část: resumé odborného textu (článku, kapitoly z knihy) vztahujícího se k primárnímu (literárnímu) textu. 6-7 normostran.

Zkouška: ústní; celý rozsah látky ze společné práce, hloubková znalost děl z užšího souboru (cf. corpus); orientační znalost kontextových děl, vývojových linií, širších diachronních i synchronních kontextů (kultura, související kánon velkých evropských literatur)

Témata k ústní zkoušce

1. Přechodovost přelomu 19. a 20. století – pocit zlomu coby antropologická konstanta, a tedy periodický historický jev? Problematizace vztahu k tradici – rozkolísání mezi kontinuitou a diskontinuitou. Pojmová síť: krize, úpadek x obroda, „pozdní styl“, synkretismus

2. Epistemologický zlom sklonku 19. a úsvitu 20. století: jiný čas, jiný prostor, jiný člověk, aneb krize pojmů „skutečnost“, „čas“, „prostor“, „subjekt“; hledání nových způsobů znázornění skutečnosti (výchozí koncept: Aristotelova mimesis)

3. Mytopoetika a intertextovost – mýtus coby epicentrum autorských i skupinových poetik a prostředek sebevymezení a hledání vztahu k tradici (emblematické dobové mýty: Narcis [cf. též okruh 7], Salomé, Ofelie, androgyn)

4. Zrod a radikalizace nových technik – uvolněný a volný verš, rozšíření přechodového pásma mezi prózou a poezií i mezi fikčními a reflexivními žánry (báseň v próze, Gidovy „traktáty“, Mallarméovy typografické experimenty); vnitřní monolog – nástroj problematizace subjektivity a předstupeň joyceovského proudu vědomí (linie Dujardin-Schwob-Huysmans-Proust)

5. Emancipace a absolutizace estetické funkce umění – linie Baudelaire – Gide – Proust versus poezie každodennosti a exaltované splynutí s nadosobním celkem: unanimisté, Apollinaire

6. Polytematičnost, polyfonie, multiperspektivismus aneb kubismus v poezii a próze – souboj různých pojetí pravdy a zavržení principu totality: zárodek postmoderny?

7. Zrcadlo, zrcadlení, odraz, zmnožení – prosazování zdvojených struktur, hledání meta-rovin (autogeneze, autoreflexe, autognosis, autoreference… [sebestvoření, sebezpyt, sebepoznání…]) coby příznak doby: Valéryho pan Teste, Gidův Narcis-básník, formy mise-en-abyme v Gidových Penězokazech a v Proustově Hledání ztraceného času (cf. též okruh 9)

8. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta I

9. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta II

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (05.09.2024)

Sylabus

 

Sylabus (po týdnech):

1. Přechodovost přelomu 19. a 20. století – pocit zlomu coby antropologická konstanta, a tedy periodický historický jev? Problematizace vztahu k tradici – rozkolísání mezi kontinuitou a diskontinuitou. Pojmová síť: krize, úpadek x obroda, „pozdní styl“, synkretismus

2. Epistemologický zlom sklonku 19. a úsvitu 20. století: jiný čas, jiný prostor, jiný člověk, aneb krize pojmů „skutečnost“, „čas“, „prostor“, „subjekt“; hledání nových způsobů znázornění skutečnosti (výchozí koncept: Aristotelova mimesis)

3. Mytopoetika a intertextovost – mýtus coby epicentrum autorských i skupinových poetik a prostředek sebevymezení a hledání vztahu k tradici (emblematické dobové mýty: Narcis [cf. též okruh 8], Salomé, Ofelie, androgyn). Joris-Karl Huysmans, Naruby.

4. Zrod a radikalizace nových technik – uvolněný a volný verš, rozšíření přechodového pásma mezi prózou a poezií i mezi fikčními a reflexivními žánry (Verlaine, Rimbaud; báseň v próze, Gidovy „traktáty“, Mallarméovy typografické experimenty); vnitřní monolog – nástroj problematizace subjektivity a předstupeň joyceovského proudu vědomí (linie Dujardin-Schwob-Huysmans-Proust)

5. Emancipace a absolutizace estetické funkce umění – linie Baudelaire – Gide – Proust versus poezie každodennosti a exaltované splynutí s nadosobním celkem: unanimisté, Apollinaire

6. Polytematičnost, polyfonie, multiperspektivismus aneb kubismus v poezii a próze – souboj různých pojetí pravdy a zavržení principu totality: zárodek postmoderny?

7. Zrcadlo, zrcadlení, odraz, zmnožení – prosazování zdvojených struktur, hledání meta-rovin (autogeneze, autoreflexe, autognosis, autoreference… [sebestvoření, sebezpyt, sebepoznání…]) coby příznak doby: Valéryho pan Teste, Gidův Narcis-básník, formy mise-en-abyme v Gidových Penězokazech a v Proustově Hledání ztraceného času (cf. též okruh 8, 9 a 10)

8. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta (cf. též okruh 7 a 9) I

9. Milník modernosti: Hledání ztraceného času Marcela Prousta (cf. též okruh 7 a 8) II

10. Experimentální román: Penězokazi Andrého Gida

11. Úvod do existencialismu: Dasein, ek-sistence, vědomí; pojetí subjektivity; Jean-Paul Sartre: bytí o sobě, bytí pro sebe; la „mauvaise fois“ versus autenticita. Le Mur, La nausée

12. Syntéza a závěr; debata na základě dotazů a reflexí studentů

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (05.09.2024)

Výsledky učení

Student umí:

• vyložit složitost přechodu z 19. do 20. století

• vyjmenovat zásadní estetické rysy moderny a vysvětlit jejich vznik na kontrastivním podkladu hodnot vyznávaných tradicí

• vysvětlit tyto rysy také jejich usouvztažněním s těmi ideovými, filosofickými či jinými proudy a koncepty (sociologie, psychoanalýza atp.), které poetiku moderny ovlivnily

• rozdělit tyto rysy do dvou kategorií: principy s širší platností (tj. včetně vysokého stupně obecnosti zahrnujícího i jiná umění); principy různící se podle žánrů

• identifikovat modernistické postupy v textu a vysvětlit jejich funkci s pomocí příslušné terminologie

• v písemném i ústním projevu dokládat svá tvrzení konkrétními odkazy na doporučenou sekundární literaturu

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (10.09.2024)