PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Komplexní analýza skladeb - OD0408112
Anglický název: The Musical Analysis
Zajišťuje: Katedra hudební výchovy (41-KHV)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: oba
E-Kredity: 0
Rozsah, examinace: 0/0, Jiné [HS]
Rozsah za akademický rok: 10 [hodiny]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je určen pouze pro doktorandy
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
student může plnit i v dalších letech
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr.
Anotace -
Vymezení komplexní analýzy jako východiska pro pedagogickou interpretaci hudebního díla na všech vzdělávacích stupních a stanovení fází, objektů a zásad pro komplexní analýzu ve vztahu k pedagogické interpretaci hudby. Stěžejní řešené problémy: komplexní analýza jako východisko pro analýzu pedagogickou, komplexní a dílčí analýzy v odborném textu, integrace výsledků komplexní analýzy hudebního díla do kulturního kontextu díla a vnímatele.
Poslední úprava: NEDELKA/PEDF.CUNI.CZ (31.08.2011)
Cíl předmětu -

Studující prokáže znalost a dovednost komplexní analýzy hudebního díla. Prokáže rovněž schopnost výběru vhodného hudebního díla z hlediska rozsahu a srozumitelnosti hudebně vyjadřovacích prostředků. Pro účely analýzy je totiž vybráno takové hudební dílo, které lze využít na druhém stupni základní školy a na škole střední. Studující interpretuje výsledky analýzy takovými postupy a jazykovými prostředky, aby prokázal svou připravenost k pedagogické intepretaci hudebního díla. Komplexní přístup zaručuje, že studující prokáže znalost historického kontextu a orientaci v dějinách hudby.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (11.09.2024)
Literatura -

HATRÍK, J. Percepcia ako základ a východisko pre analýzu hudobného diela. In: Metódy analýzy a interpretácie hudby z historického a systematického aspektu, I. Bratislava : VŠMU, 1997, s. 25 - 34. ISBN 80-85182-51-3.
HURNÍK, I.; JŮZL, M.; NAVRÁTIL, M. O analýze hudebních skladeb z hlediska potřeb všeobecné hudební výchovy a popularizace. Hudební rozhledy, 1972, roč. XXV, č. 1, s. 26 - 36.
JANEČEK, K. Melodika. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1956. 203 s.
JANEČEK, K. Tektonika. 1. vyd. Praha - Bratislava : Supraphon, 1968. 244 s.
JIRÁNEK, J. Úvod do historie hudební analýzy a teorie sémantické hudební analýzy. 1. vyd. Praha : SPN, 1991. 55 s.
KULKA, J. aj. Komplexní analýza uměleckého díla. 1. vyd. Praha : SPN, 1988. 93 s.
MÜHE, H. Musikanalyse. 2. vyd. Leipzig : VEB Deutscher Verlag für Musik, 1978. 240 s. ISBN 3-370-00078-4.
GRIGOR´EVA, G. Analiz muzykaľnych proizveděnij. Rondo v muzyke XX veka. 1. vyd. Moskva : Muzyka, 1995. 91 s. ISBN 5-7140-0615-1.
NEDĚLKA, M. Z odkazu žáků Pavla Bořkovce. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta, 2001. 121 s. ISBN: 80-7290-041-2.
RISINGER, K. Nauka o hudební tektonice XX. století. 1. vyd. Praha : AMU, 1998. 573 s. ISBN 80-8583-34-1.
ŠTĚDROŇ, M. Základy mikrotektoniky (9 analýz). 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita - Filozofická fakulta, 1991. 102 s.
ŠTĚDROŇ, M. Základy polymelodiky (12 analýz). 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita - Filozofická fakulta, 1992. 143 s.
TICHÝ, V. Hudební analýza jako stimul a nástroj rozvoje kreativity. In: Olomoucké jarní muzikologické konference, Olomouc : Univerzita Palackého - Pedagogická fakulta, 2000, s. 13 - 18. ISBN 80-244-0181-9.
TICHÝ, V. Úvod do studia hudební kinetiky. 1. vyd. Praha : AMU, 1992. 175 s. ISBN 80-85467-07-0.
ZENKL, M. Existují nové tektonické principy? In: Živá hudba, IX. Praha : AMU, 1986, s. 143 - 148.

Poslední úprava: NEDELKA/PEDF.CUNI.CZ (31.10.2012)
Požadavky ke zkoušce -

Samostatný komplexní rozbor vybrané skladby.

Poslední úprava: NEDELKA/PEDF.CUNI.CZ (31.08.2011)
Sylabus -

1. Konzumace uměleckého díla a prvotní popis: vnímání bez analytické intence, estetický dojem, narativní popis
2. Příprava analýzy: obecná historiografická a sociologická příprava
3. Příprava analýzy: umělecko-historická příprava
4. Příprava analýzy: Sémiotická příprava
5. Příprava analýzy: Archetypová příprava
6. Parciální analýza: parametrická a tektonická
7. Parciální analýza: sémantická, obsahová, formová, stylistická
8. Parciální analýza: genealogická, genologická, sociálně pragmatická
9. Komplexní popis díla ve vztahu tvůrce - artefakt - příjemce
10. Komplexní interpretace díla
11. Komparace
12. Kritické hodnocení
13. Možnosti analýzy skladeb vzhledem k dostupnosti pramenů a literatury

Poslední úprava: NEDELKA/PEDF.CUNI.CZ (31.10.2012)
Výsledky učení -

Studující vysvětlí principy chápání významu v hudbě – koncepce pojetí, historické hledisko, současné tendence, pedagogické aplikace.

Studující popíše úlohu liturgické hudby pro původní a koncertní účely a prolínání účelů v hudební praxi (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník).

Studující popíše stěžejní znaky vokální hudby romantická a soudobé, charakterizuje úlohu slova při konkretizaci hudebního sdělení (sborová tvorba 19. a 20. století, vztah slova a hudby).

Studující vyjmenuje stěžejní představitele písňové tvorby romantismu a současnosti (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben), vyjmenuje znaky této tvorby.

Studující charakterizuje principy programní hudby, popíše rozdíly a vztahy mezi vývojem  hudebním a mimohudebním, vyjmenuje klíčové představitele programní hudby a jejhich dílo (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák).

Studující popíše stěžejní znaky hudby impresionismu a vlivy impresionismu na tvorbu dalších skladatelů (Debussy, Novák).

Studující popíše proměny exprese v hudební historii, zejména na hranici romantismu a expresionismu a vyjmenuje klíčové představitele tohoto přechodu včetně stěžejních děl (Liszt, Schönberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák).

Studující charakterizuje národní školy romantismu folkorismus a neofolklorismus, jejich představitele a stěžejní díla (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály).

Studující charakterizuje principy rozšířené tonality, vyjmenuje stěžejní představitele a charakterizuje jejich významná díla (Prokofjev, Stravinskij, Martinů, Krejčí, Eben)

Studující charakterizuje malé formy a žánrové obrázky a jejich úlohu v kultuře a hudební výchově (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka).

Studující charakterizuje nonartificiální hudbu, vztahy s artificiální hudbou v historii a v současnosti. Vyjmenuje 3 české a 3 další skladatele, v jejichž tvorbě se tyto vlivy objevují, a uvede příklady jejich děl.

Studující popíše úlohu scénické hudby (hudby k filmu, dramatu) a úlohu hudby ke společenským příležitostem (svatba, pochod, typy obřadů). Uvede 3 příklady hudby k dramatu, 3 příklady hudby k filmu a 5 příkladů hudby ke společenským příležitostem. Uvede vždy autora hudby a název dramatu, filmu či skladby.

Studující vybere k rozboru skladbu, která je vhodná pro analytickou a didaktickou aplikaci. Výběr zdůvodní rozsahem, strukturou skladby a obsahem hudebně výrazových prostředků. Studující skladbu komplexně analyzuje a výsledky analýzy představí při využití takových jazykových prostředků, aby prokázal svou připravenost k pedagogické interpretaci hudebního díla.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (11.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK