PředmětyPředměty(verze: 845)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Automaty a konvoluční kódy - NMMB401
Anglický název: Automata and Convolutional Codes
Zajišťuje: Katedra algebry (32-KA)
Fakulta: Matematicko-fyzikální fakulta
Platnost: od 2018 do 2018
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Rozsah, examinace: zimní s.:3/1 Z+Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština, angličtina
Způsob výuky: prezenční
Další informace: http://www.karlin.mff.cuni.cz/~holub/konvoluce.htm
Garant: doc. Mgr. Štěpán Holub, Ph.D.
Třída: M Mgr. MMIB
M Mgr. MMIB > Povinně volitelné
M Mgr. MSTR
M Mgr. MSTR > Povinně volitelné
Kategorizace předmětu: Matematika > Algebra
Neslučitelnost : NMIB401
Záměnnost : NMIB401
Anotace -
Poslední úprava: T_KA (14.05.2013)
Kurz je úvodem do konvolučních kódů. Výkladu kódovačů předchází přehled vlastností konečných automatů. Je vyložena algebraická struktura konvolučních kódů, jejich výkon a základní metody dekódování.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. Mgr. et Mgr. Jan Žemlička, Ph.D. (09.10.2017)

Zápočet bude udělen za úspěšné napsání závěrečného testu. Charakter zápočtu umožňuje jeho opakování.

Literatura -
Poslední úprava: T_KA (14.05.2013)

Rolf Johannesson, Kamil Sh. Zigangirov, Fundamentals of Convolutional Coding, Wiley-IEEE Press, 1998

T. Richardson, R. Urbanke, Modern Coding Theory, Cambridge University Press 2008

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. Mgr. et Mgr. Jan Žemlička, Ph.D. (06.10.2017)

Zkouška sestává s písemné a ústní části. Student nejprve vyřeší písemný test sestávající z pěti úloh z teorie a její aplikace a posléze v rámci ústní části vysvětlí, případně doplní nejasné části vypracovaného testu.

Známka bude určena na základě bodového hodnocení obou částí zkoušky.

Sylabus -
Poslední úprava: T_KA (14.05.2013)

1. Základní vlastnosti konečných automatů

  • konečné automaty, regulární výrazy, Kleenova věta.

2. Konvoluční kódy a jejich algebraická struktura

  • reprezentace pomocí stavového diagramu a mřížky, vlastnosti

generujících matic a jejich realizace, minimální kódovače.

3. Výkon konvolučních kódů

  • volná vzdálenost kódu, odhady chybovosti.

4. Dekódování

  • Viterbiho algoritmus, sekvenční dekódování, iterativní dekódování.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK