|
|
|
||
|
Studenti se seznámí jak s přístupy a koncepty používanými v politické geografii, tak s tématy, kterými se zabývají političtí geografové. Očekává se, že na konci semestru budou mít studenti důkladné znalosti z praxe politicko-geografické analýzy a kritické porozumění vybraných problémů k nimž lze nástroje politické geografie využít. Přístupy politické geografie budeme využívat nejen k analýze otázek, jako je geopolitika, imperialismus, státy a nacionalismus, ale budeme se zabývat i aktuálními globálními problémy, jako např. politická geografie války a míru, nový světový řád, nacionalismus, lokální politika a dalšími otázkami.
Poslední úprava: Pavlínek Petr, prof. RNDr., Ph.D. (03.03.2025)
|
|
||
|
BACHMANN, V., TOAL, G. (2019): Geopolitics – thick and complex . A conversation with Gerard Toal. In: Erdkunde, 73, 2, pp. 143-155. Balík, S. (2009): Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Grada, Praha. DOSTÁL, P. and JELEN, L. (2015): De-Russianisation of the Western Post-Soviet Space: Between the Thick and Thin Nationalising Processes. In: Geopolitics, vol. 20, no. 4, pp. 757-792. Jüptner, P., Polinec, M., Švec, K. a kol. (2007): Evropská lokální politika. Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Praha. FLINT, C., TAYLOR, P.J. (2018): Political Geography. World Economy, Nation-State and Locality. Seventh edition. Routledge, New York. Prologue, Přečíst Chapter 1, 2, 5, 6 a Epilogue. Lefebvre, H. (1996): Writings on Cities. Blackwell, Oxford. TOMEŠ, J. (2000): Geopolitika: nástroj a proces politické organizace prostoru. In: P. Jehlička et al. (eds.) Stát, prostor, politika; vybrané otázky politické geografie. PřF UK, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s. 151-179. Další literatura bude k dispozici pro studenty na MOODLE. Poslední úprava: Pavlínek Petr, prof. RNDr., Ph.D. (29.02.2024)
|
|
||
|
Písemná shrnutí zadaných článků Na každý týden bude zadán jeden nebo dva články v angličtině, po jehož přečtení každý student samostatně vypracuje písemné shrnutí svými slovy v češtině v délce půl až jedné strany jednořádkovaného tištěného textu. Na konci shrnutí musí přidat diskusní otázku pro zbytek třídy. Shrnutí budou známkovaná. Cílem je rozvoj systematické práce v angličtině, rozvoj kritického myšlení, rozvoj samostatné práce prohlubující znalosti v oblasti politické geografie a rozvoj schopností identifikovat hlavní myšlenky psaného textu. Cílem shrnutí je přesvědčit přenášejícího, že jste podrobně četli zadaný úkol shrnutím a prezentací jeho obsahu a základních myšlenek. Cílem není prezentovat váš názor o zadané četbě a např. dokazovat v čem se autoři textu podle vás mýlí.
Požadavky a bodování: · Písemné shrnutí v délce minimálně půl strany a maximálně jedné strany jednořádkového vytištěného textu s diskuzní otázkou odevzdané v Moodle vždy do úterý 23:55. Neodevzdávejte shrnutí četby, které je kratší než půl strany nebo delší než jedna strana jednořádkového vytištěného textu. · Formát: Word (docx, doc, rtf) nebo PDF. · Na konci každé přednášky bude minimálně jeden student(ka) vyzván(a) k přečtení jejich otázky pro zahájení diskuse. · Každou zadanou četbu musíte shrnout vlastními slovy a to tak, abyste vyučujícího přesvědčili, že jste ji četli celou. Kopírování původního textu nebo zadaných článků a jejich přeložení přes onlinový překladač je nepřijatelné. Pokud chcete použít originální znění i když přeložené do češtiny, je třeba ho dát do uvozovek a řádně na něj odkázat, včetně čísla stránky. Takové přímé citace byste měli omezit na maximálně dvě věty v jednom shrnutí. Shrnutí četby budou kontrolována, zda se nejedná o plagiát, včetně kontroly obsahu umělé inteligence. Za plagiát nebo shrnutí vypracované umělou inteligencí obdržíte nula bodů. · Pokud jsou zadány 2 články, musí být shrnuty oba a jejich shrnutí (dohromady maximálně na jednu stranu) musí být jasně oddělena. Shrnutí, která se nebudou týkat všech zadaných textů, budou hodnocena poměrnou známkou. · Termíny shrnutí se řídí podle rozvrhu níže. Nesouvisí nutně s rozvrhem přednášek.
Písemná shrnutí budou známkována takto: 1. Včas odevzdaná a uspokojivá shrnutí obdrží 2 body. 2. Podrobně a kvalitně napsané shrnutí může obdržet půl bodový bonus, tj. celkem 2,5 bodu. 3. Nekvalitní shrnutí, která vyučujícího 100 % nepřesvědčí, že jste zadaný článek celý četl(a) dostanou 1 bod. 4. Shrnutí, které neobsahuje otázku do diskuse obdrží 1.5 bodu, i když je jinak uspokojivé. 5. Shrnutí, ze kterých je zřejmé, že student článek nečetl dostane 0 bodů. 6. Opsaná shrnutí, plagiát nebo shrnutí vypracovaná umělou inteligencí dostanou 0 bodů. 7. Pozdě odevzdaná shrnutí přijímáme maximálně do dvou týdnů po termínu odevzdání. Když budou uspokojivá (včetně otázky do diskuse) obdrží maximálně 1 bod. 8. Body, které obdržíte nad rámec maxima budou přičteny k celkovému hodnocení.
ZÁPOČET Letní semestr má 13 týdnů, z toho na 12 bude zadána četba. Na splnění zápočtu musíte: 1. Odevzdat 12 shrnutí četby a získat za ně minimálně 24 bodů (za každé shrnutí můžete získat 2 body, celkem tedy 24 bodů). Tyto body budou přidány k bodům, které získáte při zkoušce a započítány do vaší celkové známky. Je tedy ve vašem zájmu odevzdat všechna shrnutí ve stanovených termínech. 2. Navštívit alespoň 11 přednášek z 13 a nasbírat 11 bodů za účast a diskuse ve třídě (dvě přednášky odpadají z důvodu státního svátku, takže budeme mít pouze 11 přednášek).
ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA: Studenti budou připuštěni k závěrečné zkoušce pouze po získání zápočtu. Závěrečná zkouška bude mít hodnotu 100 bodů a bude složena z doplňovacích otázek a z otázek formy mnoho výběrového testu možností výběru z pěti odpovědí z nichž pouze jedna odpověď bude správná.
ZÁVĚREČNÁ ZNÁMKA Závěrečná známka se bude skládat ze zkoušky (100 bodů), souhrnů četby (24 bodů) a účasti na přednáškách (13 bodů). Celkem 137 bodů plus možné bonusové body za výborná shrnutí četby.
Stupnice pro závěrečnou známku Výborně 123 a více bodů (90 % a více) Velmi dobře 103-122 bodů (75 % - 89 %) Dobře 89-102 bodů (65 % 74 %) Neprospěl/a Méně než 89 bodů (méně než 65 %) Poslední úprava: Pavlínek Petr, prof. RNDr., Ph.D. (03.03.2025)
|
|
||
|
Sylabus je dostupný v Moodle. POLITICKÁ GEOGRAFIE LETNÍ SEMESTR 2025 Středa 9:50 – 12:05, Malá paleontologická posluchárna Přednášející: prof. RNDr. Petr Pavlínek, Ph.D. Vědecké publikace ke stažení zde: https://www.researchgate.net/profile/Petr-Pavlinek Kancelář: 303 A Konzultační hodiny: středa 12:10-13:00 nebo po předchozí domluvě přes email E-mail: pavlinek@natur.cuni.cz Telefon: 221951394
RNDr. David Hána, Ph.D. https://regpol.natur.cuni.cz/REGPOL-29.html Vědecké publikace ke stažení zde: https://www.researchgate.net/profile/David-Hana Kancelář: 220 Konzultační hodiny: po předchozí domluvě přes email E-mail: david.hana@natur.cuni.cz
Mgr. Martin Lepič, Ph.D. https://regpol.natur.cuni.cz/REGPOL-32.html Vědecké publikace ke stažení zde: https://www.researchgate.net/profile/Martin-Lepic Kancelář: 220 Konzultační hodiny: po předchozí domluvě přes email E-mail: martin.lepic@natur.cuni.cz
ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ TEXT Colin Flint and Peter Taylor: Political Geography: World-Economy, Nation-State and Locality. Seventh Edition, Routledge, 2018. Veškerá zadaná četba je k dispozici v Moodle: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=765
POPIS KURZU V kurzu politické geografie se studenti seznámí jak s přístupy a koncepty používanými v politické geografii, tak s tématy, kterými se zabývají političtí geografové. Očekává se, že na konci semestru budou mít studenti důkladné znalosti z praxe politicko-geografické analýzy a kritické porozumění vybraných témat a problémů, k nimž lze nástroje politické geografie využít. Přístupy politické geografie budeme využívat nejen k analýze témat, jako jsou geopolitika, imperialismus, státy, nacionalismus a lokální politika, ale budeme se zabývat i aktuálními globálními problémy, jako je politická geografie války a míru, nový světový řád a dalšími tématy.
ZÁKLADNÍ CÍLE Po absolvování politické geografie by studenti měli: 1. Pochopit, čím se zabývají političtí geografové a jak přistupují ke studiu politických procesů z geografické nebo prostorové perspektivy. 2. Ocenit význam prostorové perspektivy pro pochopení fungování politických procesů. 3. Uvědomit si úzké vztahy mezi politickými a ekonomickými procesy a to, jak utvářejí současný svět na různých řádovostních úrovních. 4. Pochopit základní rozdíly mezi různými teoretickými přístupy k politické geografii. 5. Kriticky uvažovat o politických procesech různých řádovostních úrovních: globální, mezinárodní, národní, regionální a místní. 6. Aplikovat přístup světových systémů na různá témata politické geografie. 7. Aplikovat diskurzní analýzu pro interpretaci různých politicko-geografických témat, jako jsou regionální konflikty a současná geopolitika. 8. Porozumět politickým příčinám přispívajícím k nerovnostem v současném světě. 9. Identifikovat nejdůležitější témata, trendy a vývoj v současné politické geografii.
HODNOCENÍ Písemná shrnutí zadaných článků Na každý týden bude zadán jeden nebo dva články v angličtině, po jehož přečtení každý student samostatně vypracuje písemné shrnutí svými slovy v češtině v délce půl až jedné strany jednořádkovaného tištěného textu. Na konci shrnutí musí přidat diskusní otázku pro zbytek třídy. Shrnutí budou známkovaná. Cílem je rozvoj systematické práce v angličtině, rozvoj kritického myšlení, rozvoj samostatné práce prohlubující znalosti v oblasti politické geografie a rozvoj schopností identifikovat hlavní myšlenky psaného textu. Cílem shrnutí je přesvědčit přenášejícího, že jste podrobně četli zadaný úkol shrnutím a prezentací jeho obsahu a základních myšlenek. Cílem není prezentovat váš názor o zadané četbě a např. dokazovat v čem se autoři textu podle vás mýlí.
Požadavky a bodování: · Písemné shrnutí v délce minimálně půl strany a maximálně jedné strany jednořádkového vytištěného textu s diskuzní otázkou odevzdané v Moodle vždy do úterý 23:55. Neodevzdávejte shrnutí četby, které je kratší než půl strany nebo delší než jedna strana jednořádkového vytištěného textu. · Formát: Word (docx, doc, rtf) nebo PDF. · Na konci každé přednášky bude minimálně jeden student(ka) vyzván(a) k přečtení jejich otázky pro zahájení diskuse. · Každou zadanou četbu musíte shrnout vlastními slovy a to tak, abyste vyučujícího přesvědčili, že jste ji četli celou. Kopírování původního textu nebo zadaných článků a jejich přeložení přes onlinový překladač je nepřijatelné. Pokud chcete použít originální znění i když přeložené do češtiny, je třeba ho dát do uvozovek a řádně na něj odkázat, včetně čísla stránky. Takové přímé citace byste měli omezit na maximálně dvě věty v jednom shrnutí. Shrnutí četby budou kontrolována, zda se nejedná o plagiát, včetně kontroly obsahu umělé inteligence. Za plagiát nebo shrnutí vypracované umělou inteligencí obdržíte nula bodů. · Pokud jsou zadány 2 články, musí být shrnuty oba a jejich shrnutí (dohromady maximálně na jednu stranu) musí být jasně oddělena. Shrnutí, která se nebudou týkat všech zadaných textů, budou hodnocena poměrnou známkou. · Termíny shrnutí se řídí podle rozvrhu níže. Nesouvisí nutně s rozvrhem přednášek.
Písemná shrnutí budou známkována takto: 1. Včas odevzdaná a uspokojivá shrnutí obdrží 2 body. 2. Podrobně a kvalitně napsané shrnutí může obdržet půl bodový bonus, tj. celkem 2,5 bodu. 3. Nekvalitní shrnutí, která vyučujícího 100 % nepřesvědčí, že jste zadaný článek celý četl(a) dostanou 1 bod. 4. Shrnutí, které neobsahuje otázku do diskuse obdrží 1.5 bodu, i když je jinak uspokojivé. 5. Shrnutí, ze kterých je zřejmé, že student článek nečetl dostane 0 bodů. 6. Opsaná shrnutí, plagiát nebo shrnutí vypracovaná umělou inteligencí dostanou 0 bodů. 7. Pozdě odevzdaná shrnutí přijímáme maximálně do dvou týdnů po termínu odevzdání. Když budou uspokojivá (včetně otázky do diskuse) obdrží maximálně 1 bod. 8. Body, které obdržíte nad rámec maxima budou přičteny k celkovému hodnocení.
ZÁPOČET Letní semestr má 13 týdnů, z toho na 12 bude zadána četba. Na splnění zápočtu musíte: 1. Odevzdat 12 shrnutí četby a získat za ně minimálně 24 bodů (za každé shrnutí můžete získat 2 body, celkem tedy 24 bodů). Tyto body budou přidány k bodům, které získáte při zkoušce a započítány do vaší celkové známky. Je tedy ve vašem zájmu odevzdat všechna shrnutí ve stanovených termínech. 2. Navštívit alespoň 11 přednášek z 13 a nasbírat 11 bodů za účast a diskuse ve třídě (dvě přednášky odpadají z důvodu státního svátku, takže budeme mít pouze 11 přednášek).
ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA: Studenti budou připuštěni k závěrečné zkoušce pouze po získání zápočtu. Závěrečná zkouška bude mít hodnotu 100 bodů a bude složena z doplňovacích otázek a z otázek formy mnoho výběrového testu možností výběru z pěti odpovědí z nichž pouze jedna odpověď bude správná.
ZÁVĚREČNÁ ZNÁMKA Závěrečná známka se bude skládat ze zkoušky (100 bodů), souhrnů četby (24 bodů) a účasti na přednáškách (13 bodů). Celkem 137 bodů plus možné bonusové body za výborná shrnutí četby.
Stupnice pro závěrečnou známku Výborně 123 a více bodů (90 % a více) Velmi dobře 103-122 bodů (75 % - 89 %) Dobře 89-102 bodů (65 % 74 %) Neprospěl/a Méně než 89 bodů (méně než 65 %) Předběžné termíny zkoušky: · 2. června · 10. června · 13. června · 16. června · 20. června
Termíny odevzdání povinných shrnutí zadané četby (veškerá četba bude k dispozici ke stažení na Moodle). Termín odvezdání: v Moodle vždy do úterý 23:55.
25/2 Flint a Taylor: A World Systems Approach to Political Geography, str. 11-47.
4/3 Flint a Taylor: Geopolitics Rampant, str. 49-89
11/3 John J. Mearsheimer (2022): Velmocenská politika v 21. století a důsledky pro Maďarsko. a John J. Mearsheimer (2014) Why the Ukraine Crisis Is the West’s Fault: The Liberal Delusions That Provoked Putin, Foreign Affairs, July/August, pp. 1-12.
18/3 Flint a Taylor: Geography of Imperialisms, str. 91-128.
25/3 Nerve V. Macaspac and Adam Moore (2022) Peace geographies and the spatial turn in peace and conflict studies: Integrating parallel conversations through spatial practices, Geography Compass.16:e12614, pp. 1-13.
1/4 Flint a Taylor: Territorial states, str. 129-173.
8/4 Flint a Taylor: Nation, nationalism and citizenship, str. 175-215.
15/4 Flint a Taylor: Political geography of democracy, s. 217-270.
22/4 Lepič, M. (2017): Limits to territorial nationalization in election support for an independence-aimed regional nationalism in Catalonia. Political Geography, 60, 190-202.
29/4 Flint a Taylor: Cities as localities, s. 271-300.
6/5 Bachmann, V., & Toal, G. (2019). Geopolitics-Thick and Complex. A Conversation with Gerard Toal. Erdkunde, (H. 2), 143-155.
13/5 Iveson, K. (2013): Cities within the City: Do-It-Yourself Urbanism and the Right to the City. International Journal of Urban and Regional Research, 37, 3, 941–956. David Harvey (2008): The Right to the City. New Left Review, 53, 23-40. Rozvrh přednášek 19.2. Historie myšlení v politické geografii (Pavlínek) 26.2. Přístup světových systémů ke studiu politické geografie (Pavlínek) 5.3. Geopolitika 1 (Pavlínek) 12.3. Geopolitika 2 (Pavlínek) 19.3. Politická geografie imperialismu (Pavlínek) 26.3. Politická geografie války a míru (Pavlínek) 2.4. Nerovnoměrná geografie státu a vývoj politické mapy (M. Lepič) 9.4. Geografie národu a nacionalismu, politika občanství (M. Lepič) 16.4. Politická geografie demokracie (M. Lepič) 23.4. Volební geografie - systémy, faktory a současné trendy (M. Lepič) 30.4. Nerovný vztah státu a měst: vývoj lokální politiky v Česku (D. Hána) 7.5. Aktéři lokální politiky, lokální identita a politická participace (D. Hána) 14.5. Poslední úprava: Pavlínek Petr, prof. RNDr., Ph.D. (03.03.2025)
|