Poslední úprava: RNDr. Jiří Hasman, Ph.D. (01.02.2023)
Cílem kurzu je komplexně seznámit studenty s regionální geografií subsaharské Afriky. Zásadní důraz bude kladen na schopnost studentů pochopit dlouhodobé i aktuální rozvojové problémy, s nimiž se dotyčný makroregion potýká, a o těchto problémech samostatně přemýšlet. Tomu bude odpovídat i ucelená struktura kurzu, jehož hodiny na sebe budou logicky navazovat. Po úvodní hodině, kde bude diskutováno reálné i vnímané postavení subsaharské Afriky ve světě a její vnitřní struktura, budou následovat přednášky zabývající se fyzickogeografickými a historickými okolnostmi podmiňujícími aktuální situaci. Ve stěžejní části kurzu pak bude region jako celek hodnocen z hlediska jednotlivých sfér socio-ekonomické geografie. Ke konci semestru pak budou hlouběji rozebrány vybrané státy. Poslední hodina bude pojata jako pokus o syntézu dosavadního poznání a zamyšlení se nad budoucím vývojem makroregionu.
Literatura
Poslední úprava: RNDr. Jiří Hasman, Ph.D. (01.02.2023)
Přehled základní literatury:
GRANT, R. (2015): Africa: geographies of change. Oxford University Press, New York. - přísně prezenční výpůjčka v knihovně geografie STOCK, R. (2013): Africa South of the Sahara: A Geographical Interpretation. Third edition. Guilford Press, New York. – běžná výpůjčka ŠERÝ, M. (2013): Regionální geografie Afriky. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc. Geografické rozhledy 27(3): monotematické číslo na téma Subsaharská Afrika. KARTOGRAFIE PRAHA (2001): Školní atlas světa. Praha
Pro úspěšné absolvování předmětu je vyžadováno sledovat i aktuální dění v subsaharské Africe skrze zpravodajství.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: RNDr. Jiří Hasman, Ph.D. (02.09.2020)
Předmět bude zakončen ústní zkouškou, kde bude mít student za úkol po kratší přípravě představit komplexní profil náhodně vybrané země (či skupiny zemí). Jelikož stěžejní část výuky bude probíhat na úrovni celého makroregionu, bude tak testována schopnost studentů nabyté znalosti přenést na úroveň jednotlivých zemí. Doplňkovou součástí zkoušky pak mohou být i další otázky stran probírané tématiky či aktuálního dění v makroregionu.
Sylabus
Poslední úprava: RNDr. Jiří Hasman, Ph.D. (16.02.2024)
Profil absolventa
Úspěšný absolvent kurzu Subsaharská Afrika by měl být schopen:
nalézt Afriku na mapě světa a mít základní znalosti afrického místopisu
samostatně si dohledávat a rozšiřovat znalosti o subsaharské Africe vhodnými zdroji
pochopit faktory, které ovlivnily vývoj makroregionu, jeho současnou situaci i globální pozici, a umět využít těchto znalostí pro pochopení a kritické zhodnocení budoucího dění v Africe
být schopen aplikovat obecné znalosti o makroregionu na konkrétní státy
dívat se alespoň částečně na subsaharskou Afriku „africkýma očima" a být si vědom rozmanitosti subsaharské Afriky a jednotlivých států
Předběžný obsah kurzu
1. Úvod
definice, vymezení subsaharské Afriky (SSA)
stereotypní pohled na SSA, kartografická zobrazení a spojené problémy
pozice SSA ve světě
členění SSA - problematika vymezení regionů, států
epistemologický přístup ke studia SSA - kritika eurocentrismu a problematizace metodologického nacionalismu
2. Základní fyzicko-geografická charakteristika
vliv fyzicko-geografických podmínek na rozvoj SSA
globální změny klimatu a jejich dopady na SSA
3. Historická a politická geografie
pre-koloniální osidlování SSA, kolonialismus a jeho důsledky
pan-afrikanismus a dekolonizace; významné osobnosti dekolonizace, integrační seskupení
proměny SSA na geopolitické mapě světa
vnitrostátní politická geografie (problematika vládnutí - koncept good governance a význam v rozvoji včetně problematiky měření, demokracie, korupce)
4. Ekonomická geografie a rozvoj, rozvojové problémy
základní ekonomická úroveň a diferenciace, sektorová struktura a strukturální transformace
pozice v mezinárodních institucích (Světová obchodní organizace, Světová banka, MMF, OSN) a jejich role v rozvoji, dopady Washingtonského konsensu
dopady globalizace na GGA, její pozice v globálních produkčních sítích
zemědělství a výživa - teorie potravinových režimů, struktura zemědělské výroby, koncept potravinové bezpečnosti
průmysl a těžba - úroveň, struktura, dopady, problémy (prokletí nerostných surovin)
nerovnoměrný rozvoj
bariéry (nejen ekonomického) rozvoje, přístup ke vzdělání, vodě, sanitaci apod.
možnosti rozvoje, rozvojová pomoc (stručný vývoj, účinnost, dopady, příklady - význam v současnosti)
5. Populační geografie
demografické a kulturní struktury obyvatelstva
demografický vývoj, urbanizace a vnitřní migrace, geografie osídlení
6. Rozvojové problémy a rozvojová pomoc
diskuse role rozvojové pomoci pro rozvoj Subsaharské Afriky
příklady rozvojových projektů řešených v Subsaharské Africe (vč. vlastních zkušeností s projektem podpory digitalizace a využití moderních technologií východoafrickými farmáři)
7. Postavení vybraných zemí
případové studie nejvýznamnějších či v určitých ohledech zajímavých zemí (Rwanda, Uganda, Botswana)
