PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Extrémní hydrometeorologické jevy a procesy - MZ330P116
Anglický název: Extreme Hydrometeorological Phenomena and Processes
Český název: Extrémní hydrometeorologické jevy a procesy
Zajišťuje: Katedra fyzické geografie a geoekologie (31-330)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D.
Vyučující: prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc.
doc. RNDr. Michal Jeníček, Ph.D.
prof. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D.
RNDr. Miloslav Müller, Ph.D.
RNDr. Jana Popová, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: prof. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (02.09.2018)
V rámci přednášky jsou představeny klíčové mechanismy, které ovlivňují vznik extrémních hydrometeorologických jevů a procesů, přístupy k hodnocení jejich extremity, projevy extrémních procesů, metody jejich analýzy i možnosti ochrany před jejich negativními dopady.
Studenti se postupně seznámí s nebezpečnými jevy, způsobenými atmosférickými procesy různého časového i prostorového měřítka a následně jejich dopady na formování hydrologických extrémů. Nebezpečné meteorologické jevy jsou uvažovány jednak jako detekované anomálie meteorologických prvků (horké vlny, silné srážky apod.), jednak z hlediska atmosférických útvarů nebo zákonitostí klimatu, které tyto anomálie vyvolávají (cyklony, klimatické oscilace atd.). Jednotlivé nebezpečné jevy budou představeny z následujících hledisek: vymezení jevu a stanovení jeho extremity, historický vývoj pochopení jevu, mechanizmy vzniku a rozlišení případných variant, geografické rozšíření, časové rozdělení.
Přednáška dále představuje klíčové typy hydrologických extrémů - povodní způsobených přívalovými srážkami, regionálními srážkami nebo táním sněhu, hydrologické sucho a laviny. Posluchači jsou seznámeni s možnostmi a technikami pro kvantitativní hydrologické předpovědi povodňových situací, geostatistické techniky analýzy povodní a využití historických dat pro hydrologické předpovědi. V rámci přednášky jsou představeny metody pro analýzu a modelování povodňového rizika v jednotlivých fázích a zónách vývoje povodní. Závěrečný blok přednášek je věnován problematice vlivu změn klimatu a krajinného krytu na retenční potenciál krajiny a extremitu odtokové odezvy, principům moderní protipovodňové ochrany a možnostem využití retečního potenciálu krajiny pro tlumení hydrometeorologických extrémů. .
Sylabus
Poslední úprava: prof. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. (03.09.2018)
- Příčiny silných srážek (Müller)
- Klimatologie silných srážek (Müller)
- Časový průběh a extremita srážek (Müller)
- Vztah silných srážek a povodní (Müller)
- Hydrologické sucho (Janský)
- Povodně z přívalových srážek (Langhammer)
- Povodně z regionálních srážek (Langhammer)
- Povodně z tání sněhu (Jeníček)
- Laviny (Jenček)
- Vliv klimatické změny na výskyt a dynamiku hydrologických extrémů (Langhammer)
- Vliv stavu a změn krajiny na extremitu hydrologických procesů (Langhammer)
- Principy integrované protipovodňové ochrany (Janský)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK