|
|
| Pořadí | Název předmětu |
| Tématický okruh 1 (TO1) z nabídky 4 | |
| 1 | Fyzická geografie |
| 2 | Kartografie |
| 3 | Regionální geografie |
| 4 | Sociální geografie |
|
||
|
Fyzická geografie 1. Metody fyzické geografie – 1.1 staniční a distanční monitoring atmosféry – 1.2 postupy měření a zpracování základních hydrologických veličin – 1.3 metody měření parametrů reliéfu – 1.4 analýza krajinného pokryvu s využitím DPZ – 1.5 analytické metody GIS v geomorfologii, hydrologii a krajinné ekologii – 1.6 databáze a metody popisu půd. 2. Země jako vesmírné těleso – 2.1 postavení Země ve vesmíru – 2.2 základy planetologie – 2.3 geografické aspekty pohybů Země a těles Sluneční soustavy – 2.4 stavba Země – 2.5 geofyzikální pole Země – 2.6 desková tektonika, vývoj kontinentů a oceánů. 3. Matematická geografie – 3.1 tvar a měření fyzikálních parametrů Země – 3.2 zeměpisné a astronomické souřadnice – 3.3 určování zeměpisné délky a zeměpisné šířky – 3.4 čas a způsoby jeho měření - 3.5 kalendáře a jejich základní principy – 3.6 slapové jevy. 4. Geomorfologie – 4.1 vznik a vývoj povrchových tvarů Země – 4.2 morfologická charakteristika a genetická klasifikace reliéfu – 4.3 endogenní geomorfologické procesy a jevy – 4.4 exogenní geomorfologické procesy a jevy – 4.5 polygenetický vývoj reliéfu – 4.6 typy reliéfu. 5. Hydrologie – 5.1 kvantifikace zásob vody v hydrosféře a hydrologický cyklus – 5.2 prvky hydrologické bilance – 5.3 klasifikace odtokových režimů řek – 5.4 klasifikace a základní fyzikální vlastnosti stojatých vod – 5.5 ochrana vod – 5.6 hydrologické extrémy. 6. Meteorologie a klimatologie – 6.1 složení atmosféry, hlavní meteorologické prvky a jejich vertikální profily - 6.2 toky energie v atmosféře a tepelná bilance - 6.3 cirkulace vzduchu v různých prostorových měřítkách – 6.4 vertikální pohyby vzduchu a jejich důsledky- 6.5 proměnlivost počasí, klimatické oscilace a změny klimatu - 6.6 metody a limity předpovědi počasí a odhadů vývoje klimatu. 7. Krajinná ekologie – 7.1 krajinná heterogenita a její příčiny – 7.2 procesy vývoje a stability krajiny – 7.3 hodnocení krajinné mikrostruktury a makrostruktury – 7.4 vliv krajinné struktury na toky látek, energie a pohyb organismů – 7.5 geodiverzita a biodiverzita – 7.6 vývoj krajiny střední Evropy v holocénu. 8. Pedologie – 8.1 složení půd a půdotvorné procesy – 8.2 půdotvorní činitelé – 8.3 znaky a fyzikálně chemické vlastnosti půd – 8.4 diagnostické horizonty a klasifikace půd – 8.5 charakteristika půdních typů – 8.6 funkce půdy. 9. Biogeografie – 9.1 zákonitosti a příčiny rozšíření rostlin a živočichů na zemském povrchu – 9.2 biogeografické oblasti Země – 9.3 biomy Země v mírném a chladném podnebném pásu – 9.4 biomy Země v tropickém podnebném pásu – 9.5 faktory ovlivňující rozložení biodiverzity na Zemi – 9.6 areály rozšíření organismů, jejich dynamika a klasifikace. 10. Životní prostředí člověka – 10.1 transformace atmosféry a hydrosféry lidskou činností – 10.2 transformace litosféry a pedosféry lidskou činností – 10.3 ovlivnění koloběhu hlavních biogenních prvků lidskou činností – 10.4 ochrana přírody a příčiny ztráty biodiverzity –10.5 hodnocení dopadu jedince a společnosti na životní prostředí – 10.6 faktory, které ovlivňují kvalitu prostředí.
Kartografie 1. Matematické základy kartografických děl – 1.1 geoid, referenční plochy a jejich souřadnicové systémy – 1.2 zobrazovací plochy a jejich souřadnicové systémy – 1.3 kartografická zobrazení, obecné vlastnosti, klasifikace, zkreslení, faktory ovlivňující výběr zobrazení – 1.4 azimutální zobrazení, obecné principy, využití v praxi – 1.5 válcová a kuželová zobrazení, obecné principy, využití v praxi – 1.6 geodetická zobrazení používaná v Česku, obecné principy, využití v praxi. 2. Kartografické vyjadřovací prostředky – 2.1 bodové znaky a jejich vlastnosti – 2.2 liniové a plošné znaky a jejich vlastnosti – 2.3 znázorňování výškopisu – 2.4 barva v kartografii – 2.5 popis v mapě – 2.6 geografické názvosloví. 3. Metody tematické kartografie – 3.1 kartogram – 3.2 kartodiagram a hodnotové měřítko – 3.3 tečková a dasymetrická metoda – 3.4 metoda izolinií – 3.5 kartografická anamorfóza – 3.6 prostředky tematické kartografie pro vyjádření kvality a kvantity jevu. 4. Tvorba map a historická kartografie – 4.1 práce při vzniku původní a odvozené mapy – 4.2 kartografická generalizace – 4.3 digitální a tištěné mapy, webová kartografie, kartografická polygrafie – 4.4 klasifikace map (s aplikací nad konkrétními mapovými díly) – 4.5 české státní mapové dílo (civilní a vojenské) – 4.6 historická kartografie s důrazem na Česko a období od 18. století. 5. Geoinformatika a geoinformační systémy (GIS) – 5.1 definice, výzkumné zaměření a úkoly geoinformatiky – 5.2 definice, základní složky a funkce GIS – 5.3 nejvýznamnější tuzemské a světové geoinformační iniciativy a programy (např. Geoinfostrategie, INSPIRE, Copernicus, ESA, DigitalEarth) – 5.4 OpenGIS a OpenData, definice, přínosy, nejvýznamnější výstupy – 5.5 aplikace geoinformatiky a GIS ve výzkumu a praxi – 5.6 3D v GIS. 6. Datový model prostorových dat – 6.1 vektorový datový model – 6.2 rastrový datový model –6.3 digitální modely terénu a povrchu a TIN – 6.4 atributová složka prostorových dat a výběr prostorových dat – 6.5 struktura a řídící systémy databáze prostorových data a metadata – 6.6 topologie prostorových dat, topologická pravidla. 7. Metody pořizování a distribuce prostorových dat – 7.1 hlavní technologie a metody pořizování prostorových dat – 7.2 skenování a vektorizace/rasterizace – 7.3 hodnocení kvality prostorových dat – 7.4 Spatial Data Infrastructure (SDI) – 7.5 webové mapové a geoprocessing služby v GIS, typy, přednosti a nejvíce využívané služby – 7.6 nejdůležitější prostorové databáze v Česku a ve světě. 8. Analytické funkce GIS – 8.1 prostorová analýza, definice a přehled funkcí – 8. 2 měřící funkce a překrytí (overlay) – 8.3 postupové funkce, funkce v okolí a buffer – 8.4 síťové analýzy – 8.5 interpolační metody – 8.6 analýzy modelu reliéfu. 9. Podstata, základy a vstupy dálkového průzkumu Země (DPZ) – 9.1 fyzikální základy DPZ (elektromagnetické záření a interakce s prostředím, spektrum a jeho využití pro DPZ, veličiny), – 9.2 nosiče, principy a funkce přístrojů DPZ a typy oběžných drah – 9.3 pořizovaní́ dat DPZ – 9.4 typy dat DPZ, jejich vlastnosti (typy rozlišení) – 9.5 spektrální charakteristiky a projevy materiálů a jejich využití v DPZ – 9.6 hlavní družicové systémy dálkového průzkumu používané ve světě. 10. Zpracování a aplikace dat DPZ – 10.1 geometrické a radiometrické korekce – 10.2 zvýraznění dat a vizualizace dat DPZ – 10.3 analýza dat, základní a obrácená úloha DPZ – 10.4 klasifikace, spektrální indexy, interpretace – 10.5 hodnocení přesnosti výstupů DPZ, pravděpodobnost chyby – 10.6 aplikace DPZ.
Regionální geografie 1. Region, regionalizace a typologie – 1.1 řádovostní a vývojová diferenciace v rozmístění přírodních a společenských jevů – 1.2 typologie hierarchických organizací a jejich podmíněností – 1.3 sociogeografická regionalizace a vývoj geografických regionálních systémů – 1.4 geografická organizace společnosti – 1.5 typologie krajiny – 1.6 tradiční a nová regionální geografie. 2. Jádro-periferie – 2.1 koncept jádro-periferie v regionální geografii – 2.2 jádrové oblasti světa, proces jejich formování a funkce v současnosti – 2.3 periferní oblasti světa, příčiny problémů – 2.4 typologie problémových regionů, jejich vymezení a možnosti řešení regionálních rozdílů –semiperiferie – 2.5 jádrové oblasti Česka a jejich funkce – 2.6 vnitřní a vnější periferie Česka příčiny a možná řešení problémů. 3. Zonalita a azonalita fyzickogeografických složek – 3.1 podmiňující faktory zonality a azonality – 3.2 šířková pásmovitost – 3.3 výšková stupňovitost – 3.4 zonalita a azonalita klimatu, 3.5 zonalita a azonalita biosféry, půd – 3.6 vliv zonality a azonality na společnost. 4. Česko – geografická poloha – 4.1 zhodnocení absolutní a fyzickogeografické polohy – 4.2 zhodnocení ekonomické a kulturní geografické polohy v rámci Evropy – 4.3 poloha Česka a její implikace pro socioekonomické jevy – 4.4 sociogeografické regiony a fyzickogeografické členění – 4.5 administrativní členění – 4.6 historický vývoj hranic českého státu. 5. Sociální geografie Česka – 5.1 vývoj systému osídlení, hlavní vývojové procesy – 5.2 sídla, jejich velikostní diferenciace a regionální rozdíly – 5.3 obyvatelstvo, vývojové tendence, změny struktury a rozmístění – 5.4 vnitřní a mezinárodní migrace – 5.5 ekonomika, vývojové tendence, změny struktury a rozmístění – 5.6 ekonomika, mezinárodní srovnání a vliv globálních procesů. 6. Fyzická geografie Česka – 6.1 geomorfologická a pedologická charakteristika – 6.2 klimatologická charakteristika – 6.3 fyzickogeografický vývoj území ve čtvrtohorách – 6.4 hydrologická charakteristika – 6.5 fyzickogeografické regiony a jejich charakteristika – 6.6 biogeografie a ochrana přírody. 7. Regionální geografie Evropy – 7.1 historický vývoj Evropy – 7.2 regionalizace a typologie na základě fyzickogeografických podmínek – 7.3 regionalizace a typologie na základě sociogeografických podmínek – 7.4 přírodní a společenské problémy Evropy a jejich provázanost – 7.5 přírodní a společenský rozvojový potenciál – 7.6 členění Evropy na modelové makroregiony. 8. Sociogeografická diferenciace a regionální rozdíly v Evropě – 8.1 vývojové tendence regionální diferenciace sociogeografických jevů na různých měřítkových úrovních – 8.2 rozmístění obyvatelstva a migrace – 8.3 demografický vývoj a struktura obyvatelstva - 8.4 sídelní struktura, vývoj osídlení a hlavní urbanizační procesy – 8.5 proces evropské integrace – 8.6 ekonomický vývoj a pozice Evropy v rámci globalizovaného světa. 9. Regionální fyzická geografie Evropy – 9.1 geomorfologická a pedologická charakteristika – 9.2 klimatologická charakteristika – 9.3 fyzickogeografický vývoj ve čtvrtohorách – 9.4. hydrologická charakteristika – 9.5 fyzickogeografické regiony a jejich charakteristika – 9.6 biogeografie a ochrana přírody. 10. Regionalizace světa – 10.1 regionalizace a typologie světa – 10.2 porovnání makroregionů na základě různorodých aspektů – 10.3 sociální, demografický a kulturní vývoj makroregionů – 10.4 ekonomický a politický vývoj makroregionů – 10.5 fyzickogeografické členění světa (klasifikace klimatu, biomy atd.) – 10.6 globální environmentální problémy a přírodní rizika.
Sociální geografie 1. Obecná sociální geografie – 1.1 objekt a předmět sociální geografie – 1.2 ontologie a epistemologie sociogeografického výzkumu – 1.3 pozice geografie v systému věd – 1.4 problém geografických pravidelností – 1.5 opakovatelnost diferenciace sociogeografických systémů – 1.6 příčiny sociogeografických diferenciací. 2. Vývoj geografického myšlení – 2.1 tradiční historické přístupy a paradigmata sociální geografie a role teorie – 2.2 pozitivismus a kvantitativní revoluce v sociální geografii – 2.3 hlavní školy v sociální geografii od 2. světové války do současnosti– 2.4 stěžejní teoretické koncepty sociální geografie – 2.5 stěžejní teoretické koncepty ekonomické geografie – 2.6 stěžejní teoretické koncepty regionálního rozvoje. 3. Metody v sociální geografii – 3.1 kvantitativní metody sledování územní diferenciace sociogeografických jevů– 3.2 zdroje dat a metody jejich sběru – 3.3 kvantitativní a kvalitativní analýza sociogeografických dat – 3.4 způsoby zpracování a interpretace sociogeografických dat – 3.5 statistické územní jednotky v Česku – 3.6 využití GIS a kartografie pro mapování sociogeografických jevů. 4. Základy ekonomické geografie – 4.1 historie myšlení v ekonomické geografii – 4.2 nerovnoměrný rozvoj – 4.3 komoditní řetězce a globální výrobní sítě – 4.4 technologický rozvoj – 4.5 aglomerační tendence a shluky – 4.6 ekonomická diferenciace států světa a regionů Česka. 5. Vývoj globální a národní ekonomiky – 5.1 role státu v ekonomice – 5.2 geografie nadnárodních společností – 5.3 ekonomická geografie financí – 5.4 geografie pracovní síly, muži a ženy v ekonomice – 5.5 geografie spotřeby – 5.6 geografie maloobchodu. 6. Základy geografie obyvatelstva – 6.1 hlavní trendy rozmístění a vývoje obyvatelstva – 6.2 vývoj demografických procesů – 6.3 demografická struktura a přirozený pohyb obyvatelstva – 6.4 sociální, ekonomické a sociokulturní struktury obyvatelstva – 6.5 segregace – 6.6 regionální diferenciace obyvatelstva států světa a regionů Česka. 7. Geografická mobilita – 7.1 typy geografické mobility – 7.2 geografická difúze – 7.3 mobilita obyvatelstva a informační technologie – 7.4 doprava, dojížďka a dostupnost –– 7.5 vnitřní a mezinárodní migrace obyvatelstva– 7.6 současné migrační procesy. 8. Základy geografie sídel – 8.1 vertikální a horizontální struktura sídel – 8.2 město a venkov, jejich vymezení a vzájemné vazby – 8.3 urbanizace a druhy urbanizačních procesů – 8.4 vnitřní struktura měst, sociální a fyzické prostředí měst – 8.5 procesy formování nadnárodní a globální hierarchie center – 8.6 vývoj národní hierarchie osídlení, měření velikosti a regionální významnosti sídel. 9. Základy politické geografie – 9.1 stát jako společenská a geografická entita – 9.2 mocenská a ekonomická diferenciace světa – 9.3 procesy nadnárodní integrace – 9.4 vnitrostátní politická organizace – 9.5 územní administrativa – 9.6 geografie voleb. 10. Plánování a regionální rozvoj – 10.1 regionální, územní a strategické plánování – 10.2 cíle a nástroje regionální politiky – 10.3 kritéria pro vymezení problémových regionů v Evropě a v Česku – 10.4 dilema hlediska zásluhovosti a solidarity – 10.5 koncepce a nástroje regionální politiky EU a Česka – 10.6 systém financování územní správy a samosprávy. Poslední úprava: Řehořová Kamila (02.12.2024)
|