Filosofie živé přírody - MS720P913

• Anglický název: Philosophy of Living Nature
• Český název: Filosofie živé přírody
• Zajišťuje: Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2017
• Semestr: letní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Mgr. Zdeněk Kratochvíl, Dr.
• Vyučující: doc. Mgr. Zdeněk Kratochvíl, Dr.
• Neslučitelnost : MS720P91K, MS720P91Z, MS720P912
• Je neslučitelnost pro: MS720P823, MS720P24Z, MS720S202, MS720P603, MS720P602, MS720P243, MS720P82K, MS720P60K, MS720P24K, MS720S20Z, MS720P91Z, MS720P91K, MS720P912, MS720P60Z, MS720P82Z, MS720P822

Anotace

čeština

V letním semestru 2025/26:

Ve Viničné 7, v místnosti P26 (vpravo na konci chodby, vedle Hrdličkova muzea za sekretariátem naší katedry) v 12:20.
Začneme až ve čtvrtek 26. 2.

Téma zůstává:
Cesta k chápání přírody a přirozenosti prostředky antické a současné filosofie (Hérakleitos, Plútarchos, Derrida); tedy nikoliv německá romantická naturfilosofie, ale ani pos-pozitivistické filozofování o přírodních vědách. Základní výrazy: fysis, zkušenost, vnímání a myšlení, celek a část, horizont, kosmos, přirozený svět, látka, čas, tvar, druh, organismus, bytost, život, evoluce, paradigma.

Nicméně bude kurz dost inovovaný, což souvisí s dokončením knihy Příroda a věci.

Poslední úprava: Kratochvíl Zdeněk, doc. Mgr., Dr. (17.02.2026)

angličtina

Philosophy of Natural Existence I - PHUSIS, KOSMOS, natural world, matter, time, evolution etc.

Literature:
Zdeněk Kratochvíl: The Philosophy of Living Nature. Praha: Karolinum 2016.

Poslední úprava: KRATOCHV/NATUR.CUNI.CZ (03.02.2021)

Literatura

Základní literatura:

Zdeněk Kratochvíl: Příroda a věci, nakl. Pavel Mervart 2025.

Několik kousků je v knihovně katedry, pro účastníky kurzu nabídnu půjčení dalších.

Obsah přibližuje taky článek na Osel.cz: https://www.osel.cz/13311-prirozenost-rozlicne-prirozenosti-a-priroda-proste-fysis.html

Nechávám tady taky nahrávky z loňského on-line kurzu.

Případní zájemci se můžou nepovinně podívat taky na:

Zdeněk Kratochvíl: Alternativy (dějin) filosofie. Pavel Mervart 2020.

A. Markoš, F. Grygar, L. Hajnal, K. Kleisner, Z. Kratochvíl, Z. Neubauer: Life as Its Own Designer (Darwin´s Origin and Western Thought). - Biosemiotics 4, Springer, Heidelberg-London-New York 2009.

Nebo spíš populárnější:

V. Hladký, R. Kočandrle, Z. Kratochvíl: Evoluce před Darwinem. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2012.

Poslední úprava: Kratochvíl Zdeněk, doc. Mgr., Dr. (17.02.2026)

Požadavky ke zkoušce

Ústní zkouška.
Standardně: Znalost obsahu knížky, raději přednášek a diskuzí.
Na vyžádání studenta (po konzultaci): výklad jiné až konkurenční nauky na toto téma.

Poslední úprava: KRATOCHV/NATUR.CUNI.CZ (03.02.2021)

Sylabus

Okruhy témat:

1. Tradiční problematičnost přírodní filosofie. Zasutí a znovuodkrytí smyslu pro fysis. Filosofický pojem fysis (přirozenost, příroda).
2. Fysis jako jednotlivá přirozenost. Věc jako uchopení fysis. Podloží jevů a věcí. Konstituce věci. Věc ve světě. Věc a hmota, prostor, čas. Poznání a poznávací redukce. Exemplární jsoucna a pojetí skutečnosti.
3. Kosmos. Svět jako pozadí jevů a kontext věcí. Horizonty věci. Svět jako sounáležitost horizontů. Svět: paradigma jevení a uchopování přirozeností jakožto věcí. Svět a řeč. Vnitřní pluralita světa.
4. Přirozený svět. "Prostředí (Umwelt)", všední svět, "světový názor". Poznávací redukce v objektivní vědě. Pojem horizontu a světa jako spojitosti horizontů. Problémy vztahu celku a částí.
5. Hmota ve zkušenosti, filosofii a vědě. Metafyzické výklady látky. Intuice hmotného a tělesného. Hmotnost jako kritérium skutečnosti, nikoli pouhá výplň.
6. Strukturace prostoru. Prostor a svět. Tvar (morfé) a druh (eidos, species). Tvar a poznatelnost (druhové určení). Tápání tvaru (druhu) při hledání svého bytostného určení a utváření prostoru. Orientace v prostoru.
7. Strukturace času. Paměť. "Hóry (hórai, doby)", rytmy, cykly a periody. Směřování a následnost. Kauzalita. Poznání minulého a předvídání nového. Význam setkání, události (křižovatka dějů i významů, náhody a nutnosti). Redukce času na údaj.
8. Evoluce: Proč bývá pohoršením pro teologii, pro filosofii, pro starší mechanistickou vědu. Obrazy evoluce: odvíjení, vznikání nového. Její mechanomorfní redukce. Hledání myšlení, pro které evoluce není pohoršením. Tápající směřování.
9. Živé bytosti: metabolé, organismus, vnitřní hierarchie, sebevztažnost. Jednota v proměně. Vztah k celku jako otevřenost živého světu. Živá bytost jako svébytný celek hledající svou identitu v proměně.
10. Problém poznatelnosti živého. Zapomínáme na touhu po tom, užít si. Neuchopitelnost života, který sám uchopuje. Redukce života na funkci nebo vlastnost.
11. Paradigma, jeho meze a proměny. Novověké rozštěpení na subjekt a objekt, mysl a tělo. Redukcionismus. Založení objektivity nezávisle na této dichotomii.
12. Dovětek: Nehierarchická celostní struktura. Proč se přirozenost ráda skrývá?

Poslední úprava: Kratochvíl Zdeněk, doc. Mgr., Dr. (30.01.2026)

Výsledky učení

Po absolvování předmětu Filosofie živé přírody student/ka:

• Vysvětlí filosofický pojem fysis a objasní jeho význam pro chápání přirozenosti, přírody a živého v antické i současné filosofii, se zřetelem k rozdílu mezi bezprostřední zkušeností světa a jeho vědeckými redukcemi.

• Rozliší a interpretuje základní pojmy a vztahy, jimiž je uchopována skutečnost živé přírody (věc a jev, celek a část, svět a horizont, hmota, tvar, druh, čas a prostor), a vysvětlí jejich roli v konstituci smysluplného světa.

• Analyzuje pojem světa a přirozeného světa jako souvislosti horizontů a posoudí problémy vztahu mezi každodenní zkušeností, prostředím (Umwelt) a objektivujícím poznáním moderní vědy.

• Objasní filosofické pojetí hmoty, prostoru a času a zhodnotí důsledky jejich redukce na měřitelné veličiny pro porozumění přirozenosti, události a dění.

• Interpretuje pojmy tvaru (morfé), druhu (eidos) a organismu jako výrazů strukturace prostoru a identity živého a vysvětlí jejich význam pro poznatelnost a orientaci v živém světě.

• Analyzuje různé obrazy a koncepce evoluce a posoudí jejich filosofické předpoklady, včetně napětí mezi vznikáním nového, kauzalitou a mechanistickými redukcemi.

• Charakterizuje živou bytost jako sebevztažný, hierarchicky strukturovaný a otevřený celek v proměně a vysvětlí problém poznatelnosti života, který sám uchopuje a zakouší.

• Zhodnotí pojem paradigmatu, jeho meze a proměny v dějinách myšlení a reflektuje možnosti porozumění živé přírodě mimo striktní opozici subjekt–objekt.

Poslední úprava: Kratochvíl Zdeněk, doc. Mgr., Dr. (30.01.2026)