|
|
|
||
|
V ZIMNÍM SEMESTRU KAŽDÝ ČTVRTEK 14,00 AŽ 15,30 V SEMINÁRNÍ MÍSTNOSTI KATEDRY P26, Viničná 7!!! (V CH6 se přednáška nekoná!)
Karel Kleisner, Jana Švorcová Přednáška systematicky seznamuje posluchače biologických oborů s pojmy, teoriemi a širšími souvislostmi biologické reality. Kurz si klade za cíl ukotvit kritické myšlení ve stále rychleji se rozrůstajících řadách posluchačů biologických i jiných oborů a zároveň snížit míru mezioborové izolace. Tematické okruhy vyvedou posluchače za horizont představy o objektivní skutečnosti, aby nakonec zjistil, že pravda je přesto všechno opravdu jen jedna, ale různé obory a heuristiky ji postihují z různých úhlů. Tatáž skutečnost viděna z příliš extrémních úhlů je zkreslená k nepoznání (ne-pravdě-podobná). Tento jednoduchý fakt stojí za diversifikací oborového pole biologie i za rozmanitostí jejích koncepcí a teoretických východisek. Nesnadným cílem teoretické biologie je integrace disparátních modelů skutečnosti do společné teorie biologické organizace. Tématické okruhy: 1) Co je Teoretická Biologie (TeBi). Smysl a Cíle TeBi. TeBi jako svébytný obor v průběhu 20. století. Funkční okruh jako princip zpětné vazby; stavební kameny teorie obecných systémů a kybernetiky; holistická simplifikace, Einheit vs. Ganzheit (Meyer-Abich). Identifikace specifik biologie vůči nebiologickým oborům. Populational thinking, Tree thinking, Homology thinking. 2) Teorie a její úloha ve vědě. Struktura a kritéria biologické teorie. Metafory a modely ve vědě, role vizuálních metafor (Waddingtonova epigenetická krajina), úloha a kritéria modelu. Biologie a fyzika, generalizace versus zákony. Teorie v krizi a vědecký pluralismus. Strojová metafora, mechanicismus, biologický mechanismus a jeho typy. 3) Stavební kameny organizace. Organismus a jeho části. Selbst-relace (Roux). Úrovně a domény biologické organizace; proces vs. pattern; zdroje variability, ontogenetické generátory variability, procesy usměrňující variabilitu; Ortogeneze (Eimer), Faciliated Variation (Kirschner, Gerhart), Pleiotropie, Orthology–Paralogy (Fitch); Axis Paramoprhism, Partial and Organizational Homology. 4) Organismy jako autonomní agens. Definitorické znaky živých bytostí a autonomních agens, inkluze pracovního cyklu, explorace biosféry, organizace, redundance, plasticita, modularita, anticipace a paměť, komunikace, auto-reference, teleologie. Autopoiesis (Maturana, Varela). Biosémiotika, jazyková metafora života a procesuální biologie. 5) Biologické teorie funkcionality a koncepty funkce. Forma and Funkce (Russel). Pluralita koncepcí funkce v biologii a její důvody. Externalistické a internalistické pojetí funkcionality. Etiologický koncept funkce/ Selected effect function (Neander), koncept kauzální role funkce, Autonomistický koncept funkce/organizational approach to function. Vztah funkcionality a selekce, vztah funkcionality a organické klauzury. Funkční zatížení (Riedl). Funkce a biologický význam. 6) Biologická individualita a její kritéria. Pluralistické a monistické přístupy k individualitě (Pradeu), Stupně individuality (Dorato, Morganti), Individuality a hierarchická teorie selekce (Gould, Lloyd). Individualita a životní cyklus (Godfrey-Smith). Holobiose (Gilbert). Konsensuální koncept biologické individuality. 7) Teoretická morfologie. Matematická definice tvaru a formy, D‘Arcyho transformace, Riemannovská geometrie, Kendallův prostor, tvaroprostor/ shape space, form space/size space. Tvarové proměnné. Variabilita, Disparita, Diversita. Symmetrie, Asymetrie, Antisymmetrie. Statická a vývojová Allometrie; Ontogenetické a evoluční trajektorie. Kovariance, Modularita, Integrace. Heuristické přístupy modelování a zobrazování tvarových transformací. 8) Lamarck a jeho odkaz v dnešní biologii (význam Lamarckovy teorie), neolamarckisté 19. stol a koncept tzv. organické paměti ideové odmítnutí teorií získané dědičnosti (Kammerer, Lysenko). Současné desinterpretace lamarckismu. Srovnání se současností (epigenetika), buněčné učení a evoluce instinktu. 9) Syntetický darwinismus a rozšířená evoluční syntéza (ESS). Od srovnávací embryologie přes evo-devo a developmental systems theory, systems biology až k rozšířené evoluční syntéze. Vztah genotypu, fenotypu a prostředí: fenotypová plasticita, konstrukce niky; holobionti a kooperace v biosféře, Natural genetic engineering (Shapiro). 10) Teorie biologické komunikace, signalizace a semióze. Signální teorie, biosémiotika, philosophical zoology and self-representation of animal form (Portmann), mimicry, deception and functional definition of mimicry (Vane-Wright), polymodalita, multikomponentní signály, teoretické limity exegeze patrnosti exponovaných povrchů. Ontologie a funkcionalita semi-autonomních povrchových struktur a patrností. 11) Konstrukce biologických prostorů. Umwelt (von Uexküll), Raum (Rádl), Niche Construction Theory (Odling Smee, Laland, Feldman), Adaptive landscape & Shifting Balance Theory (Sewall Wright), Developmental landscape (Waddington), Face-Space/Multidimensional Space – MDS (Valentine 1991), Attractor field model (Krumhansl, Tanaka, Corneille), Psychomorphospace (Shaeffer). Interdependence percepce/kognice a fyzikální representace. Poslední úprava: Švorcová Jana, Mgr., Ph.D. (20.01.2026)
|
|
||
|
Gilbert, S.F., Sapp, J. and Tauber, A.I. 2012. A symbiotic view of life: we have never been individuals. Q. Rev. Biol. 87: 325-341. Doi: 10.1086/668166. Gilbert, S.F. 2014.Aholobi<;mt birth narrative: the epigenetic transmission of the human microbiome. Frontiers Genet. 5: 282. Doi: 10.3389/fgene.2014.00282. Gilbert, S.F. and Epel, D. 2015. Ecological developmental biology: The environmental regulation of development, health, and evolutioµ. 2nd edition. Sinauer Associates, Inc. Müller, G.B. 2007. Evo-devo: extending the evolutionary synthesis. Nat. Rev. Genet. 8: 943-949. Doi: 10.1038/nrg2219. Newman, S.A. and Millier, G.B. 2000. Epigenetic mechanisms of character origination. J. Exp. Zoo!. 288: 304--317. Doi: 10.1002/1097-0lOX. Newman, SA., Forgacs, G. and Millier, G.B. 2006. Before programs: The physical origination of multicellular forms. Int. J. Dev. Biol. 50: 289-299. Doi: 10.1387/ijdb.052049sn. Newman, SA. and Bhat, R. 2009. Dynamical patterning modules: a pattern language for development and evolution of multicellular forms. Int. J. Dev. Biol. 53: 693-705. Doi: 10.1387/ijdb.072481sn Poslední úprava: Švorcová Jana, Mgr., Ph.D. (18.03.2019)
|
|
||
|
Teoretická biologie – výsledky učení po tematických okruzích 1. Co je teoretická biologie Student je schopen:
(Příklady: vysvětlete, co je TeBi? Argumentujte potřebu jejího vzniku. Argumentujte témata, která TeBi řeší? Vyložte, v čem se liší biologické myšlení od fyzikálního? Vysvětlete funkční kruh a zpětnou vazbu.) 2. Teorie, modely a metafory ve vědě Student je schopen:
(Příklady: Definujte vědeckou teorii? Argumentujte, jak má správná teorie vypadat. Argumentuje, jaké teorie biologie tvoří. Porovnejte fyziku a biologii ve vztahu k teoriím. Objasněte jakou roli hrají modely. Vysvětlete, proč biologie netvoří „zákony“ jako fyzika?) 3. Organizace biologických systémů Student je schopen:
(Příklady: Vysvětlete pojem organizace? Interpretujte jeho historické konotace. Vysvětlete, kak vzniká variabilita a jak je usměrňována.) 4. Organismy jako autonomní agens Student je schopen:
(Příklady: Definujte, co znamená autonomie organismu? Vyložte termín autopoiesis a jeho hlavní atributy? Interpretujte, jak lze chápat teleologii v biologii?) 5. Funkce a funkcionalita v biologii Student je schopen:
(Příklady: Vysvětlete, co je biologická funkce? Srovnejte externalistické a internalistické pojetí funkce. Argumentujte, jak souvisí s evolucí a organizací organismu?) 6. Biologická individualita Student je schopen:
(Příklady: Definujte biologickou individualitu. Jaké přístupy k individualitě je možné interpretovat.) 7. Teoretická morfologie Student je schopen:
(Příklady: Argumentujte, jak lze teoreticky popisovat tvar organismů? Vyložte, jak souvisí tvar, vývoj a evoluce? Analyzujte termíny symetrie, asymetrie, allometrie.) 8. Lamarckismus a jeho interpretace Student je schopen:
(Příklady: Argumentujte, čem spočívá Lamarckův odkaz? Uveďte, jaké nejčastější dezinterpretace jsou s Lamarckovým učením nejčastěji spojovány. Definujte pojem organic memory z 19. století. Posuďte, zda je epigenetika „nový lamarckismus“? ) 9. Syntetický darwinismus (moderní syntéza) a rozšířená syntéza Student je schopen:
(Příklady: Vysvětlete, v čem spočívají hlavní myšlenky moderní syntézy? Uveďte zásadní pojmy, které byly definovány během této syntézy. Argumentujte, proč nestačí klasická syntéza? Vysvětlete, jaká témata a proč se do moderní syntézy nevešla? Shrňte, co přináší ESS nového?) 10. Procesuální filosofie a biosémiotika jako nemechanistické metafyziky pro současnou biologii Student je schopen:
(Příklady: Srovnejte procesuální a substanciální ontologii v biologickém uvažování. Argumentujte výhody jednotlivých přístupů. Interpretujte Uexküllův odkaz pro současnou biologii. Upřesněte, co znamená, že živé interpretuje?) 11. Konstrukce biologických prostorů Student je schopen:
(Příklady: Vysvětlete pojmy… Argumentujte, proč je niche construction evoluční proces. Srovnejte různé interpretace biologického prostoru. Definujte pojem atraktorového pole.)
Poslední úprava: Švorcová Jana, Mgr., Ph.D. (20.01.2026)
|