O původu přírodních věd - MS720P51

• Anglický název: On the Origin of Natural Sciences
• Český název: O původu přírodních věd
• Zajišťuje: Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2019
• Semestr: letní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. Mgr. Karel Kleisner, Ph.D.; Mgr. Tomáš Hermann, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Tomáš Hermann, Ph.D.; prof. Mgr. Karel Kleisner, Ph.D.; doc. PhDr. Radim Kočandrle, Ph.D.

Anotace

Přednáška pojednává o dějinách přírodních věd se zvláštním zřetelem k vývoji biologie. Má tak za cíl (a) jednak uvést do dějin evropského myšlení a filosofie se zaměřením na pojetí živého a života v různých epochách a koncepcích, (b) dále ukázat předpoklady a východiska moderního chápání života v současné biologii a současných diskusích, a (c) rovněž uvést do problematiky vztahu metodologie, historie a filosofie vědy. Tematicky se přednáška zaměřuje zejména na: pojetí přírody a života v řecké antice, zejména v myšlení presokratiků a u Aristotela, význam aristotelské vědy na evropskou tradici, problém vzniku novověké evropské vědy a místo biologie v ní, vývoj a problematiku systematiky a klasifikace v novověké biologii, vznik evolučního pojetí živé přírody, proměny teorií evoluce a dědičnosti a jejich vliv na biologické myšlení 20. století, alternativní koncepce a diskuse v moderní biologii. Přednáška je atestována zkouškou, která předpokládá základní orientaci v dějinném vývoji biologie od antiky do 20. století a zvládnutí základních pojmů, rozhodujících pro jednotlivé koncepce.

Poslední úprava: Kleisner Karel, prof. Mgr., Ph.D. (14.05.2009)

Literatura

E. Rádl: Dějiny biologických teorií novověku, I.-II., Praha: Academia 2006.

S. Komárek: Dějiny biologického myšlení, Praha: Vesmír, 1997.

V. Petr: Kritický úvod do teorie přírodního výběru: Praha: Peres, 1996.

Ch. Darwin: O vzniku druhů přírodním výběrem, Praha: Academia 2007.

J. Janko: Rozhlédnutí poslední ? po historii, in: J. Buchar a kol.: Život, Praha: Mladá fronta 1987, s. 347-455.

S. Komárek: Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie, Praha: Academia 2008.

Mayr, Ernst. The Growth of Biological Thought: Diversity, Evolution, and Inheritance. Cambridge: Belknap, 1982.

I. Jahn: Grundzüge der Biologiegeschichte, Jena: G. Fischer 1990.

E. Mayr: Die Entwicklung der biologischen Gedankenwelt. Vielfalt, Evolution und Vererbung, Berlin 1984.

G. S. Kirk; J. E. Raven;, M. Schofield. Předsókratovští filosofové. Praha 2004.

A. Graeser. Řecká filosofie klasického období. Praha 2000.

Poslední úprava: Kleisner Karel, prof. Mgr., Ph.D. (14.05.2009)

Požadavky ke zkoušce

Podmínkou splnění studijní povinnosti je úspěšné složení písemné zkoušky

Poslední úprava: Kleisner Karel, prof. Mgr., Ph.D. (04.04.2012)

Sylabus

Tématické okruhy:

1. Stručný nástin vývoje vědeckého poznávání. C. P. Snow a téma vědeckých kultur: přírodovědecká vs. humanitní vzdělanost. J. Kagan, nikoli dvě, ale tři kultury: Natural sciences, Social sciences, Humanities. Hraniční postavení biologie jakožto vědy zkoumající živé systémy. Idiografický a nomotetický přístup. Ekologické a evoluční metafory užívané k popisu vývoje vědy. (K. Kleisner)

2. Pravěk, rituální a kultické vztahování se k živé přírodě, kanibalismus, totemismus, zobrazování přírodnin; zárodky biologického myšlení ve starých kulturách a počátky manipulace s organickým světem. (K. Kleisner)

3. Antika: a) Presokratici. Historia peri fyseos. Mýtus, filosofie, náboženství nebo věda? Výrazy a obrazy: arché, apeiron, jedno, kosmos, logos, periechein, harmonie, živly atp. "Iónská a italská větev filosofie". b) Aristotelés. "Jsoucno jako jsoucno, počátky, příčiny a podstaty všeho", hylémorfismus, vznik a zánik, kategorie - substance a akcidenty. Entelechie, duše - druhy, teleologie. Aristotelova zoologická zkoumání a klasifikace organismů v antice: De Generationis Animalium, De Partibus Animalium. (R. Kočandrle)

4. Scholastika. Filosofie jako nástroj teologie? Nominalismus a realismus - spor o universálie. Důkazy boží existence. Esence a existence. Aktus purus. Analogia entis. Transcendentálie. Vznik universitní vzdělanosti (R. Kočandrle)

5. Novověká evropská věda a teorie poznání. Vznik novověké vědy jako epochální událost evropských kulturních dějin. Charakteristika, vymezení vůči středověké tradici (kontinuity i diskontinuity), Desccartes a jeho učení, kartesianismus a jeho působení, významné osobnosti a problémy; klíčové momenty této události se zaměřením: a) na proměnu filosofie, fyziky, astronomie a též biologie v raném novověku; b) na "vědecké války" v epistemologii 20. století (T. Hermann)

6. Podobnost a klasifikace organismů; původ a vývoj rozlišování podstatných a nepodstatných znaků a znamení, jejich význam pro dobové myšlení i pro současnou teorii, princip vnějšího a vnitřního, přirozený a umělý systém, hierarchie. Biologie jakožto principiálně systematizující disciplina vs./alias Biologie jakožto porozumění životu; revoluce v klasifikaci (Linné vs. Buffon); Lamarckova evoluční teorie; romantická věda a naturfilosofie (Oken, Spix), metamorfóza, původ metody morfologické a fyziologické (Goethe); Scala naturae; Historia Naturalis (17./18. st.) (K. Kleisner).

7. Forma a funkce jako věčné dilema v biologickém přístupu. Koncepce jednoty plánu ve francouzské a německé přírodovědě, vliv krystalografie na názory kolem uspořádanosti organických těl, Bauplan, Typus, nebo archetyp (Owen) jakožto referenční rámec komparativní metody; spor o Cuviera a Geoffroye a jeho význam; esencialismus vs. nominalismus, afinita vs. analogie (MacLeay, Strickland). Darwinovo vystoupení, strom života, genealogie (Haeckel, Gegenbaur) (K. Kleisner)

8. Darwinismus a jeho doba; Darwinova teorie v kontextu doby jejího vzniku a s ohledem na její předchůdce i dědice; "Objev" dějin a dějinnosti v předminulém století jako další zlomová událost novověkého myšlení - a biologie v podobě evoluční teorie jako arbitr tohoto objevu pro přírodní vědu. (T. Hermann)

9. - 10. Moderní biologie (20./21. století.) Vznik nových oborů na rozhranní fyziky chemie a biologie, rozvoj vědotechniky. Rozmanitost teoretických a metodologických přístupů v aplikaci na biologické vědy: vitalismus, neolamarckismus, důsledky darwinismu, Umweltlehre a etologie, syntetický darwinismus a neodarwinismus, důsledky hypoteticko-deduktivní metody, společenské důsledky moderní vědy. Výzkum kosmu a Astrobiologie (K. Kleisner).

Poslední úprava: Kleisner Karel, prof. Mgr., Ph.D. (03.02.2010)

Výsledky učení

Výsledky učení – O původu přírodních věd

Po absolvování předmětu O původu přírodních věd je student schopen:

1. Vymezit a vysvětlit základní etapy dějin přírodovědného poznání od antiky po 20. století se zvláštním zřetelem k vývoji biologie, a to včetně klíčových pojmů (fysis, arché, teleologie, mechanistický přístup, evoluce, dědičnost) a jejich proměn v různých historických kontextech.

2. Popsat a porovnat hlavní koncepce přírody a života v řecké antice (presokratikové, Aristotelés) a vysvětlit jejich význam pro formování evropské vědecké tradice, zejména aristotelské zoologie, klasifikace organismů a teleologického výkladu živého.

3. Analyzovat vztah mezi středověkou scholastikou, univerzitní vzdělaností a přírodními vědami a objasnit kontinuitu i diskontinuitu mezi aristotelskou tradicí a vznikem novověké evropské vědy.

4. Charakterizovat a kriticky diskutovat vznik novověké vědy jako epochální proměnu způsobu poznání (Descartes, Bacon, Newton) a vysvětlit specifické postavení biologie v rámci tohoto vývoje ve srovnání s fyzikou a chemií.

5. Rozlišit a aplikovat hlavní principy biologické systematiky a klasifikace (umělý vs. přirozený systém, homologie vs. analogie, typus, Bauplan, scala naturae) a zasadit je do jejich historického a teoretického kontextu.

6. Vysvětlit vznik a proměny evolučního myšlení, porovnat Lamarckovu a Darwinovu teorii evoluce a objasnit jejich důsledky pro biologické myšlení 19. a 20. století, včetně vztahu k otázkám formy, funkce a genealogie.

7. Orientovat se v hlavních směrech moderní biologie (syntetická evoluční teorie, neodarwinismus, vitalismus, Umweltlehre, etologie) a diskutovat jejich metodologické, filosofické a společenské souvislosti.

8. Prokázat schopnost interpretace historických textů a pojmů, včetně identifikace autorů, dobového zařazení a významu vybraných citátů a fragmentů, a využít tuto dovednost při ústní či písemné zkoušce.

Splnění výsledků učení je ověřováno zkouškou, která prověřuje faktickou orientaci v dějinách biologie, porozumění klíčovým pojmům a schopnost jejich analytického a komparativního použití.

Poslední úprava: Kleisner Karel, prof. Mgr., Ph.D. (14.12.2025)