|
|
|
||
Kurs poskytne tyto základní znalosti: obeznámení s fyzikálními procesy vzniku sedimentů a sedimentárních hornin; znalost základních sedimentárních struktur a procesů, při kterých vznikají; chápání vztahů mezi geomorfologickými prvky, litofaciemi a stratigrafickým záznamem; přehledovou znalost základních sedimentárních prostředí a základních principů stratigrafické korelace litofacií a jejich rozhraní; přehled o vlivu klimatických faktorů na prostředí a procesy sedimentace. Absolvent bude schopen aplikovat prvotní principy na řešení složitějších problémů v interpretaci sedimentárních formací.
Po stránce dovedností bude absolvent ovládat soubor základních metodických postupů ve studiu zejména klastických sedimentů; bude schopen popsat a interpretovat vertikální sled litofacií ve vrtném jádře nebo na odkryvu, od zrnitosti přes sedimentární struktury fyzické a hlavní biogenní struktury; dokáže poznat, změřit a interpretovat indikátory paleoproudění, litologicky interpretovat standardní řadu karotážních metod apod. Práce v kursu zahrnuje praktická a teoretická cvičení, laboratorní demonstrace a individuální studentské prezentace témat podle zadání / dohody. Jedno celodenní praktické cvičení v popisu a interpretaci sedimentárního profilu – podle okolností v terénu nebo na vrtném materiálu. Kurs je vhodný pro studenty obeznámené s principy všeobecné geologie a základy petrologie. Poslední úprava: Trnka Rudolf (07.07.2024)
|
|
||
Nichols, G. (2009) Sedimentology and Stratigraphy. 2nd Ed., Wiley Poslední úprava: Trnka Rudolf (07.07.2024)
|
|
||
Pro zápočet jako podmínku zápisu ke zkoušce: Přítomnost na přednáškách (min. 60%) a cvičeních (min. 80%); protokoly ze cvičení; nejméně jedna prezentace podle zadání. Poslední úprava: Trnka Rudolf (07.07.2024)
|
|
||
Kurs kombinuje násleující bloky témat: Poslední úprava: Trnka Rudolf (07.07.2024)
|
|
||
1. Základy fyzické sedimentologie: vlastnosti tekutin; eroze, transport a sedimentace jako kontinuum sedimentárních procesů v tekutinách 1.1. Student vysvětlí základní principy fyzikálních vlastností tekutin a jejich vliv na sedimentační procesy, včetně eroze, transportu a sedimentace. 1.2. Student analyzuje vzorce trakčních proudů a proudových režimů, interpretuje jejich vliv na tvorbu sedimentárních vrstev a tvorbu bedformů. 2. Trakční proudy – proudové režimy a bedformy; gravitační proudy 2.1. Student identifikuje různé druhy trakčních proudů a bedformů, vysvětlí jejich vznik a význam pro sedimentární procesy. 2.2. Student aplikuje znalosti o proudových režimech k analýze sedimentárních struktur v různých prostředích (např. řeky, mořské dno). 3. Sedimentární prostředí a facie; faciální modely vs. sedimentární architektura 3.1. Student popíše hlavní sedimentární prostředí a facie a vysvětlí jejich roli při rekonstrukci paleoenvironmentálních podmínek. 3.2. Student vyhodnotí rozdíly mezi faciálními modely a sedimentární architekturou a aplikuje je na reálné příklady sedimentárních systémů. 4. Přehled hlavních prostředí sedimentace, řídících procesů a typických sedimentárních systémů v terestrických i mořských prostředích 4.1. Student identifikuje klíčová sedimentární prostředí, včetně eolických, aluviálních, řek, delt, pobřežních a estuarijních, a popíše jejich charakteristické procesy a produkty. 4.2. Student interpretuje sedimentární architekturu a systémy kontinentálních okrajů na základě geologických a sedimentologických dat z různých prostředí. 5. Eolické; aluviální vějíře; řeky a delty; pobřeží s dominancí vlnění; estuarie 5.1. Student vysvětlí dynamiku eolických a aluviálních sedimentačních systémů a analyzuje jejich vliv na tvorbu sedimentárních těles. 5.2. Student aplikuje koncepty sedimentace v řekách a deltách k analýze sedimentárních vrstev a rekonstrukci paleoenvironmentálních podmínek. 6. Klastické šelfy; systémy kontinentálních okrajů, podmořské vějíře a konturity; pelagická sedimentace 6.1. Student popíše hlavní procesy sedimentace na klastických šelfech, podmořských vějířích a konturitech a interpretuje jejich paleogeografické a klimatické důsledky. 6.2. Student analyzuje sedimentární záznamy z pelagických prostředí a hodnotí jejich význam pro paleoceanografii. 7. Mělkomorské karbonátové systémy; glaciální sedimenty 7.1. Student vysvětlí základní principy sedimentace v mělkomorských karbonátových systémech a analyzuje jejich sedimentární architekturu. 7.2. Student popíše sedimentární procesy v glaciálních oblastech a interpretuje fosilní záznamy glaciálních sedimentů pro rekonstrukci paleoklimatických podmínek. 8. Jezera jako archivy změn prostředí; vulkanoklastické systémy 8.1. Student interpretuje sedimentární záznamy v jezerech a hodnotí jejich význam pro analýzu změn prostředí v čase. 8.2. Student aplikuje principy vulkanoklastických sedimentů na analýzu geologických záznamů sopečné činnosti. 9. Základní principy fyzické stratigrafie; erozní báze v sedimentárním systému 9.1. Student vysvětlí základní principy fyzické stratigrafie, včetně významu erozních bází pro stratigrafické analýzy. 9.2. Student aplikuje tyto principy na analýzu stratigrafických sekvencí v různých sedimentárních systémech. 10. Transgresní vs. regresní pobřeží, principy akumulačního prostoru a přínosu sedimentu 10.1. Student porovná transgresní a regresní pobřeží a vysvětlí jejich sedimentologické a paleogeografické významy. 10.2. Student aplikuje principy akumulačního prostoru a přínosu sedimentu na rekonstrukci historických změn pobřežních prostředí. 11. Waltherovo pravidlo a jeho aplikace 11.1. Student vysvětlí Waltherovo pravidlo a jeho význam pro interpretaci sedimentárních sekvencí. 11.2. Student aplikuje Waltherovo pravidlo při rekonstrukci paleogeografických a paleoenvironmentálních změn. 12. Stratigrafická korelace na příkladech 12.1. Student popíše metody stratigrafické korelace a vysvětlí, jak se používají k analýze sedimentárních sekvencí. 12.2. Student aplikuje stratigrafickou korelaci k rekonstrukci geologických dějů v různých oblastech a obdobích. Poslední úprava: Trnka Rudolf (20.01.2025)
|