PředmětyPředměty(verze: 970)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Sedimentární geologie - MG421P14
Anglický název: Sedimentary Geology
Český název: Sedimentární geologie
Zajišťuje: Ústav geologie a paleontologie (31-420)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: letní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:3/1, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: 3
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. David Uličný, CSc.
Vyučující: RNDr. David Uličný, CSc.
Anotace -
Kurs poskytne tyto základní znalosti: obeznámení s fyzikálními procesy vzniku sedimentů a sedimentárních hornin; znalost základních sedimentárních struktur a procesů, při kterých vznikají; chápání vztahů mezi geomorfologickými prvky, litofaciemi a stratigrafickým záznamem; přehledovou znalost základních sedimentárních prostředí a základních principů stratigrafické korelace litofacií a jejich rozhraní; přehled o vlivu klimatických faktorů na prostředí a procesy sedimentace. Absolvent bude schopen aplikovat prvotní principy na řešení složitějších problémů v interpretaci sedimentárních formací.
Po stránce dovedností bude absolvent ovládat soubor základních metodických postupů ve studiu zejména klastických sedimentů; bude schopen popsat a interpretovat vertikální sled litofacií ve vrtném jádře nebo na odkryvu, od zrnitosti přes sedimentární struktury fyzické a hlavní biogenní struktury; dokáže poznat, změřit a interpretovat indikátory paleoproudění, litologicky interpretovat standardní řadu karotážních metod apod.
Práce v kursu zahrnuje praktická a teoretická cvičení, laboratorní demonstrace a individuální studentské prezentace témat podle zadání / dohody. Jedno celodenní praktické cvičení v popisu a interpretaci sedimentárního profilu – podle okolností v terénu nebo na vrtném materiálu.
Kurs je vhodný pro studenty obeznámené s principy všeobecné geologie a základy petrologie.
Poslední úprava: Trnka Rudolf (07.07.2024)
Literatura -

Nichols, G. (2009) Sedimentology and Stratigraphy. 2nd Ed., Wiley
Dále: zadané čtení z odborné literatury pro studentské prezentace.
Materiály z prezentací užitých při přednáškách a cvičeních budou k dispozici během semestru v tištěné formě i digitálně.

Poslední úprava: Trnka Rudolf (07.07.2024)
Požadavky ke zkoušce -

Pro zápočet jako podmínku zápisu ke zkoušce: Přítomnost na přednáškách (min. 60%) a cvičeních (min. 80%); protokoly ze cvičení; nejméně jedna prezentace podle zadání.
Zkouška probíhá písemnou formou: jde o 4-5 otázek obsahujících konkrétní problém k řešení nebo koncept k vysvětlení / komentáři.

Poslední úprava: Trnka Rudolf (07.07.2024)
Sylabus -

Kurs kombinuje násleující bloky témat:
Základy fyzické sedimentologie: vlastnosti tekutin; eroze, transport a sedimentace jako kontinuum sedimentárních procesů v tekutinách; trakční proudy – proudové režimy a bedformy; gravitační proudy.
Sedimentární prostředí a facie; faciální modely vs. sedimentární architektura; přehled hlavních prostředí sedimentace, řídících procesů a typických sedimentárních systémů ve škále terestrických i mořských prostředí: eolické; aluviální vějíře; řeky a delty; pobřeží s dominancí vlnění; estuarie; klastické šelfy; systémy kontinentálních okrajů, podmořské vějíře a konturity; pelagická sedimentace; mělkomorské karbonátové systémy; glaciální sedimenty; jezera jako archivy změn prostředí; vulkanoklastické systémy.
Základní principy fyzické stratigrafie; erozní báze v sedimentárním systému; transgresní vs. regresní pobřeží, principy akumulačního prostoru a přínosu sedimentu; Waltherovo pravidlo a jeho aplikace; stratigrafická korelace na příkladech.

Poslední úprava: Trnka Rudolf (07.07.2024)
Výsledky učení

1. Základy fyzické sedimentologie: vlastnosti tekutin; eroze, transport a sedimentace jako kontinuum sedimentárních procesů v tekutinách

1.1. Student vysvětlí základní principy fyzikálních vlastností tekutin a jejich vliv na sedimentační procesy, včetně eroze, transportu a sedimentace.

1.2. Student analyzuje vzorce trakčních proudů a proudových režimů, interpretuje jejich vliv na tvorbu sedimentárních vrstev a tvorbu bedformů.

2. Trakční proudy – proudové režimy a bedformy; gravitační proudy

2.1. Student identifikuje různé druhy trakčních proudů a bedformů, vysvětlí jejich vznik a význam pro sedimentární procesy.

2.2. Student aplikuje znalosti o proudových režimech k analýze sedimentárních struktur v různých prostředích (např. řeky, mořské dno).

3. Sedimentární prostředí a facie; faciální modely vs. sedimentární architektura

3.1. Student popíše hlavní sedimentární prostředí a facie a vysvětlí jejich roli při rekonstrukci paleoenvironmentálních podmínek.

3.2. Student vyhodnotí rozdíly mezi faciálními modely a sedimentární architekturou a aplikuje je na reálné příklady sedimentárních systémů.

4. Přehled hlavních prostředí sedimentace, řídících procesů a typických sedimentárních systémů v terestrických i mořských prostředích

4.1. Student identifikuje klíčová sedimentární prostředí, včetně eolických, aluviálních, řek, delt, pobřežních a estuarijních, a popíše jejich charakteristické procesy a produkty.

4.2. Student interpretuje sedimentární architekturu a systémy kontinentálních okrajů na základě geologických a sedimentologických dat z různých prostředí.

5. Eolické; aluviální vějíře; řeky a delty; pobřeží s dominancí vlnění; estuarie

5.1. Student vysvětlí dynamiku eolických a aluviálních sedimentačních systémů a analyzuje jejich vliv na tvorbu sedimentárních těles.

5.2. Student aplikuje koncepty sedimentace v řekách a deltách k analýze sedimentárních vrstev a rekonstrukci paleoenvironmentálních podmínek.

6. Klastické šelfy; systémy kontinentálních okrajů, podmořské vějíře a konturity; pelagická sedimentace

6.1. Student popíše hlavní procesy sedimentace na klastických šelfech, podmořských vějířích a konturitech a interpretuje jejich paleogeografické a klimatické důsledky.

6.2. Student analyzuje sedimentární záznamy z pelagických prostředí a hodnotí jejich význam pro paleoceanografii.

7. Mělkomorské karbonátové systémy; glaciální sedimenty

7.1. Student vysvětlí základní principy sedimentace v mělkomorských karbonátových systémech a analyzuje jejich sedimentární architekturu.

7.2. Student popíše sedimentární procesy v glaciálních oblastech a interpretuje fosilní záznamy glaciálních sedimentů pro rekonstrukci paleoklimatických podmínek.

8. Jezera jako archivy změn prostředí; vulkanoklastické systémy

8.1. Student interpretuje sedimentární záznamy v jezerech a hodnotí jejich význam pro analýzu změn prostředí v čase.

8.2. Student aplikuje principy vulkanoklastických sedimentů na analýzu geologických záznamů sopečné činnosti.

9. Základní principy fyzické stratigrafie; erozní báze v sedimentárním systému

9.1. Student vysvětlí základní principy fyzické stratigrafie, včetně významu erozních bází pro stratigrafické analýzy.

9.2. Student aplikuje tyto principy na analýzu stratigrafických sekvencí v různých sedimentárních systémech.

10. Transgresní vs. regresní pobřeží, principy akumulačního prostoru a přínosu sedimentu

10.1. Student porovná transgresní a regresní pobřeží a vysvětlí jejich sedimentologické a paleogeografické významy.

10.2. Student aplikuje principy akumulačního prostoru a přínosu sedimentu na rekonstrukci historických změn pobřežních prostředí.

11. Waltherovo pravidlo a jeho aplikace

11.1. Student vysvětlí Waltherovo pravidlo a jeho význam pro interpretaci sedimentárních sekvencí.

11.2. Student aplikuje Waltherovo pravidlo při rekonstrukci paleogeografických a paleoenvironmentálních změn.

12. Stratigrafická korelace na příkladech

12.1. Student popíše metody stratigrafické korelace a vysvětlí, jak se používají k analýze sedimentárních sekvencí.

12.2. Student aplikuje stratigrafickou korelaci k rekonstrukci geologických dějů v různých oblastech a obdobích.

Poslední úprava: Trnka Rudolf (20.01.2025)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK