PředmětyPředměty(verze: 916)
Předmět, akademický rok 2022/2023
   Přihlásit přes CAS
Populační prognózy - MD360P89
Anglický název: Population Forecasts
Český název: Populační prognózy
Zajišťuje: Katedra demografie a geodemografie (31-360)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Z+Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
Virtuální mobilita / počet míst: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň: základní
Vysvětlení: nahrazuje MD360P09
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Tomáš Kučera, CSc.
Vyučující: RNDr. Boris Burcin, Ph.D.
RNDr. Tomáš Kučera, CSc.
Neslučitelnost : MD360P09
Anotace
Poslední úprava: RNDr. Boris Burcin, Ph.D. (02.10.2022)
Kurz poskytuje základní orientaci v teoretických a metodologických otázkách populačního prognózování s cílem naučit studenty vytvářet populační projekce a prognózy, korektně interpretovat a aplikovat jejich výsledky. Diskusi teoretických a metodologických otázek prognózování předchází detailní exkurz do prognostické terminologie a klasifikace populačních prognóz. Populační prognózování je prezentováno jako široce založený systematický proces řídící se obecnými principy demografického poznání a souborem mezinárodních doporučení. Etapizace, významové rozlišení a obsah jednotlivých etap prognózování tvoří základní programovou osu kurzu, v jejímž rámci jsou diskutovány dílčí metody identifikace, popisu a analýzy populačního systému, konstrukce projekčního modelu a prognostického odhadu jeho parametrů, projekčních výpočtů, prezentace výsledků a monitoringu a hodnocení prognózy. Studenti se v rámci přednášek navíc seznámí s historií a hlavními trendy vývoje populačního prognózování, systémem tvorby oficiální populační prognóz ve vybraných zemích, sociálními a politickými souvislostmi této činnosti, a také populačními perspektivami ČR a světa.

Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci výuka bude probíhat online formou v rozvrhovaném čase prostřednictvím aplikace Google Meet. Forma výuky se v průběhu semestru může změnit. Studentům budou průběžně poskytovány studijní materiály, které budou k dispozici v aplikaci SIS a/nebo v systému Moodle.

Cvičení (ZS 2022/2023):

Vzhledem k příznivým epidemickým podmínkám výuka bude probíhat prezenční formou. V případě jakýchkoli změn Vás budeme neprodleně informovat. Cvičení se konají od 3. 10. 2022 v pondělí (od 11:30 do 13:00) a v úterý (od 12:20 do 13:50) v počítačové učebně Z3, resp. K2. V průběhu cvičení bude celkem zadáno 8 úkolů. Všechny úkoly je potřeba ve stanovených termínech odevzdat.

Cílem cvičení je seznámit studenty s postupy, které je nutné aplikovat především při analýze a prognóze úmrtnosti, dále plodnosti, imigrace a emigrace, tedy demografických procesů, kterých parametry vstupují do souhrnné populační prognózy. Studenti budou pracovat ve skupinách, každá skupina připraví podrobnou analýzu úmrtnosti podle věku, pohlaví a vybraných skupin příčin smrti za vybraný stát za posledních cca 20 let; dále se bude zabývat přípravou základní analýzy u dalších třech procesů. Stěžejním úkolem bude odhad parametrů nejpravděpodobnější varianty prognózy (alternativně varianty projekce) za všechny uvedené procesy a jejich implementace do projekčního modelu vedoucí k odhadu očekávaného budoucího vývoje obyvatelstva vybraného státu do roku 2050.
Literatura
Poslední úprava: RNDr. Olga Kurtinová, Ph.D. (29.03.2018)

Lutz, W., J. W. Vaupel, D. A. Ahlburg (1998): Frontiers of Population Forecasting. A Supplement to Population and Development Review, 1998, 24.

Keilman, N. W. (1990): Uncertanity in National Population Forecasting: Issues, Backgrounds, Analyses, Recommendations. NIDI Working Paper. Swets & Zeitlinger, Lisse 1990.

Keilman, N. W. a T. Kučera. The Impact of Forecasting Methodology on the Accuracy of National Population Forecasts: Evidence from the Netherlands and Czechoslovakia. Journal of Forecasting, 1991, 10, 371-398.

Keyfitz, N. How Demographers Know the Present and Forecast the Future. Paper presented at the IUSSP Conference "Population Science in the Service of Mankind". Vienna 1979.

Keyfitz, N. The Limits of Population Forecasting. Population and Development Review, 1981, 7, 579-593.

Keyfitz, N. The Social and Political Context of Population Forecasting. IIASA Working Paper WP-84-003. IIASA, Laxenburg 1984.

Kučera, T. Regionální populační prognózy: teorie a praxe prognózování vývoje lidských zdrojů v území. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha 1998.

Pavlík, Z., J. Rychtaříková a A. Šubrtová: Základy demografie. Academia, Praha 1986.

Rogers, A. Multiregional Demography: Principles, Methods and Extensions. John Wiley & Sons, New York 1995.

Smith S. K., J. T. David and A. Swanson. A Practitioner’s Guide to State and Local Population Projections. Springer, Heidelberg 2013.

Ter Heide, H. a F. J. Willekens, eds. Demographic Research and Spatial Policy: the Dutch Experience. Academic Press, London 1984.

Readings in Population Research Methodology: Volume 5 Population Models, Projections and Estimates (Chapter 17 Population Projections: Age-Sex-Race/Ethnicity). UNFPA, New York 1993.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: RNDr. Boris Burcin, Ph.D. (30.09.2022)

Způsoby a kritéria hodnocení posluchačů: 

Zápočet: předepsaná a aktivní účast na výuce, vypracování zadaných úkolů v požadovaných termínech, kvalitní zpracování a prezentace zadaného tématu.

Zkouška: úroveň absolvování ústní zkoušky (získání zápočtu je podmínkou připuštění ke zkoušce).

Sylabus
Poslední úprava: RNDr. Boris Burcin, Ph.D. (30.09.2022)

Obsah přednášek:

1.       Úvod k vlastnímu kurzu: cíl, program, úkoly posluchačů, podmínky absolvování kurzu a základní časový plán. Úvod do problematiky populačních prognóz: vymezení základních pojmů (populační vývoj, prognóza, populační prognóza a demografická projekce), význam populačních prognóz, klasifikace populačních prognóz, přehled hlavních škol populačního prognózování a studijní literatury: obecně prognostická literatura – prognostici a futurologové, historické kořeny tvorby populačních prognóz a hlavní školy populačního prognózování, literatura k tématu kurzu.

2.       Metodologický vývoj populačního prognózování – přístupy a metody: prognózování jako modelování populačního vývoje a otázka systémového přístupu, populační vývoj jako vnitřně nediferencovaný proces: modelování početního růstu populace a problém struktury, populační vývoj jako vnitřně diferencovaný proces: kohortně-komponentní model populačního vývoje, přehled dílčích etap populačního prognózování, populační prognózování jako kontinuální činnost. Vymezení prognózované populace: populace vymezená zadáním a prognózovaná populace, principy desagerace prognózováné populace.

3.       Popis a analýza aktuálního vývoje: kategorizace a sběr informací o prognózované populaci, přehled indikátorů používaných pro prognosticky orientovanou analýzu populačního vývoje, základní principy analýzy komponent populačního vývoje – plodnosti, úmrtnosti a migrace: hledání prvků stability ve vývoji a odhalování vývojových trendů, nahodilost a možnosti její eliminace.

4.       Konstrukce projekčního modelu: klasický kohortně-komponentní model populačního růstu, multiregionální a vícestavový model populačního růstu.

5.       Prognóza vývoje parametrů projekčního modelu: parametry a analýza sensitivity projekčního modelu, obecné, zásady formulace prognostických předpokladů, korekční ukazatele, praktická ukázka sestavní dílčích prognóz vývoje plodnosti, úmrtnosti a migrace.

6.       Projekční výpočty: programové zajištění projekčních výpočtů (LIPRO) a možnosti využití tabulkového kalkulátoru (MS Excel). Prezentace populačních prognóz: neurčitost a metody prezentace neurčitosti výsledků populačních prognóz, standardní obsah a struktura publikačních výstupů populační prognózy.

7.       Hodnocení prognóz: koncept kvality prognózy a prognostické činnosti, spolehlivost, důvěryhodnost a přesnost prognózy, metody měření nepřesnosti výsledků prognóz, základní rysy nepřesnosti populačních prognóz, výsledky vybraných hodnocení přesnosti populačních prognóz.

8.       Interpretace a aplikace výsledků populačních prognóz: neurčitost prognostických výsledků a určitost přijímaných řešení v plánovací a rozhodovací praxi, stereotypy plánovací a rozhodovací praxe v přístupu k populačním prognózám, zásady práce s variantami při aplikaci výsledků populačních prognóz.

9.       Mezinárodní praxe prognózování populačního vývoje: oficiální a kompetitivní populační prognózy, hlavní producenti populačních prognóz, hodnocení praxe oficiálního populačního prognózování, role OSN v prognózování populačního vývoje a při unifikaci metodiky, celosvětové populační prognózy (OSN, IASA, aj.).

10.    Vývoj prognostické praxe v České republice: historický přehled československých a českých oficiálních populačních prognóz, vývoj metodiky, hodnocení přesnosti a podmínky prognózování populačního vývoje u nás. Perspektivy populačního vývoje České republiky a světa: prezentace a diskuse výsledků aktuální populačních prognóz.

11.    Současné trendy vývoje populačního prognózování ve světě: systémový přístup, vícestavové projekční modely, generační přístup k analýze plodnosti a úmrtnosti, analýza životních cyklů, výběrová šetření jako zdroj informací pro prognózování, prognózování regionálního vývoje, stochastické prognózy.

12.    Seminář k současné oficiální prognostické praxi vyspělých zemí I: prezentace a diskuse referátů studentů.

13.    Seminář k současné oficiální prognostické praxi vyspělých zemí II: prezentace a diskuse referátů studentů.


Tematické zaměření cvičení:

1. Prognosticky orientovaná analýza procesů vstupujících do populační prognózy: detailní analýza vývoje úmrtnosti

2. Prognosticky orientovaná analýza procesů vstupujících do populační prognózy: základní analýza vývoje plodnosti

3. Prognosticky orientovaná analýza procesů vstupujících do populační prognózy: základní analýza vývoje emigrace a imigrace

4. Konstrukce projekčního modelu

5. Konstrukce projekčního modelu prostřednictvím Leslieho matice

6. Možnosti implementace migrace do projekčního modelu

7. Aplikace kohortně-komponentního modelu – odhad vývoje počtu obyvatel vybrané země do roku 2050

8. Prezentace výsledků nejpravděpodobnější varianty populační prognózy, resp. vybrané varianty projekce

Víc informací včetně podkladových souborů a studijní literatury najdete v aplikaci Moodle 2 (https://dl2.cuni.cz/).

Vstupní požadavky
Poslední úprava: RNDr. Jana Rubešová, Ph.D. (28.03.2018)

Pro úspěšné absolvování předmětu jsou nezbytné znalosti z předmětů Demografická analýza I a Demografická analýza II.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK